Teorie hašení – Hasební látky

Prezentace na téma: "Teorie hašení – Hasební látky"— Transkript prezentace:

1 Teorie hašení – Hasební látky
Ing. Milan TLAMKA

2 Teorie hašení – „ohňový trojúhelník“
Vzduch Hořlavý materiál Zápalná teplota

3 Pásma hoření

4 Způsoby hašení Zředěním reagujících látek, které vstupují do pásma hoření látkami nehořlavými Izolací Chemickým zpomalováním procesu hoření Ochlazováním pásma hoření

5 Hašení založené na zřeďování
Podstata spočívá ve zřeďování vzduchu nebo hořlavé látky v pásmu hoření. Zřeďování probíhá tak dlouho, až se hořlavá látka stane nehořlavou Hasiva: dusík, oxid uhličitý, vodní pára, výfukové plyny apod.

6 Hašení založené na izolaci
Spočívá v izolaci pásma hoření od pásma přípravy, hořlavé látky od oxidačního prostředku (vzduchu). Izolace pásma hoření od přístupu vzduchu – požáry uzavřených prostor – uzavírání otvoru s přívodem vzduch – oheň samovolně uhasne Izolace pásma hoření od hořlavé látky – hašení hořlavých kapalin pěnou. Vrstva pěny na hladině oddělí kapalinu od oxidačního prostředku (vzduchu)

7 Hašení založené na zpomalování reakce hoření
Hašení pomocí hasících prášků Pozor – dojde k zániku hoření, prášky však neodebírají tepelnou energii – povrch těles zůstává horký – možnost rozhoření pro sebemenší iniciaci !!!

8 Hašení založené na ochlazování
Spočívá v ochlazování hořící látky pod teplotu hoření Nejpoužívanější způsob hašení Nejpoužívanější hasivo – VODA (dostupná, levná) Nutnost tzv. kultury hašení a využívat chladících účinků vody např. speciální proudnice

9 Hasební látky - Rozdělení
Voda Pěna Inertní plyny Prášky Halony

10 VODA Nejpoužívanější – dostupná, levná…
Velký ochlazovací účinek – přeměna na vodní páru (z 1 litru vody vznikne 1700 litrů páry) Vhodná pro požáry třídy A Používá se jako chladící látka pro okolní objekty ohrožené požárem Úspěšnost závisí na tom, v jakém množství a a v jaké formě se dostane na hořící látku

11 Druhy vodních proudů Plný proud
Ano - velký dostřik, destrukční a pronikavé vlastnosti, možnost utržení plamene z tlakových nádob,možnost rozmetání hořlavé látky,… Ne – nevyužití chladícího efektu většího množství vody

12 Druhy vodních proudů Roztříštěné a mlhové proudy
Ano – voda se dostává k hořící látce již rozptýlená – rychle se odpaří, rychlý pokles teploty, malé škody způsobené vodou, mohou se hasit i požáry hořlavých kapalin, menší spotřeba vody na hašení… Ne – malé pronikání do žhnoucích látek, menší dostřik než u kompaktních proudu Při použití vodní mlhy v uzavřených prostorech vzniká v důsledku velmi rychlého odpařování vody nebezpečí opaření zasahujících hasičů !!!

13 Voda – nesmí se používat !!!
Požáry lehkých kovů Požáry karbidu vápníku Elektrických zařízení pod napětím Hořících sazí, roztavených kovů a žhnoucího uhlí… Možnost použití vody se smáčedlem – snížení povrchového napětí vody, dojde k většímu smáčení povrchu hořlavé látky =>snížení spotřeby vody až o polovinu…

14 Pěna Chemická pěna – výroba z určitých chemikálií, použití jen pro speciální účely Vzduchomechanická pěna – vyrábí se mechanickou cestou z vody a pěnidla pomocí pěnových proudnic nebo agregátů

15 Rozdělení pěny podle čísla napěnění
Pěna těžká – s číslem napěnění do 20 Pěna střední – s číslem napěnění 20 až 200 Pěna lehká – s číslem napěnění nad 200 Číslo napěnění je poměr objemu vyrobené pěny k objemu použitého roztoku pěnidla

16 Pěna Použití především pro požáry třídy B
Vytvoří na hladině hořlavé kapaliny celistvou vrstvu, která obrání přístupu vzduchu a znemožňuje vývin hořlavých par – dusivý efekt Těžká pěna a střední pěna působí částečně i chladícím efektem (někdy použití u požáru třídy A (motorové vozidla) nebo o ochlazování v chem. průmyslu) Lehká pěna – pomocí spec. agregátů lze vyrobit velké množství pěny – oddělení od vnějšího vzduchu (kabelové kanály, sklady)

17 Pěna – nesmí se používat !!!
Elektrické zařízení pod napětím Požáry lehkých kovů Požáry karbidu vápníku Hořících sazí, roztaveného železa a žhnoucího uhlí POZOR – roztoky pěnidel znečišťují vodu !

18 Inertní plyny Dusivý efekt – dusík, oxid uhličitý, …
Oxid uhličitý – speciální proudnice vytvářející Joule-Tomsonův efekt – expanzí se plyn přemění na sníh (-78,9°C) =>využití i chladícího efektu - je nevodivý, vhodný na el. zařízení pod napětím, požáry hořlavých kap. a plynů (B a C), převážně v uzavřených místnostech Hašení v uzavřených místnostech – koncentrace životě nebezpečná!!! Může při hašení dojít k rozvíření hořlavého prachu – nebezpečí výbuchu !!!

19 HALONY Speciální hasiva – zakládají se na antikatalickém efektu – výborné hasící účinky – vysoká cena Používají se u stabilních hasících zařízení u speciálních technologií (chem. průmysl, letecký průmysl, hašení tanků, na hašení elektroniky a jemné mechaniky,…) – hasí beze zbytku Použití v prostorech, kde se při hašení nevyskytují osoby…

20 Děkuji za pozornost