Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná

Prezentace na téma: "Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná"— Transkript prezentace:

1 Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná
České království Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná VY_32_Inovace/6_336

2 Anotace: Prezentace o rodu Přemyslovců, první králové v Českém kráslovství
Prezentace slouží k názornému výkladu a opakování, žáci si v závěru podstatné věci zopakují a udělají zápis. Jazyk: český jazyk Očekávaný výstup: žák se orientuje v hlavních reáliích minulosti a současnosti naší vlasti Speciální vzdělávací potřeby: Žádné. Klíčová slova: Král Vratislav II, Přemysl Otakar I., Václav I., Přemysl Otakar II., Václav II., Václav II., konec rodu Přemyslovců, těžba stříbra, Anežka česká, bitva na Moravském poli, pražské groše Druh učebního materiálu: DUM - Prezentace doplněná výkladem Cílová skupina: Žák Typická věková skupina: let (4. ročník)

3 Král Vratislav II. – korunovaný kníže
Panoval skoro 31 let. Osvědčil se jako schopný politik a válečník. Pomáhal německému panovníkovi v bojích a protože ho i nikdy nezradil, dočkal se nakonec ocenění. V roce 1085 byl Vratislav na Pražském hradě slavnostně korunován prvním českým králem. Hodnost sice nebyla dědičná, ale Vratislav se stal v říši nejvyšším po císaři. Za jeho vlády vzkvétalo v českých zemích stavitelství. Nechal vybudovat novou knížecí rezidenci na Vyšehradě, na Pražském hradě vyrostla velká románská bazilika svatého Víta. Koruny si první český král užíval pouze sedm let. Počátkem ledna roku 1092 spadl při lovu z koně, těžce se zranil a zemřel.

4

5 České království Přemysl Otakar I. – první dědičný král
Více než 300 roků se na knížecím stolci v Praze střídala přemyslovská knížata. Počet obyvatel českých zemí stále rostl, lidé pronikali hlouběji do lesů, mýtili a vypalovali lesní porost. Pro zemědělství tak získávali další ornou půdu, v dosud téměř pustých krajích zakládali nové vesnice. S počtem obyvatel vzrůstala i síla a význam českého státu, zvyšovala se vážnost českého knížete. Přemysl Otakar I. – první dědičný král Přemyslovci nakonec dosáhli uznání dědičného královského titulu. Podařilo se to v roce 1198 Přemyslu Otakarovi I. Tuto hodnost dostal od římského císaře, kterého podpořil v boji s papežem. Královský titul nakonec potvrdil i papež a v roce 1212 vydal říšský císař Fridrich II. Zlatou bulu sicilskou, významný dokument, který potvrzoval naprostou svrchovanost českého státu jako dědičného království. Listina byla zpečetěna zlatou pečetí (bulou) sicilského království, kterému císař také vládl. Od tohoto okamžiku už císař neměl právo zasahovat do vnitřních záležitostí českých zemí.

6 Zlatá bula sicilská Slovem bula se označovala důležitá papežská či panovnická listina opatřená kovovou pečetí s vypouklým tvarem. Platnost Zlaté buly mohlo zaručit jen to, že byla dalšími císaři potvrzována. Pečeť na Zlaté bule sicilské

7 Zlatá bula sicilská spojila pevněji Čechy s Moravou do jednoho státu
Zlatá bula sicilská spojila pevněji Čechy s Moravou do jednoho státu. Čeští králové měli vysoké postavení uvnitř římské říše – účastnili se například volby císaře. Znakem českého království se stal stříbrný dvouocasý (a tím pádem obzvláště prestižní) lev v červeném poli, který nahradil přemyslovskou orlici. V tomto období se velmi rozmohla těžba kovů, zejména stříbra a zlata.

8 Po smrti Přemysla Otakara I
Po smrti Přemysla Otakara I. panoval v českém království jeho syn Václav I. Také za jeho vlády naše země vzkvétaly. Byl to silný panovník, jeho moc a bohatství velmi posilovala těžba stříbra, zejména v okolí Jihlavy. Král Václav I. vjíždí v plné zbroji na turnaj

9 Anežka Česká (Anežka Přemyslovna)
I když díky rozvoji obchodu a řemesel bohatla většina obyvatel, mnoho lidí zůstávalo chudých, nemocných a opuštěných. Zvláště ve městech byl pro ně život velmi těžký. Jejich osud trápil Anežku, dceru Přemysla Otakara I. Vzdala se života uprostřed panovnického dvora a odešla do kláštera. Svůj majetek se rozhodla využít k pomoci chudým.

10 V Praze Na Františku založila klášter s nemocnicí a útulkem pro chudé, sama se stala jeho představenou a všechny své síly věnovala službě nemocným a trpícím.

11 Přemysl otakar II. Po smrti Václava I. se českým králem stal jeho jediný syn Přemysl Otakar II., který patřil mezi nejslavnější české krále. Říkalo se mu král železný a zlatý. Železný proto, že on i jeho rytíři nosili od hlavy až k patě železné brnění a zlatý pro jeho bohatství. Byl to člověk smělý, sebevědomý a bezohledný.

12 Pro české království získal Chebsko, Korutany, Kraňsko a další území a vybudoval mohutnou středoevropskou říši táhnoucí se téměř až ke břehům Jaderského moře. Kromě zahraničních aktivit založil roku 1257 část Prahy zvanou tehdy Menší Město pražské, známé dnes jako Malá Strana.

