Mikroekonomie I Působení státu na mikroekonomické subjekty

Prezentace na téma: "Mikroekonomie I Působení státu na mikroekonomické subjekty"— Transkript prezentace:

1 Mikroekonomie I Působení státu na mikroekonomické subjekty
Ing. Vojtěch Jindra Katedra ekonomie (KE)

2 Mikroekonomická politika
Tržní selhání snižuje efektivnost tržní alokace statků. Opatření státu usilující o omezení důsledků tohoto selhání jsou součástí mikroekonomické politiky státu. Stát ke svému působení potřebuje získat nezbytné finanční prostředky. Základní formou získávání zdrojů jsou daně. Vláda snižuje daněmi příjmy spotřebitelů a firem. Získané příjmy státní orgány vynakládají na nákup výrobků a služeb nezbytných pro vlastní činnost, nebo k transferovým platbám (výplata důchodů). Přerozdělovací procesy státu slouží k ovlivnění rozdělení příjmů, tak jak je vytvořil trh. Těmito nástroji se vláda podílí na vytváření sociálně přijatelného rozdělení příjmů ve společnosti.

3 Tržní selhání a stát Nedokonalá konkurence (monopolní síla)
V této tržní situaci vyrábějí firmy s dostatečnou monopolní silou obvykle menší objem produkce a prodávají jej za vyšší ceny, než by tomu bylo v podmínkách dokonalé konkurence. Vznikají náklady mrtvé váhy a snižuje se přebytek spotřebitele. Reakcí státu je cenová regulace – snaha regulovat ceny na úroveň mezních nákladů nebo na úroveň průměrných nákladů. Smyslem regulace je vyloučení, resp. minimalizace monopolního zisku z ceny zboží a zvýšení velikosti výroby.

4 Tržní selhání a stát Záporné externality
1. možnost řešení : přesné vymezení vlastnických práv doprovázené nízkými náklady na jejich prosazování – umožní definovat původce externality i subjekt, na který účinky dopadají. Původce je přinucen hradit náklady. 2. možnost : zavádění sankcí vůči subjektům, jejichž činnost je zdrojem záporných externalit (licence na výrobu určitého množství produkce, pokuty, poplatky, daně za znečištění přírodního prostředí,…).

5 Ovlivňování rozsahu externalit státem
Je nabízeno množství výrobků Q1 za cenu P1 – firma přihlíží pouze ke svým mezním nákladům, nikoli k mezním externím nákladům. Daň odpovídající externím mezním nákladům zvýší mezní náklady na úroveň společenských mezních nákladů. Efektivní výstup odpovídá úrovni produkce QE za cenu PE a) Záporných externalit Kč/Q SMC = MC s daní MC bez daně PE EMC = daň P1 D QE Q1 Q

6 Ovlivňování rozsahu externalit státem
Kladné externality Firmy vyrábějí málo produkce při vysokých cenách → státní dotace. Dotace sníží MC firem a zajistí vyšší objem produkce – posun křivky MC vpravo dolů, zvýšení objemu výroby z Q1 na QE. K odstranění kladné externality dojde v průsečíku křivky EMU a osy X. b) Kladných externalit Kč/Q MC bez dotace SMU MC s dotací D P1 PE EMU = dotace Q1 QE Q

7 Tržní selhání a stát Kladné externality
K úplnému odstranění kladné externality (nastává v případě nulového EMU) by ale byly náklady na dotace příliš velké, je proto třeba zvolit určitou optimální míru dotací a smířit se s určitým objemem kladných externalit. Dotaci by měl hradit zřejmý příjemce externího užitku, pokud tomu tak není, musí stát najít prostředky na hrazení dotací (daně).

8 Tržní selhání a stát Veřejné statky
Tyto statky jsou nezmenšitelné a nevyloučitelné – to vede k tendenci ekonomických subjektů podílet se na spotřebě a neplatit za ni – problém černého pasažéra. Řešením je zajistit, aby každý spotřebitel veřejného statku za jeho poskytování platil. To však nelze realizovat skrze trh (směna je dobrovolná), lze toho však docílit prostřednictvím daní nebo místních poplatků, na jejichž výběr dohlíží státní orgány.

