Ryby.

Prezentace na téma: "Ryby."— Transkript prezentace:

1 Ryby

2 vnější stavba Hřbetní ploutev Tuková ploutvička Vousky Břišní ploutev
Řitní ploutev Ocasní ploutev Prsní ploutev vnější stavba

3 vnější stavba První část hřbetní ploutve Druhá část hřbetní ploutve
Hlava Druhá část hřbetní ploutve Skřele Trup Ocasní násadec Postranní čára vnější stavba

4 vnitřní stavba

5 nejpočetnější obratlovci (24 000 druhů)
Stavba těla: kostěná kostra (osou je páteř složená z obratlů) kryté šupinami kůže vylučuje sliz (snížení odporu vody, ochrana proti mikroorganismům) Pohyb: ploutve: a) párové (hrudní, břišní) b) nepárové (ocasní, řitní, hřbetní) plynový měchýř = nadnáší Dýchání: žábrami (kryté skřelemi)

6 Trávicí soustava: ústní dutina  hltan  jícen  žaludek  střeva Cévní soustava: srdce: 1 síň + 1 komora Vylučovací soustava: ledviny Nervová soustava: malý mozek + mícha

7 Smysly: zrak (špatný do dálky) vnitřní ucho čichové jamky hmatové vousy postranní čára (vnímání tlaku a pohybu vody) Rozmnožování: gonochoristé s vnějším oplozením ♂ pohlavní buňky = mlíčí ♀ pohlavní buňky = jikry (kaviár) mládě = plůdek tření = rozmnožování ryb trdliště = místo pro rozmnožování

8 Orientační klíč na určení hlavních skupin ryb a mihulí

9 Sladkovodní ryby Kapr obecný
původně říční, dnes domestikovaný – chov v rybnících až 1 m, 30 kg živí se bentosem (drobní živočichové a rostliny žijící u dna) bezzubá ústa (pouze požerákové kosti) až milion jiker klade na rostliny, o plůdek se nestará

10 kapr obecný

11 kapr obecný – požerákové kosti

12 Karas obecný nemá vousky, vyšší trup Plotice obecná nejrozšířenější ryba ČR, červené oči Lín obecný drobné šupiny, zaoblené ploutve Cejn velký snese i znečištěnou vodu, špičaté ploutve Mřenka mramorovaná drobná rybka, ubývá kvůli znečištění kaprovité ryby

13 Štika obecná rybníky i tekoucí vody, až 1,5 m Pstruh potoční čisté horské potoky, má tukovou ploutvičku Okoun říční hřbetní ploutev rozdělená Candát obecný samec hlídá jikry, štíhlejší než okoun Sumec velký naše největší ryba (100 kg, 2,5 m), velké řeky a přehrady dravé ryby

14 Úhoř říční hadovité tělo tře se v Sargasovém moři v Atlantském oceánu, larvy unášeny proudem zpět k řekám Arapaima největší sladkovodní ryba – 5 m, 200 kg Jižní Amerika Piraňa Jižní Amerika, loví v hejnech člověku nebezpečná jen při nedostatku potravy

15 karas obecný nemá vousky, vyšší trup

16 nejrozšířenější ryba ČR, červené oči
plotice obecná nejrozšířenější ryba ČR, červené oči

17 drobné šupiny, zaoblené ploutve
lín obecný drobné šupiny, zaoblené ploutve

18 snese i znečištěnou vodu, špičaté ploutve
cejn velký snese i znečištěnou vodu, špičaté ploutve

19 dravá, pomalé vody, až 150 cm, útočí rychlým výpadem
štika obecná dravá, pomalé vody, až 150 cm, útočí rychlým výpadem

20 dravá, pomalé vody, až 150 cm, útočí rychlým výpadem
štika obecná dravá, pomalé vody, až 150 cm, útočí rychlým výpadem

21 - čisté vody horských potoků, živí se larvami hmyzu a menšími rybkami
pstruh obecný - čisté vody horských potoků, živí se larvami hmyzu a menšími rybkami tuková ploutvička

22 pstruh duhový

23 dravý, pomalé vody, pruhované zabarvení, hřbetní ploutev 2 části
okoun říční dravý, pomalé vody, pruhované zabarvení, hřbetní ploutev 2 části

24 hřbetní ploutev 2 části, živí se i mrtvými rybami
candát obecný hřbetní ploutev 2 části, živí se i mrtvými rybami

25 naše největší ryba, bez šupin, 2 dlouhé a 4 krátké vousy, u nás 250 cm
sumec velký naše největší ryba, bez šupin, 2 dlouhé a 4 krátké vousy, u nás 250 cm

26 sumec velký

27 úhoř říční - hadovité tělo, nepárové ploutve srostlé v ploutevní lem
- žije u dna, aktivní v noci - tře se v Sargasovém moři v Atlantském oceánu, larvy putují zpět k řekám

