Kvantitativní metody pro kulturní lingvistiku

Prezentace na téma: "Kvantitativní metody pro kulturní lingvistiku"— Transkript prezentace:

1 Kvantitativní metody pro kulturní lingvistiku
Laura A. Janda University of Tromsø

2 Hlavní smysl Metafora a metonymie jsou základní kognitivní mechanismy, motivující strukturu jazyků Analýzy metafory a metonymie jsou dosud většinou introspektivní, ale to neznamená, že by se výsledky nedaly potvrdit kvantitativně Díky dostupnosti elektronických korpusů a statistického softwaru lze při výzkumu metafory a metonymie využít kvantitativních metod

3 Struktura přednášky: Část 1: Část 2: Část 3: „smutek“ v ruštině
metafora a vzdálenost mezi synonymy Část 2: „udělat něco jen jednou“ v ruštině metonymie a souvislost s klasifikací sloves Část 3: odvozování slov v ruštině, češtině a norštině to, co jazyky mají společného a to, čím se liší

4 Část 1 „smutek“ v ruštině metafora a vzdálenost mezi synonymy

5 ‘Smutek’ v ruštině grust’, melancholija, pečal’, toska, unynie, chandra Vyskytují se v těchto konstrukcích: v + 4. v + 6. 7. s + 7. ot + 2. (4.) (Jiné konstrukce) Této konstrukce ukazují, které metafory motivují chápání smutku v ruštině Podle distribuce těchto konstrukcí můžeme změřit vzdálenost mezi synonymy

6 Metafory, které motivují chápání smutku v ruštině
v + 4. a v + 6.: metaforická jáma nebo bláto inogda vpadaju v unynie ‘občas upadám do smutku’ suprug iznyvaet v toske ‘manžel se trápí smutkem’

7 Metafory, které motivují chápání smutku v ruštině
7. metaforický činitel čelovek, tomimyj unyniem ‘člověk mučený smutkem’ s 7. metaforické gesto (úsměv) -Kušaeš’ ty, kak svin’ja, - s grust’ju skazal kapitan ‘Jíš jako prase, řekl kapitán smutně’

8 Metafory, které motivují chápání smutku v ruštině
metaforický důvod Podumajte, ètot čelovek umer ot melanxolii! ‘Jen si představte, tento člověk umřel smutkem!’ metaforická nemoc Samoe lučšee lekarstvo ot xandry -- èto čtenie. ‘Nejlepší lék na smutek je čtení.’

9 Vzdálenost mezi synonymy
‘Smutek’ Vzdálenost mezi synonymy pečal’ toska chandra melancholija grust’ unynie

10

11

12

13 Část 2 „udělat něco jen jednou“ v ruštině
metonymie a souvislost s klasifikací sloves

14 Metonymie u ruských sloves
V ruštině lze odvozovat slovesa s metonymickým významem ‘udělat něco jen jednou’ -- semelfaktivy Čichnet ‘Kýchne’ Pomocí přípony -nu (jako čichnut’ ‘kýchnout’ od čichat’ ‘kýchat’ ) Pomocí předpony s- (jako sglupit’ ‘udělat jednu hloupou věc’ od glupit’ ‘chovat se hloupě’ )

15 Ale... To je divný vztah mezi příponou -nu a předponou s-.

16 Řešení: alomorfismus Hypotéza:
-nu a s- se chovají jako alomorfy při odvozování semelfaktivních sloves

17 Alomorfismus Podle našich tradic, alomorfismus existuje, když dva morfémy (nebo více morfém) mají stejnou funkci komplementární distribuci (Bloomfield 1935: Chapters 10 & 13; Matthews 1974: Chapter V) Obyčejně jsou to morfémy, které jsou příbuzné, jako alomorfy kořene knig- v ruštině: kniga [kn’ig-] (1.jed), knige [kn’ig’-] (6.jed), knig [kn’ik-] (2.mn), knižka [kn’iš- ] (dim 1.jed), knižek [kn’iž-] (dim 2.mn)

18 -nu databáze 296 sloves nedokonavého vidu, od kterých se odvozují semelfaktivy pomocí -nu Plesnut’/pleskanut’ ‘šplouchnout’ databáze zahrnuje příklady i s -nu i s -anu, jako pleskat’ ‘šplouchat’ od kterého odvozujeme plesnut’ a pleskanut’ ‘šplouchnout’ databáze zahrnuje refleksívy jako kačat’/kačnut’, kačat’sja/kačnut’sja ‘houpat (se)/zhoupnout (se) jednou’

