ČLOVĚK JAKO OBČAN V DEMOKRATICKÉM STÁTĚ NAŠI PREZIDENTI

Prezentace na téma: "ČLOVĚK JAKO OBČAN V DEMOKRATICKÉM STÁTĚ NAŠI PREZIDENTI"— Transkript prezentace:

1 ČLOVĚK JAKO OBČAN V DEMOKRATICKÉM STÁTĚ NAŠI PREZIDENTI
Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí Mgr. Eva Šreibrová 2009

2 TOMÁŠ GARRIGUE MASARYK
* Hodonín † Lány (řečený Osvoboditel) český vědec, filozof, pedagog, politik a žurnalista, zakladatel novodobého československého státu československý prezident ČSR opakovaně v letech

3 TOMÁŠ GARRIGUE MASARYK
Masarykovou zásadou bylo, že "demokracie je protivou aristokratismu", a byl proto přesvědčeným stoupencem republikánského zřízení. Po tisíciletí monarchismu bylo štěstím pro novou republiku, že jejím prezidentem se stal právě on. Rozsáhlé vzdělání filozofické, historické a sociologické, znalost cizích zemí a jazyků, významná činnost vědecká a pedagogická, dlouholetá politická zkušenost stranická i poslanecká, odpor proti tomu, že "veliká většina lidí politicky činných se nedovede povznést nad sebe, nedovede se vyprostit z kleští nekritického egocentrismu", vysoká osobní morálka, střídmý život a v neposlední řadě také důstojné, ba vznešené vzezření a vystupování - tím vším založil v české politické tradici příklad státníka, který pro jeho nástupce byl a dlouho ještě zůstane nedostižným vzorem.

4 EDVARD BENEŠ * 28. 5. 1884 Kožlany na Rakovnicku
† Sezimovo Ústí (řečený Budovatel) český a československý politik, diplomat československý prezident v letech 1935 – 1948 (v období protektorátu ovšem v exilové vládě)

5 EDVARD BENEŠ Až příliš vycházel z úvahy, že Československo se může stát "mostem" mezi Sovětským svazem a západními demokraciemi a napomoci tak stabilitě v Evropě. Jako sociolog byl přesvědčen, že politika je "praktická sociologie" a že jeho politika je vědecká. Avšak další vývoj ukázal, že nikoli věda, nýbrž přání byla otcem myšlenek. Benešovu víru v demokratizaci SSSR a KSČ vyvrátil dramaticky únor l948. Krátce po něm, , abdikoval a brzy poté zemřel.

6 EMIL HÁCHA * 12. 7. 1872 Trhové Sviny † 27. 6. 1945 Praha
(řečený Kolaborant) český právník a státník prezident Česko-Slovenské republiky a státní prezident Protektorátu Čechy a Morava v letech

7 EMIL HÁCHA Po vyhlášení Protektorátu se Hácha ocitl ve velmi těžké situaci. Prezident odmítl v říjnu 1939 slib věrnosti Hitlerovi, říšskému protektorovi podával protesty proti germanizaci, žádal o propuštění zatčených vlastenců. Situace se změnila po příchodu Heydricha do Prahy. Zastupující říšský protektor se snažil Háchu zlomit rozpoutáním teroru a likvidací jemu blízkých osob. Pak přišel atentát na Heydricha. V den pohřbu Heydricha jednal Hácha v Berlíně znovu s Hitlerem. Vůdce byl nepříčetný. Otevřeně hrozil likvidací a vystěhováním zbytku českého národa ještě během války. V době heydrichiády, po vyhlazení Lidic a masových popravách a výhružkách Hitlera se Hácha zlomil. Osamělý, nemocný a duševně zlomený starý muž neměl důvěru okupantů ani českých fašistů, ale už ani domácího a zahraničního odboje. "Háchovština" se stala synonymem pro kolaboraci.

