Základy ekonomie Egor Sidorov Seminář 1/2.

Prezentace na téma: "Základy ekonomie Egor Sidorov Seminář 1/2."— Transkript prezentace:

1 Základy ekonomie Egor Sidorov Seminář 1/2

2 Kontakt

3 Poptávka, nabídka a tržní rovnováha Teorie spotřebitele
Oportunitní náklady Poptávka, nabídka a tržní rovnováha Teorie spotřebitele

4 Oportunitní náklady Oportunitní náklady (=náklady obětované příležitosti, alternativní náklady) představují hodnotu nejlepší možné, ale nerealizované příležitosti (tj. hodnotu nejlepšího možného užití zdrojů, které nelze uskutečnit, pokud byla realizována určitá volba).

5 Zkuste odhadnout oportunitní náklady vašeho stráveného času na této hodině Obecné ekonomie.

6 Má Jiří Paroubek sekat svou vlastní zahradu?

7

8 Jestliže školné plus ostatní výdaje na studium na vysoké škole činí ročně Kč a vy máte možnost vydělat si Kč, pokud budete zaměstnáni, pak náklady obětované příležitosti vašeho ročního působení na této škole jsou: Kč Kč Kč Kč Naklady

9 Poptávka, nabídka a tržní rovnováha Teorie spotřebitele
Oportunitní náklady Poptávka, nabídka a tržní rovnováha Teorie spotřebitele

10 Poptávková funkce (D – Demand)
Za jinak stejných podmínek (tzn. že se nemění příjmy, preference, dostupnost příbuzných statků apod.) existuje mezi cenou statku (P) a jeho poptávaným množstvím (Q) konkrétní vztah. Tento vztah se nazývá poptávková funkce Q=f(P), která může být znázorněná pomocí poptávkové křivky. 2 1 25 3 5 4 20 15 10 6 30 Q (ks) P (cena, tis. Kč) P Q 40 30 1 20 2 10 3 Pokud bude poptávková křivka vypadat takto►, poptávková funkce bude: Q = 4 – 0,1xP D

11 Posun po křivce vs. posun celé křivky
2 1 25 3 5 4 20 15 10 6 30 Q (ks) P ◄ Změna poptávaného množství: Pokud se nic jiného kromě ceny nemění (platí tedy ceteris paribus), pohybujeme se po stávající křivce. 2 1 25 3 5 4 20 15 10 6 30 Q (ks) P Změna poptávky ► Pokud se změní alespoň jeden z faktorů působících na poptávku (např. nárůst rozpočtu), tak se celá křivka posune.

12 Komplementární statky
vzrůst ceny jednoho z nich vyvolá pokles poptávaného množství po tomto statku a pokles poptávky po statku s ním komplementárním a naopak (ceteris paribus). 2 1 25 3 5 4 20 15 10 6 30 Q (ks) P

13 Substituční statky vzrůst ceny jednoho z nich vyvolá pokles poptávaného množství po tomto statku a růst poptávky po druhém a naopak (ceteris paribus). 2 1 25 3 5 4 20 15 10 6 30 Q (ks) P

14 Další necenové faktory
Změny v preferencích lidí tj. modely spotřeby, zájmy, móda. Příjmy spotřebitelů. Objem trhu, počet obyvatel. 2 1 25 3 5 4 20 15 10 6 30 Q (ks) P

15 Poptávka po pizze „Mafie“ 1/2
Poptávka po pizze „Mafie“ v centru Prahy může být popsána rovnicí Q = 1000 – 2 * P. Za jakou cenu (P) nakoupí spotřebitelé 800 kusů (Q)? Jak velké jsou celkové výdaje spotřebitelů (resp. příjmy prodejce), pokud spotřebitelé nakoupí 800 kusů této pizzy?

