- severská niva ve střední Evropě?

Prezentace na téma: "- severská niva ve střední Evropě?"— Transkript prezentace:

1 - severská niva ve střední Evropě?
Hornovltavský luh - severská niva ve střední Evropě? Ivana Bufková Správa NP a CHKO Šumava

2 Lokalizace území

3 Jedna z nejzachovalejších říčních niv
v České republice pulsující vliv pravidelných záplav - zachovány funkční vztahy mezi řekou a okolní nivou - dynamické a nestálé prostředí - obnova raných sukcesních stadií - uptake živin, atd. přirozené funkce v krajině - retence vody v krajině, snížení a zpomalení postupu povodňových vln - zachycení živin - centrum biodiverzity, migrační cesty

4 Horská niva s geomorfologií nížinných toků
široké ploché údolí (sklon do 1,2‰) poměrně široká říční niva (až 1,5km) meandrující tok četná odstavená ramena, tůně, „backwaters“, výrazná laterální dimenze říční nivy horizontální členitost

5 Specifický charakter vegetace
Výzkumný projekt: „Vazby mezi vegetací a abiotickým prostředím v horské říční nivě“ ( ) fytocenologický průzkum, detailní mapa aktuální vegetace (1:5000) 3 transekty napříč říční nivou sledování hladiny a chemismu podzemní vody a vegetace na trvalých plochách (4x4m) - vegetace vodních makrofyt velký podíl biotopů a společenstev s těžištěm výskytu v boreální zóně výrazné zastoupení boreomontánních a boreokontinentálních druhů připomíná sverské nivy podél středních toků v oblasti tajgy

6 Reliktní biotopy s těžištěm výskytu v severských oblastech
Rašeliniště (téměř 70% rozlohy říční nivy, převládající typ biotopu) ombrotrofní rašeliniště: - údolní vrchoviště (blatkové bory, keříčkové formace otevřených ploch) minerotrofní rašeliniště - rašelinné a podmáčené smrčiny - rašelinné březiny - přechodová rašeliniště - rašelinné ostřicové louky Oligotrofní tůně odstavených říčních ramen Vysokostébelné a vysokobylinné porosty („pralouky“)

7 Mrtvý luh u Volar (300 ha, největší rašeliniště ČR)

8 Vegetace Vltavského luhu - mapa aktuální vegetace

9 Laterální dimenze - horizontální pattern vegetace

10 Schematický průřez říční nivou - laterální gradienty prostředí
převládající vliv meso-trofní vody z říčního toku převládající vliv oligotrofní vody z okolních svahů (boční průsak, podzemní voda, boční povrchové přítoky) poříční zóna zóna rašelinišť

11 Poříční zóna - pravidelně zaplavované území
horizontální členitost vegetace - intenzivní erozně-akumulační procesy výrazná členitost mikroreliéfu strmé vlhkostní gradienty střídání druhů a společenstev s rozdílnými ekol. nároky - časté střídání maloplošných druhově chudých společenstev silně rozkolísaný vodní režim slabě mesotrofní prostředí převládá minerální sedimentace

12 Poříční zóna - typy vegetace
pobřežní olšiny a vrbiny (Salix fragilis-Alnus incana ze sv. Alnion incanae) porosty vysokých ostřic a rákosin (Phalaridion arundinaceae, Caricion rostratae, Caricion gracilis, Magnocaricion elatae, Calthion) společenstva vodních makrofyt (Lemnion minoris , Utricularion vulgaris, Nitellion flexilis, Fontinalion antipyreticae, Nymphaeion albae, Potamion lucentis , Batrachion fluitantis, Oenanthion aquaticae, Glycerio-Sparganion, Caricion rostratae, Carici-Rumicion hydrolapathi, Sphagno-Utricularion, Bidention tripartitae, Littorellion uniflorae, Phragmition communis, Agropyro-Rumicion crispi) minerotrofní rašeliniště plovoucích rašelinných plaurů (Sphagno recurvi-Caricion canescentis) vysokobylinné porosty (Calthion) mokřadní vrbiny a porosty Spiraea salicifolia (Salicion cinereae) aluviální louky (Molinion, Alopecurion?, Calthion)

13 Vodní makrofyta a mokřadní vegetace odstavených říčních ramen horní Vltavy (Hornovltavský luh, NP Šumava) - (kapitola IV/) Cíl: charakteristika vodních makrofyt Horno- vltavského luhu v biogeografickém kontextu Metodika: historický průběh řečiště (staré mapy, recentní ortofoto, vegetační indikace), fytoc. snímkování 2004 Nuphar pumila

14 Vodní makrofyta a mokřadní vegetace odstavených říčních ramen horní Vltavy (Hornovltavský luh, NP Šumava) - (kapitola IV/) převaha společenstev preferujících oligotrofní čisté vody významné zastoupení společenstev s těžiš- těm výskytu v boreální zóně příp. se subat- lanticko-boreálním rozšířením: - Nupharetum pumilae - Myriophylletum alterniflori - Equiseto limosi-Caricetum rostratae - Potentilla palustris - Menyanthes trifoliata - Sparganietum minimi - spol. s Utricularia ochroleuca terestrializace tůní plovoucími rašelin- nými plaury (se spol. sv. Sphagno recurvi- Caricion canescentis) – char. rašel. jezírka, boreální nivy diverzita (22% tj. 63 druhů v říčních ramenech) výrazná odlišnost zátopy Lipna – odlišné hydrologické poměry, trofie – teplomilnější společenstva typická pro eutrofnější vody Schematické znázornění zonace společenstev při terestrizaci tůní (mimo zátopovou oblast Lipenské nádrže).

