Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

3. Technologie výroby nábytku ze dřeva a jiných hmot

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "3. Technologie výroby nábytku ze dřeva a jiných hmot"— Transkript prezentace:

1 3. Technologie výroby nábytku ze dřeva a jiných hmot
3.2 Výroba stolového nábytku Použitá literatura : Pro T2 studijní materiál připravil : Bohuslav V i n t e r

2 3.2 Výroba stolového nábytku
Sortiment stolového nábytku je velmi široký a zahrnuje tvarově i funkčně velmi rozmanité výrobky. Podle Funkce můžeme stoly rozdělit na jídelní pro stolování, víceúčelové s funkcí jídelních i pracovních stolů (například univerzální kuchyňský stůl), pracovní pro práci vstoje, psací kancelářské nebo bytové, stoly a stolky pod stroje a přístroje, pod televizory, šicí stroje, počítače, apod., dětské pracovní stoly s měnitelnou výškou, odkládací a servírovací stolky pevné nebo pojízdné a ostatní stolky - doplňkové stolky pro různé účely, například květinové, toaletní, atd. Stůl se skládá ze dvou základních skladebných částí, a to stolové desky a nosné části. Stolová deska je plošný dílec vyrobený z konstrukční desky, kterou může být spárovka, biodeska, laťovka nebo aglomerovaná konstrukční deska. Nosná část může být podle typu a konstrukce stolu rovněž z konstrukčních desek, například plné boky nebo zásuvkové skříňky psacích stolů, častěji je však z masivního dřeva.

3 3.2.1 Typový postup výroby univerzálního stolu
Podle druhu skladebného prvku se výroba stolového nábytku se člení na dvě oblasti : Výroba masivních dílců - stolové nohy, luby, vlysy, vodící lišty, zásuvky, rohové výztuže, atd. Masivní dílce se vyrábějí obvykle z tvrdého listnatého řeziva vysušeného na vlhkost 8- 10%, po sušení klimatizovaného minimálně týden. Výroba plošných dílců - stolové desky, plné boky, spodní skříňky psacích stolů, apod. Vyrábějí se obvykle z velkoplošných materiálů, hlavně z dřevotřískových desek dýhovaných, laminovaných, při požadavcích na vyšší pevnost také z Iaťovek, případně ze spárovek. Vlhkost materiálů při zpracování je 8 ± 2%.

4 3.2.1.1 Postup výroby masivních dílců
Postup výroby masivních dílců zahrnuje tyto operace : Příčné řezání řeziva na hrubou délku na zkracovacích pilách, nejčastěji ramenových. Průměr pilového kotouče je mm, posuv pilového kotouče do řezu je 16 m.min-1, posuv materiálu do řezu se volí v rozsahu od 20 do 40 m.min-1. Zkracování se provádí s ohledem na nedovolené vady, které se současně odstraňují. Vzniklý odpad není využitelný, seká se na štěpky určené pro výrobu aglomerovaných materiálů. Podélné řezání délkových přířezu na hrubou šířku na vícelistých rozřezávacích pilách s průměrem pilových kotoučů mm. Posuv do řezu 10 – 15 m.min-1. Rovinné frézování může být prováděno v jedné sdružené operaci na čtyřstranných frézkách s vodorovnými a svislými pracovními jednotkami, nebo ve dvou samostatných operacích na srovnávacích a tloušťkovacích frézkách s vodorovně uloženým nožovým válcem. Zkracování přířezů na přesnou délku na dvoustranných kotoučových formátovacích pilách s jedním pevným a jedním nastavitelným kotoučem. Přířezy jsou uloženy na pohyblivém stole stroje. Konstrukční opracování se provádí za účelem zhotovení potřebných spojů, profilů apod. Druh strojního zařízení se volí podle způsobu konstrukčního spojováni nosné části stolu. Broušení obvykle na pásových bruskách. Kontrola a případné opravy vad. Povrchová úprava: způsob provedení je určen druhem nátěrové hmoty a prostředím umístění stolu.

5 3.2.1.2 Výroba plošných dílců z velkoplošných materiálů
Postup výroby plošných dílců stolového nábytku odpovídá postupu výroby plošných dílců skříňového nábytku. Postup výroby stolových desek z velkoplošných materiálů zahrnuje tyto operace: 1. Dělení konstrukčních desek na hrubé rozměry; 2. Olepování bočních ploch masivky; 3. Tloušťková egalizace, broušení; 4. Nalepování dýh, fólii nebo laminátů na plochy; 5. Formátování na přesné rozměry; 6. Olepování bočních ploch; 7. Konstrukční a tvarové opracování (např. vrtání otvorů do spodní plochy stolové desky pro spojovací prostředky, apod.); 8. Broušení ploch a bočních ploch; 9. Kontrola, opravy vad; 10.Povrchová úprava bočních ploch a ploch (podle druhu nátěrové hmoty, jako u plošných dílců skříňového nábytku). Nátěrový film na horní ploše stolové desky musí odolávat oděru, vlhkosti, domácím chemikáliím (kyseliny z ovocných šťáv, čaj, káva, atd.).

6 3.2.1.3 Výroba plošných dílců ze spárovky
Spárovka je konstrukční deska nebo polotovar získaný spojením užších přířezů jehličnatého nebo listnatého dřeva na šířku. Pro výrobu spárovky se používá především středové řezivo vysušené na vlhkost 7-9 %, mohou se používat také nekonečné vlysy. Boční řezivo není pro výrobu spárovky příliš vhodné vzhledem k nejvyšším hodnotám tangenciálního sesychání a tím menší tvarové stálosti. Nehodí se ani řezivo s točitými vlákny, přeřezanými vlákny, odlupčivými trhlinami, křemenitostí. Rozsah povolených vad jako suky, zbarvení houbami, apod. je určení normou. Přířezy se k sobě spojují na tupou nebo profilovou spáru, širší přířezy pro více namáhané dílce na pero a drážku.

