Letová meteorologická dokumentace

Letová meteorologická dokumentace

Synoptik daného vojenského letiště v rámci přípravy na letové zaměstnání seznamuje posádky letadel s aktuálním stavem a prognózou vývoje počasí na letišti, v CTR/TMA letiště a v pracovních prostorech nebo na tratích formou briefingu ze zpracovávaných materiálů, s důrazem na výskyt nebezpečných meteorologických jevů. Na vyžádání vydává letovou meteorologickou dokumentaci pro let vnitrostátní a mezinárodní. Poskytované letecké meteorologické služby na vojenských letištích jsou nepřetržité. Na letištích, kde není zřízena letecká meteorologická služebna (LKLN) nebo není H24 přítomen synoptik, lze vyžádat konzultaci a letovou meteorologickou dokumentaci telefonicky na přičleněné meteorologické služebně.

Letová předpověď pro přelet obsahuje: předpověď meteorologických podmínek na trati letu, předpověď výškového větru a teplot ve standardních izobarických hladinách, údaje o aktuálním počasí v místě vzletu, zprávy METAR/SPECI a TAF z letiště vzletu, přistání a náhradních letišť, popř. z ostatních měřících bodů v ČR, údaje o nebezpečných meteorologických jevech a aktuálně platné meteorologické výstrahy, na vyžádání mapy význačného počasí podle charakteru letu, předpověď oblastního QNH.

Podkladové materiály a dokumenty zpracovávané leteckou meteorologickou službou pro prezentaci před letem: a) Povinné materiály: analýza přízemní mapy střední Evropy, sloučená radiolokační situace z národní radarové sítě CZRAD tvořené radary: Skalky a Brdy, grafická předpověď přízemní synoptické situace střední Evropy, snímky z družice METEOSAT, analýza výškových map standardních izobarických hladin 850, 700, 500 a 300 hPa (podle určení letu), analyzovaný radiosondážní výstup stanice Prostějov (00 a 12) a Praha-Libuš (00, 06, 12 a 18 UTC), předpověď výškového větru a teplot ve standardních izobarických hladinách, aktuální stav počasí na letištích České republiky, včetně stanic staniční sítě ČHMÚ, mimořádné meteorologické informace o nebezpečných meteorologických jevech.

Podkladové materiály a dokumenty zpracovávané leteckou meteorologickou službou pro prezentaci před letem: b) Nepovinné materiály: klimatologické informace, astronomické údaje, předpovědní modely polí meteorologických prvků.

Způsob předávání informací před letem a za letu: a) Informace před letem: Informace před letem se poskytují formou dokladu synoptika pro předletovou přípravu, předáním letové meteorologické dokumentace, konzultace nebo briefingu s využitím materiálů uvedených výše.

Způsob předávání informací před letem a za letu: b) Informace za letu: Za letu je možné prostřednictvím stanovišť ŘLP vyžádat nezbytné meteorologické informace, stejnou cestou je předávána informace o výskytu nebezpečných meteorologických jevů.

Oznámení požadovaná od provozovatelů: Požadavek na zabezpečení mezinárodního letu musí být předložen přičleněné letecké meteorologické služebně bezprostředně po podání letového plánu, minimálně 2 hod., výjimečně 1 hod. před letem, pokud nebyly informace o letu známy dříve. Součástí požadavku musí být informace o: typu letadla, letové hladině, pravidlech letu (IFR/VFR), plánovaných časech odletu a přistání, letišti odletu a určení, náhradním letišti, letišti mezipřistání, času předání meteorologické dokumentace a požadavcích na doplňkové informace (konzultace, briefing apod.).

Tabelární předpověď: Tabelární forma předpovědi se užívala zpravidla tehdy, byla-li předpověď připravována leteckou meteorologickou služebnou na jiném letišti než je letiště vzletu a nebyla možnost přenosu grafické informace. Dnes se používá jen výjimečně, protože její příprava je časově náročná a lze ji použít obvykle jen pro jediný let, navíc je dnes možné na všech letištích zajistit lety mapovou formou (přenos grafiky systémy SADIS, AMIS2, náhradní cesta faxem). Předpověď je zpravidla napsána na předtištěném formuláři v anglickém jazyce s použitím běžně známých zkratek. Pro vnitrostátní lety může být napsána i v českém jazyce. V záhlaví jsou údaje o služebně, která předpověď vydala, o trati letu a o platnosti předpovědi, případně o jednotkách použitých pro jednotlivé prvky (jinak by jednotky musely být uváděny u jednotlivých hodnot). Trať letu může být rozdělena na potřebný počet úseků.