16 Poptávka po pizze „Mafie“ 2/2
Jak může prodejce pizzy zvýšit své celkové příjmy: doporučili byste zvýšení nebo snížení ceny pizzy? Q = 1000 – 2 * P 400 200 500 600 1000 800 300 100 Q (ks) P P Q 500 100 800

17 Řešení Proč? Poptávka po pizze „Mafie“ v centru Prahy není elastická!
Situace Cena, Kč Poptávané množství, ks Tržby, Kč Stávající 100 1000 – 2*100 = 800 100*800 = Sleva 50 % 50 1000 – 2*50 = 900 900*50 = Zvýšení ceny 50 % 150 1000 – 2*150 = 700 700*150 = Proč? Poptávka po pizze „Mafie“ v centru Prahy není elastická!

18 Cenová elasticita poptávky
citlivost poptávaného množství ke změně ceny statku, tedy jak aktivně reagují spotřebitelé na změny cen. 400 200 1000 600 800 Q (ks) P Pozor! U různých tvarů křivek poptávky je vývoj elasticity odlišný. elastická E1 E2 neelastická E1* E2* E1 ► E2 Cena: ► 800 (o 200 Kč, 20 %) Množství: 200 ► 400 (o 200 Ks, 100 %) Tržby v E1: * 200 = Kč Tržby v E2: 800 * 400 = Kč E1* ► E2* Cena: 400 ► 200 (o 200 Kč, 50 %) Množství: 800 ► 1000 (o 200 Ks, 25 %) Tržby v E1*: 400 * 800 = Kč Tržby v E2*: 200 * 1000 = Kč 18

19 Cenová elasticita poptávky: matematická interpretace
400 200 1000 600 800 Q P E>1 E1 E2 E<1 E1* E2* 19

20 Koeficient cenové elasticity
Koeficient cenové elasticity poptávky je konkrétní číslo, udávající o kolik procent se změní poptávané množství, když se cena statku změní o jedno procento (za jinak stejných podmínek). Koeficient cenové elasticity poptávky 3 znamená, že změna ceny o 1 procento způsobí změnu v poptávaném množství o 3 %. 20

21 Elasticita poptávky/nabídky
Dokonale elastická – E=∞ fixovaná cena, Q je na P nezávislé Elastická – E>1 změna P o 1 % vede ke změně Q o více než 1 % Jednotkově elastická – E=1 změna P o 1 % vede ke změně Q také o 1 % Neelastická – E<1 změna P o 1 % vede ke změně Q o méně než 1 % Dokonale neelastická – E=0 plné využití kapacit

22 Dvě poptávkové lineární křivky jsou zakresleny tak, že procházejí společným bodem, ale mají různý sklon. Která z křivek je elastičtější? 400 200 500 600 1000 800 300 100 Q (ks) P

23 Hodnota ED = 0,1 znamená, že procentní změna množství při 6% změně ceny bude:
0,6 % 1,6 % 6,0 % 1,0 % ze zadaných údajů nelze určit 1,0 %

24 Volba cenové strategie
Prodáváte rajčata v krabicích (3 kg / 100 Kč). Dozvěděli jste se v časopisu Ekonom, že je elasticita poptávky po rajčatech E=2. Situace Cena, Kč Poptávané množství, ks Tržby, Kč Stávající 100 10 000 Sleva 10 % Zvýšení ceny 10 % 90 120 10 800 110 80 8 800

25 Volba cenové strategie
Prodáváte aspirin (100 Kč/balení). Dozvěděli jste v časopisu Profit, že je elasticita poptávky po aspirinu E=0,5. Situace Cena, Kč Poptávané množství, ks Tržby, Kč Stávající 100 10 000 Sleva 10 % Zvýšení ceny 10 % 90 105 9 450 110 95 10 450

26 Velký obchodní dům vyhlásil 50% slevu oděvů
Velký obchodní dům vyhlásil 50% slevu oděvů. Jejich prodané množství vzrostlo o 200 %. Cenová elasticita poptávky po oděvech tedy byla: 0,25 0,5 1,0 4,0 nelze určit 4,0

