prof. MVDr. Petr Dvořák, CSc.

Prezentace na téma: "prof. MVDr. Petr Dvořák, CSc."— Transkript prezentace:

1 prof. MVDr. Petr Dvořák, CSc.
RADIAČNÍ OCHRANA ZEMĚDĚLSKÝCH A POTRAVINÁŘSKÝCH ZÁVODŮ PO JADERNÉ HAVÁRII, KONCEPCE VETERINÁRNÍ RADIOBIOLOGIE prof. MVDr. Petr Dvořák, CSc.

2 Radiační havárie jaderné elektrárny
Neexistuje jediný vzorový sled události jaderné havárie, který by mohl sloužit jako základ pro tvorbu havarijních plánů. Vyhláška č. 318 /2002 Sb. (ve znění č. 2/2004 Sb.) o havarijní připravenosti Radiační nehoda Radiační havárie

3 Mezinárodní stupnice jaderných událostí (The International Nuclear Event Scale - INES) je osmistupňová škála, zavedená v roce 1990 pro posuzování poruch a havárií jaderných zařízení. Zavedly ji Mezinárodní agentura pro atomovou energii (česká zkratka MAAE, anglická zkratka IAEA) a Agentura pro jadernou energii OECD (OECD/NEA).

4 Stupnice INES 0 odchylka 1 anomálie 2 nehoda 3 vážná nehoda
4 havárie bez vážnějšího vlivu na okolí 5 havárie s rizikem vlivu na okolí 6 těžká havárie 7 velmi těžká havárie

5 Havárie jaderných elektráren
Windscale (V.Británie 1956) st. 5 Three Mile Island (USA 1979) st. 5 Jaslovské Bohunice (ČSSR 1976 a 1977) st. 4 Černobyl (SSSR ) st. 7 Fukušima (Japonsko 2011) st. 7 (původně 5 a 6) Nehody Tokaimura (Japonsko 1999) přepracování paliva st.3 Paks (Maďarsko 2003) čištění paliva st.3

6 Ostrov Honšú, provincie Tohoku
Zemětřesení ve 14:46 h (9 st. Richterovy stupnice) vyvolalo automatické odstavení všech bloků JE postižené oblasti JE Onagava (3 bloky), Tokai (1 blok), Fukushima-Daiini (4 bloky) – studené odstavení do rána JE Fukushima-Daiichi 6 bloků varných reaktorů (BWR),1-3 v provozu a 4-6 v odstávce Po odstavení ztráta vnějších záložních zdrojů zemětřesením, dieselgenerátory pracovaly 41 min do příchodu dvou 15 m vln tsunami (zachován pouze generátor 6. bloku), náhradní baterie na několik hodin a systémy chlazení bez nutnosti elektrické energie přirozenou cirkulací kondenzovanou vodou či zbytkovým teplem parogenerátoru. Na 1. a 2. bloku selhaly systémy vstřikování chladící vody – tavení paliva, výbuch vodíku, obnažení paliva, odhalení bazénu vyhořelého paliva, požáry. Chlazení sprchováním mořskou vodou. Od chlazení sladkou vodou s kyselinou boritou

7 FUKUŠIMA 2011 Postupné poškození několika reaktorů a úložišť vyhořelého paliva Zastavení štěpné reakce Dlouhodobý únik radionuklidů Problém odhadu úniku radioaktivity (zdrojového členu)

8 Zdroje kontaminace mořské vody
spad z atmosféry voda použitá k chlazení reaktorů a bazénu s vyhořelým jaderným palivem kontaminovaná půda a podzemní voda

9 Porovnání Černobylu s Fukušimou
Únik [Bq] Černobyl Fukushima Xe-133 6,5E+18 1,1E+19 I-131 1,8E+18 1,6E+17 Cs-134 5,4E+16 1,8E+16 Cs-137 8,5E+16 1,5E+16 Te-132 1,2E+18 7,6E+14 Sr-89 1,2E+17 2,0E+15 Sr-90 1,0E+16 Ba-140 2,4E+17 3,2E+15 lidský faktor selhal absolutorium technologie riziková vyspělá

10 Radioaktivní mrak Černobylská havárie 8 tun vyhořelého paliva
400 x vyšší aktivita než v Hirošimě km2 kontaminováno lidí ozářeno dávkou nad 100 mSv přímých obětí riziko přídatných úmrtí na leukemii a nádory

11 30 km ochranná zóna vysídlení
lidí onemocnělo lidí bylo postiženo 25 % půdy Běloruska bylo kontaminováno střední Evropa příspěvek 1 – 3 mSv teoreticky 22 lidí z JČ kraje s letálními nádory na obyvatel a 10 let (vůči zemřelým na nádory celkem) Sarkofág - stálé nebezpečí !