Tabelární předpověď: V textu tabelární předpovědi se mohou užívat běžné zkratky pro počasí (viz tabulka význačného počasí v kódu METAR), světové strany, zkratky užívané v informacích SIGMET a některé další zkratky. Z nich jsou nejběžnější: LYR - vrstevnatý (layered, užívá se pro oblačnost místo uvedení druhů), LOC - místy (locally), ISOL - izolované (isolated), OCNL - občasný (occasional), GND - zemský povrch (ground), FBL - slabý (feeble), MOD - mírný (moderate), SEV - silný (severe), PS - znaménko plus, MS - znaménko minus aj.

Tabelární předpověď:

Mapová předpověď výškového větru a teploty: Předpovědi výškového větru a teploty jsou již dnes produkovány v rámci Světového oblastního předpovědního systému (WAFS, World Area Forecast System) světovými předpovědními centry (WAFC, World Area Forecast Centre) ve Washingtonu (systém ISCS-International Satellite Communications System) a v britském Bracknellu (systém SADIS, Satellite Distribution Systém). Jsou to výsledky získané výpočty pomocí numerických předpovědních modelů. Dvakrát denně, tak jak jsou prováděna výšková meteorologická měření, je spuštěn výpočet s novými vstupními daty. Výsledkem jsou, mimo jiné, předpovědi topografie jednotlivých standardních tlakových hladin (z ní je počítáno pole větru) a pole teploty. Výsledky předpovědí WAFS jsou z centra Bracknell pro autorizované uživatele (ČHMÚ je jedním z nich) na východní polokouli šířeny satelitním systémem SADIS a z centra Washington pro uživatele na západní polokouli systémem ISCS.

Mapová předpověď výškového větru a teploty: Při použití „klasické“ mapové formy předpovědi větru a teploty ve výšce je pro každou standardní tlakovou hladinu určena jedna předpovědní mapa. Mapa vždy platí pro určitý pevný čas (datum a čas jsou uvedeny v záhlaví mapy). Směr a rychlost větru jsou pak v každé hladině znázorněny opeřenými šipkami podle stejných pravidel jako na ostatních meteorologických mapách, tedy šipka je kreslena ve směru odkud vítr vane a rychlost je znázorněna takto: krátká čárka značí rychlost 2,5 m.s-1 (5 kt), dlouhá čárka 5 m.s-1 (10 kt) a trojúhelníček značí rychlost 25 m.s-1 (50 kt). Hodnoty jsou kresleny pro tzv. uzlové body geografické sítě. Např. na mapách pro oblast Evropy (EUR) jsou uzlové body vzdáleny 5° zeměpisné délky a 2,5° zeměpisné šířky. Ke každému uzlovému bodu je připsána hodnota předpovídané teploty. Protože ve většině hladin jsou teploty obvykle záporné, platí pravidlo, že záporné hodnoty teplot jsou uváděny bez znaménka, zatímco před kladnými hodnotami je uvedena zkratka „PS“ nebo znaménko „+“.

Příklady map výškového větru a teploty:

Mapová předpověď význačného počasí: Předpověď význačného počasí se dnes provádí převážně mapovou formou. Je to předpovědní mapa, ve které poloha front a oblastí význačného počasí je vztažena k určitému časovému termínu, který musí být vyznačen v záhlaví mapy. Podle jevů, které je třeba v mapě zobrazovat, je vzdušný prostor rozdělen na tři výšková patra: pro lety v nízkých hladinách pod FL100 slouží tzv. SWL (low-level)-mapa, pro lety ve středních hladinách od FL100 do FL250 tzv. SWM (mid-level)-mapa, pro lety ve vysokých hladinách nad FL250 tzv. SWH (high-level)-mapa.

