Přednáška č. 2 Teoretický základ tělesného pohybu

Prezentace na téma: "Přednáška č. 2 Teoretický základ tělesného pohybu"— Transkript prezentace:

1 Přednáška č. 2 Teoretický základ tělesného pohybu
Teorie tělesných cvičení Zákony a pravidla motorického vývoje Trendy motorického vývoje

2 Klasifikace lidských pohybů
POHYB ČLOVĚKA ŘÍZENÝ POHYB REFLEXNÍ POHYB PODMÍNĚNÝ NEPODMÍNĚNÝ OBRANNÝ POTRAVOVÝ

3 Tělesná cvičení Rozeznáváme tři stránky tělesných cvičení:
Tělesná cvičení jsou systematicky opakované pohybové celky, které se uplatňují ve sportu a TV. Rozeznáváme tři stránky tělesných cvičení: 1) strukturální - tvarová stránka 2) procesuální - dějová, vývojová stránka 3) finální - výsledná stránka

4 Strukturální - tvarová stránka
cyklické pohyby (běh, plavání, atd.) : - hlavní fáze (odraz, záběr,..) - mezifáze (let, přenos,..) b) acyklické pohyby (výmyk, hod, atd.): - přípravná fáze (svis, nápřah,..) - hlavní fáze (záběr, odhod,..) - doznívající fáze (vzpor, dokrok,..) c) kombinované pohyby (hod oštěpem, skok do výšky, atd.): kombinace cykl.+ acykl.

5 Procesuální - dějová, vývojová stránka
Důležité prvky: a) výchozí vlastnosti (dovednosti, poh. schopnosti) b) aktivita cvičence c) zpětná vazba Proces motorického učení: 1) generalizace 2) diferenciace 3) stabilizace 4) tvořivá asociace Pojmy: - interference: staré koordinační spoje narušují tvorbu nových - transfer: přenos koordinačních spojů z jednoho cvičení na jiné

6 Finální - výsledná stránka
Výkon: - je míra realizace zadaného pohybového úkolu (maximální, limitní výkon) - výkon = schopnosti * motivace - s rostoucím výkonem jednotlivce roste energetický výdej exponenciálně (to se promítá do konstrukce bodovacích tabulek - progresivní bodovací tabulky) Výkonnost: schopnost podávat nejvyšší výkon opakovaně po určitou dobu

7 Základní pojmy motorického vývoje
Fylogeneze: miliony let trvající vývoj člověka Ontogeneze: vývoj individuální trvající řádově desítky let ( aktuální geneze – vývoj trvající hodiny, či dny) Růst: -kvantitativní (měřitelné) změny především v období po dospělost Vývoj: -kvalitativní změny (motorika) Rozvoj: -záměrně a kontrolovaně navozený vývoj některé z funkčních či jiných funkcí organismu Dědičnost (genetická výbava jedince): vrozené předpoklady jedince (biogenetický základ) Prostředí (exogenní činitel vývoje): získané předpoklady jedince (paragenetické, sociální, ..)

8 Zákony vývoje Zákon celistvosti a jednoty organismu: změny motorických funkcí jsou v úzké souvislosti s ostatními změnami. Zákon nezvratnosti a neopakovatelnosti: časová posloupnost ireversibilních změn (stadia, fáze, etapy vývoje). Zákon diferenciace a specializace: buněčná (svalový průřez), orgánová (plíce), funkční (protaženost) diferenciace vlivem fyzické aktivity (diferenciace roste s věkem). Zákon nerovnoměrnosti: přírůstek vývojových změn je v různých obdobích různý (dětství, pubescence). Zákon asynchronie: periodicita (střídání období rychlého vývoje a období relativního klidu), alternace (střídání ve vývoji jednotlivých orgánů, funkcí, atd. – viz. Senzitivní období) Zákon jednoty organismu a prostředí: vývoj je biologický děj, který souvisí s prostředím (atmosféra společnosti a rodiny ovlivňuje kvalitu a kvantitu dětské motoriky velmi významně).

9 Sekvenční pravidla motorického vývoje (Gessell, 1945)
A Princip kefalokaudální: směr vývoje od hlavy k patě (poměr růstu, motorický vývoj – vztyčení hlavy, sed, ..). B Princip centrálně periferní: směr vývoje od centra k periferii (kyčel, koleno, kotník, prsty). C Princip recipročního propojení: současný vývoj protilehlých struktur (flexor – extenzor). D Princip funkční asymetrie: vyšší stupeň motorického vývoje, tzv.laterální preference (rukovost, nohovost, točivost,) E Princip individualizace: jedinečnost o neopakovatelnost jedince v celém jeho vývoji F Princip autoregulační fluktuace: vývoj neprobíhá přímočaře ale osciluje podél spirály, náhodné kolísání (fluktuace) vyrovnává organismus sám pomocí autoregulace.

10 Způsoby sledování motorického vývoje
Průřezové sledování: jeden rok provedeno měření všech ročníků (srovnávací studie) Longitudinální sledování: každý rok provedeno měření u dané skupiny(vývojové nomografy pro predikci individuálního vývoje, kasuistika – sledování n = 1) Smíšené průřezové a longitudinální: každý rok více ročníků (1,3,5 – 4.roky) Sledování s časovým zpožděním: měření po dosažení daného věku (skupinový populační trend, výška za posledních 50 let o 8 cm)

11 Možné trendy motorického vývoje
ASYMPTOTA Konstantní Akcelerační trend Retardační trend Pozitivní asymptotický trend Negativní asymptotický trend INFLEXNÍ BOD

12 Úkoly Jak vypadá pozitivní a negativní trend?
V jakém věku budeme dosahovat inflexního bodu a asymptoty u obratnosti, síly, rychlosti a vytrvalosti ?