PROJEKT – ZEMĚDĚLSKÉ SYSTÉMY I. Ječmen Jarní

Prezentace na téma: "PROJEKT – ZEMĚDĚLSKÉ SYSTÉMY I. Ječmen Jarní"— Transkript prezentace:

1 PROJEKT – ZEMĚDĚLSKÉ SYSTÉMY I. Ječmen Jarní
Česka zemědělská univerzita v Praze katedra agroekologie a biometeorologie PROJEKT – ZEMĚDĚLSKÉ SYSTÉMY I. Ječmen Jarní Vypracovali: Jaroslav Skoupil Asim Mammadov Mariana Chu Kamila Bakajsová

2 Obsah Obecná charakteristika
Rajonizace a pěstební ukazatele v rámci ČR Trend vývoje osevních ploch Trend vývoje realizačních cen Osevní postup a zpracování půdy Škodlivé organizmy Hlavní plevele Choroby Škůdci

3 Obecná charakteristika
Hospodářská skupina plodin: zrniny Botanická čeleď: lipnicovité rostliny Geografický původ: Přední Asie, východní Asie (Čína, Indie) Světové rozšíření: EU, Ruská federace, Kanada, Austrálie, Turecko, Ukrajina, Čína, Indie Hospodářské využití: výroba sladu, krmné účely, výroba krup a mouky

4 Rajonizace a pěstební ukazatele v rámci ČR
Pěstování je možné ve všech výrobních oblastech, ale kvalitní sladovnický ječmen lze vypěstovat pouze v: Kukuřičné oblasti – podoblasti K1 – K5; hlavně na jižní Moravě; Řepařské oblasti – podoblasti Ř1 – Ř5; hlavně v Polabí, Poohří, Haná; Osevní plocha  727 ha Podíl na orné půdě – 9,8%

5 - Dlouhodobý trend snižování osevních ploch v ČR
Rajonizace a pěstební ukazatele v rámci ČR - Dlouhodobý trend snižování osevních ploch v ČR - Průměrný výnos 4,36 (t/ha)

6 TREND VÝVOJE REALIZAČNÍCH CEN
Rajonizace a pěstební ukazatele v rámci ČR TREND VÝVOJE REALIZAČNÍCH CEN Aktuální realizační cena 4 778 (Kč/t )

7 Osevní postup a zpracování půdy
Nejvhodnější předplodiny okopaniny: cukrovka, brambory Nejčastěji zařazení po: obilovině nebo kukuřici Další možné předplodiny: olejniny, luskoviny, řepka ozimá, mák Nevhodné předplodiny: jeteloviny Jako předplodina pro ostatní obilniny má špatný účinek. Hlavní důvod je přenos chorob.

8 Předčasná sklizeň má za následek snížení výnosu i jakosti.
Osevní postup a zpracování půdy Termín setí ječmene jarního je co nejdříve na jaře, jakmile to stav půdy dovolí. Extrémně rané setí (únor, začátek března) je problematické - je zde riziko výskytu dlouhotrvajícího studeného a mokrého období Ječmen jarní dozrává v červenci až srpnu. Sklizeň se provádí zásadně v plné zralosti zrna. Předčasná sklizeň má za následek snížení výnosu i jakosti. Naopak při opožděné sklizni dochází k větším ztrátám lámáním stébel a mohou se projevit plísně a porůstání v klasech.

9 Osevní postup a zpracování půdy
Po sklizni předplodiny je vhodné provést podmítku, nejlépe talířovými podmítači nebo radličkovými kypřiči Při použití tradiční technologie přípravy půdy by kvalitní podzimní středně hluboká orba měla být provedena nejpozději do poloviny listopadu, nejvhodnější je použití oboustranného pluhu.

10 Osevní postup a zpracování půdy
Předseťovou přípravu je vhodné provést co nejdříve na jaře. Při klasickém postupu je nejlépe předseťovou přípravu začít těžkými branami (provzdušnění, prohřátí půdy), potom pole urovnat branami a smykem) Výsev jarního ječmene by měl být proveden co nejdříve, ale vždy připravené vyzrálé půdy.

11 Na jaře se provádí příprava seťového lůžka a setí při jedné operaci.
Osevní postup a zpracování půdy Na jaře se provádí příprava seťového lůžka a setí při jedné operaci. Seťové lůžko pro setí jarního ječmene by mělo být vytvořeno v hloubce 3-5 cm. Hloubka setí se doporučuje ne větší než 3 cm, na písčitých půdách do 4 cm. Rozmístění zrn na ploše by mělo být co nejstejnoměrnější, vhodné jsou proto úzkořádkové nebo páskové secí stroje. Velmi důležité je dodržení doporučeného výsevního množství.

12 HLAVNÍ PLEVELE Oves hluchý Svízel přítula Heřmánkovec nevonný
Škodlivé organizmy HLAVNÍ PLEVELE Oves hluchý Svízel přítula Heřmánkovec nevonný Ježatka kuří noha Pcháč oset Pýr plazivý

13 CHOROBY Padlí travní Hnědá skvrnitost Rez ječná Ramularie Fusarióza
Škodlivé organizmy CHOROBY Padlí travní Hnědá skvrnitost Rez ječná Ramularie Fusarióza

14 Škodlivé organizmy ŠKŮDCI Mšice - škodí na rostlinách ječmene sáním na listech a listových pochvách, případně i v klasech Kohoutci - škodí jejich larvy, které vyžírají listy v podobě podélných proužků Třásněnky - Nymfy a dospělci třásněnek vysávají povrchové buňky listů, kvítků, klasů nebo malých plůdků. Protože do těchto buněk proniká vzduch, list je potom stříbřitě kropenatý. Později se barví do hněda a usychá. Vrtalka - klade vajíčka do listových čepelí, larvy vyžírají listová pletiva mezi horní a dolní pokožkou a způsobují zasychání listů

15 DĚKUJEME ZA POZORNOST