ATMOSFÉRA = vzdušný obal Země.

Prezentace na téma: "ATMOSFÉRA = vzdušný obal Země."— Transkript prezentace:

1 ATMOSFÉRA = vzdušný obal Země

2 Atmosféra – obaluje Zemi do výšky několika set kilometrů – je držena přitažlivostí Země.
S rostoucí výškou klesá hustota vzduchu (snižuje se tlak vzduchu) a klesá teplota vzduchu. Složení vzduchu: Dusík, kyslík (dýchání), vodní pára, oxid uhličitý (fotosyntéza), ozon (brání pronikání UV záření).

3 Spojte správně: Složení atmosféry Zabraňuje přehřátí a zmrznutí planety Význam atmosféry Okamžitý stav atmosféry Meteorologie Oblačnost, srážky, vítr, tlak vzduchu. vlhkost vzduchu, teplota vzduchu Počasí Dusík, kyslík, CO2, vodní páry, ozon, vzácné plyny,… Synoptická mapa Umožňuje život na Zemi Meteorologické prvky Věda zabývající se počasím Předpověď počasí Chrání před škodlivým kosmickým zářením

4 Spojte správně: Složení atmosféry Zabraňuje přehřátí a zmrznutí planety Význam atmosféry Okamžitý stav atmosféry Meteorologie Oblačnost, srážky, vítr, tlak vzduchu. vlhkost vzduchu, teplota vzduchu Počasí Dusík, kyslík, CO2, vodní páry, ozon, vzácné plyny,… Synoptická mapa Umožňuje život na Zemi Meteorologické prvky Věda zabývající se počasím Předpověď počasí Chrání před škodlivým kosmickým zářením

5 POČASÍ Meteorologické jevy: 1. TEPLOTA VZDUCHU = okamžitý stav ovzduší
měří se ve stupních Celsia, nejvyšší – Libye 580C, nejnižší – Antarktida –890C

6 2. OBLAČNOST - vzniká nahromaděním páry v troposféře
SP: Vypočítej rozdíl mezi nejteplejším a nejchladnějším místem na Zemi Průměrné teploty - denní, měsíční, roční 2. OBLAČNOST vzniká nahromaděním páry v troposféře Zvláštní případ oblačnosti je MLHA – nahromadění drobounkých kapiček, lehké, vznášejí se v ovzduší Množství oblačnosti posuzujeme podle toho, jak velkou část oblohy pokrývá. Rozlišujeme : jasno polojasno oblačno zataženo DÚ: Dokresli meteorologické značky

7

8 CIRRUS STRATOCUMULUS CUMULUS CUMULUS CONGESTUS

9 3.ATMOSFÉRICKÉ SRÁŽKY - DÉŠŤ, MRHOLENÍ, SNÍH, KROUPY
Srážky se měří pomocí srážkoměru. V ČR naprší za jeden rok průměrně 500 až 700milimetrů vody. Znamená to, že kdyby voda neodtékala a neodpařovala se, brodili bychom se za jeden rok vrstvou vody hlubokou více než půl metru. SP: V atlase zjisti místa s největšími a nejmenšími průměrnými ročními srážkami.

10 Nejvyšší roční úhrn srážek na Zemi
mm se vyskytl na stanici Čerápundží v Indii v roce 1861. Nejnižší roční úhrn srážek na Zemi 0 mm se uvádí pro stanici Iquique v Chile, kde 14 let nepršelo. Nejvyšší průměrný roční úhrn srážek na Zemi mm se uvádí pro stanici Mount Waialeale na Havaji za období Nejnižší průměrný roční úhrn srážek na Zemi - 0,7 mm se uvádí pro stanici Arica v Chile za období

11 4. ATMOSFÉRICKÝ TLAK - atmosféra působí na zemský povrch silou, která se nazývá AT. Měří se v pascalech Není všude stejný. Stoupá s nadmořskou výškou

12 5.VÍTR = pohyb vzduchu podél zemského povrchu. Vítr je charakterizován
rychlostí a směrem. Rychlost větru měříme v metrech za sekundu (v ČR běžný vítr do 10m/s) Směr větru je určen odkud vítr vane, tzn., že západní vítr proudí od západu na východ (v ČR nejčastěji od SZ)

