SOCIEKONOMICKÁ SFÉRA Socioekonomická geografie zkoumá lidskou společnost a její hospodářskou činnost. Nejdůležitějším znakem SES je její prostorová diferenciace.

Prezentace na téma: "SOCIEKONOMICKÁ SFÉRA Socioekonomická geografie zkoumá lidskou společnost a její hospodářskou činnost. Nejdůležitějším znakem SES je její prostorová diferenciace."— Transkript prezentace:

1 SOCIEKONOMICKÁ SFÉRA Socioekonomická geografie zkoumá lidskou společnost a její hospodářskou činnost. Nejdůležitějším znakem SES je její prostorová diferenciace (rozrůznění) a přímá propojenost s FGS.

2 Geografie obyvatelstva a sídel
Lidstvo vzniklo pravděpodobně ve východní Africe v oblasti Viktoriina a Rudolfova jezera a odtud postupně osídlovalo Zemi. Měnilo neosídlenou krajinu (anekumenu) v osídlenou (ekumenu).

3 Počet a rozmístění obyvatel
V současnosti žije na planetě přes 7,1 mld lidí. Do počátku 19.st. byl růst počtu obyvatel pozvolný, hospodářskou revolucí se změnily výrazně podmínky života (zlepšení výživy, účinnější zdrav.péče...) a s tím se prudce zvýšil nárůst počtu obyvatel planety. V 2. ½ 20 st. došlo k nárůstu v rozvojových regionech světa (Asie, J Amerika, Afrika).

4 Nejlidnatější země světa v polovině roku 2012

5

6 Přírůstky obyvatelstva po 10 letech

7 Pohyb obyvatelstva Ukazatelem změny počtu obyvatel je pohyb obyvatelstva a) přirozený – porodnost-úmrtnost b) mechanický – přemísťování lidí Demografická revoluce – proces změny reprodukčního chování lidí a úmrtnosti v průběhu času, který se projeví v prostředních fázích prudkým nárůstem počtu obyvatel (viz graf.)

8 Graf 1:demografická revoluce v Japonsku

9

10 Doba trvání demografické revoluce:
Francie let GB Švédsko, Dánsko, Norsko, Belgie, Německo Itálie, Španělsko 75 ČR

11 Kojenecká úmrtnost ve světě

12 dětská úmrtnost - ekonomic.vyspělost
dětská úmrtnost v chudých regionech

13 Rozmístění obyvatelstva
Značně nerovnoměrné. Závislé na přírodních podmínkách (nejvíce na klimatu) a společensko hospodářských. 60% obyvatel Země žije do 200 m n m. 50% do 200 km od pobřeží nejhustěji osídlené oblasti: jádra rozvoje průmyslu Evropa, Amerika,Asie....

14 Rozložení obyvatel podle makroregionů

15 Podíl obyvatelstva podle světadílů

16

17 Počet obyvatel podle států

18 POČET OBYVATEL PODLE EKONOMICKÉ VYSPĚLOSTI

19 Rasové složení obyvatelstva

20 Složení obyvatelstva podle věku

21 Vývoj městského a venkovského obyvatelstva

22

23

24 Jazyková struktura obyvatelstva

25 Světová náboženství

26 Interaktivní mapa světa:
mapové servery s aktuálními údaji: 1) CIA 2) SVĚTOVÉ STATISTIKY 3) MEZINÁRODNÍ MĚNOVÝ FOND 4) STATISTIKY OECD

27 Kontrolní otázky Čím se zabývá socioekonomická geografie?
Kolik žije v současnosti na planetě lidí? Jaký je vývoj počtu obyvatel Země od 18.st.? Pokus se vysvětlit příčiny změn v počtu obyvatel. Vysvětli pojem porodnost, úmrtnost, přírůstek obyvatel. Jaký je rozdíl mezi přirozeným přírůstkem a celkovým přírůstkem obyvatel. Které regiony světa mají vysoký přirozený přírůstek obyv. a proč? Které regiony světa trpí úbytkem obyvatel a proč? Jaké jsou nejpočetnější státy světa. Seřaď světadíly podle počtu obyvatel. Vysvětli pojem demografická revoluce. Jak se zjišťuje počet obyvatel ve většině vyspělých zemí? Jaké jsou prognózy vývoje počtu obyvatel podle odhadů OSN? Objasni pojem věková pyramida? O čem vypovídá?