8 KLEMENT GOTTWALD * 23. 11. 1896 Dědice † 14. 3. 1953 Praha
Komunistický politik a československý prezident v letech

9 KLEMENT GOTTWALD Po únoru 1948 byla v Československu pod Gottwaldovým vedením nastolena diktatura, ze které brzy přešel smích i mnohé z těch, kteří 25. února 1948 nadšeně Gottwaldovi tleskali na Václavském náměstí. První komunistický prezident vzal občanům Československa vlast. V zemi začali rozhodovat sovětští poradci. Ekonomice naordinovali "ocelovou koncepci", radili při násilné kolektivizaci zemědělství, při prosazování monopolu komunistické moci do školství, vědy a kultury. Na základě zákona na ochranu lidově demokratické republiky bylo vyneseno přes 230 rozsudků smrti a občanů bylo odsouzeno k mnohaletým trestům vězení. Bez soudů bylo během pěti let deportováno do táborů nucených prací na osob. Kárnými jednotkami PTP prošly desítky tisíc "protistátních živlů". Nakonec Gottwald poslal na šibenici i jedenáct ze svých nejbližších předních komunistických funkcionářů v čele s R. Slánským.

10 ANTONÍN ZÁPOTOCKÝ * 19. 12. 1884 Zákolany † 13. 11. 1957 Praha
český sociálně demokratický a poté československý komunistický politik Československý prezident v letech

11 ANTONÍN ZÁPOTOCKÝ Jako vedoucí funkcionář strany i z titulu státních funkcí nese spolu s dalšími plnou odpovědnost za nastolení a provádění organizovaného násilí v Československu. Spolurozhodoval o zatčeních, internacích, podílel se na přípravě politických procesů a zavádění všech forem poúnorového teroru. Zápotockého odpovědnost nemohou smazat jeho "lidová" vystoupení a poměrná obliba mezi částí občanů státu, kteří oceňovali Zápotockého osobní skromnost a občanské "zabouření" proti drobným nepravostem každodenního života a rozmáhající se byrokracii. Je ovšem pravda, že se tím aspoň vnějškově odlišoval od většiny komunistických odlidštěných aparátníků a pohlavárů. Na druhé straně jeho sliby - ať už se týkaly měnové reformy v roce 1953 anebo odvolání násilného provádění kolektivizace vesnice - zůstaly jen planými slovy. Zásah armády v roce v Plzni proti protestujícím dělníkům Škodovky ukázal, jak daleko je ochoten zajít "odborářský a dělnický" prezident.

12 ANTONÍN NOVOTNÝ * 10. 12. 1904 Praha-Letňany † 28. 1. 1975 Praha
československý komunistický politik a prezident v letech

13 ANTONÍN NOVOTNÝ Hlavní představitel první krize komunistického režimu v Československu . V roce 1960 vyhlásil, že v Československu byl vybudován socialismus a toto slovo se dostalo i do názvu státu. V souvislosti s tím uskutečnil rozsáhlou amnestii, po níž se z vězení vrátila převážná část lidí odsouzených v politických procesech 50. let. Pak se se střídavým úspěchem stále výrazněji prosazovaly různé opoziční proudy v oblasti kultury a společenských věd. Novotný však intelektuálně nestačil úkolům doby a jeho spontánní vystoupení vyvolávala osvobozující smích (když například po jedné prvomájové manifestaci v improvizovaném rozhovoru slíbil, že "maso bude vbrzku", byla ihned republika plna dotazů, "kdeže to Brzko je".