13 Synoptická mapa = mapa předpovědi počasí

14

15

16 Celkový oběh vzduchu v atmosféře
= proudění vzduchu základní činitelé proudění vzduchu jsou teplota a tlak vzduchu Tlak vzduchu = jeho hmotnost Teplý vzduch je lehčí, stoupá vzhůru, nízký tlak → oblačnost, srážky Studený vzduch je těžký, klesá dolů  stlačuje vzduch pod sebou  vysoký tlak →slunečné počasí, zima Celkový oběh vzduchu v atmosféře

17 Proudění vzduchu je vyvolané rozdílným tlakem v jednotlivých oblastech.
V místě sedu se zvýší tlak a vzduch z promáčklé matrace proudí pryč. Nastane zde vysoký tlak. Okolo se matrace zvedne, proudí tam další vzduch – je zde nízký tlak. → Vzduch proudí z oblastí vyššího tlaku vzduchu (TV) do oblastí nižšího tlaku vzduchu (TN). Schéma proudění vzduchu

18 Přenos teplého a studeného vzduchu – je vlastně vyrovnávání tlaku vzduchu (rovník, polární kruh – TN) x (obratníky, pól – TV) = vzduch proudí z TV do TN. Díky otáčení země se větry stáčí: východní větry (pasáty) – mezi rovníkem a obratníky západní větry – mezi obratníky a polárními kruhy východní větry – mezi polárními kruhy a póly monzuny – 2x ročně mění směr

19 PASÁTY VÝCHODNÍ PROUDĚNÍ ZÁPADNÍ PROUDĚNÍ PÁSMO TIŠIN PASÁTY

20 PRAVIDELNÉ VĚTRY Pasáty - větry vanoucí od 300severní a 300 jižní šířky směrem k rovníku. Pasáty vanou od SV na severní a od JV na jižní polokouli SEZÓNNÍ VĚTRY - jejich směr se mění s ročním obdobím, nejvýznamnější jsou monzuny V létě vanou od oceánu nad teplejší pevninu a přinášejí hodně srážek a oblačnosti

21 V zimě vanou z chladnější pevniny nad
oceán, jsou suché, chladné Výskyt: J a JV Asie

22 KATASTROFY ZPŮSOBENÉ ATMOSFÉROU
Největší rychlosti při zemském povrchu se vyskytují v nejsilnějších bouřích označovaných jakO TROPICKÉ CYKLONY.

23 Podle místa vzniku rozlišujeme tropické cyklony:
Nad oceánem (v nejteplejších částech)  URAGÁNY nebo HURIKÁNY (v blízkosti Ameriky)  TAJFUNY (v jihovýchodní Asii) Tyto bouře vypadají jako mohutné víry o průměru mnoha stovek kilometrů. Trvají několik dnů a způsobují obrovské škody.

24

25 Nad pevninou  TORNÁDA - rotující vzdušný vír v podobě trychtýře a průměru desítek až stovek metrů - USA středozápad (Mississippi)

26

27 PODNEBÍ = klima = dlouhodobý stav počasí Klimatologie - věda o podnebí
Podnebí závisí na: 1. Zeměpisné šířce rovník  póly teplo  zima

28 Vzdálenosti od oceánu oceánské podnebí  srážek,  teplotní rozdíly mezi zimou a létem, mírnější a vlhčí vnitrozemské (kontinentální)  srážek,  teplotní rozdíly mezi zimou a létem

29

30 3. Oceánských proudech  teplé oteplující vliv  studené ochlazující vliv Nadmořské výšce 5. Činnosti člověka např. ve městech je tepleji

31 PODNEBNÉ PÁSY

32

33 - průměrná roční teplota 280C
ROVNÍKOVÝ horko, dusno,  srážky - průměrná roční teplota 280C - oblast kolem rovníku

34 TROPICKÝ  vlhký - teplo, střídá se období sucha a dešťů (savany)
 suchý teplo, sucho,  srážek (pouště)

35 SUBTROPICKÝ Léto - teplé, suché Zima - mírná, deštivá
Např. oblast Středozemního moře

36 MÍRNÝ Velká proměnlivost počasí  střídání 4 ročních dob (ČR)

37 SUBPOLÁRNÍ chladné krátké léto, dlouhá studená zima

38 POLÁRNÍ - mrazy Polární den - slunce nezapadá
Polární noc slunce nevychází