28 úhoř říční Tře se v Sargassovém moři v hloubce 150-600 m
Larva tvaru vrbového listu (nahoře) a monté úhoře Migrace dospělých na místo tření (zeleně), migrace larev k břehům Evropy (červeně) Tře se v Sargassovém moři v hloubce m Z jiker se líhne larva tvarem připomínající vrbový list Migrace k evropským břehům trvá asi 3 roky U evropských břehů se larva mění v tzv. skleněné úhoře hadovitého tvaru U larev se objevuje pigmentace a mění se v monté Samci zůstávají při pobřeží, samice migrují do sladkých vod

29 největší sladkovodní ryba, žije v Jižní Americe, 5 m, 200 kg
arapaima největší sladkovodní ryba, žije v Jižní Americe, 5 m, 200 kg

30 arapaima

31 - loví v hejnech, člověku nebezpečná jen při nedostatku potravy
piraňa červená - Jižní Amerika, 30 cm - loví v hejnech, člověku nebezpečná jen při nedostatku potravy

32 piraňa červená

33 piraňa červená

34 Mořské ryby

35 Sleď obecný („herinek“)
40 cm, velká hejna, uzenáč, slaneček Sardinka obecná 30 cm, v hejnech, nakládá se v oleji Treska obecná 150 cm, dravá, filety, tresčí játra (olej) Makrela obecná tučné maso Tuňák obecný 4 m, rychle plave, dravý, bílé a červené maso ohrožený lovné druhy

36 Losos obecný až 150 cm dospělci v hejnech táhnou do řek, kde se třou po 2-3 letech se mladí lososi vydávají do moře plůdek vysazován i u nás Mečoun 450 cm, horní čelist protažena v „meč“ k lovu kořisti Platýs leží na boku, oči přesunuty na druhou stranu Murény útočí z úkrytu rychlým výpadem, některé jedovaté lovné druhy

37 40 cm, velká hejna, uzenáč, slaneček
Sleď obecný 40 cm, velká hejna, uzenáč, slaneček

38 30 cm, v hejnech, nakládá se v oleji
Sardinka obecná 30 cm, v hejnech, nakládá se v oleji

39 150 cm, dravá, filety, tresčí játra (olej)
Treska obecná 150 cm, dravá, filety, tresčí játra (olej)

40 lovena pro velmi tučné maso
Makrela obecná lovena pro velmi tučné maso

41 4 m, rychle plave, dravý, bílé a červené maso, ohrožení rybolovem
Tuňák obecný 4 m, rychle plave, dravý, bílé a červené maso, ohrožení rybolovem

42 Losos obecný až 1,5 m; dospělci v hejnech táhnou do řek, kde se třou,
po 2-3 letech se mladí lososi vydávají do moře

43 4,5 m, horní čelist protažena v „meč“ k lovu kořisti
Mečoun 4,5 m, horní čelist protažena v „meč“ k lovu kořisti

44 leží na boku, oči přesunuty na druhou stranu
Platýs leží na boku, oči přesunuty na druhou stranu

45 útočí z úkrytu rychlým výpadem, některé jedovaté
Muréna síťovaná útočí z úkrytu rychlým výpadem, některé jedovaté

46 hlubokomořská, pozře potravu větší, než je sama
Zubovka hlubokomořská, pozře potravu větší, než je sama

47 hlubokomořská, 35 cm, výběžek na ploutvi jako vábnička
Zubatka hlubokomořská, 35 cm, výběžek na ploutvi jako vábnička

48 hlubokomořský, 18 cm, samice s vábničkou, samec 5x menší než samice
Velkotlamec hlubokomořský, 18 cm, samice s vábničkou, samec 5x menší než samice

49 18 cm, uniká před predátory vyskakováním z vody (12 s – 65 km/h)
Letoun 18 cm, uniká před predátory vyskakováním z vody (12 s – 65 km/h)

50 Ježík v ohrožení se nafoukne

51 samec se stará o jikry v břišním vaku
Koníček mořský samec se stará o jikry v břišním vaku

52 Řasovník Austrálie

53 až 3 m, přes 1000 kg, hrozí vyhubení
Měsíčník svítivý až 3 m, přes 1000 kg, hrozí vyhubení

54 Vyza velká 8 m, přes 1000 kg, 100 let, proniká z moří do řek (Kaspické a Černé moře)

55 předchůdce suchozemských živočichů
Latimérie podivná předchůdce suchozemských živočichů

56 Bahník australský v době sucha se zavrtávají do bahna a dýchají plicními vaky

57 ochranná schránka bahníka

58 Význam ryb důležitá součást potravního řetězce
maso je lehce stravitelné, s mnoha vitamíny ve znečištěných vodách se však v mase ukládají jedovaté látky