12 Původ radiojódu a radiocesia
Průběh kontaminačních mraků nad Evropou Jaderná havárie v Černobylu- únik 8, Bq 137Cs 1, Bq 131J Hlavní kontaminace území ČSSR: 30. dubna, 3. až 4. května a 7. května 1986. Nejvíce kontaminována: severní Morava, jihozápadní Čechy a Českomoravská vrchovina

13 Plošná aktivita 137Cs na území ČSSR

14 90Sr a 89Sr v mléce

15 Nejvíce kontaminované potraviny bezprostředně po černobylské havárii
mléko 137Cs nad 400 Bq . l-1 Rakousko, Itálie, Švýcarsko, 131J až 10 kBq . l-1 Rakousko a Itálie (Alpy – srážky) zelenina až 10 kBq . kg-1 med více než 15 kBq . kg-1 Opavsko maso lovné zvěře plošně 2 kBq . kg-1 výjimečně až 10 kBq . kg-1

16

17 ponechání dojnice ve stájích na suchém krmení, nezkrmování
kontaminované zelené píce z konzumace vyloučeno mléko s aktivitou 131I nad 1 kBq . l-1 uvolněny zásoby sušeného a kondenzovaného mléka výroba dětské mléčné výživy dočasně přesunuta ze závodů Opočno a Zábřeh do provozovny Nový Bydžov doporučeno zvýšené kropení silnic ve městech zastavena výroba léků z hovězích štítných žláz jódová profylaxe u bačů ve slovenských horách Přehled realizovaných opatření na ochranu obyvatelstva ČSSR po havárii Černobylské jaderné elektrárny:

18

19 zákaz zkrmování čerstvé píce

20 V současné době se v ČR můžeme setkat se zvýšenou aktivitou postčernobylského radiocesia
v houbách Maximální zjištěná aktivita 137Cs: 6 263 Bq.kg-1 sušiny (hřib hnědý) (30 km od Černobylu: Bq.kg-1) v mase lovné zvěře 1999 Šumpersko 4 ks (1,6 – 7,5) kBq.kg-1 Šumava 20 ks (1 – 14) kBq.kg-1

21 Činnost v případě havárie
Preventivní opatření zamezující panice havarijní plány školení zaměstnanců vybavení radiometrickou technikou Opatření v zemědělských závodech ochrana personálu ochrana zvířat ochrana zdrojů krmiv a vody desaktivace (osob, zvířat, objektů) Radiační hygiena potravin Redioekologická asanace území SOUČINNOST S INTEGROVANÝM ZÁCHRANNÝM SYSTÉMEM A ARMÁDOU ČR

22 Havarijní plány – zamezení paniky
kraje (okresu), závodu odsun pracovníků, kdo zůstane, střídání zásobení ochrannými pomůckami, potravinami, hyg. pomůckami a KJ určení místa speciální očisty zvířat určení likvidace uhynulých zvířat školení zaměstnanců !!! informace z havarijních štábů, PC modelů organizační opatření v chovu zvířat

23 Opatření před příchodem mraku
minuty, hodiny přesun zvířat do stájí nebo pod přístřešky zakrytí siláží (krmiv) před prachem zdroj napájecí vody (ne povrchová) přetlakové větrání přes filtry po utěsnění stájí + pohonné hmoty na 3 dny místnost pro personál vydat ochranné pomůcky radioprotektiva Jodosol skot, kůň 1-2 lžíce ovce kapek příprava místa pro speciální očistu zvířat

