Povrch ČR Vodstvo ČR.

Prezentace na téma: "Povrch ČR Vodstvo ČR."— Transkript prezentace:

1 Povrch ČR Vodstvo ČR

2 SUBPROVINCIE – geomorfologické členění
Česká vysočina a Západní Karpaty Šumavská Česko-moravská Karpaty Krkonošsko-jesenická Krušnohorská Poberounská Česká tabule subprovincie SUBPROVINCIE – geomorfologické členění

3 SUBPROVINCIE – geomorfologické členění

4 SUBPROVINCIE – geomorfologické členění
Šumavská subprovincie Český les – Čerchov 1042 m.n.m. Šumava – Plechý 1387 m.n.m. Prudší spád do Německa, Velký Javor 1456 m.n.m. Černé a Čertovo jezero, ledovcový původ Od 1991 Šumavský národní park Boubínský prales Kleť – meteorologická stanice Novohradské hory – Kamenec 1072 m.n.m. SUBPROVINCIE – geomorfologické členění

5 Česko – moravská subprovincie
Nejrozlehlejší Středočeská pahorkatina Žula – viklany (Votice, Sedlčany) Jihočeské pánve Ploché dno, písky, jíly, rašeliniště, rybníky Českomoravská vrchovina Žula, rula, četná údolí řek Javořice – nejvyšší vrchol – 837 m.n.m Brněnská vrchovina Drahanská vrchovina – Moravský kras Propast Macocha -138 m SUBPROVINCIE – geomorfologické členění

6 SUBPROVINCIE – geomorfologické členění
Karpatská soustava Mnohem mladší než Česká vysočina, vyzdviženy v třetihorách Spojnice měst Znojmo, Brno, Přerov, Ostrava Vnější západní karpaty – typický FLYŠ – různě mocný soubor sedimentárních vrstev, nejčastěji pískovce a jíly PÁLAVA - Děvín – 550 m Ždánický les Chřiby Vizovická vrchovina Bílé Karpaty Javorníky Hostýnsko-vsetínské vrchy Moravoskoslezské Beskydy – Lysá hora 1323 m, Radhošť 1129 m SUBPROVINCIE – geomorfologické členění

7 Krkonošsko-jesenická subprovincie
Nejdelší (360 km) a nejvyšší (1602 m) Krkonošská oblast Krkonoše – Sněžka 1602 m 36 km Pramen Labe (Modrý, Bílý) KrNaP Orlická oblast Broumovská vrchovina – Adršpašské a Teplické skály Jesenická oblast Kralický Sněžník – Kralický Sněžník 1423 m Hlavni evropské rozvodí, pramen Moravy Hrubý Jeseník – Praděd 1492 m Nízký Jeseník – Sluneční 800 m Sopečné vrchy SUBPROVINCIE – geomorfologické členění

8 Krušnohorská subprovincie
Třetihorní zlomy, vystoupání a propadnutí, sopečná činnost Znělec, čedič – Krušné hory? SOOS Krušnohorská hornatina Smrčiny - Háj 758 m Krušné hory – Klínovec 1244 m – nejvyšší vrchol soustavy Děčínská vrchovina – Děčínský Sněžník 723 m NP České Švýcarsko, skalní města, Pravčická brána, kaňon Labe Podkrušnohorská oblast Chebská pánev Sokolovská pánev Mostecká pánev Doupovské hory – Hradiště 934 m České středohoří – Milešovka 837 m Karlovarská vrchovina Slavkovský les – Lesný 983 m Tepelská vrchovina Těžba hnědého uhlí SUBPROVINCIE – geomorfologické členění

9 Poberounská subprovincie
Jedna z nejstarších oblastí Českého masivu – Barrandien – trilobiti Součástí je Český kras – Koněpruské jeskyně Těžba kaolínu a keramických jílů Brdská oblast Džbán – Louštín 537 m Pražská plošina – Na rovinách 434 m Křivoklátská vrchovina – Radeč 721 m Hořovická pahorkatina Brdy – Tok 865 m Plzeňská pahorkatina Rakovnická pahorkatina – Lišák 677 m Plaská pahorkatina – Vlčí hora 704 m Švihovská pahorkatina – Koráb 773 m SUBPROVINCIE – geomorfologické členění