15 Vodní makrofyta a mokřadní vegetace odstavených říčních ramen
Potentilla palustris- Menyanthes trifoliata Sphagno recurvi- Caricion canescentis Utricularia australis Nupharetum pumilae Nymphaeetum albo-luteae nupharetosum Potametum natantis Sparganietum ramosi Cicuto-Caricetum pseudocyperi

16 Zóna rašelinišť téměř 70% plochy říční nivy stabilní vodní režim
(lokálně fluktuace v důsledku odvodnění) hladina vody těsně pod povrchem silně oligotrofní, kyselé prostředí převládající rašelinná sedimentace mikroreliéf relativně zarovnaný – členitost hlavně na úrovni mikrostruktur = bulty/šlenky horizontální členitost vegetace (na úrovni svazů) poměrně nízká - mozaika hlavně na úrovni facií - mikrostruktury

17 Zóna rašelinišť – typy vegetace
ombrotrofní: sv. Sphagnion medii blatkové bory (Pino rotundatae-Sphagnetum) (středoevr. areál, subkontinent. část temperátní Evropy) sv.Oxycocco-Empetrion hermaphroditi keříčková společenstva (Vaccinium uliginosum-Calluna vulgaris) (boreální, reliktní výskyt v mont. a subalp střední Evropy) minerotrofní: sv. Piceion excelsae podmáčené smrčiny (Mastigobryo-Piceetum) lesní: sv. Betulion pubescentis rašelinné březiny (Betula pubescens-Pinus sylvestris) nelesní: sv. Sphagno recurvi-Caricion canescentis - Carex rostrata-C. canescens (vegetace rašelinných plaurů) - Sphagno apiculati-Caricetum rostratae - Polytricho communis-Molinietum caerulae sv. Caricion fuscae

18 Zóna rašelinišť – typy vegetace
Oxycocco-Empetrion hermaphroditi Pino rotundatae-Sphagnetum Betulion pubescentis Mastigobryo-Piceetum Sphagno apiculati-Caricetum rostratae Polytricho communis-Molinietum caerulae spol. s C. lasiocarpa Caricion fuscae

19 Vegetace rašelinišť údolní vrchoviště rašelinné březiny
(Sphagnion medii, Oxycocco-Empetrion) rašelinné březiny (Betulion pubescentis) podmáčené smrčiny (Piceion excelsae) minerotrofní ostřicová rašeliniště (Sphagno recurvi-Caricion canescentis, Caricion fuscae)

20 Heterogenita a dynamika říční nivy - vysoká diverzita
Druhová diverzita kolem 300 druhů vyšších rostlin 36 zvláště ohrožených druhů přes 20 druhů na Šumavě jen ve Vltavském luhu Prstnatec Traunsteinerův (Dactylorhiza traunsteineri) Stulík malý (Nuphar pumila)

21 Vysoká diverzita na úrovni druhů i biotopů
přirozená nestálost prostředí - dynamika říčního koryta - eroze x sedimentace tradiční hospodaření sukcese MOZAIKA BIOTOPŮ florogeneze území

22 Florogeneze území subatlantské druhy boreomontánní druhy
teplomilnější druhy horské druhy subkontinentální druhy alpské druhy

23 Praktická doporučení pro ochranu přírody a management v oblasti Hornovltavského luhu
Cíl: I/ zachování přirozených ekologických procesů a funkcí říční nivy   II/ zachování stávající vysoké biodiverzity dynamika toku/záplavy oligo/mesotrofie prostředí, laterální gradient revitalizace narušeného vodního režimu vazby na management v povodí vysoká diverzita – různé úrovně (druhy, biotopy) - různé skupiny organismů - rozdílná geneze (prim. sekundární) MOZAIKOVITÝ MANAGEMENT (matrix bez zásahu, patches s aktivním magementem)

24 ZÁVĚRY I/ biogeografický význam: plochá strukturovaná horská niva s oligo/mesotrofní chladnomilnou vegetací s vysokým zastoupením boreálních a boreomontánních prvků  extrazonální charakter (střední toky boreální zóny) II/ výrazná diferenciace stanovištních podmínek a vegetace v laterálním rozměru  I/ pobřežní zóna, II/ zóna rašelinišť III/ vysoká diverzita na úrovni druhů i biotopů, významný podíl sekundární diverzity IV/ základní implikace pro ochranné podmínky a management: - zachovat přirozenou dynamiku říčního koryta a režim záplav - zachovat oligo/mesotrofní charakter prostředí (včetně adekvátního managementu v povodí) - zavést mozaikovitý management s matrix bezzásahového území a vyčleněnými celky s aktivním managementem - revitalizace úseků s narušeným vodním režimem (zejména zóna II)