27 Poptávka po kaprech je:
Představte si, že jste prodejcem kaprů a zjistili jste, že koeficient elasticity poptávky po kaprech je v letním období 2 (ED=2). Za cenu 100 Kč za kilogram běžně prodáte 50 kg kaprů denně. Poptávka po kaprech je: dokonale elastická elastická jednotkově elastická neelastická dokonale neelastická

28 … za cenu 100 Kč za kilogram běžně prodáte 50 kg kaprů denně.
Současné denní tržby prodejce jsou: 50 Kč 100 Kč 250 Kč 2500 Kč 5000 Kč 5000

29 Chcete-li zvýšit denní tržby o 400 Kč, musíte:
snížit cenu o 10 Kč zvýšit cenu o 10 Kč snížit cenu o 20 Kč zvýšit cenu o 20 Kč ponechat cenu ve stejné výši, situaci nelze zlepšit Když snížíme cenu o 10 Kč, resp. o 10 %, poptávané množství se zvýší o 20 % resp. o 10 kg (ED=2). Nové tržby: 90 * 60 = Kč

30 Vláda vyhlásila, že vykoupí všechno obilí za cenu 1000 dolarů za tunu
Vláda vyhlásila, že vykoupí všechno obilí za cenu 1000 dolarů za tunu. Jaká bude odpovídající křivka poptávky vlády po obilí? vertikální horizontální dokonale neelastická dokonale elastická platí b) i d) současně platí a) i c) současně platí b) i d) současně

31 platí b) i d) současně Q P

32 Ing. Pondělíčkovi chutná pouze pravá Plzeň a nemá rád Budvar (bolí ho z něj hlava). Mgr. Sobotka není schopen mezi těmito druhy piv rozlišovat. Pravděpodobně elastičtější poptávka po pivu bude: u Ing. Pondělíčka u Mgr. Sobotky poptávka bude z hlediska elasticity u obou stejná u spotřebitele, který piva kupuje méně na základě zadaných informací nelze určit

33 Nabídková funkce (S – Supply)
Za jinak stejných podmínek (tzn. že se nemění ceny vstupů, dostupnost příbuzných statků apod.) existuje mezi cenou statku (S) a jeho nabízeným množstvím (Q) konkrétní vztah. Tento vztah se nazývá nabídková funkce Q=f(P), která může být znázorněná pomocí nabídkové křivky. 2 1 25 3 5 4 20 15 10 6 30 Q (ks) P (cena, tis. Kč) P Q 10 20 2 30 4 Kladný sklon lze vysvětlit např. tím, že vyšší cena slibuje prodejci vyšší zisk ►, nabídková funkce má podobu: Q = 0,2xP – 2 S 33 33

34 Posun po křivce vs. posun celé křivky
2 1 25 3 5 4 20 15 10 6 30 Q (ks) P ◄ Změna nabízeného množství: Pokud se nic jiného kromě ceny nemění (platí tedy ceteris paribus), pohybujeme se po stávající křivce. 2 1 25 3 5 4 20 15 10 6 30 Q (ks) P Změna nabídky ► Pokud se změní alespoň jeden z faktorů působící na nabídku (např. změna technologii), tak se celá křivka posune.

35 Jak ovlivní nabídku kečupu …
růst ceny rajčat? nová účinnější technologie konzervace? nařízení EU ohledně zvýšení obsahu rajčatového podílu? 2 1 25 3 5 4 20 15 10 6 30 Q (ks) P ?

