Ohrožení smrku Kůrovci.

Prezentace na téma: "Ohrožení smrku Kůrovci."— Transkript prezentace:

1 Ohrožení smrku Kůrovci

2 Které druhy jsou nejdůležitější?
Semenáčky a sazenice - Hylobius abietis Mlaziny - Pityogenes chalcographus Tyčkoviny až slabé kmenoviny –Ips duplicatus, Polygraphus poligraphus, P. subopacus, Tetropium castaneum, Pissodes harzyniae and P. scabricollis Kmenoviny - Ips typographus, Ips duplicatus Pityogenes chalcographus, Ips amitinus, Dendroctonus micans, Polygraphus poligraphus, P. subopacus, Tetropium castaneum, Pissodes harzyniae and P. scabricollis

3 Méně významné druhy Semenáčky a sazenice - Hylastes cunicularius
Mlaziny– Pityophtorus pityographus Tyčkoviny až slabé kmenoviny–Xyloterus lineatus, Tetropium castaneum, T. fuscum, Callidium violaceum, C. aeneum, (Hylotrupes bajulus) Kmenoviny - Xyloterus lineatus, Tetropium castaneum, T. fuscum, Callidium violaceum, C. aeneum, (Hylotrupes bajulus), (Urocerus gigas), (Sirex juvencus), (Xeris spectrum)

4 Škůdci semenáčků a sazenic

5 Klikoroh borový - Hylobius abietis

6 Poškození Poškození způsobují dospělí brouci; Poškozují kůru a způsobují plošné rány, které zavaluje priskyřice. Jehličnany mohou být průběžně poškozovány v průběhu celé vegetačné sezony, největší poškození vzniká v květnu a potom of července do září.

7 Hodnocení poškození Stupeň poškození kultur
nízký: méně jako 5% poškozených sazenic – četnost se zjišťuje pochůzkou ve 14denních intervalech vysoký: více než 5% poškozených rostlin – Okulární metoda na permanentne označených plochách anebo Lapání brouků do lapacích kůr

8 Okulární metoda Permanentne označené místa – přibližně 5 na hektar,
Na každém místě kontrola 10 sazenic (na transektu anbo v kruhu), spolu 50 rostlin na hektar Kontrola každých 7 dní, od poloviny dubna do poloviny října. Náhodní kontrola rostlin mezi monitorovanými ploškami Výsledky kontroly ovlivňují další akce jako jsou: - Slabé poškození výsadeb  kontrola pokračuje (jestli potřebné v kratších intervalech) - Silné poškození výsadeb  chemické ošetření (anebo mechanická ochrana)

9 Odchyt brouků pomocí lapacích kůr
Lapací kůra se připravuje ze zvinuté čertsvé kůry smrka, pokrytého vhodným materiálem (např. vlhká půda, tráva a pod), s návnadou vevnitř Kůry jsou ideálně umístněny mezi pařezy, jako návnada slouží malý kousek větve, 5-15 cm dlouhé, optimálně z borovice, s odstraněnými jehlicemi; tato je potřísněna insekticidem (v ty samé koncentraci jako pro ošetření) Kůry by měly pravidelně pokrývat celou plochu Optimální počet pascí je přibližně 30 na hektar Obrana začíná od poloviny května a končí v polovině října. Pasce jsou kontrolovány v intervale 7 dní, dospělce v pascích a v jejich okolí jsou sbírány (a odstraňovány), zaznameňovány, návnady jestli je to potřebné jsou nahrazeny (obyčejně v 14 denních intervalech, kdy jsou hrzavé a suché); to samé platí pro pasci samotnou. Náhodní kontrola rostlin mezi monitorovány místy

10 Zhodnocení napadnutí nízké – odchycených méně než 5 brouků za 24 hodin na 1 pasci  kontrola pokračuje vysoké – více než 5 dospělých brouků odchycených za 24 hodin do 1 pasce  nutné chemické event. Mechanické ošetření

11 Preventivní a obranní metody
Ne-chemické opatření Odložení zalesňování o 1 rok – nebezpečí zaburinění Štěpkování čerstvých pařezů Preventivní chemické ošetření insekticidami Provádí se v místech, kde poškození rostlin dosáhlo silný stupeň (více než 5% pro smrk, a 10% pro borovici).

12 Obrana Ve školkách před vyzvednutím sazenic – postříkáním vhodným insekticidem, Ve školkách po vyzvednutí sazenic – jejich máčením v insekticidní jíše. Postřik po vysazení. Obyčejně náročné na čas. Insekticid se musí aplikovat na kmínek a jeho bázi. Využití systematických insekticidů. V případě granulovaného insekticidu (v současnosti "Marshal SusCon") tento je aplikován přímo ke kořenům rostlin.

