Mikroekonomie I Užitek spotřebitele a odvození poptávky Ing. Vojtěch Jindra Katedra ekonomie (KE)

Prezentace na téma: "Mikroekonomie I Užitek spotřebitele a odvození poptávky Ing. Vojtěch Jindra Katedra ekonomie (KE)"— Transkript prezentace:

1 Mikroekonomie I Užitek spotřebitele a odvození poptávky Ing. Vojtěch Jindra Katedra ekonomie (KE)

2 Celkový užitek Užitek (Utility) – je subjektivní pocit realizace plynoucí ze spotřeby jednotlivých statků. Užitek (Utility) – je subjektivní pocit realizace plynoucí ze spotřeby jednotlivých statků. Celkový užitek (Total Utility – TU) – vyjadřuje celkovou úroveň realizace určité potřeby. Je závislý na objemu spotřebovaného statku, vlastnostech a kvalitě statku a míře s jakou je schopno potřeby realizovat. Celkový užitek (Total Utility – TU) – vyjadřuje celkovou úroveň realizace určité potřeby. Je závislý na objemu spotřebovaného statku, vlastnostech a kvalitě statku a míře s jakou je schopno potřeby realizovat. TU je také ovlivněn subjektivním vztahem spotřebitele ke statku – preference. TU je také ovlivněn subjektivním vztahem spotřebitele ke statku – preference.

3 Mezní užitek Mezní užitek (Marginal Utility – MU) – vyjadřuje o kolik vzroste celkový užitek, jestli se množství spotřebovávaného statku zvýší o jednotku. Mezní užitek (Marginal Utility – MU) – vyjadřuje o kolik vzroste celkový užitek, jestli se množství spotřebovávaného statku zvýší o jednotku. TU = součet MU všech spotřebovávaných jednotek daného statku. TU = součet MU všech spotřebovávaných jednotek daného statku. MU závisí na : MU závisí na : Významu a intenzitě potřeby - naléhavost Významu a intenzitě potřeby - naléhavost Disponibilním množství – vzácnost Disponibilním množství – vzácnost

4 Zákon klesajícího mezního užitku Zákon klesajícího mezního užitku – MU s růstem objemu spotřebovávaného statku má tendenci klesat. Zákon klesajícího mezního užitku – MU s růstem objemu spotřebovávaného statku má tendenci klesat. Nejvyšší přírůstek realizace potřeb přinese první spotřebovávaná jednotka statku, každá další má pro spotřebitele menší význam. Nejvyšší přírůstek realizace potřeb přinese první spotřebovávaná jednotka statku, každá další má pro spotřebitele menší význam. Celkový užitek se tedy s růstem objemu spotřebovávaného statku zvyšuje stále pomaleji. Celkový užitek se tedy s růstem objemu spotřebovávaného statku zvyšuje stále pomaleji.

5 Rozdíl mezi TU a MU Rozdíl mezi TU a MU : Rozdíl mezi TU a MU : Celkový užitek určitého množství statku je dán maximální peněžní částkou, kterou je za ně spotřebitel ochoten zaplatit. Celkový užitek určitého množství statku je dán maximální peněžní částkou, kterou je za ně spotřebitel ochoten zaplatit. Mezní užitek je určen částkou, kterou je spotřebitel ochoten vynaložit na nákup další jednotky statku. Mezní užitek je určen částkou, kterou je spotřebitel ochoten vynaložit na nákup další jednotky statku.

6 Graf TU a MU Q Q MU TU MU TU

7 Rovnováha spotřebitele Optimální (rovnovážné) množství tedy spotřebitel nakoupí, pokud se mezní užitek rovná ceně. Optimální (rovnovážné) množství tedy spotřebitel nakoupí, pokud se mezní užitek rovná ceně. MU > P – efekt ze spotřeby další jednotky je vyšší než cena statku – ochota vynaložit větší částku než je cena. MU > P – efekt ze spotřeby další jednotky je vyšší než cena statku – ochota vynaložit větší částku než je cena. MU < P – pokud je mezní užitek další jednotky určitého statku nižší než jeho cena, spotřebitel dá přednost jiným statkům a nákup tohoto statku bude omezovat, dokud se nevyrovná mezní užitek s cenou. MU < P – pokud je mezní užitek další jednotky určitého statku nižší než jeho cena, spotřebitel dá přednost jiným statkům a nákup tohoto statku bude omezovat, dokud se nevyrovná mezní užitek s cenou. MU = P