36 Nakreslete křivku nabídky lístků na klíčový mezistátní fotbalový zápas.

37 Q P

38 Tržní rovnováha Rovnovážná cena je určena průsečíkem nabídkové a poptávkové křivky v bodě E. AB – Přebytek nabízeného množ. nad poptávaným. CD – Nedostatek nabízeného množství 2 1 25 3 5 4 20 15 10 6 30 Q (ks) P (cena, tis. Kč) A B E C D 38 38 38

39 Co se stane? Cena zmrzliny je 15 Kč na dokonale konkurenčním trhu a jestliže při této ceně si kupující přejí nakoupit kusů X týdně a prodávající chtějí prodat kusů týdně. 2 1 25 3 5 4 20 15 10 6 30 Q P E

40 Bod E byl původním bodem rovnováhy na trhu pšenice
Bod E byl původním bodem rovnováhy na trhu pšenice. Co mohlo způsobit změnu rovnováhy do bodu E’? pokles průměrného důchodu domácností vedl k posunu nabídkové křivky zlé počasí vedlo k posunu nabídkové křivky růst důchodu spotřebitelů vedl k posunu poptávkové křivky posunuly se obě křivky vlivem specifik trhu s obilím nic z výše uvedeného neplatí 2 1 25 3 5 4 20 15 10 6 30 Q P E’ E

41 Poptávka, nabídka a tržní rovnováha Teorie spotřebitele
Oportunitní náklady Poptávka, nabídka a tržní rovnováha Teorie spotřebitele

42 Zákon klesajícího mezního užitku
„Mezní“ znamená „dodatečný“. Mezní užitek označuje užitek, který vám přinese spotřeba dodatečné jednotky statku (např. další film). Nejvyšší přírůstek uspokojení potřeb přinese první jednotka, každá další má pro spotřebitele menší význam (potřeba byla již alespoň částečně uspokojena). Celkový užitek se tedy s růstem objemu spotřebovávaného zboží zvyšuje stále pomaleji (s menšími přírůstky).

43 Kardinalistické pojetí užitku:
Užitek je funkcí množství spotřebovaných statků. Počet filmů v kině Ochota zaplatit Přírůstek užitku MU 1 film 100 Kč 100 2 filmy 150 Kč 150 – 100 = 50 3 filmy 150 – 150 = 0 4 filmy 140 Kč 140 – 150 = -10 MU2 = TU2-TU1 TU (Celkový užitek) MU (Mezní užitek) 2 1 3 5 4 100 50 6 150 Q 2 1 3 5 4 100 75 50 25 6 Q Zákon klesajícího mezního užitku A Matematicky je možné mezní užitek (stejně jako kteroukoliv mezní veličinu) definovat jako první derivaci celkové veličiny A

44 Jestliže je mezní užitek nějaké komodity nulový, co můžeme říci o celkovém užitku?

45 TU (Celkový užitek) MU (Mezní užitek) 2 1 3 5 4 100 50 6 150 Q 2 1 3 5
75 50 25 6 Q A A

46 Jsou-li limetky a citrony substituty, pak jestliže cena citronů vzroste, spotřebitel bude kupovat:
více limetek, takže jejich mezní užitek klesne více limetek, takže jejich mezní užitek stoupne méně limetek, takže jejich mezní užitek klesne méně limetek, takže jejich mezní užitek stoupne méně citronů, takže jejich mezní užitek klesne

47 Rozpočet Student dostává 40 Kč denně jako kapesné. Celou částku utrácí za minerálku (m) a rohlíky (r). Běžná tržní cena minerálky je 5 Kč a rohlíky se prodávají v průměru za 1 Kč/kus. Napište rovnici jeho rozpočtového omezení a zakreslete toto rozpočtové omezení do grafu.

48 Rovnice a graf rozpočtového omezení
40 = 5*Qm + 1*Qr Celou částku utratí za minerálku. 10 20 4 2 6 30 Koupí-li 10 rohlíků (10x1=10 Kč), zbytek (30 Kč) může utratit za 6 minerálek. 8 Celou částku utratí za rohlíky. 40

49 Maximalizace užitku Cíl spotřebitele:
S daným důchodem (rozpočtem) maximalizovat celkový užitek – maximálně uspokojit své potřeby. Racionálně jednající spotřebitel tedy zvyšuje objem nákupu určitého zboží až do bodu, kdy se mezní užitek poslední peněžní jednotky vynaložené na jeho nákup rovná meznímu užitku poslední peněžní jednotky vynaložené na nákup všech ostatních statků.