13 Lýkohub drvař -Hylastes cunicularius

14 Způsob života a poškození
Larvy se vyvíjejí ve zlomech a jejich hlavních kořenech aneb na spodní straně polen ležících na zemi v kontaktu s půdou. Požerek je vertikální s mateřskou chodbou na základni. Poškození sazenic je způsobeno zrelostním žírem dospělců pod krčkem sazenic. Již malé poškození může být nebezpečné jelikož je vstupem pro houbové infekce. Tento druh může být považován za primárního škůdce smrka.

15 Obrana Vzhledem k tomu, že lýkohub drvař často doprovází klikoroha borového, je máčení sazenic před výsadbou v syntetických pyrethroidech, popř. jejich kurativní ošetření, určitou obranou i proti tomuto škůdci.

16 PODKORNÍ DRUHY

17 lýkožrout smrkový -Ips typographus

18 Symptomy napadení Symptomy napadení:
Na smrcích napadených na jaře v nižších polohách jehlice za 1-2 měsíce šediví, červenají a postupně všechny opadají. Na smrcích napadených později na jaře (zejména ve vyšších polohách) zůstává koruna zelená až do podzimu. Při napadení druhou generací zůstáva koruna zelená do března až dubna příštího roku, kdy jehlice rychle zrezavějí a opadávají

19 Preventivní opatření V první řadě, všechen vhodný materiál musí být včas odstraněn před rojením. To je důležité hlavně v případě větrových kalamit. Na druhé straně musí být odstraněny i stojící napadené stromy (odkorněním, postřikem). Obě činnosti se provádějí celý rok.

20 Odhad abundance –lapáky
Ke kontrole lýkožrouta smrkové jsou využívány v zásadě dvě metody – stromové lapáky a feromonové lapače. Při stanovení počtu stromových lapáků v daném porostu vycházíme z tzv. kalamitního základu, což je množství kůrovcového dříví (tedy všeho lýkožroutem smrkovým napadeného dříví, stojícího i ležícího, včetně středně a silně napadených lapáků) zpracovaného za období od Jde vlastně o jiné vyjádření populace kůrovce, která přechází z minulého roku do roku letošního.

21 Výpočet Z něho odvodíme počet lapáků, které je nutno naklást na jaře pro zachycení první generace lýkožrouta, a to tak, že celkovou hmotu kalamitního základu dělíme osmi a výsledek podělíme průměrnou hmotnatostí daného porostu, čímž dostaneme počet kusů lapáků. Navíc je nutno za každý nezpracovaný kůrovcový strom přidat ještě 1-2 ks lapáků.

22 Načasování Lapáky musejí být nakáceny do konce března, (ve vyšších polohách i v průběhu dubna), a to tak, aby 2/3 jejich počtu byly na slunci a asi 1/3 v polostínu. Od počátku rojení je nutno je v intervalech 7-10 kontrolovat. Kontrola probíhá odloupnutím kůry, přičemž se hodnotí počet závrtů na 1 dm čtvereční.

23 Úroveň napadení Stupeň napadení lapáků Počet závrtů na dm2 Slabý
Do 0,5 Střední 0,5-1,0 Silný 1,0 a více

24 Sesterská generace Bylo-li dosaženo středního či silného stupně dosaženo brzy po začátku rojení, je nutno přikácet okamžitě ještě 1/10 (střední napadení) či 1/5 (v případě silného napadení) z celkového množství lapáků. Jde o lapáky určené k zachycení tzv. "sesterského pokolení".

25 2. generace Stupeň napadení lapáků poslouží dále ke stanovení počtu lapáků tzv. druhé série, tedy lapáků určených k zachycení druhého pokolení lýkožrouta. Lapáky je opět nutno připravit před dalším rojením brouka, tedy v průběhu června s tím rozdílem, že jsou kladeny do polostínu. Při stanovení jejich počtu postupujeme podle následující tabulky.

26 Lapáky pro letní rojení
Napadení lapáků 1. série Počet lapáků druhé série Slabé Lapáky se nepokládají Střední 1/2 z počtu 1. série Silné Stejný počet jako u 1. série

27 Ošetření lapáků Po ukončení náletu brouků vyhodnocením stupně napadení končí kontrolní úloha lapáku a následuje funkce obranná, kdy je nutno populaci kůrovce, která do lapáků nalétla, zahubit. Jediným z ekologického hlediska vhodným způsobem likvidace kůrovců v lapácích je mechanické odkornění – buď ručním odkorněním škrabákem nebo s využitím odkorňovacích adapterů na motorovou pilu, popř. vyvezením z lesa a opět mechanickým, odkorněním výkonnějšími mechanismy. V případě použití škrabáku je nutno odkornění provést v době, kdy v požerku jsou pouze vajíčka a larvy. V takovém případě stačí k jejich zahubení pouze samo odkornění. V případě použití odkorňovacího adaptéru dojde při odkorňování k zahubení všech stadií a je tedy možno tohoto způsobu asanace využívat až do výletu brouků. To dává možnost využít tento způsob i v případě, kdy jsou např. na jaře nalezeny stromy s plně vyvinutými a k vylétnutí připravenými brouky, kde jsme dříve při asanaci byli odkázáni na skácení a chemické ošetření kontaktními insekticidy.