24 Opatření po příchodu radioaktivního mraku
ukrytí osob a zvířat dle radiační situace ochrana proti prachu ze spadu

25 Pokles aktivity v závislosti na čase - pravidlo 7
po výbuchu dávka Gy 1 h 7 h 49 h ( 7 x 7 ) ,1 2 týdny (343 h = 7 x 49) ,01 14 týdnů (2 401 h = 7 x 343) 0,001

26 Přípustná délka pobytu pro ošetřovatele zvířat příkon 1 Gy
Přípustná délka pobytu pro ošetřovatele zvířat příkon 1 Gy.h-1 (jaderná zbraň) 24 h 2.den h 3. den h 4. – 7. den h 8. – 14. den h den h 22. – 28. den h CELKEM ,78 Sv za 28 dní (u elektráren limit havarijního pracovníka 400 mSv)

27 Opatření po příchodu mraku
zkrmovat senáže a granulovaná krmiva, omezit napájení – záchovná dávka místo speciální očisty 3 kBq . cm-2 povrchu těla desaktivace cest pro krmivo, vodu desaktivace krmiv a vody (filtr) u vnitřně kontaminovaných zvířat aplikovat diuretika, laxantiva a adsorbencia (ryolit, bentonit)

28 Koncepce veterinární radiobiologie vychází z úkolů:
státních veterinárních lékařů a inspektorů SVS (inspektorů EU) privátních veterinárních lékařů veterinárního výzkumu a legislativy

29 Hlavním posláním státních hygieniků potravin je veterinární ochrana veřejného zdraví.
státní dozor nad potravinami a potravinovými surovinami státní dozor nad ekologií produkce potravin

30 Detekce radionuklidů v potravinách živočišného původu a potravních surovinách včetně cest kontaminace potravních řetězců a jejich dynamiky. Vybavení radiobiologických laboratoří Státních veterinárních ústavů ČR příslušnou technikou, především spektrometrií gama a kapalnou scintilací. Řízení ochrany zemědělských a potravinářských závodů v případě jaderných havárií, nehod či terorismu. Vypracovat havarijní plány a legislativní opatření.

31 Řešení následků jaderných havárií, teroristických útoků a válečného použití jaderných zbraní. Na celém území státu ! Technologická opatření při produkci a výrobě potravin vedoucí ke snížení aktivity radionuklidů v kontaminovaných potravinách. Realizace rozhodnutí ve smyslu bezpečnosti potravin, legislativní opatření.

32 Klinická veterinární medicína zahrnuje diagnostické a terapeutické využití ionizujícího záření
Oblast skiagrafie, skiaskopie, CT, PET a SPECT ve veterinární medicíně. Diagnostika nemoci z ozáření u jednotlivých druhů zvířat. Prevence a terapie nemoci z ozáření.

33 Vědeckovýzkumné oblasti 50. - 70. léta ovlivněná studenou válkou
 veterinární radiobiologický výzkum se zaměřil především na oblast deterministických účinků ionizujícího záření u hospodářských a pokusných zvířat po účincích jaderných zbraní

34 Vědeckovýzkumné oblasti současné veterinární radiobiologie
Studium efektu nízkých dávek (u savců v oblasti 500 mGy) ionizujícího záření např. výzkumem metabolických ukazatelů (adaptabilních enzymů, hormonů atd.).  Radiační hormeze. Ve spolupráci s fyziology a biology sledovat působení nízkých dávek záření na chování zvířat.   Studovat kombinované účinky radioterapie a terapie cytostatiky modelováním na experimentálních organismech.

35 Vědeckovýzkumné oblasti současné veterinární radiobiologie
Využívat alternativní biotesty (konvenční i vyšších generací), a tím omezit počty pokusných vyšších obratlovců. Interakce ionizujícího záření s dalšími negativními faktory životního prostředí. Studium transferu radionuklidů v různých ekosystémech. Studium účinku radioprotektivních látek v krmivech hospodářských zvířat a postupů vedoucích k zabránění vnitřní kontaminace hospodářských zvířat.

36 Základním předpokladem úspěšného řešení výše uvedených úkolů je úzká spolupráce veterinárních radiobiologů s dalšími odborníky pracujícími v oblasti využívání ionizujícího záření.

37 Děkuji za pozornost