DĚJINY BIOLOGIE (pro 1. ročník gymnázia)

Prezentace na téma: "DĚJINY BIOLOGIE (pro 1. ročník gymnázia)"— Transkript prezentace:

1 DĚJINY BIOLOGIE (pro 1. ročník gymnázia)
Hlavní etapy vzniku a vývoje BIOLOGIE jako vědy. Význační biologové.

2 1. Období biologických poznatků ve starověku a středověku
Pozorování přírody. Poznatky o přírodě se stávají součástí filosofie. Získané poznatky se využívají především v zemědělství a v lékařství.

3 Význační filosofové a lékaři starověku a středověku
Hippokrates (5. – 4. stol. př. n. l.) – slavný lékař, Hippokratova přísaha lékařů Aristoteles (4. stol. př. n. l.) – všestranný filosof, poznatky o přírodě začleněny do jeho filosofických děl Theofrastos (4. – 3. stol. př. n. l.) starověký botanik, zakladatel botaniky Galenos (2. stol. n. l.) – slavný řecký lékař v Římě, zkoumal lidské tělo Avicena (10. – 11. stol. n. l.) – význačný arabský filosof a lékař

4 Universální řecký filosof. Vychovatel Alexandra Makedon-ského
Universální řecký filosof.Vychovatel Alexandra Makedon-ského. Napsal mimo jiné spisy o přírodě (9 knih). Popsal 520 druhů živočichů, učinil první pokus o jejich systém. Byl autorem teorie samoplození. Jeho myšlenky a poznatky o přírodě převzala středo-věká křesťanská církev. Aristoteles (384 – 322 př. n. l.)

5 2. Období formování biologie jako samostatné vědy (16. – 18. století)
Hlavní metody zkoumání přírody: pozorování a pokus. Pitvy zvířat i člověka, objev mikroskopu. Systém živé přírody, odborná nomenklatura aj.

6 Význační biologové a lékaři 16. – 18. století
P. Matthioli (16. stol.) – italský botanik, Matthioliho herbář T. Hájek (16. stol.) – lékař, český překlad Matthioliho herbáře A. Vesalius (16. stol.) – belgický lékař, pitvy člověka, zakladatel anatomie člověka J. Jesenský (17. stol.) – lékař, veřejné pitvy člověka v Čechách W. Harvey (17. stol.) – angl. lékař, objevil krevní oběh člověka, zakladatel fyziologie člověka A. Leeuwenhoek (18. stol.) – holand. optik, zdokonalení mikroskopu, mikroskopická pozorování C. Linné (18. stol.) – švéd. přírodovědec, systém živé přírody, binomické odborné názvosloví přírodnin

7 Anglický anatom. Objevil velký krevní oběh
Anglický anatom. Objevil velký krevní oběh. Zkoumal vývoj embryí živočichů. William Harvey (1578 – 1657)

8 Anthony van Leeuwenhoek (1632 – 1723)
Holandský optik Se svým mikroskopem objevil a pozoroval nálevníky, kvasinky, baktérie a červené krvinky. Anthony van Leeuwenhoek (1632 – 1723)

9 Švédský přírodovědec. Jeho klasické dílo Systém přírody rozlišuje říši minerálů, rostlin a živočichů. Linné v tomto díle pojmenoval všechny druhy rostlin a živočichů rodovým a druhovým vědeckým jménem. I když jeho systém byl umělý, jeho binomické názvosloví se používá dodnes. Carl von Linné (1707 – 1778)

10 3. Období moderních biologických věd 19. – 20. století
Vznik mikrobiologie, cytologie, ekologie, molekulární biologie aj. Evoluční teorie, teorie evoluční abiogeneze aj. Základy genetiky a moderní genetika.

