Hmotnost Jan Pavlas Jiří Mareš.

Prezentace na téma: "Hmotnost Jan Pavlas Jiří Mareš."— Transkript prezentace:

1 Hmotnost Jan Pavlas Jiří Mareš

2 Jednotky-převody jednotek
jednotky kg kilogram gram metrický cent ,01 tuna ,001 metrický karát metrický grain libra (pound) , ounce , vídeňský cent [historická] , vídeňská libra [historická] , celní cent [historická] ,02 celní libra [historická]

3 Staré a cizí jednotky slovenské
1 kvintel = 0, kg 1 lót = 0, kg (1 lót = 2 kvintely) 1 uncia = 0, kg (1 uncia = 2 lóty = 4 kvintely) 1 budínska hrivna = 0, kg 1 funt budínsky (funt uhorský) = 0,491 kg (1 budínsky funt = 2 budínske hrivny = 16 unci = 32 lótov = 128 kvintelov) 1 centár = 58,92 kg (1 centár = 120 budínskych funtov) Staré slovenské (uherské) jednotky hmotnosti platné v 1. polovině 19. století - převod na kilogram: 1 kventlík = 0, kg 1 lót = 0,017 5 kg (1 lót = 4 kventlíky) 1 funt (libra) = 0, kg (1 funt = 32 lótov) 1 cent (pondus) = 56,006 kg (1 cent = 100 funtov) Další staré slovenské jednotky hmotnosti: 1 banský funt (libra) = 0,599 2 kg 1 banský cent (pondus) = 59,92 kg (1 banský cent = 100 banských funtov)

4 Současné jednotky gram g 0,001 miligram mg 0,000 001
mikrogram μg , metrický cent q tuna t metrický karát Kt ,0002 metrický grain 0,0000 mikrogram μg , metrický cent q tuna t

5 Historie měření Snad prvním národem, který měl svou vlastní měrovou soustavu, byli před více než 3000 lety Babylóňané, kteří čerpali ze zkušeností Sumerů. Babylóňané měli pravděpodobně již normalizovaná závaží, hlavně pro zjišťování hmotnosti zlatých předmětů. Například závaží z období asyrského krále Salmanasara V. (tzv. těžká mina měla téměř přesně 1 kg). Důležité je, že hmotnost všech nalezených závaží mina byla v různých krajích stejná. Již tenkrát se tedy běžně používaná závaží porovnávala s prototypy nebo normály, jež byly uchovávány v chrámu některého z bohů. Staří Egypťané používali několik typů vah, které známe ze zobrazení na stěnách hrobek, z ilustrací papyrů i z archeologických nálezů. Nejčastěji se objevuje váha založená na principu rovnoramenné páky: dvě stejně dlouhá ramena váhy mají na každém konci zavěšenou misku; na jednu se klade předmět, který má být zvážen, a na druhou závaží.

6 Egypťané užívali závaží z různých materiálů: čedič, žula, diorit, porfyr, syenit aj. V různých dobách převládaly různé druhy kamene a to nám dnes pomáhá při datování vzniku závaží. Kromě kamene se používalo k výrobě závaží i kovu: olovo, bronz, železo. Během času však kovových závaží přibývalo a kamenná se nakonec používala jen výjimečně, v případech, kdy se zjišťovala hmotnost velkých břemen (kovová závaží velké hmotnosti by byla příliš drahá). Závaží ve starém Egyptě měla velmi rozmanité tvary (tvary geometricky přesné: krychle, kvádry, kužely, značně nepravidelné, zvláštní tvary soudkovité, tvary se zaoblenou základnou a dokonce i v podobě zvířat). Základní jednotkou egyptského systému měření hmotnosti byl 1 deben, který měl přibližně 91 g. Deben se dělil na 10 kedetů, později zvaných kite, což bylo

7 přibližně 8,8 až 10 g. Hmotnost byla ve starém Egyptě používána i v přeneseném významu jako označení hodnoty. Tak jako jsme my zvyklý počítat cenu v penězích, Egypťané (stejně jako ostatní starověké národy) počítali v hmotnostních jednotkách, které vyjadřovaly přesně odvážené množství kovu a které jim peníze nahrazovaly. I další kulturní národy měly vysoce rozvinuté způsoby měření hmotnosti. Ať to již byli Peršané, Hebrejci, Arabové nebo staří Řekové. Hebrejci používali např: zlatý talent, což bylo asi 49 kg. Staří Řekové převzali většinu jednotek od Egypťanů, ale brzy předčili své učitele. Za jednotku hmotnosti sloužily v Řecku různé talenty (z talanton - váha). Nejmenší byl syrijský nebo ptolemaiovský talent (asi 7 kg), střední byl antický (26,196 kg) a největší novořecký talent (150 kg). Lékárníci měli zvláštní soustavu do níž patřila unce (nyní angloamerická jednotka ounce). I libra je řeckého původu.

8 Obrázky Hmotnosti Rovnoramenné váhy

9 Čím měříme hmotnost ? siloměr Osobní váhy

10 Prototyp kg Rovnoramenná váha