8 Zákon rovnosti mezního užitku Podmínkou rovnováhy spotřebitele je rovnost MU všech spotřebovávaných statků ve vztahu k jejich cenám. Podmínkou rovnováhy spotřebitele je rovnost MU všech spotřebovávaných statků ve vztahu k jejich cenám. Racionálně jednající spotřebitel zvyšuje objem nákupu určitého statku až do bodu, kdy se mezní užitek poslední peněžní jednotky vynaložené na jeho nákup rovná meznímu užitku peněžní jednotky vynaložené na nákup všech ostatních statků. Racionálně jednající spotřebitel zvyšuje objem nákupu určitého statku až do bodu, kdy se mezní užitek poslední peněžní jednotky vynaložené na jeho nákup rovná meznímu užitku peněžní jednotky vynaložené na nákup všech ostatních statků. MU statku 1 MU statku 2 MU statku 3 MU statku X = = = P statku 1 P statku 2 P statku 3 P statku X

9 Odvození křivky poptávky Chce-li spotřebitel udržovat svoji rovnováhu musí na zvýšení ceny reagovat snížením poptávaného množství. To samé platí i při snížení ceny. Křivka poptávky je proto totožná s křivkou mezního užitku (peněžní jednotky). Q P d

10 Odvození křivky poptávky za předpokladu neměřitelnosti užitku - indiferenční analýza Indiferenční soubor – je soubor spotřebitelských kombinací, z nichž každá přináší stejný užitek a žádný prvek souboru proto není preferován před ostatními. Indiferenční soubor – je soubor spotřebitelských kombinací, z nichž každá přináší stejný užitek a žádný prvek souboru proto není preferován před ostatními. Indiferenční křivka (Indiference Curve) – graficky znázorňuje indiferenční soubor. Indiferenční křivka (Indiference Curve) – graficky znázorňuje indiferenční soubor. Indiferenční mapa – soubor indiferenčních křivek. Indiferenční mapa – soubor indiferenčních křivek. Jednotlivé indiferenční křivky se od sebe liší tím, že kombinace statků, které představují, přinášejí spotřebiteli jiný užitek. Jednotlivé indiferenční křivky se od sebe liší tím, že kombinace statků, které představují, přinášejí spotřebiteli jiný užitek.

11 Graf Indiferenční křivka Indiferenční mapa X X Y Y A2A2 A3A3 A1A1 A C D B XDXD XCXC XBXB XAXA YCYC YBYB YAYA YDYD XEXE YEYE

12 Zákon substituce Zákon substituce (Law of Substitution) – statek, které se stává vzácnějším má větší relativní hodnotu substituce. Jeho mezní užitek roste ve vztahu k meznímu užitku statku, které se stává hojnějším. Zákon substituce (Law of Substitution) – statek, které se stává vzácnějším má větší relativní hodnotu substituce. Jeho mezní užitek roste ve vztahu k meznímu užitku statku, které se stává hojnějším. Mezní míra substituce (Marginal Rate of Substitution – MRS) – poměr, v němž je možno vzájemně nahrazovat statek X a statek Y, aniž se mění užitek. V grafickém vyjádření určuje sklon indiferenční křivky. Mezní míra substituce (Marginal Rate of Substitution – MRS) – poměr, v němž je možno vzájemně nahrazovat statek X a statek Y, aniž se mění užitek. V grafickém vyjádření určuje sklon indiferenční křivky. Mezní míra substituce ve spotřebě Mezní míra substituce ve spotřebě Y MU X MRS C = = X MU Y

13 Linie rozpočtu Spotřebitel je omezen příjmem = linie rozpočtu. Linie rozpočtu (Budget Line – BL) – zobrazuje maximálně dostupné kombinace rozdělení důchodu spotřebitele na nákup dvou statků. Celou plochu trojúhelníku 0MN, neboli všechny kombinace statků X a Y dostupné při důchodu a daných cenách nazýváme soubor tržních příležitostí. I = P X. X + P Y. Y X Linie rozpočtu Y BL N M 0 0

14 Rovnováha spotřebitele Rovnováha spotřebitele se nachází v bodě (E), kde se linie rozpočtu dotýká indiferenční křivky. Rovnováha spotřebitele se nachází v bodě (E), kde se linie rozpočtu dotýká indiferenční křivky. Mezní míra substituce ve směně (směrnice linie příjmu). Mezní míra substituce ve směně (směrnice linie příjmu). Y P X MRS E = = X P Y Y MU X P X = = X MU Y P Y MU X MU Y = P X P Y

15 Jaká kombinace statků X a Y potom bude optimální? Ta, pro kterou je poměr, v němž je spotřebitel ochoten nahrazovat jeden statek druhým, stejný jako poměr, v němž je může směnit na trhu, neboli Ta, pro kterou je poměr, v němž je spotřebitel ochoten nahrazovat jeden statek druhým, stejný jako poměr, v němž je může směnit na trhu, neboli MRS C = MRS E

16 Graf – rovnováha spotřebitele X Y E BL U1U1 U2U2 U3U3

17 Graf Odvození poptávkové křivky Křivka poptávky Y X 15 0 2 4 6 8 10 E1E1 E2E2 E3E3 Q P d 15950 5 10 15 20 59 E2E2 E1E1 E3E3