PRAKTICKÝ LÉKAŘ, PSYCHIATR A JEJICH PACIENT Vaněk Jaroslav, MUDr., Vaněk David, MUDr., PhDr.

Prezentace na téma: "PRAKTICKÝ LÉKAŘ, PSYCHIATR A JEJICH PACIENT Vaněk Jaroslav, MUDr., Vaněk David, MUDr., PhDr."— Transkript prezentace:

1 PRAKTICKÝ LÉKAŘ, PSYCHIATR A JEJICH PACIENT Vaněk Jaroslav, MUDr., Vaněk David, MUDr., PhDr.

2 Dva přístupové modely zdrav. systému VOLNÝ PŘÍSTUP PRAKT. LÉKAŘ PACIENT ODBORNÝ LÉKAŘ (SRN, Rak,Fr,ČR atd) GATE KEEPING: PRAKT. LÉKAŘ pacient XXXXXXX Odb. lékař (GB,Dánsko)

3 Náklady na zdrav. péči per capita v mil USD (1995) (přepočteno na paritu kupní síly) Lůžková péče Belgie 613 Finsko 552 Francie 876 SRN 737 Rakousko 337 Dánsko 1067 Ambulantní péče Belgie 605 Finsko 637 Francie 528 SRN 633 Rakousko 392 Dánsko 399 (GB : údaje nejsou) Zdroj: OECD Health Data 1998

4 Procento postižení pro neuropsych. poruchy z celkové nemocnosti (Evropa) 1. DALY (Disability Adjusted Life Years ) - 20% 2. YLDs (Years of Life Lived with Disability) - 43% Zdroj WHO Health Report 2001

5 Počet psychiatrů v EU na 100 000 obyvatel

6 Prevalence některých duš. por. v prim. péči

7 A jak je to v ČR? 1. Celkový výskyt emočních poruch v populaci(subj.pocit): 14,2% - Šetření o zdrav.stavu české populace,ÚZIS 1995 2. Afekt.p. Neurot. Schizofr. Závislosti - 12,.8% 18,4% 2,5% 12,8% - Dragomirecká et al: Psychiatrická nemocnost obyvatel ČR,Čs.Psych.2002 3. 12% pac. prakt. lékařů jevilo klinické projevy deprese. Psychická porucha diagnostikována jako hlavní dg. u 0,6% návštěv nemocných u praktického lékaře. Depresivní symptomy diagnostikovány pouze v 0,4% -Baudiš, Škoda: Deprese v prim. péči, Čs.Psych 1999

8 Epidemiologie deprese v EU a ČR

9 Procento depresivních, konzultujících lékaře v EU a ČR

10 Celkové náklady u poruch nálady v USA (1990) Greenberg, 1993

11 Celkové náklady na léčbu deprese v GB (1990) Martin, 1998

12 Praktický lékař a duševní porucha- diagnostika a terapie A) Duševní poruchy v primární péči jsou poddiagnostikovány : 1. V prim. péči je diagnostikována pouze 1 ze 3 velkých depresí (Rush A.J., JAMA,1993;11). 2. Pouze 39% prakt.lékařů po proškolení bylo senzitivních na depresivní symptomy (oproti 36% neproškolených!) (Thomson C. et al.,Lancet 2000 Jan 15; 355) 3. 15% lékařů nebylo schopno rozpoznat u svých pacientů depresivní symptomy (Martin P.,L´Inf.Psychiat.1998;4 4. Pouze 47% prakt. lékařů rozpoznalo velkou depresi (DSM III R). Některé studie ukazují na 25-30% prevalenci depresivních stavů u pacientů hospit. na interně. (Kovess et al., L´Inf.Psychiat.1998;4). B) 88% preskribcí TCA praktickými lékaři bylo poddávkováno. Srovnatelně lepší byla preskribce SSRI. (Donoghue JM.,Tylee A., Brit.J.Psychiat. 1996;168).

13 Jaký model ambulantní psychiatrické péče? 1. Asi 1/3 populace může trpět duševní poruchou. 2. Značné procento duševních poruch jsou poruchy chronické 3. Vyžadují lékaře s širokou praxí, vysokou senzibilitou a relat. dostatkem času. 4. Praktický lékař při své enormní zátěži nemůže být schopen (až na výjimky) plné péče o duševně nemocné. 5. Někteří pacienti si přejí relativní anonymitu.

14 Závěr 1. Otevřený model ambul. péče 2. Pac. má právo na relativně širokou diskrétnost (především u neurotických a depresivních poruch). 3. Nezastupitelnost role prakt. lékaře především jako průvodce a rádce pacienta.