Taxonomické zařazení Podříše: mnohobuněční Vývojová větev: druhoústí

Prezentace na téma: "Taxonomické zařazení Podříše: mnohobuněční Vývojová větev: druhoústí"— Transkript prezentace:

1 Krysa a potkan v Evropě Autoři: Tomáš Dvořák Ladislav Hořejší Martin Matějka

2 Taxonomické zařazení Podříše: mnohobuněční Vývojová větev: druhoústí
Říše: živočichové Podříše: mnohobuněční Vývojová větev: druhoústí Kmen: strunatci Podkmen: obratlovci Nadtřída: čelistnatci Skupina: blanatí Třída: savci Podtřída: živorodí Nadřád: placentálové Řád: hlodavci Čeleď: myšovití

3 Krysa (Rattus rattus) Charakteristika: délka těla – 15-25 cm
ocas – cm hmotnost – g zbarvení – černošedé až šedohnědé, spodina těla je světlejší uši – velké, tenké, neostřené, sklopené dopředu

4 Krysa (Rattus rattus) Rozšíření a výskyt:
Krysa se do Evropy dostala asi před 2-3 tisíci lety z Indie, možná přes Afriku. Značně se rozšířila a v těsném soužití s člověkem postupně osídlila téměř celou Evropu. V současné době došlo v západní a střední Evropě k silnému úbytku krys. V Německu a Anglii se vyskytuje jenom místy v přístavních městech. Na území České republiky se nachází pouze v oblasti západních Čech v okolí Labe.

5 Krysa (Rattus rattus) Způsob života: -málokdy se vyskytují jednotlivě
-aktivní za soumraku a svítání -málokdy se vyskytují jednotlivě -tvoří kolonie o zvířatech -nemají pevnou hirearchii -lze je snadno vypátrat, používají stále stejné cestičky -jiným krysám signalizují své území pachovými značkami -hnízda zakládají mezi střešními trámy, ve výklencích a otvorech na půdách -hnízda vybudována ze spleti papíru, vlny a stébel trav

6 Krysa (Rattus rattus) Potrava:
-jídelníček pestrý, obsahuje všechny možné složky -převažuje rostlinná strava -působí velké škody v sýpkách a spížích

7 Krysa (Rattus rattus) Rozmnožování: -průměrný vrh – 7 mláďat
-samičky jsou březí téměř po celý rok -průměrný vrh – 7 mláďat -březost dní -mláďata schopna rozmnožování po 3 měsících

8 Potkan(Rattus norvegicus)
Charakteristika: délka těla – cm ocas – cm hmotnost – g zbarvení – hnědošedé až rudohnědé, spodina těla je špinavě bílá uši – kratší než u krysy

9 Potkan(Rattus norvegicus)
Rozšíření a výskyt: -není původní evropský druh -v Evropě se potkani usídlili už v stol., rozšíření nastalo až v 18 stol. -v současnosti se vyskytuje především v oblastech severně o Alp -krysa a potkan si Evropu rozdělili, jejich výskyt se překrývá jen místy -na našem území je běžným obyvatelem měst

10 Potkan(Rattus norvegicus)
Způsob života: -jasná sociální hierarchie -sociální kontakty hrají důležitou roli -potravu hledá především za soumraku -zakládá nory na březích rybníků, řek a haldách odpadků -rozsáhlé systémy chodeb mají několik únikových východů, příčné spojovací chodby a zásobýrny -hnízdo vystálá suchými listy, papírem, travinami nebo vlnou

11 Potkan(Rattus norvegicus)
Potrava: -všežravec -způsobuje velké škody na uskladněních potravinách

12 Potkan(Rattus norvegicus)
Rozmnožování: -může se rozmnožovat téměř po celý rok -v jednom vrhu 7-11 mláďat (počet mláďat závisí na kondici zvířat) -březost trvá tři týdny -mláďata otvírají oči v šestém dnu, po třech týdnech jsou odstavena -v mnoha městech na světě žije víc potkanů a krys než lidí

13 Potkan jako škůdci Čím škodí:
-působí značné škody požerem krmiva, zemědělských produktů a zásob -znehodnocují potraviny -poškození objektů Nemoci: -přenáší zárodky nebezpečných chorob např. trichinóza, kterou způsobuje svalovec -přenáší parazity -nepřímý přenašeč morové nákazy ( v tropických a subtropických oblastech) Hubení: -chytání do pastí -plynování -kladení otrávených návnad -úspěch hubení závisí na opakovaných akcích a kontrole v centrech výskytu -potkani mají málo přirozených nepřátel

14 Dobrou noc!