Rok 1948, 1968 a 1989 pro český stát Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Hana Zimová. Vytvořeno dne 29. 3. 2012. Nový.

Prezentace na téma: "Rok 1948, 1968 a 1989 pro český stát Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Hana Zimová. Vytvořeno dne 29. 3. 2012. Nový."— Transkript prezentace:

1 Rok 1948, 1968 a 1989 pro český stát Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Hana Zimová. Vytvořeno dne Nový začátek (New start) CZ.1.07/1.4.00/ Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

2 č. 10 název Rok 1948, 1968 a 1989 pro český stát anotace Žáci znají události související s letopočty. očekávaný výstup ZV – LMP Člověk a společnost – 2. stupeň D – znát průběh a důsledky 2. světové války a nový politický a hospodářský vývoj v Evropě - chápat význam událostí v roce 1989 a vítězství demokracie v naší vlasti druh učebního materiálu Prezentace druh interaktivity Výklad ročník 9.

3 Ohrožená demokracie S blížícím se rokem 1948 ostatní strany pochopily, že KSČ chce převzít veškerou moc ve státě, protože všechna důležitá místa byla postupně obsazena komunisty oddaných Gottwaldovi. Komunisté využili nepokojů proti ostatním politickým stranám a přesvědčily většinu lidí, že když se stát zbaví továrníků a statkářů, bude se jim žít lépe. Uvěřili heslu: „Když bude vše patřit dělníkům a rolníkům, nebude bída.“

4 Únor 1948 Prezident Beneš ustoupil tlaku komunistů, aby zabránil krveprolití, a 25. února 1948 přijal demisi nekomunistických ministrů. Tak byla v Československu nastolena TOTALITA = nedemokratická moc Demise = odstoupení ze svého úřadu

5 Rok sovětský vliv Sovětský svaz neustále kontroloval „uvolňování“ u nás, důrazně napomínal Alexandra Dubčeka i prezidenta generála Ludvíka Svobodu, aby zabraňovali dalšímu šíření přílišné demokracii. Když napomínání nepomáhalo, rozhodl se Leonid Brežněv (vedoucí představitel SSSR) zakročit.

6 Okupace Československa
V noci na 21. srpna vtrhly na naše území sovětské tanky společně s jednotkami dalších států (Maďarsko, Polsko, Bulharsko, NDR), aby zabránily rozmachu svobody v zemi. Občané se bránili i holýma rukama, zapálili několik tanků, které proti nim střílely. Okupační vojska obsadila vládní budovu, redakce novin, budovu rozhlasu a televize. Sovětští důstojníci odvlekli A. Dubčeka a jeho spolupracovníky do Moskvy.

7 = nedemokratické státní zřízení – např. fašistické nebo komunistické
Totalitní režim Lidé bouřlivě protestovali proti okupantům, ti však už v zemi zůstali dalších 20 let. Byla obnovena cenzura tisku a médií a byl nastolen totalitní režim, lidé pomalu ztráceli svobodu. Totalitní režim = nedemokratické státní zřízení – např. fašistické nebo komunistické

8 Protest studentů JAN PALACH a JAN ZAJÍC
Občané ztráceli své svobody, proto se někteří studenti rozhodli za svobodu položit veřejně svůj život. Studenti JAN PALACH a JAN ZAJÍC se na protest proti režimu upálili (1969). Chtěli tím vyburcovat národ k protestům a demonstracím proti totalitě.

9 Pád komunistického režimu
V červnu 1989 Václav Havel a jeho přátelé zorganizovali petici Několik vět, kde požadovali svobodu a demokracii. Podepsalo ji 40 tisíc lidí. V srpnu 1989 proběhly demonstrace k 21. výročí okupace, komunisté si již s odporem občanů nevěděli rady. Tvrdě zasáhli proti studentské manifestaci k výročí úmrtí Jana Opletala (v roce 1939 byl postřelen nacisty) dne 17. listopadu 1989.

10 Sametová revoluce Vzpomínkové shromáždění 17. listopadu přerostlo v mohutnou demonstraci proti komunistickému režimu. 18. listopadu se spojili pražští vysokoškoláci s herci a vyhlásili protestní stávku. Denně se konaly demonstrace na Václavském náměstí, k lidem promlouvalo mnoho řečníků, jako Václav Havel, Alexandr Dubček aj.

11 Občanské fórum OBČANSKÉ FÓRUM (OF) V Praze bylo ustanoveno
v čele s Václavem Havlem. Jejich cílem bylo svržení komunistického režimu v Československu a nastolení demokracie.

12 Konec komunismu „sametová“ nebo „něžná“ revoluce
Vláda komunistů byla u konce, protestní akce přerostly ve státní převrat, který byl nazván „sametová“ nebo „něžná“ revoluce pro svůj nenásilný průběh.

13 Politické změny 21. listopadu 1989 byla zahájena jednání OF
s tehdejší vládou. 7. prosince musela vláda podat demisi. Prezident Gustáv Husák odstoupil a na jeho místo byl 29. prosince zvolen doma i v zahraničí uznávaný Václav Havel. Předsedou FS se stal Alexandr Dubček.

14 ZEMĚ PO 20 LETECH OPĚT VYKROČILA NA CESTU SVOBODY

15 Zdroje MÜLLER, Oldřich. Dějepis pro 2. stupeň základní školy praktické. 4. díl. 1. vydání. Praha : Parta, ISBN s. 44 – 46, 54 – 55, KOHOUTKOVÁ, H.; KOMSOVÁ, M. Dějepis na dlani. 2. vydání. Olomouc : Rubico, 2007. ISBN s. 226 – 231, 235 – 237,