50 Racionální spotřebitel a princip rovnosti mezních užitků
Model racionálního tržního chování: Jestliže minerálka stojí 5krát tolik co rohlík, koupíte minerálku pouze za předpokladu, že vám přinese ve srovnání s rohlíkem nejméně 5násobný mezní užitek. MU MU = 5 Kč Kč

51 Student maximalizuje užitek z nákupů minerálky a rohlíků
Student maximalizuje užitek z nákupů minerálky a rohlíků. Jaký musí být MUr, jestli MUm je 20.

52 Musí platit rovnice rovnováhy spotřebitele
Po dosazení: MUr/1 = 20/5 MUr = 4

53 Mezní užitek minerálky je dán rovnicí MUm = 40 – 5
Mezní užitek minerálky je dán rovnicí MUm = 40 – 5*Qm, mezní užitek rohlíků pak rovnicí MUr = 30 – Qr. Příjem studenta (I) v hodnotě 40 Kč je celý alokován na nákup těchto dvou statků (tj. I = Pm*Qm + Pr*Qr). Vypočtěte množství minerálky a rohlíků za předpokladu, že je spotřebitel v rovnováze.

54 MUX/PX = MUY/PY I = Pm*Qm + Pr*Qr (40-5*Qm)/5 = (30 – Qr)/1

55 5* Qr – 5*Qm = 110 Qr – Qm = 22 čili Qr = 22 + Qm
Aby byl spotřebitel v rovnováze, musí platit, že MUm/Pm = MUr/Pr, tedy (40-5*Qm)/5 = (30 – Qr)/1 | *5 40 – 5*Qm = 150 – 5* Qr 5* Qr – 5*Qm = 110 Qr – Qm = 22 čili Qr = 22 + Qm Koupí-li 2 minerálky, musí tedy koupit = 24 rohlíky, aby byl v rovnováze.

56 Současně musí splňovat rozpočtové omezení 40 = 5*Qm + 1*Qr.
Dosazením za Qr (z první rovnice Qr = 22 + Qm) získáme 40 = 5*Qm Qm 18 = 6*Qm Qm = 3 a tedy Qr = 25

57 Spotřebitel v rovnováze spotřebovává 3 minerálky a 25 rohlíků, totiž (40 – 5 * 3)/5 = (30 – 1*25)/ = 5 * * 25

58 Poptávka, nabídka a tržní rovnováha Teorie spotřebitele Dodatek
Oportunitní náklady Poptávka, nabídka a tržní rovnováha Teorie spotřebitele Dodatek

59 Pomocí aparátu poptávkově – nabídkové analýzy vysvětlete sezónní odchylky spotřeby a ceny u těchto dvou komodit jablka a chaty na rekreaci u moře („plážové chaty“). Vysvětlete, proč je v letních měsících cena jablek nízká a cena plážových chat naopak vysoká.

60 Vzroste nabídka jablek a poptávka může zůstat stejná
2 1 25 3 5 4 20 15 10 6 30 Q (ks) P

61 Vzroste poptávka při stejné nabídce
2 1 25 3 5 4 20 15 10 6 30 Q (ks) P

62 ? Proč zvyšuje neúroda chmele způsobená častými vichřicemi na Žatecku cenu piva Krušovice?

63 Neúroda chmele vs cena piva Krušovice
2 1 25 3 5 4 20 15 10 6 30 Q P

64 ? Nově vyvinutá metoda chovu zvyšuje dojnost až o 30 %. Je to dobrá nebo špatná zpráva pro farmáře?

65 Špatná, pokud je poptávka po mléku neelastická.
2 1 25 3 5 4 20 15 10 6 30 Q P

66 Statní zásahy Stát snižuje spotřebu např. cigaret cestou zdaněni a cestou osvěty. Který z grafů znázorňuje osvětu a který zdaněni? Q P Q P

67 Děkuji za pozornost!