Textová část letové meteorologické dokumentace: Letištní předpovědi a letecké meteorologické zprávy: Předpověď pro let a následně i letová meteorologická dokumentace musí obsahovat letištní předpovědi místa vzletu, místa plánovaného přistání a jednoho nebo více (obvykle více) náhradních letišť. Dnes, kdy většina meteorologických služeben kompletuje letovou dokumentaci pomocí automatických informačních systémů, není problém zabezpečit letištní předpovědi tak, aby popisovaly očekávaný vývoj počasí podél celé trasy letu. Je samozřejmé, že platnosti těchto předpovědí musí pokrývat plánovanou dobu letu. Poskytují se vždy nejčerstvější předpovědi, případně i opravené (AMD) předpovědi, s platností 9 hodin („krátké TAFy“) a pokud nestačí pokrýt dobu letu, pak nejčerstvější předpovědi s platností hodin („dlouhé TAFy“). Letištní předpovědi lze uvádět buď ve formě kódované informace (TAF), nebo dekódované ve formě přehledné tabulky. Součástí letové meteorologické dokumentace musí být i informace o aktuálním počasí v místě vzletu a přistání, případně na náhradních (diverzních) letištích. Používají se poslední pravidelné zprávy METAR, případně poslední zvláštní zprávy SPECI. V letové dokumentaci se obvykle uvádějí v zakódovaném tvaru pro tatáž letiště jako letištní předpovědi !!!

Textová část letové meteorologické dokumentace: Informace SIGMET a informace z letadel Součástí letové meteorologické dokumentace jsou platné informace SIGMET z letových oblastí, jimiž bude probíhat let. Jsou-li k dispozici mimořádná hlášení z letadel, která informují o výskytu nebezpečných jevů které nejsou obsaženy v informacích SIGMET, mají být rovněž součástí meteorologické konzultace, případně letové meteorologické dokumentace.

Textová část letové meteorologické dokumentace: Předpověď pro vzlet Předpověď pro vzlet slouží k výpočtu délky vzletu letadla. Jejím obsahem je předpověď směru a rychlosti větru včetně jeho nárazů, teploty a tlaku QNH na VPD v době vzletu letadla. Tato předpověď je součástí předpovědi pro let a zpravidla bývá připojena i k letové meteorologické dokumentaci.

Textová část letové meteorologické dokumentace: Oblastní předpověď Oblastní předpověď je určena zejména službě ŘLP. Popisuje vývoj počasí nad celou letovou informační oblastí (FIR) pro kterou byla vydána a to ve vrstvě od země do FL300. Délka platnosti, frekvence vydávání a obsah jsou stanoveny po dohodě s uživateli. V ČR je její obsah v současnosti shodný s obsahem letové předpovědi pro ČR, takže hovoříme o oblastní (AREA FCST) a letové (FLT FCST) předpovědi. Uvádí se v otevřené řeči s použitím běžných zkratek (např. mezinárodní zkratky zeměpisných směrů). Nepoužívají se však již zkratky tzv. Q-kódu s výjimkou zkratek pro hodnoty tlaku (prakticky jen QNH). Oblastní předpověď obsahuje tyto prvky: celkový popis meteorologické situace, výškový vítr a teplotu v několika standardních tlakových hladinách (FL050, FL100, FL180, FL240, FL300), hladinu tropopauzy a teplotu v ní, přízemní vítr, dohlednost, počasí, oblačnost (druh, množství a průměrnou nadmořskou výšku základen), výšku izotermy 0°C, námrazu, turbulenci, tlak QNH.

Symbolické zkratky a znaky používané v letové meteorologické dokumentaci:

Příklad zpracování letové meteorologické dokumentace v tabelární formě pomocí speciálního programového vybavení letecké meteorologické služby AČR:

Letová meteorologická dokumentace

Podobné prezentace

Prezentace na téma: "Letová meteorologická dokumentace"— Transkript prezentace:

Podobné prezentace

O projektu

Kontaktní formulář

Přihlásit se

Přihlásit se přes sociální síť:

Letová meteorologická dokumentace

Podobné prezentace

Prezentace na téma: "Letová meteorologická dokumentace"— Transkript prezentace:

Podobné prezentace

O projektu

Kontaktní formulář