5: Vědomí, pozornost.

Prezentace na téma: "5: Vědomí, pozornost."— Transkript prezentace:

1 5: Vědomí, pozornost

2 struktura přednášky vědomí, nevědomí, podvědomí změněné stavy vědomí
pozornost

3 Vědomí několik teorií, ne obecná shoda
dříve vědomí ztotožňováno s „myslí“, zkoumáno introspekcí William James: mysl = proud vědomí ve 20. letech ústup od těchto otázek – behaviorismus asi v 60. letech návrat k problematice vědomí Dnes je pojem vědomí požíván v několika odlišných významech: 1. niternost, prožívání (protiklad mimovědomý, bezvědomý stav) 2. sledování – selekce informací (vědění o něčem) obvyklý stav uvědomování si vnějších (události v okolí) a vnitřních podnětů (těles. vjemů, vzpomínek, myšlenek) (část podnětů zpracováváme podvědomě 3. uvědomování si – ovládání sebe sama – plánování, zahajování a řízení jednání zahajování a ukončování svého jednání a kognit. aktivit (ne všechny naše činy jsou řízeny na vědomé úrovni)

4 Kvalitativní pohled psychoanalytický (dynamický) pohled
kvalitativně odlišné stavy předvědomí vědomí nevědomí vytěsnění Předvědomí – souhrn vzpomínek, procesů (např. zautomatizované dovednosti), na něž aktuálně nezaměřujeme pozornost, ale jsme sto si je vybavit, případně popsat kroky, z nichž sestávají Vědomí – aktuální psychické obsahy Nevědomí – některé vzpomínky, impulsy, touhy jsou našemu vědomí nedostupné, jsou vytěsněny disociace – Piere Janet: některé myšlenky a činy se mohou oddělit od zbytku vědomí (represe při stresu, denní snění) krajní případ  vícečetná osobnost (Jekyle x Hyde) – vědomí ostře rozděleno aktivizace jiné „osobnosti“ – i změna postoje, hlasu, slovníku, dokonce i změny fyziologických funkcí, souvisí se zvládáním emocionálních traumat, závisí i na schopnostech autosugesce  pokud zafunguje, může jedinec znovu oddělení (disociaci) použít jako reakci na nové problémy nadvědomí = rozšíření vědomí (transcendentální zážitky) v transpersonální  kolektivní vědomí (Jung)

5 Kvantitativní pohled kognitivní přístup kontinuum vědomí nevědomí
Podvědomí zpracování informací bez vědomé reflexe po celou dobu zpracování

6 Změněné stavy vědomí změna normálního stavu duševních funkcí do stavu, který se jeví být odlišným osobě prožívající tuto změnu. spánek vliv psychoaktivních látek meditace hypnóza psí- jevy únava chorobné stavy

7 Spánek fáze 1 (mělký spánek) fáze 2 (hlubší spánek)
NREM (Non-Rapid-Eye-Movement) spánek: fáze 1 (mělký spánek) fáze 2 (hlubší spánek) fáze 3 a 4 (nejhlubší spánek) REM (Rapid-Eye-Movement) spánek: také nazývaný paradoxní spánek rychlé pohyby očí

8 Spánek EEG vlny při různých fázích spánku

9 Spánek: proč sníme? Psychoanalytická teorie: sny jsou symbolickým vyjádřením našich nevědomých (manifestní versus latentní obsah snu) potřeb Biologická teorie: sny jsou vedlejším produktem náhodné stimulace mozkových buněk Kognitivní teorie: sny zlepšují zpracování informace

10 Psychoaktivní látky: důležité pojmy
Psychická závislost: touha nebo žádostivost dosáhnout efektů, které droga způsobuje (výsledek podmiňování) Fyzická závislost: změny tělesných funkcí, které činí určitou dávku drogy nezbytnou pro elementární denní fungování; mohou se objevovat abstinenční příznaky, tolerance vůči droze

11 Psychoaktivní látky: 4 kategorie
1. Antidepresiva: působí tlumivě, snižují celkovou reaktivitu (např. alkohol, valium)

12 Psychoaktivní látky: 4 kategorie
Stimulancia: zvyšují aktivaci (např. kofein,nikotin, metamfetamin –pervitin, kokain)

13 Psychoaktivní látky: 4 kategorie
Opiáty: působí pocity euforie, tlumí bolest (např. morfin, heroin)

14 Psychoaktivní látky: 4 kategorie
4. Halucinogeny: působí zkreslení percepce - halucinace (např. LSD, marihuana)

15

16 Změna vědomí prostřednictvím meditace a hypnózy
Meditace: skupina technik k přesměrování pozornosti, odblokování rušivých faktorů a k vyvolání stavů změněného vědomí

17 Meditace a hypnóza Meditace zvyšuje koordinaci hemisfér a vede k rychlejším a silnějším gama vlnám v EEG – pocity euforie a bezčasovosti fyziologické změny – převládá parasympatická aktivace (srdeční aktivita pomalejší, spotřeba kyslíku v tkáních nižší apod.)

18 Hypnóza: stav zvýšené sugestibility, hluboké relaxace a zúžené pozornosti, neprobíhá testování reality, volní kontrola předána hypnotizérovi; raport posthypnotická sugesce

19 Ano nebo ne? mýty o hypnóze: lze zhypnotizovat proti vůli?
může nám být v hypnóze vnuceno neetické chování? mimořádná paměť v hypnóze? nadlidská síla?

20 Pozornost vědomí má výběrový charakter (James) – zaměřuje se určitým směrem a eliminuje tak jiné potenciální obsahy (metafora reflektoru) – funkcí této vlastnosti vědomí je pozornost pozornost je jedním z mechanismů regulace lidské psychiky (vyvinula se z orientačně pátracího reflexu) vývojově bezděčná (vyvolávána podněty, které jsou z nějakého důvodu významné) úmyslná (rozhodnutí zaměřit na učitý objekt, volní proces)

21 Pozornost 2 fáze vlastnosti pozornosti (individuální rozdíly)
zaměření pozornosti (výběr) soustředění pozornosti (zúžení, délka trvání) vlastnosti pozornosti (individuální rozdíly) selektivita koncentrace rozdělování kapacita (rozsah) stabilita (fixace cca 0,1-5 s.; protiklad – těkání pozornosti)

22 Pozornost selektivní pozornost a přepínání pozornosti (paralelní zpracování dvou úkolů – obtížné, pokud obě úlohy stejné, např. dichotické slyšení, stínění)

23 Pozornost podvědomé, předpozornostní procesy – priming, aktuální zájmy, emociogenní podněty

24 K _ O _ _ U _ N _ D _ _ Ž _

25 K L O B O U K N Á D R A Ž Í