28 Feromonové lapače. Stupeň odchytu
Počet odchycených brouků za dobu rojení Slabý Do 1000 ks Střední ks Silný Více než 4000 ks

29 Jiné strategie Můžeme připravit bariery feromonových lapačů.
Rovněž se můžou použít feromonové odparníky jako návnada a připevnit je ke stromům které mají být zmýcené . Připravují se rovněž otrávené lapáky.

30 Lýkožrout lesklý - Pityogenes chalcographus

31 Obranné opatření Kontroluje se okulárně, pomocí lapáků a feromonových lapačů. Pro kladení lapáků platí stejné zásady jako při kontrole 1. smrkového. Pouze se používají slabší stromy nebo vršky silnějších stromů se slabou kůrou. Intenzita napadení se hodnotí následovně: Méně než jeden závrt na 1 dm2 – slabé napadení; 1-2 závrty na 1 dm2 – střední napadení; a Více než 2 závrty na 1 dm2 – silné napadení. Tyto údaje byly stanoveny podle kapacity vhodného prostoru pro osídlení. Pro kontrolu možno využít i feromonový odparník Chalcoprax ve spojení s běžnými lapači používanými pro lýkožrouta smrkového. Zásadní význam má udržování čistoty a likvidace těžebních zbytků včetně klestu.

32 Lýkožrout menší - Ips amitinus

33 Monitoring a obrana Podobný předcházejícímu, vyvíjí se výše na kmeni, v místech se slabší kůrou, nebo samostatně obsazuje slabší kmeny. Vystupuje výše do hor. Ke kontrole a obraně se využívají pouze lapáky.

34 Ips duplicatus

35 Ips duplicatus Předtím znám jenom velice vzácně, dnes zjištěn téměř na celém území ČR. Preferuje slabší dimense, stromy mezi lety, nebo v kombinaci s Ips typographus v horní partii kmene. Problematický druh – zejména vzhledem k tomu, že neosidluje ležící lapáky. Feromonové odparníky jsou sice k disposici, jako obranné opatření však jsou feromonové lapače málo účinné. Obrana je velmi obtížná a spočívá především v intensivním vyhledávání napadených stromů a jejich asanaci.

36 Lýkohub matný - Polygraphus poligraphus a P. subopacus

37 Polygraphus poligraphus P. subopacus
Má dvě generace do roka. Jarní rojení probíhá v dubnu a květnu, letní v červenci a v srpnu. Vyskytuje se ve všech polohách, především však v středních a nižších, zvláště na vlhkých stanovištích, v hustých porostech. Napadá soustředěně jednotlivé kmeny, obvykle středních dimensí (nejčastěji ve III. věkové třídě), po celé délce. Obyčejně nevytváří rozsáhlejší a dále se šířící ohniska. Častý i v porostech s vysokou imisní zátěží. Často v doprovodu smoláků Pissodes harcyniae (Hbst.) a P. scabricollis (Mill.). Ve vyšších polohách může být tento druh zastoupen lýkohubem horským – Polygraphus subopacus (Thoms.).

38 Obrana: Kontrola se provádí okulárně dle napadených stromů. Obrana spočívá především ve včasném odstraňování napadených jedinců. Při silnějším přemnožení lze použít lapáky, popř. otrávené lapáky. Lapáky se pokládají do více zastíněných částí porostů.

39 Lýkohub smrkový -Dendroctonus micans

40 Dendroctonus micans Napadení často začíná na jednotlivých stromech kde brouci přežívají několik let. Stromy napadá často spolu s Tetropium spp. (T. castaneum, T. fuscum) které mohou zrychlit odumírání. Napadá hlavně oslabené anebo poškozené stromy houbami. Nejčetnější obsazuje stromy na okrajích často v horách. Obranné opatření jsou limitovány na smýcení napadených stromů.