13 Bitva na moravském poli
Přemysl Otakar II. se chtěl stát německým králem a císařem, to se mu ale nepodařilo, protože byl příliš mocný a papež a německá šlechta si jako krále raději zvolili méně významného Rudolfa Habsburského. Mezi oběma muži vypuklo nepřátelství. Přemysl Otakar II. postupně přišel o všechna nově získaná území. Nakonec zahynul v rozhodující bitvě 26. srpna 1278 na Moravském poli nedaleko Dunaje, když se proti němu uprostřed bitvy obrátila část vlastní šlechty. Když pod ním padl kůň, hodili mu na krk smyčku, strhli mu zbroj a ubodali ho sedmnácti ranami. Rudolf Habsburský nad mrtvolou Přemysla Otakara II.

14 Moravské pole je skoro 900 km² velká štěrková nížina v Dolním Rakousku, západně od řeky Moravy na rakouském území.

15 Václav ii. Syn Přemysla Otakara II., Václav II., byl teprve sedmiletý, když jeho otec zahynul ve válce. Jeho strýc a poručník Ota Braniborský se chtěl sám zmocnit vlády, a proto uvrhl malého Václava do vězení. V zemi panovalo v té době bezvládí, násilí a nejistota. Tlupy ozbrojenců Oty Braniborského zvané „Braniboři“ ničily zemy a loupily. Teprve po pěti letech se české šlechtě podařilo dostat krále zpět do země. Ta začala znovu vzkvétat.

16 Bohatství stříbrných dolů dokázal Václav II. dobře využít
Bohatství stříbrných dolů dokázal Václav II. dobře využít. Zavedl nové peníze – pražské groše. Díky pevně stanovenému obsahu stříbra se staly jednou z nejstabilnějších měn v Evropě. Zvěsti o kutnohorských podzemních pokladech vyvolaly koncem 13. století šílenství. Do města proudili zájemci málem z celé Evropy, údajně jich bylo asi

17 Pražské groše Václav II. provedl krátce před rokem 1300 mincovní reformu. Zrušil všech sedmnáct dosavadních českých a moravských mincoven a ražbu soustředil do jediné královské mincovny v Kutné Hoře zvané Vlašský dvůr. Novou měnou se staly pražské groše. Na líci měly trojcípou královskou korunu a na rubu dvouocasého lva. Jeden groš měl 12 haléřů. Tyto mince se užívaly nejen v Čechách, ale postupně i v celé střední Evropě. 55 grošů Nádeník vydělal za týden asi 6 grošů a tesař 20 grošů 2 haléře 32 haléřů 6 grošů

18 Václav II. nebyl válečník jako jeho otec, byl však panovníkem moudrým
Václav II. nebyl válečník jako jeho otec, byl však panovníkem moudrým. Oženil se například s dcerou otcova životního nepřítele, Jitkou Habsburskou. Po její smrti se oženil s polskou princeznou Eliškou Rejčkou a stal se polským králem. Po korunovaci začal upevňovat spojení obou zemí s cílem vytvořit velkou jednotnou říši. Vzápětí pro svého dvanáctiletého syna získal uherský trůn. Přemyslovské panství se tak rozpínalo od Baltu až k Bulharsku. Na jaře roku 1305 Václav II. těžce onemocněl. Umíral na souchotiny (tuberkulózu). Pohřeb Václava II.

19 Václav iii. Václav III. po smrti svého otce měl tedy v držení tři koruny a začal vládnout třem královstvím: českému, polskému a uherskému (dnešní Maďarsko) Vládl však pouze jeden rok. Neměl dost sil uhájit tři království a vzdal se Uher a vypravil se s vojskem do Polska, aby zde uhájil svou moc. V Olomouci byl nenadále neznámým vrahem v roce 1306 zabit. Protože neměl Václav III. Následníka a byl posledním mužem z rodu Přemyslovců, říkáme, že rod Přemyslovců po více než čtyřstech letech vymřel po meči. Václav III. u hrobu svého otce na Zbraslavi

20 shrnutí (nedědičkný korunovaný kníže) Vratislav II. Král - 2. král
V roce 1212 získal Zlatou bulu sicilskou - potvrzení nezávislosti českého království a titul dědičného krále . Je to počátek českého kráslovství. 2. král - Přemysl Otakar I. (první dědičný král) 3. král - Václav I. Anežka Česká Jeho moc a bohatství velmi posilovala těžba stříbra, Založila Anežský klášter se špitálem pro chudé a trpící. 4. král - Přemysl Otakar II. Král železný a zlatý Zahynul v rozhodující bitvě na Moravském poli Vybudoval mohutnou středoevropskou říši. 5. král - Václav II. V dětství byl vězněn strýcem a teprve po pěti letech se české šlechtě podařilo dostat krále zpět do země. Zavedl nové peníze – pražské groše 6. král - Václav III. poslední Přemyslovec Vládl pouze 1 rok. V roce 1306 byl zavražděn v Olomouci. Skončila tak vláda rodu Přemyslovců, kteří tím vymřeli po meči.

21 Použité zdroje: Vratislav II. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z: Denár Vratislav II. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z: Korunovace Vratislava II.: File:Josef Mathauser - Opat Božetěch dává korunu králi Vratislavovi.jpg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z: Přemysl Otakar I. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z: Pečeť. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z: Zlatá bula sicilská. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z: Znak českého království. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z: Těžba stříbra. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z: Král Václav I.: Král Václav I. vjíždí v plné zbroji na turnaj. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z: Anečka Česká. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z: Anežský klášter. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z: Koruna Přemysla Otakara II. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z: Bitva na Moravském poli: Rudolf Habsburský nad mrtvolou Přemysla Otakara II. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z: Příjezd Václava II. do Prahy. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z: Pražské groše. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z: Václav II. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z: Pohřeb Václava II. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z: Václav III. u hrobu svého otce ve Zbraslavi. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z: