Stáhnout prezentaci
Prezentace se nahrává, počkejte prosím
1
Urologická klinika FN Brno, LF MU
Primární prevence karcinomu prostaty – skutečnost, fikce nebo reálná blízká budoucnost? V.Vít Urologická klinika FN Brno, LF MU
2
Karcinom prostaty ( CaP)
druhý nejčastější zhoubný nádor a nejčastější urologická malignita ve vyspělých zemích medicínský, společenský, ekonomický problém Incidence (NOR 2007) 100,22/100000, 5094 nových CaP/rok Mortalita ( NOR 2007) 28,93/100000, 1443 úmrtí/rok Zlepšení zdravotní péče prodloužení délky života riziko ohrožení CaP – progrese, diseminace Posun výskytu CaP do mladších věkových kategorií – možný důsledek snah o co nejčasnější detekci CaP v kurabilním stádiu Diagnostika a léčba CaP (kurativní, paliativní, komplikace) – nároky na pacienty i na zdravotnické systémy (organizační, perzonální, ekonomické)
3
Karcinom prostaty - epidemiologie
4
Ideální řešení - zabránit vzniku karcinomu prostaty
Podmínka vývoje strategií prevence - znalost etiologických faktorů zodpovědných za vznik CaP CaP – vícestupňový proces na molekulární úrovni Genetické změny – poruchy regulace buněčného cyklu, nerovnováha mezi proliferací a apoptózou, diferenciací a stárnutím buněk. Přítomnost prekurzorových lézí dlouho před manifestací CaP – teoretická možnost zvratu vzniku malignity
5
Možnosti intervence Změny životního stylu Změny stravovacích návyků Chemoprevence ( primární prevence) – užití přirozených/syntetických netoxických látek k zastavení nebo zabránění vzniku maligního onemocnění inhibicí specifických molekulárních změn v procesu kancerogenezy Cíle primární prevence incidence maligního onemocnění nežádoucích účinků léčby mortality
6
Etiologické faktory CaP
Věk Hormonální prostředí Etnické a geografické aspekty Genetické vlivy Dietologické vlivy Obezita Chronický zánět prostaty
7
Věk Pravděpodobnost výskytu CaP roste s věkem 60 let 25% pravděpodobnost 80 let 100% pravděpodobnost – většina asymptomatická Nelze ovlivnit z hlediska primární prevence
8
Hormonální prostředí Přítomnost androgenů – nezbytná podmínka, ne příčina Muži s prepubertální kastrací, vrozeným defektem 5α reduktázy – bez detekce CaP
9
Etnické a geografické aspekty
výskyt u asijské populace (zemědělské oblasti – nízkokalorická, vegetariánská strava, sója, zelený čaj, ryby, expozice UV záření) výskyt u afroameričanů (červené maso, mléčné výrobky) Ovlivnění migrací (osvojení lokálních dietologických návyků) Imigranti z Asie – po 25 letech stejné riziko CaP
10
4. nejčastější genetická závislost
Genetické vlivy (genové mutace, onkogeny, tumor-supresorové geny) Hereditární CaP – v pokrevní linii rizika vzniku CaP až 5x, rizika vzniku v mladším věku. 3 postižení CaP v 1.generaci - rizika až 11x 4. nejčastější genetická závislost 9% CaP na genetickém podkladě – autosomálně dominantní dědičnost Rodinná zátěž – DRV a PSA od 40 let věku V budoucnosti možnost stanovení prognózy, genová terapie
11
konverze steroidů v tukové tkáni
Dietologické vlivy Pozitivní korelace se příjmem nasycených mastných kyselin ( živočišné tuky) Negativní korelace se příjmem zeleniny,ryb (fytoestrogeny, betakaroten,lykopen, vitamin D) Obezita konverze steroidů v tukové tkáni BMI 26 – 29 riziko CaP 1,44 BMI > 29 riziko CaP ,8
12
Chronický zánět prostaty
CaP – oxidační poškození DNA (glutation – S transferáza-d – ochrana před oxidací, deaktivace u CaP a PIN) Chronický zánět prostaty - možná příčina oxidačního stresu (vznik vysoce proliferativní atrofie – PIA – souvislost s přítomností PIN a invazivního karcinomu) Snaha o identifikaci viru/bakterie (paralela k H.pylori) Teorie aplikace antioxidantů a protizánětlivých látek v primární prevenci.
13
Možnosti prevence CaP – ovlivnění etiologických faktorů
Věk Hormonální prostředí Etnické a geografické aspekty Genetické vlivy Dietologické vlivy Obezita Chronický zánět prostaty
14
Absence androgenů – protektivní účinek proti vzniku CaP
DHT – primární intraprostatický androgen ( vznik z TST pomocí 5α reduktázy) Dva izoenzymy (I.typ – kůže, játra, II. typ – prostatický epitel) hladiny DHT - inhibitor 5α reduktázy - finasterid (specifický inhibitor 5α reduktázy II. typu) 5 mg finasteridu (dávka dop. k léčbě BPH) hladiny DHT za 8 hod, dlouhodobě 70% DHT v séru a 90% DHT v prostatě
15
Prostate Cancer Prevention Trial (PCPT)
Studie III. fáze, mužů, 55 let a více Normální DRV PSA v séru do 3,0 ng/ml Randomizace - 5 mg finasteridu/den vs placebo Trvání 7 let PBP – abnormální DRV, PSA nad 4 ng/ml - na konci studie
16
Výsledky PCPT prevalence o 24,8% (placebo 24,4%, finasterid 18,4%)
Stejné rizika CaP na konci studie Častější AE v sexuální oblasti u finasteridu Častější LUTS/terapie u placeba Objem prostaty o 25% u finasteridu CaP s GS 7-10 – finasterid 6,4%, placebo 5,1%
17
Následná analýza výsledků PCPT
Stejný počet CaP o vysokém G v obou skupinách (89 vs 92) Finasterid nemá vliv na prevenci CaP s vysokým G Hormonální léčba s účinkem na CaP s nízkým G Vymizení efektu léčby po 7 letech Celkový počet CaP v obou skupinách stejný (124 vs 122)
18
Nežádoucí vedlejší účinky finasteridu
Prostate Long-Term Efficacy and Safety Study (PLESS) Nežádoucí účinky v sexuální oblasti – finasterid 15%, placebo 7% Medical Therapy of Prostate Symptoms (MTOPS) Erektilní dysfunkce - finasterid 4,5%, placebo 3,3%
19
Užití finasteridu v prevenci CaP není jednoznačně doporučené, jedná se spíše
o léčebný postup s omezeným efektem a výraznými vedlejšími účinky
20
Možnosti prevence CaP – ovlivnění etiologických faktorů
Věk Hormonální prostředí Etnické a geografické aspekty Genetické vlivy Dietologické vlivy Obezita Chronický zánět prostaty
21
Lykopen Karotenoid (rajče, grapefruit, červený meloun, bobulovité ovoce) Inhibice růstu některých maligních bb in vitro Statisticky signifikantní hladiny PSA a pozitivních okrajů u CaP (Chen a kol,2001, Kucuk a kol 2001) Potřeba dalších prospektivních randomizovaných placebem kontrolovaných studií Součást některých kombinovaných preparátů
22
Selen Esenciální stopový prvek ( obilí, maso, vejce, mléčné produkty, anorganická forma v půdě) Součást antioxidačních enzymů Inhibice časných kroků kancerogeneze – zablokování buněčného cyklu, indukce apoptózy, inhibice proliferace Možný protektivní vliv na vznik CaP ( selen u nemelanomového ca výskytu CaP o 2/3 ve větvi se selenem ( Clark a kol,1996) Baltimore Longitudinal Study of Aging (40 let sledování původně zdravé populace) – pacienti s CaP hladiny selenu, pac s vysokými hladinami - až o 50% riziko CaP
23
Vitamin E Rozpustný v tucích
α tokoferol – antioxydační vlastnosti (buněčné membrány), antiandrogenní působení Předpoklad incidence i mortality na CaP o 41% Studie SELECT (vitamin E + selen) – randomizovaná, dvojitě slepá, placebem kontrolovaná
24
Rostlinné estrogeny Izoflavonoidy – sojové boby Genistein, daidzein
- inhibice buněk CaP, - inhibice Tyrozin kinázy - inhibice angiogenezy Tofu – Jihovýchodní Asie, Japonsko rizika vzniku CaP Obiloviny, cereálie, ořechy – možný protektivní vliv
25
Zelený čaj Předpoklad preventivního efektu
Polyfenoly – in vitro - indukce apoptózy, inhibice proliferace, blokáda buněčného cyklu Epidemiologicky výskyt CaP v oblastech s vysokou konzumací zeleného čaje Studie – podávání polyfenolických frakcí izolovaných ze zeleného čaje
26
Vitamin D hladina vitaminu D může riziko vzniku CaP
Možnost zablokování buněčného cyklu, antiproliferativní účinek Hlavní zdroj ( 90%) – UV záření Epidemiologické studie (USA) – nepřímá závislost mortality na CaP na expozici UV záření hladina vit D – vyšší riziko malignity obecně (GIT)
27
Omega – 3 – mastné kyseliny
Hlavní zdroj – losos, makrela, sardinka, sleď Mořské ryby – komplexní zdroj - Ω-3- mastné kyseliny - selen - vitamin D
28
Možnosti prevence CaP – ovlivnění etiologických faktorů
Věk Hormonální prostředí Etnické a geografické aspekty Genetické vlivy Dietologické vlivy Obezita Chronický zánět prostaty
29
NSAID – při dlouhodobé expozici – možnost rizika vzniku CaP – možnost využití k chemoprevenci
NSAID, inhibitory COX-2 – apoptóza buněk CaP Jacobs a kol mužů/4853 CaP. U pac s dlouhodobou expozicí NSAID rizika CaP Limitující faktory - riziko hemorragie, neurologické potíže, kardiovaskulární potíže Vývoj nových preparátů s omezenými AE
30
Závěr CaP – atraktivní cíl pro chemoprevenci
Vysoká incidence a prevalence, dlouhá latence od premaligní léze k manifestnímu tumoru, definovaná molekulární patogeneze Testována široká škála medikamentů, potravinových doplňků – na bázi antioxidantů s ev antiandrogenním efektem Na základě EBM – nelze v současné době doporučit žádný medikamentózní, dietní, nutriční prostředek k prevenci karcinomu prostaty
31
Závěr Můžeme snížit riziko vzniku CaP - doporučení změn životního stylu, dietní opatření – prostředek k zamezení vzniku CaP nemáme Hlavní strategie současnosti – časná detekce karcinomu prostaty, která jediná umožní onemocnění - jehož vzniku nedokážeme zabránit - vyléčit
Podobné prezentace
© 2024 SlidePlayer.cz Inc.
All rights reserved.