14 LUDVÍK SVOBODA * 25. 11. 1895 Hroznatín † 20. 9. 1979 Praha
československý armádní generál československý komunistický politik a prezident v letech

15 LUDVÍK SVOBODA V roce 1968 byl zvolen prezidentem ČSSR. Nebyl členem politických orgánů KSČ, svou aktivitu zaměřil na podporu demokratizace společnosti a na co nejširší kontakty s veřejností. Podpořil důsledné provádění rehabilitací nezákonně postižených občanů, zejména důstojníků čs. armády. Po invazi vojsk Varšavské smlouvy do ČSSR , odmítl tuto vojenskou akci morálně i politicky. Požádal o jednání s politickými aktéry invaze vojsk v Moskvě. Nechtěl dopustit, aby situace vyvrcholila v násilný konflikt a v krveprolití. Byl za důsledné řešení česko-slovenských vztahů federativním uspořádáním republiky, které 28. října 1968 podepsal v Bratislavě. V roce 1973 byl znovu zvolen do funkce prezidenta. Brzy ho však postihla dlouhodobá vleklá choroba, a i když chtěl podat demisi, nebylo mu to ze spekulativních politických důvodů umožněno. Ludvík Svoboda zemřel Jeho pohřeb se stal velkou spontánní manifestací sympatií občanů Československa k jeho osobě.

16 GUSTÁV HUSÁK * 10. 1. 1913 Bratislava-Dúbravka
(řečený Normalizátor) slovenský právník, československý komunistický politik prezident ČSSR v letech

17 GUSTÁV HUSÁK Na moskevských jednáních v srpnu 1968 poznal Brežněv, že Husák by se mohl stát politikem, který zachrání ztracenou reputaci SSSR a zajistí splnění cíle agrese do Československa. V dubnu 1969 se Husák dostal do čela KSČ. V květnu 1975 se tento bývalý bojovník za rozdělení nejvyšší stranické a státní funkce stal - se sovětským souhlasem - prezidentem republiky. Podřizoval se všemu absurdnímu, co si přála Moskva. Po 17. listopadu 1989 mu nezbylo nic jiného, než aby 10. prosince jmenoval Čalfovu "vládu národního porozumění" a vzápětí abdikoval z funkce prezidenta republiky.

18 VÁCLAV HAVEL * 5. 10. 1936 Praha spisovatel a dramatik;
jeden z prvních mluvčích Charty 77, vůdčí osobnost politických změn v listopadu 1989, poslední prezident Československa a první prezident České republiky byl prezidentem ještě České a Slovenské federativní republiky a poté České republiky, a to s přestávkou v období od r do r. 2003

19 VÁCLAV HAVEL Václav Havel si svými postoji v letech totality získal postavení uznávané morální autority. Hloubkou názorů na problémy soudobé civilizace a promyšleností jejich formulací se stal i v nové ústavní funkci respektovanou osobností, mezi politiky ojedinělou.

20 VÁCLAV KLAUS * 19. 6. 1941 Praha český ekonom, politik
28. února 2003 byl zvolen prezidentem České republiky 15. února 2008 byl zvolen pro druhé funkční období

21 VÁCLAV KLAUS Politickou dráhu nastoupil v prosinci 1989, kdy se stal federálním ministrem financí. V říjnu roku 1991 byl navíc jmenován místopředsedou vlády ČSFR. Na konci roku 1990 se stal předsedou tehdy nejsilnějšího politického subjektu - Občanského fóra. Po jeho zániku v dubnu roku 1991 spoluzaložil Občanskou demokratickou stranu, jejímž předsedou byl od počátku až do prosince roku S touto stranou vyhrál v červnu roku parlamentní volby a stal se předsedou vlády České republiky. V této roli se podílel na klidném rozdělení československé federace a vzniku samostatné ČR. V roce 1996 ve volbách do Poslanecké sněmovny tuto funkci obhájil. Po rozpadu vládní koalice podal v listopadu 1997 demisi. Po předčasných volbách v roce 1998 se stal na čtyřleté volební období předsedou Poslanecké sněmovny.

22 NAŠI PREZIDENTI Použity následující materiály : www.hrad.cz
Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T.G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí Použity následující materiály : Občan v demokratické společnosti, V. Jirásková: Slon, Praha 1999 Občanská nauka pro SOŠ, V. Dudák a kol.: SPN, Praha 2003