10 SUBPROVINCIE – geomorfologické členění
Česká tabule Tvořena usazeninami na mořském dně (druhohory-Křídové moře) – pískovce, slepence – o mocnosti 200 až 600 metrů. Místy ojedinělé lávové výlevy – sopečná činnost (čedič) – Bezděz, Ralsko, Trosky, Mužský aj. Skalní města – Prachovské skály, Kokořínsko (pokličky), Český ráj Žádnou svou částí se nedotýká hranic Celková délka 255 km Severočeská tabule Jičínská pahorkatina – Sokol 562 m Ralská pahorkatina – Ralsko 696 m Středočeská tabule Dolnooharská tabule – Říp 459 m Jizerská tabule – Horka 410 m Středolabská tabule – Dílce 366 m Východočeská tabule Východolabská tabule – Na šancích 352 m Orlická tabule – U rozhledny 451 m Svitavská pahorkatina – Baldský vrch 693 m SUBPROVINCIE – geomorfologické členění

11 Vodstvo ČR Vodstvo ČR Základní pojmy ČR – střecha Evropy
Povodí – voda z určitého území stéká do jedné řeky Úmoří – voda z určitého území odváděna do jednoho moře Řeky – vodní zásoby závislé na srážkách (průměr 679 mm), 1/3 odteče, víc než 1/3 se vsákne a 1/3 odpaří = důležitost vodního hospodářství. Naše řeky mají proměnlivou vodnatost – jaro a léto záplavy, málo vody na konci zimy. Jezera – vytvořena přírodou (ledovcová – Šumava 5 jezer – největší a nejhlubší Černé jezero, sopečná, krasová – Moravský kras, Hranická propast, hrazená - Mladotické, rašelinová – šumavská Tříjezerní slať, Jeseníky – Mechová jezírka). Stojaté přírodní vody. Přehrady – vytvořil člověk – ochrana před povodněmi, zavlažování, výroba elektrické energie. Přehrada Dlouhé stráně – hydroenergetický účel, Svihov – vodárenský účel. Rybníky – vytvořil člověk – povodně, chovy ryb, rekreace. U nás tradice, 13. – 15. století, Karel IV. (Máchovo jezero), Vilém z Pernštejna (Opatovický kanál na Pardubicku), Josef Štěpánek Netolický (Zlatá stoka), Jakub Krčín z Jelčan (Nová řeka, Rožmberk). Největší rybníky u nás – Rožmberk (489 ha), Horusický rybník (415 ha), Bezdrev (395 ha), Máchovo jezero (240 ha) a Svět (200 ha). Podzemní vody – nejvíce v sedimentech České tabule a ve čtvrtohorních sedimentech větších řek. U nás velmi časté minerální vody. Chladné (do 25 oC), teplé (do 50 oC) - Teplice, Velké Losiny, horké (nad 50 oC) – Karlovy Vary. ČR – střecha Evropy Severní moře – Labe – asi 60% Černé moře – Morava a Dunaj – asi 30% Baltské moře – Odra – asi 10 % Vodstvo ČR

12 Úmoří Severního moře Úpa Metuje Orlice Doubrava Vltava Ohře Bílina
Labe řeka evropského významu Pramení v Krkonoších – Modrý a Bílý pramen PŘÍTOKY LEVÉ PRAVÉ Úpa Metuje Orlice Doubrava Vltava Ohře Bílina Cidlina Jizera Ploučnice Kamenice Vodstvo ČR

13 Vltava Vodstvo ČR Otava Berounka Pramení na Šumavě – Teplá a Studená
Měří 430 km Vlévá se u Mělníka do Labe Přehrady Lipno – největší plocha – 4870 ha Slapy Orlík – největší objem – 716 mil. m3, nejhlubší – 74 m Kamýk Vrané Štěchovice PŘÍTOKY LEVÉ PRAVÉ Otava Vydra Křemelná Berounka Úslava Úhlava Radbůza Mže Střela Loděnice Malše Stropnice Lužnice Nežárka Sázava Želivka Plzeň Vodstvo ČR

14 Úmoří Černého moře Haná Dyje Bystřice Bečva (Rož. + Vset.) Olšava
Morava Pramen – Kralický Sněžník Protéká moravskými úvaly Vtéká na Slovensku do Dunaje PŘÍTOKY LEVÉ PRAVÉ Bystřice Bečva (Rož. + Vset.) Olšava Dyje – nádrž Vranov, Nové Mlýny (závlahový účel) Jen levé přítoky Jevišovka Jihlava, Oslava Svratka – nádrž Vír, Svitava (soutok Brno) Litava Haná Dyje Vodstvo ČR

15 Úmoří Baltského moře Odra Pramení v Oderských vrších (Nízké Jeseníky) Směřuje severně přes Ostravu do Polska, vlévá se ve Štětíně PŘÍTOKY LEVÉ PRAVÉ Opava, Moravice – nádrže Slezská Harta (ochranný účel) a Kružberk Lužická Nisa (z Frýdlanského výběžku) Ostravice – nádrž Šance Olše – na hranicích s Polskem Vodstvo ČR