28 GEOGRAFIE SÍDEL

29 Sídlo - seskupení usedlostí
Osídlení - rozmístění lidských sídel v krajině koncentrické (soustředěné) – vesnice, města...převažuje disperzní (rozptýlené) – rozptýlená vesnice, samoty Původně žili lidé v malých sídlech (o nichž moc nevíme) – převažoval lov a sběr. S přechodem k zemědělské výrobě vznikají zemědělská sídla. Nejstarší sídelní a civilizační vývoj vč.vzniku měst probíhal na hranici 3 kontinentů (Asie, Afriky a Evropy) v oblasti tzv. „úrodného půlměsíce“

30 Pozdeji se k němu připojila oblast východní Číny a povodí Indu, středozemní oblast, a velmi pozdě, až počátkem letopočtu, Amerika (Mexiko, Peru)

31

32

33 1)venkovská (zakládána před 10000 lety v
1)venkovská (zakládána před lety v souvislosti s rozvojem zemědělství) 2) městská (díky výhodné poloze a podnebí již ve 1)starověku – jejich počet a osídlenost byla nízká) 2)Středověku (většina měst u nás) 3) Novověk - ipulsem k obrovskému rozvoji měst dochází až s průmyslovou revolucí. Urbanizace: zvyšování úlohy měst v rozvoji společnosti a rozšiřování městského způsobu obyvatelstva Ekumena – subekumena – anekumena = území osídlené trvale – dočasně - vůbec

34 Aglomerace – městské jádro a okolí (pražská, brněnská, ostravská...)
Konurbace – propojení několika aglomerací (Porúří, Porýní...) Megalopole – nejrozsáhlejší intenzívně propojené oblasti lidského osídlení (Boston – Washington, Tokio – Kóbe,...)

35 Územní pohyb obyvatel vnitrostátní – (př.z venkova do měst v 2.1/2 20.st.) – důvody hlavně ekonomické mezistátní – důvody hl.ekonomické,.. bezpečnostní, náboženské, politické...

36 Struktura obyvatelstva
věková 1) předproduktivní do 15 let 2) produktivní let 3) poproduktivní 60 a více let věk, pohlaví a počet obyvatel nejlépe vystihuje tzv. věková pyramida (strom života)

37 Typy věkových pyramid

38

39

40

41

42

43

44

45 rasová – vymezení skupin lidí podle vnějších (biologických) znaků – barva kůže, tvar lebky, nosu, těles.výška...,které spojuje dlohodobý společný vývoj europoidní mongoloidní + míšenci (Mu,Me,Za) negroidní australoidní

46 míšenci - převažují ve Stř.A
MULAT ZAMBO MESTIC

47

48 národnostní – podle příslušnosti k národu (společným znakem je územní, jazykový, kulturní a historický vývoj s vědomím příslušnosti k národu na Zemi žije asi 2000 národů Největší národy světa: 1.Číňané (Chanové) 1,1mld. 2. Hindové (Indie) 23O mil. 3. Američané (USA) mil. 200 mil. 3. Bengálci (Bangladéš, Indie) přes 200 mil. 4. Brazilci 5. Rusové 140 mil. 6. Japonci 130 mil.

49 jazyková – podle příslušnosti k jazykové rodině, skupině jazyků

50

51 náboženská ateisté – bez vyznání věřící – víra v nějaké božstvo
Nejvýznamější náboženství: budhismus – 324 mil. křesťanství – (katolíci, pravoslavní, protestanté) vyznává asi 2mld. islám – muslimové – 1,1 mld. hinduismus – 781 mil. judaismus – 18 mil. animistická náb. (tradiční)

52

53

54 Kontrolní otázky Co je to sídlo, osídlení?
Jaké jsou nejstarší centra lidského osídlení? Jaké znáš typy sídel? Jaký je rozdíl mezi vesnickým a městským sídlem? V jakých obdobích vznikala města? S čím byl tento jev spojen? Lokalizuj 10 největších měst světa. Jaké znaky mají společné? Co je to urbanizace? Seřaď jednotlivé kontinenty podle míry urbanizace. Jak se bude urbanizace dále vyvíjet?

55 Člověk postupem času měnil přírodní krajinu v kulturní, anekumenu v ekumenu.
Osídlování horských poloh po vyklučení lesa pastevci v horách Apuseni v Rumunsku. Sezonní pastevecké sídlo.

56

57 Smog v nepálské horské vesnici

58 Osídlování horských svahů v Nepálu.

59 Osídlování Sibiře. Nové město Divnogorsk s 40 tis
Osídlování Sibiře.Nové město Divnogorsk s 40 tis. obyvateli u gigantické Krasnojarské hydroelektrárny v 60. letech min.st. Pohled z lyžařské sjezdovky u města.