7 Typový postup výroby spárovek zahrnuje tyto operace:
1. Příčné řezání řeziva na požadovanou délku s nadmírou na další opracování. Současně se odstraňují nepřípustné vady podle požadavků na pevnost a vzhled dílců, které boudou ze spárovky vyrobené. 2. Podélné řezání řeziva na užší přířezy. Šířka přířezů není předem stanovena. Platí však zásada, že čím jsou přířezy užší, tím je vyšší tvarová stálost spárovky. Délkové přířezy se zpravidla rozřezávají středem a kolem obou podélných okrajů. Obsahují-li přířezy dřeň, musí se tato současně odstranit.

8 Typový postup výroby spárovek zahrnuje tyto operace:
3. Spárování přířezů je opracování bočních ploch tak, aby byly způsobilé ke slepení. Úzké přířezy se obvykle lepí k sobě na tupou spáru, jejich boční plochy se pouze zarovnají frézováním. Do bočních ploch širších přířezů se oboustranně frézuji profily tak, aby umožnily střídavé obracení jednotlivých přířezů pravou a levou stranou nahoru. Přířezy s opracovanými bočními plochami se skládají na palety tak, aby jednotlivé vrstvy přířezů tvořily přibližnou šířku spárovky. Přířezy se skládají stejnými stranami k sobě (tj. , jádro k jádru, běl k běli"), směr letokruhů na čelech přířezů má být stejný a co nejkolmější k ploše. Před lepením se sesazená spárovka označí tužkou několika čarami probíhajícími přes všechny přířezy. Podle těchto čar se po nanesení lepidla se stejném pořadí sestavuje do lisovacího zařízení.

9 Typový postup výroby spárovek zahrnuje tyto operace:
4. Spojování přířezů lepením se provádí nejčastěji v otočných lisovacích zařízeních, tzv. turniketech, průmyslově vyrobené spárovky se lepí také v průběžných zařízeních do podoby nekonečného pásu, který se po slepení rozřezává na požadované šířky. K lepení spárovek se obvykle používá disperzní PVAc lepidlo, které se na boční plochy nanáší válečkovou nanášečkou. Spotřeba lepidla se pohybuje mezi 120 až 200 g.m-2. Přířezy s nánosem lepidla na bočních plochách se vkládají do lisovacího zařízení ve stejném pořadí v jakém byly předtím sesazeny. Přířezy spojované na tupou spáro se pomocí upínacího zařízení stlačí nejdříve mírným tlakem a pryžovou paličkou se vyrovnají do roviny, přířezy s profilovanými spárami není nutno vyrovnávat. Potom se tlak zvýší na požadovanou hodnotu 0,4 až 0,7 MPa. Lisovací doba do dosaženi manipulační pevnosti lepených spojů je za studena asi 60 minut. Lisovací zařízení může být opatřeno krytem s infračerveným ohřevem pro zkrácení lisovací doby. K vyvinutí tlaku se používá hydraulický, mechanický, případně pneumatický způsob upínání. Pneumatický způsob je nejméně vhodný, protože neumožňuje počáteční slisování menším tlakem a vyvinutí tlaku není pozvolné, ale nárazové.

10 Typový postup výroby spárovek zahrnuje tyto operace:
5. Vyspravení vad: Po uvolněni z lisovacího zařízení se škrabkou odstraní lepidlo vytrysklé při stažení ze spár. Potom se vyspravují případné nežádoucí vady, například se vyvrtávají a vysprav jí vadné a nepřípustné suky, otvory po dřevokazném hmyzu smolníky. Vadné suky se vyvrtávají do předem stanovené hloubky podle tloušťky spárovky, zpravidla do 8 až 12 mm a nahrazuj í se zátkami. smolníky se vyfrézují a nahradí se podélnými zátkami, tzv. "lodičkami". 6. Klimatizace spárovky má probíhat v dílenských podmínkách nejméně po dobu 48 hodin. Důvodem klimatizace je vyrovnání vlhkosti v okolí lepených spár a vyspravovaných vad. Dřevo kolem lepených spár nabobtná vodou z lepidla a opracovaná plocha na přesnou tloušťkuje po nedostatečné klimatizaci zvlněná, protože dřevo kolem lepených spár dodatečně seschne. 7. Opracování spárovky spočívá v tloušťkování na přesnou tloušťku a formátování na požadované jmenovité rozměry dílců. Bude-li se spárovka dýhovat, formátuje se až po dýhování. Další opracování plošných dílců ze spárovky spočívá v konstrukčním opracování podle druhu dílce, v broušení a povrchové úpravě.

11 Montáž stolů 1. Dílčí montáž - osazení demontovatelného kování, případně spojení rámu lubů a vložení rohové výztuže s maticí s vnitřním závitem pro připevnění demontovatelných noh, atd. Druh operací závisí na způsobu konstrukčního spojení jednotlivých dílců. 2. Zkušební montáž nosné části. 3. Připevnění stolové desky kovovými úhelníky nebo kolíky u stolů, které budou dodány s demontovanými nohami. 4. Demontáž stolu. 5. Kompletování dílců pro jeden výrobek na palety k balení v rozloženém stavu.

12

13

14

15

16

17

18

19

20

21

22

23

24

25

26

27

28

29

30

31

32

33

34

35

36

37

38

39

40

41

42

43

44

45

46


Stáhnout ppt "3. Technologie výroby nábytku ze dřeva a jiných hmot"

Podobné prezentace


Reklamy Google