19 ‘Zachytračil si (jednou)?’
Schitril? ‘Zachytračil si (jednou)?’ s- databáze 105 sloves nedokonavého vidu, od kterých se odvozují semelfaktivy pomocí s- databáze zahrnuje 11 sloves pohybu jako chodit’/schodit’ ‘jít/dojít někam a vrátit se jednou’ databáze zahrnuje refleksívy jako lovčit’/slovčit’, lovčit’sja/slovčit’sja ‘chytračit/zachytračit si jednou’

20 Jsou -nu a s- v komplementární distribuci?
Viz handout Chi-square dokazuje významnou souvislost mezi distribucí -nu a s- a klasifikací sloves nedokonavého vidu podle Jakobsona: chi-square = 257.3, df = 5 p < 2.2e-16 (= 0) Cramer’s V (výše výsledku) = 0.8 (obrovská)

21

22 Třídy sloves, které dávají přednost -nu
neproduktivní 1. časování -*ě Třídy sloves, které dávají přednost s- -ova -i -*ěj

23 Třídy sloves, které dávají přednost -nu
neprod. 1. časov. Liznul ‘Líznul’ -aj Zevnul ‘Zívnul’ -*ě Svistnula ‘(Za)hvízdnula’ AJ: 62% of verbs that use -nu: zevat’/zevnut’ ‘yawn/yawn once’ only 6 verbs use s-: 5 are motion verbs like begat’/sbegat’ ‘run/run someplace and come back once’, plus xvastat’/sxvastat’ ‘boast/boast once’ NON-PROD 1. CONJ: all use -nu most have suffix -a, like lizat’/liznut’ ‘lick/lick once’ some are unsuffixed, like seč’/sekanut’ ‘cut, whip/cut, whip once’ and dut’/dunut’ ‘blow/blow once’ one verb has suffix -o, kolot’/kol’nut’ ‘prick/prick once’ *E: With one exception, all -*ě verbs use -nu some involve no palatalization, like svistet’/svistnut’ ‘whistle/whistle once’ some involve palatalization, like kričat’/kriknut’ ‘yell/yell once’ one verb uses s-, videt’sja/svidet’sja ‘see each other /see each other once’

24 Třídy sloves, které dávají přednost s-
-i -*ěj -ova Sgrubil! ‘Zachoval se sprostě jednou!’ OVA: 18 (17%) verbs with s-, like malodušestvovat’/ smalodušestvovat’ ‘act cowardly/do one cowardly thing’ 17 (6%) verbs with -nu, like riskovat’/risknut’ ‘risk/take one risk’, including 4 like klevat’/kljunut’ ‘peck/peck once’ I: 44 (42%) verbs with s-, like grubit’/sgrubit’ ‘be rude/do one rude thing’, including 6 motion verbs like xodit’/sxodit’ ‘walk/walk someplace and come back once’ 17 (6%) verbs with -nu, like tormozit’/tormoznut’ ‘brake/brake once’ EJ: all use s- one verb with -ej, robet’/srobet’ ‘be shy/be shy once’ two verbs with palatalization, like plošat’/splošat’ ‘make a mistake/make a single mistake’ 33 verbs with -ničaj: original’ničat’/ soriginal’ničat’ ‘be original/do one original thing’ Smalodušestvoval ‘Projevil malomyslnost jednou’ Srobela? ‘Ztratila odvahu jednou?’

25 Komplementární distribuce: souhrn
Distribuce není dokonalá, ale statisticky je skoro dokonalá Co se týká dvou tříd, je distribuce dokonalá: slovesa ve třídě neproduktivní 1. časování používají jen -nu, slovesa ve třídě -*ěj používají jen s- U ostatních tříd jsou silné tendence, ale také se překrývají, zvláště u tříd -ova a -i Výsledek: -nu a s- jsou dobrými kandidáty na alomorfy

26 Část 3 odvozování slov v ruštině, češtině a norštině
to, co jazyky mají společného a čím se liší

27 Metonymie z širší perspektivy
Metonymie tvoří systém mentálních adres Používáme jednu věc (nositel), abychom poukázali na druhou (cíl)

