ANALÝZA KONSTRUKCÍ 6. přednáška.

Prezentace na téma: "ANALÝZA KONSTRUKCÍ 6. přednáška."— Transkript prezentace:

1 ANALÝZA KONSTRUKCÍ 6. přednáška

2 Nosné stěny – rovinná napjatost
Způsoby výpočtu napjatosti: Deformační metodou Primární neznámé: posuny u(x,y), v(x,y) Výchozí rovnice: statické Silovou metodou Primární neznámá: funkce napětí F(x,y) Výchozí rovnice: rovnice kompatibility – vyjádřená ve složkách napětí – Lévyho podmínka

3 Silová metoda Statické rovnice Rovnice kompatibility
Je-li zatížení pouze po obvodě, položíme objemové síly Celkem 3 neznámé: sx, sy, txy 2 rovnice statické, 1 rovnice kompatibility Rovnice kompatibility 3) Z fyzikálních (konstitutivních) rovnic pro rovinnou napjatost dosadíme za ex, ey, gxy

4 Fyzikální rovnice: Po dosazení do 3) Ze statické rovnice 2) Ze statické rovnice 1) Zůstane

5 Opětovným dosazením ze statických rovnic:
Laplaceův operátor: Rovnice kompatibility ve složkách napětí – Lévyho podmínka:

6 3 parciální diferenciální rovnice
Řešení soustavy rovnic pomocí funkce napětí F 1) 2) 3) 3 parciální diferenciální rovnice 3 neznámé: sx, sy, txy Zavedením tzv. Airyho funkce napětí F lze soustavu převést na jedinou rovnici 4. řádu:

7 Stěnová rovnice Dosazením Airyho funkce do rovnic: Rozepsáním:
1) 2) 3) Stěnová rovnice Rozepsáním: Biharmonická rovnice

8 Řešení stěnové rovnice:
V uzavřeném tvaru (složité, téměř nemožné) Přibližné řešení – převedením na soustavu lineárních algebraických rovnic Metoda konečných prvků Metoda Rayleigh-Ritzova Metoda diferenční (metoda sítí)

9 Okrajové podmínky ke stěnové rovnici
Parciální diferenciální rovnici 4. řádu odpovídají 2 okrajové podmínky v každém bodu okraje Geometrické okrajové podmínky (např. z vetknutí stěny) jsou v silové variantě řešení komplikované Omezíme se pouze na úlohy s předepsanými statickými okrajovými podmínkami Znaménková konvence: Složky zatížení: px, py – kladné složky ve směru kladných poloos x,y Složky napětí: sx, sy, txy – podle působení na kladných či záporných plochách

10 Mezi složkami zatížení a napětí platí podmínka ekvivalence
Mezi složkami zatížení a napětí platí podmínka ekvivalence. Mezi složkami napětí a Airyho funkcí F platí definiční vztahy F Např. okraj BC: Pro snazší vyjádření okrajových podmínek lze využít podobnosti mezi průběhem funkce napětí F na okraji stěny a průběhem ohybového momentu na rámu, který má stejný tvar, rozměry, zatížení a podepření; tzv. L‘Hermitova analogie

11 L‘Hermitova analogie Průběh funkce napětí F na hranici stěny je stejný jako průběh ohybových momentů M na náhradním rámu. M > 0 táhne vnitřní vlákna rámu. (F ~ M) Průběh derivace funkce napětí F podle vnější normály ∂F/∂n je stejný jako průběh normálových sil na náhradním rámu. N > 0 je tahová síla. (∂F/∂n ~ N) I při staticky určitém podepření rámu je výpočet M, N úlohou 3× staticky neurčitou (uzavřený rám) Rám přetneme a vnitřní síly v řezu nahradíme „neznámými“ silami

12 Moment v obecném průřezu: M = M* + M0 + N0y – Q0x
L‘Hermitova analogie L‘Hermitova analogie Moment v obecném průřezu: M = M* + M0 + N0y – Q0x Moment od vnějšího zatížení Momenty od staticky neurčitých veličin (lineární průběh) Při výpočtu napětí derivujeme funkci F dvakrát (a tedy i M): Lineární funkce nemá na napjatost vliv Náhradní rám můžeme kdekoli přetnout a hodnoty M0, Q0, N0 libovolně volit (např. 0). Změní se funkce napětí, ale napjatost zůstane stejná.

13 Řešení stěnové rovnice metodou sítí
Metoda sítí – převádí řešení diferenciální rovnice (ΔΔF = 0) na soustavu lineárních algebraických rovnic Postup řešení: 1) Řešenou oblast (stěnu) pokryjeme sítí 2) Stěnovou rovnici zapisujeme v jednotlivých uzlech sítě, za neznámé považujeme hodnoty Airyho funkce napětí F v uzlech sítě (F1, F2, …) 3) Parciální derivace nahrazujeme vhodnými algebraickými výrazy (diferenčními náhradami)

14 1. Diferenční náhrady a) Funkce jedné proměnné
Nahrazení parabolou 2. stupně + věta o střední hodnotě Diferenční náhrada za 1. derivaci: (1) hx … diferenční krok

15 Diferenční náhrada za 2. derivaci:
hx/2 … poloviční diferenční krok (2)

16 Všechny diferenční náhrady za vyšší derivace lze odvodit aplikací výrazů (1) a (2), např.:
Liché derivace v bodě i neobsahují Fi

17 b) Funkce dvou proměnných
Obyčejné derivace přechází na parciální. Značení: čárkou derivace podle x, tečkou derivace podle y. Čtvrtá derivace smíšená:

18 c) Diferenční náhrada za stěnovou rovnici
Pro čtvercovou síť (hx = hy = h) dostaneme diferenční schéma:

19 2. Řešení stěny metodou sítí
Diferenční schéma pro stěnovou rovnici uplatníme ve všech vnitřních uzlech sítě Při zápisu rovnic v bodech blízko hranice padne diferenční schéma jednak: do uzlů uvnitř (1, 2, …) do uzlů na hranici (a, b, …) do uzlů vnějších (mimo oblast) (A, B, …) Hodnoty funkce napětí F v těchto bodech vyjádříme pomocí okrajových podmínek

20 Okrajové podmínky L‘Hermitova analogie poskytuje:
Hodnoty F přímo na hranici oblasti (F ~ M na náhradním rámu) Hodnoty F v bodech vně oblasti v závislosti na hodnotách v bodech hraničních a v bodech uvnitř oblasti (z první derivace funkce F podle vnější normály) (∂F/∂n ~ N na náhradním rámu)

21 Po uplatnění okrajových podmínek se základní soustava stane nehomogenní. Jejím netriviálním řešením jsou funkční hodnoty ve všech vnitřních bodech sítě (F1, F2, F3, …, F12) Složky napětí řešíme pomocí diferenčních náhrad.

22 Složky napětí pomocí diferenčních náhrad:

23

24

25

26

27 Děkuji za pozornost a těším se s vámi na shledanou za týden.