11 Význační biologové a lékaři 19. – 20. století
J. E. Purkyně (19. stol.) – lékař a přírodovědec, buněčná teorie, fyziologie člověka, daktyloskopie, časopis Živa aj. Ch. Darwin (19. stol.) – angl. přírodovědec, evoluční teorie L. Pasteur (19. stol.) – franc. chemik a biolog, zakladatel mikrobiologie, pasterizace, očkování proti vzteklině aj. J. G. Mendel (19. stol.) – zakladatel nauky o dědičnosti I. P. Pavlov (20. stol.) – rus. fyziolog, objev vyšší nervové činnosti aj. A. Oparin (20. stol.) – rus. chemik, teorie evoluční abiogeneze J. Watson, F. Crick (20. stol.) – amer. a angl. chemik, objev struktury DNA M. Nirenberg (20. stol.) – amer. biolog, objev genetického kódu

12 Jan Evangelista Purkyně (1787 – 1869)
Slavný český lékař a přírodovědec Je spoluautorem buněčné teorie. Zkoumal oko člověka, rovnovážné ústrojí, mozeček, papilá-rní linie rukou aj. Založil první fyziologický ústav v Evropě (Vratislav). V roce 1853 založil český přírodovědecký časopis ŽIVA. Byl profesorem na Karlově universitě. Jan Evangelista Purkyně (1787 – 1869)

13 Anglický přírodovědec
Anglický přírodovědec. V letech 1831 – 1836 se zúčastnil plavby kolem světa. Poznatky z této plavby uplatnil ve svém nejvýznamnějším díle O vzniku druhů přírodním výběrem (r. 1859). Toto dílo obsahuje učení o postupném vývoji – evoluci druhů působením přírody. Jeho evoluční teorie představovala zcela nový pohled na přírodu a platí dodnes. Charles Darwin (1809 – 1882)

14 Slavný francouzský geolog
Slavný francouzský geolog. Prováděl rozsáhlé vykopávky a sběry zkamenělin trilobitů v prvohorních (silurských) vápencích v oblasti mezi Prahou a Plzní (Barrandien). Své rozsáhlé paleontolo-gické dílo a sbírky věnoval Národnímu muzeu. Joachim Barrande (1799 – 1883)

15 Johan Gregor Mendel (1822 – 1884)
Moravský rodák, opat kláštera v Brně V útlé publikaci Pokusy s rostlinnými hybridy zveřejnil výsledky svých pokusů s křížením rostlin. Zjistil, že se nedědí znaky, ale pouze vlohy pro ně. Svými pravidly o dědič-nosti znaků z rodičů na potomstvo položil základy nauky o dědičnosti. Johan Gregor Mendel (1822 – 1884)

16 Slavný francouzský chemik a zakladatel mikrobiologie
Slavný francouzský chemik a zakladatel mikrobiologie. Objevil úlohu kvasinek a bakterií při kvašení. Navrhl způsob konzervace a sterilizace potravin. Ověřil úlohu mikro-organismů při vzniku nakažlivých nemocí a navrhl způsob očkování (imunizace) proti nim. Louis Pasteur (1822 – 1895)

17 Německý lékař. Zkoumal původce mnoha nakažlivých nemocí a zaváděl aplikaci očkování proti nim. V r obdržel NC. Robert Koch (1843 – 1910)

18 Ivan Petrovič Pavlov (1849 – 1936)
Slavný ruský fyziolog, první nositel Nobelovy ceny za fyziologii(1904). Zabýval se studiem srdce, jater, krevního oběhu a především činností trávicích žláz. Jeho práce o fyziologii vyšší nervové činnosti patří k nejvýz-namnějším vědeckým objevům dvacátého století. Ivan Petrovič Pavlov (1849 – 1936)

19 Český lékař, psychiatr, profesor UK
Český lékař, psychiatr, profesor UK Byl spoluobjevitelem krevních skupin člověka. Na jeho počest se zasloužilým dobrovolným dárcům krve uděluje Janského plaketa. Jan Janský (1873 – 1921)

20 Ruský biochemik, který v r
Ruský biochemik, který v r formuloval teorii vzniku života na Zemi. Podle této teorie vznikl život na Zemi zákonitě z neživé hmoty v raném období jejího vývoje (hypotéza evoluční abiogeneze). Později byla jeho teorie rozvinuta dalšími vědci. Alexandr Oparin (1894 – 1980)

21 © RNDr. Miroslav TURJAP, 2009