60 Ruská výzkumná stanice Vostok na Antarktidě.

61 Poloha stanice Vostok

62 Horská vesnice v hluboce zaříznutém ledovcem modelovaném horském údolí (fjordu). Norsko.

63 Horské bouda. Původně sloužily sklizni sena, později dalšímu hospodářskému využití. Labská bouda postavená v r.1830

64 Alte Prager Hutte v rakouských Alpách
Alte Prager Hutte v rakouských Alpách. Chatu vybudovali pražané v roce O budování chat a horské turistiky i sportu v Alpách se češi zasloužili neamalou měrou.

65 Výhled do okolí z Alte Prager Hutte.

66 Zimní obydlí uvnitř jeskyně Grotte du Lazaret v již.Francii.

67 Stan Laponců ve Finsku za sever. polár. kruhem
Stan Laponců ve Finsku za sever.polár.kruhem. Stany bývaly i dvojité pro udržení tepla. Zpevňovány mamutími kly a sobími parohy.

68 Palmové chýše neznámého peruánského kmene.

69 Podzemní obydlí v Matmatě na jihu Tuniska.

70 Obydlí tvoří 5-12 m hluboká šachta kruhového tvaru, do jejíhož dna vedou vchody do jednotlivých navzájem nepropojených místností. N advoře na dně šachty se provádí většina domácích a řemeslnných prací.

71 Skalní obydlí v Čufut-kale na Krymu

72 Kibitka. Sídelní jednotka kočovných mongolských a turmenských kmenů.

73 Horské sídlo Uyuni. Obidlí z nepálených cihel z Atliplana v J.Americe

74 Vesnické sídlo v Eritrei
Vesnické sídlo v Eritrei. Domy kulatého půdorysu s kamenými stěnami a kónickou střechou ze suché trávy.

75 Největší kolové sídlo na světě Ganvié v Beninu (Afrika)

76

77 Rybářské sídlo v Norsku v cgráněné zátoce.

78 Rybářská vesnice v Thajsku.

79 Lomnice u Tišnova, poloměstské sídlo SZ od Brna
Lomnice u Tišnova, poloměstské sídlo SZ od Brna. Vedle zemědělství mají vyvinuté i další funkce jako služby a průmyslovou výrobu. V zástavbě je dominantní kostel, radniční budova, řadová výstavba domů na hlavním náměstí, některé domy jsou patrové, jiné přízemní, z hospodářské části zůstávají při domech chlívky, stáje, sýpky, kůlny a sklepy.

80 Telč. Renesanční perla mezi českými městy, vznikla na křižovatce obchodních cest. Na místě nedobytné pevnosti dnes stojí zámek. O renesanční přestavbu podle italského vzoru se zasloužil Zachariáš z Hradce. Středověký ráz centra obce je téměř nepostihnut moderní výstavbou kvůli omezenému prostoru mezi rybníky a na okrajích respektováním snížené panelové zástavby.

81 Vrbno pod Pradědem. Dnes 6
Vrbno pod Pradědem. Dnes 6.tisícové město s moderní socialistickou výstavbou. Původně hornická osada (dolování zlata a železné rudy v okolí). Ve středověku hutnictví(výroba kos), v novověku rozšíření hutnictví, železářství a výroba zbraní – pušky, pistole, střelivo, drátů hřebíků, řetězů... které doplňovala textilní výroba – přádelna lnu. Později ve městě výroba kyseliny sírové a skla. V r.1910 zřídil majitel místní pily J.Nitsche elektrárnu. Do konce 2.sv.v.převažovalo německé obyv., Češi museli před válkou odejít. Němci po válce.

82 Luhačovice, Nejvýznamější lázeňské město na Moravě, typ tzv
Luhačovice, Nejvýznamější lázeňské město na Moravě, typ tzv. specializovaného sídla zaměřeného na lázeňství (turistiku).

83 Antické město Palmyra v Sýrii bylo chráněno mohutným hradem.

84 Aleppo (arabs. Haleb). Téměř 2. milionové město na s. Sýrie
Aleppo (arabs.Haleb). Téměř 2.milionové město na s. Sýrie. Jedno z nejstarších měst starověku. Obrovská citadela ve středu města na jeho ochranu. Starověká část města je zapsána v seznamu UNESCO.

85 Antoniovy lázně v Kartágu.

86 Chráněná zátoka pro obchodní a vojenské námořnictvo Kartága

87