41 Smolák smrkový -Pissodes harzyniae P. scabricollis

42 Pissodes harzyniae P. scabricollis
Imago žije až 3 roky a je nejhojnější v květnu. Vajíčka klade do jamek vykousaných v kůře až k lýku. Nejčastěji v místech po odlomených větvích. Odtud vycházejí paprskovitě postupně se rozšiřující larvové chodby hustě ucpané drtí a trusem. Chodby v kůře a lýku, teprve kuklová kolébka je zčásti v povrchu běle a obklopená třístičkami. Vývoj je nejednotný (potomstvo rodičovských párů několika generací), silně závislý od vnějších podmínek, zpravidla jednoletý. Za zvlášť příznivých podmínek se mohou vyvinout noví brouci už po 6-7 týdnech a mohou tedy být i dvě generace do roka. Imaga, která se vyvinula na podzim se páří, ale novou generaci zakládají až na jaře. Přezimují imaga, larvy i kukly. Vysloveně sekundární, napadají krnící, nemocné a odumírající stromy, ještě však živé, zelené stromy. Hojnější výskyt v imisních oblastech, obvykle po celé délce kmene, velmi často s lýkohuby rodu Polygraphus.

43 Škůdci dřeva

44 Dřevokaz čárkovaný – Xyloterus/Trypodendron lineatus

45 Požerky a způsob života
Druh s jednoletou generací. Rojení velmi časné, v nejteplejších oblastech a za teplého počasí již od počátku března. Podmínkou pro napadení dřeva a vývoj larev je dostatečná vlhkost dřeva – min. 53%. Nejlépe vyhovuje dřevo ze zimní těžby, pokácené 2-3 měsíce před rojením. Napadeno může být všechno dřevo s odpovídajícím stupněm vlhkosti – dřevo pokácené, dřevo z polomů, vývraty, stojící zlomy, popř. dřevo čerstvě odumřelých stromů v důsledku imisí, čerstvé pařezy i zbytky po těžbě. Dospělci se objevují koncem června a v červenci. Přemnožení zpravidla v důsledku rozsáhlých polomů, které není možno včas zpracovat, eventuelně zbytky po těžbě důsledně zpracovat. V lese mnohdy silný výskyt na přechodných i trvalých skládkách dřeva.

46 Obrana Kontrolu a masový odchyt provádíme na odvozních místech a přechodných i trvalých dřevoskladech kde se v předchozím roce vyskytl, a to pomocí nárazových lapačů navnazených feromonovým odparníkem Linopraxem, který se instaluje těsně před rojením (v nižších polohách nejpozději do začátku dubna, ve vyšších do konce dubna) a který vydrží bez výměny po celou potřebnou dobu (asi 5 měsíců). Kontrola lapačů 1 x za 7-10 dnů (v 1 ml v průměru 160 imag dřevokaza). Podmínkou pro použití lapačů je minimální vzdálenost lapače od ohroženého dříví 15m. Instalují se na skládkách, kde není dříví.

47 Preventivní ošetření Jako prevence je nejlepší ohrožené dřevo vyvézt nebo chemicky ošetřit kontaktním insekticidem. Po napadení je možno ošetření provést pyrethroidy o vyšší koncentraci nejpozději do 1 týdne od náletu.

48 Tesařík krovový -Hylotrupes bajulus

49 Vývoj, poškození Vývoj probíhá v suchém zpracovaném dříví jehličnanů, zejména běli, méně často i jádrových partiích. Larvy rozežírají postupně celou bělovou část, ale ponechávají neporušenou povrchovou, většinou jen velmi slabou vrstvičku dřeva. Dřevo je posléze proměněno v masu chodeb hustě napěchovaných pilinami a vzájemně oddělené tenkými plátky letního dřeva. Na povrchu patrné pouze protáhle oválné výletové otvory imag Doba vývoje se může pohybovat od 3 do 12 let, v závislosti především od vlhkosti dřeva (zprostředkovaně i vlhkosti prostředí)

50 Obrana Nákladným obranným opatřením má předcházet kontrola, kterou se zjišťuje, zda jsou ve dřevě živé larvy. Preventivním opatřením v ohrožených oblastech je bezpodmínečné chemické ošetření nového stavebního materiálu, impregnace sloupů apod. Účelné je v době rojení tesaříka krovového, tj. od poloviny června až do srpna, zvláště ve vlhkých a teplých oblastech, uzavírat půdní okna drátěným pletivem. Chemická ochrana dřeva i asanace je velmi nesnadná, pokud vůbec úspěšná.

51 Pilořitka velká - Urocerus gigas, p
Pilořitka velká - Urocerus gigas, p. fialová -Sirex juvencus, Xeris spectrum

52 Životní styl Napadají pařezy, vývraty, zlomy, stromy silně poškozené a odumírající, s poškozenou kůrou (blesk, loupání, zranění při těžbě apod.). U. gigas preferuje smrk, S. juvencus se vyvíjí na jehličnanech a X. spectrum dává přednost borovici, ale napadá i smrk a jedli. Nejlepší ochranou je vyvezení dříví z lesa před rojením samiček.

53 Preferované dřeviny Urocerus gigas – hlavně na smrku
Sirex juvencus - na všech jehličnanech Xeris spectrum – preferuje borovici a též na smrku a jedli Nejefektivnejší se zdá odvoz dříví před rojením dospělců.