9 Tržní selhání a stát Asymetrické informace
Jedna strana má méně informací než druhá, pro jejich získání je třeba vynaložit další náklady. Některé informace by mohly být za úplatu nabízeny specializovanými firmami. (Hrozí problém černého pasažéra ze strany příjemce informací.) Některé podstatné informace je třeba šířit formou veřejných statků (např. informace o závadnosti výrobků apod.).

10 Stát a tržní rovnováha Stát získává finanční zdroje na svou činnost odčerpáváním zdrojů jednotlivým spotřebitelům a firmám – tím se jim snižují jejich příjmy a tak i jejich poptávka na trzích. Za tyto prostředky nakupují státní orgány výrobky a služby, které se ovšem liší strukturou od struktury nákupů spotřebitelů a firem. Mění se tak nejen rovnováha na jednotlivých dílčích trzích, ale i rovnováha celková. dopad činnosti státu – viz graf : dva dílčí trhy výrobků X a Y, na nichž nakupuje pouze jeden spotřebitel platící daně státu, to snižuje jeho poptávku

11 Stát a tržní rovnováha Dopad činnosti státu – viz graf :
Dva dílčí trhy výrobků X a Y, na nichž nakupuje pouze jeden spotřebitel, platí daně státu a to snižuje jeho poptávku. Spotřebitel vydělává 2000, 500 je daň – zbývá mu tedy 1500. Na trhu X před zdaněním při ceně 10 nakupoval spotřebitel 100 výrobků a dával za ně ½ svého příjmu, druhou polovinu svého příjmu utratil na trhu Y také za 100 výrobků.

12 Graf – Stát a tržní rovnováha
a) trh výrobku X b) trh výrobku Y P P S S 10 E 10 E 7,5 7,5 D 5 5 D 2,5 2,5 X Y 25 50 75 100 25 50 75 100

13 Graf – Stát a tržní rovnováha
Po zdanění se křivka poptávky po obou zbožích sníží – posune doleva z D na D’ rovnováha se ustálí v bodě E’. P P S S 10 E 10 P´ P´ E 7,5 7,5 E´ E´ D 5 5 D 2,5 2,5 D´ D´ X´ Y´ X Y 25 50 75 100 25 50 75 100

14 Graf – Stát a tržní rovnováha
Stát utratí získané prostředky nákupem Y – tím zvýší jeho poptávku a tudíž i cenu. P P S S P´´ E´´ 10 E 10 P´ P´ E 7,5 7,5 E´ E´ D´´ D 5 5 D 2,5 2,5 D´ D´ X´ Y´ Y´´ X Y 25 50 75 100 25 50 75 100

15 Graf – Stát a tržní rovnováha
Spotřebitel je nucen nahradit poptávané množství po Y nákupem relativně levnějšího statku X – to zvýší jeho poptávku i cenu. P P S S P´´ E´´ 10 E 10 E´´ P´ P´ E 7,5 7,5 E´ E´ D´´ D 5 5 D D´´ 2,5 2,5 D´ D´ X´ Y´ Y´´ X Y 25 50 75 100 25 50 75 100

16 Graf – Stát a tržní rovnováha
Nákup relativně levnějšího statku X také sníží poptávku a cenu produktu Y. P P S S P´´ E´´ E´´´ 10 E´´ E 10 P´ P´ E 7,5 7,5 E´ E´ D´´ D 5 5 D´´´ D D´´ 2,5 2,5 D´ D´ X´ Y´ Y´´ X Y 25 50 75 100 25 50 75 100

17 Selhávání státu Je třeba porovnávat náklady na minimalizaci důsledků tržního selhání a užitek, který se tím získá. Zjistit zda je efektivní prostředky na činnost státních orgánů vynakládat. Stát by proto měl mít : přesné informace (problém asymetrických informací), správné načasování rozhodovacího procesu (zákon vstoupí v platnost dokud platí podmínky, které řeší), úspěch při realizaci státního opatření (reakce spotřebitele či firmy na vládní rozhodnutí) V případě absence těchto podmínek dochází k selhání státu – namísto minimalizace tržních selhání, o kterou stát svým chováním usiluje.