28 Metonymie v lexikonu: příklad 1
Potřebujeme chytrou hlavu pro tento projekt (chytrá) hlava nositel část (chytrý) člověk cíl celek

29 Metonymie v lexikonu: příklad 2
Mléko se převrátilo mléko nositel obsah sklenice cíl nádoba

30 Metonymie ve slovotvorbě: ruština
brjuchan ‘břicháč’ brjucho nositel část brjuchan cíl celek

31 Metonymie ve slovotvorbě: čeština
květináč květina nositel obsah květináč cíl nádoba

32 Nositele a cíly Co se týká dějů: DĚJ, STAV, MĚNA STAVU, UDÁLOST, ZPŮSOB, ČAS, CENA/LÍSTEK Co se týká účastníků: ČINITEL, VÝROBEK, PŘEDMĚT, NÁSTROJ Co se týká entit: ENTITA, ABSTRAKCE, VLASTNOST, SKUPINA, VŮDCE, HMOTA, MNOŽSTVÍ, ŽENSKÁ ENTITA, MUŽSKÁ ENTITA Co se týká část-celek: ČÁST, CELEK, OBSAH, NÁDOBA, UMÍSTĚNÉ, MÍSTO, MAJETEK, MAJITEL Klasifikace podle Peirsmana a Geeraertsa (2006) - největší inventář metonymie v lexikonu

33 Databáze metonymie ve slovotvorbě v ruštině, češtině a norštině
Každý typ je jednoznačná soustava: metonymie, word class, přípona Vyloučíme a) zdrobněliny, b) odvozování srovnávacích přídavných jmen, c) odvozování sloves nedokonavého vidu Viz handout

34 počet typů

35

36

37

38 Metonymie s nejvyšším výskytem
ABSTRAKCE MÍSTO VLASTNOSTI DĚJ MÍSTO ABSTRAKCE DĚJ MÍSTO ČINITELE DĚJ MÍSTO VLASTNOSTI DĚJ MÍSTO NÁSTROJE DĚJ MÍSTO VÝROBKU VLASTNOST MÍSTO ABSTRAKCE ENTITA MÍSTO VLASTNOSTI VLASTNOST MÍSTO ENTITY DĚJ MÍSTO UDÁLOSTI

39 Do jaké míry určují přípony metonymii?
Počet metonymií / přípona Nejvyšší: 16 (čeština), 15 (ruština), 11 (norština) Nejnižší: jen jedna metonymie u 128 přípon (ruština), přípon (čeština), 21 přípon (norština) Průměr je kolem 3 metonymií / přípona počet cílů / přípona 60% mají jen jeden cíl, ale 15% mají více cílů než nositelů

40

41

42

43

44 Do jaké míry určují přípony metonymii?
Přípona obyčejně neupřesňuje metonymii Přípona upřesňuje slovní druh cíle Co znamená přípona? “Na základě nositele X, proved’te metonymii. Slovní druh cíle je Y.”

45 Distribuce metonymií v ruštině, češtině a norštině

46 Metonymie, které jsou obzvláště časté v ruštině a češtině
MÍSTO MÍSTO VLASTNOSTI MAJITEL MÍSTO MAJETKU STAV MÍSTO VLASTNOSTI VLASTNOST MÍSTO MÍSTA ČÁST MÍSTO CELKU VLASTNOST MÍSTO HMOTY

47 Metonymie, které jsou obzvláště časté v ruštině
ENTITA MÍSTO ŽENSKÉ ENTITY NÁSTROJ MÍSTO VLASTNOSTI VLASTNOST MÍSTO VLASTNOSTI

48 Metonymie, které jsou obzvláště časté v češtině
OBSAH MÍSTO NÁDOBY VÝROBEK MÍSTO MÍSTA MNOŽSTVÍ MÍSTO ENTITY

49 Metonymie, které jsou obzvláště časté v norštině
MÍSTO MÍSTO UMÍSTĚNÉHO VÝROBEK MÍSTO ČINITELE

50 Závěr Metafora a metonymie hrají důležitou roli v mluvnici
Potřebujeme introspekci, abychom poznali, kde jsou metafora a metonymie aktuální v mluvnici Pomocí kvantitativních metod můžeme srovnávat metafory a metonymie v mluvnici