(na TUL: budova H, 6. patro KPE, č. dveří 716 tel )

Prezentace na téma: "(na TUL: budova H, 6. patro KPE, č. dveří 716 tel )"— Transkript prezentace:

1 (na TUL: budova H, 6. patro KPE, č. dveří 716 tel. 485352443)
Přednášející: Václav URBÁNEK , KVF VŠE NB, 1. patro číslo 150, telefon , web: (na TUL: budova H, 6. patro KPE, č. dveří 716 tel )

2 Literatura: HAMERNÍKOVÁ, B., MAAYTOVÁ, A. a kol. Veřejné finance. Praha: ASPI, 2007 HAMERNÍKOVÁ, B., KUBÁTOVÁ, K. Veřejné finance. Praha: Eurolex Bohemia, 2004 Doporučená MUSGRAVE, R.A., MUSGRAVEOVÁ, P.B.: Veřejné finance v teorii a praxi. Praha: Management Press, 1994 STIGLITZ, J.E.: Ekonomie veřejného sektoru. Praha: Grada, 1997 JACKSON, P.M., BROWN, C.V.: Ekonomie veřejného sektoru. Praha: Eurolex Bohemia, 2003

3 1.téma: Veřejné finance -vymezení základních pojmů
- základní pojmy veřejných financí - vazby na ekonomii veřejného sektoru - příčiny rozvoje veřejných financí - mikroekonomické a makroekonomické aspekty - vývoj fiskální teorie

4 Hlavní problémy určení předmětu fiskální teorie (teorie veřejných financí):
- prolínají se dva okruhy teorií – teorie veřejných financí a ekonomie veřejného sektoru - vznikají potíže při pokusech dělit problematiku mezi fiskální teorii a teorii veřejného sektoru - existují rychlé změny v reálném vývoji veřejných financí - je mnoho teoretických přístupů k veřejným financím

5 VEŘEJNÉ FINANCE JSOU – specifické finanční vztahy vznikající ve smíšené ekonomice mezi subjekty veřejného sektoru a mezi subjekty soukromého sektoru; také příslušné finanční operace mezi těmito subjekty

6 TERMÍN FISKÁLNÍ – v češtině dva významy:
týkající se všeho souvisejícího s veřejnými financemi spíše na straně státních příjmů, státního řízení – v římské době fiscus byla císařská pokladna – ALE – aerarium (ERÁR) byla veřejná pokladna, tedy zřejmě spíše výdajová strana financí odborný termín spojený s určitým typem hospodářské politiky vlády zaměřené na stabilizaci ekonomiky – FISKÁLNÍ POLITIKA – viz kapitola tohoto kursu

7 soukromé SMÍŠENÁ EKONOMIKA (mixed economy):
koexistence soukromého a veřejného sektoru pluralita vlastnictví soukromé veřejné - státní, municipální, komunální apod. dvojí fungování ekonomiky: netržní řízeno veřejnými (státními) zásahy, tj. různými zákony (regulací), daněmi, veřejnými výdaji tržní regulováno cenami, cenovými signály

8 Government spending, % of GDP
1870 1913 1920 1937 1960 1980 1990 1996 Austria - 14.7 15.2 35.7 48.1 48.6 51.7 Belgium 21.8 30.3 58.6 54.8 54.3 Canada 13.3 18.6 28.6 38.8 46.0 44.7 France 12.6 17.0 27.6 29.0 34.6 46.1 49.8 54.5 Germany 10.0 14.8 25.0 42.4 32.4 47.9 45.1 49.0 Italy 11.9 11.1 22.5 24.5 30.1 41.9 53.2 52.9 Japan 8.8 8.3 25.4 17.5 32.0 31.7 36.2 Netherlands 9.1 9.0 13.5 19.0 33.7 55.2 54.0 49.9 Norway 3.7 13.7 29.9 37.5 53.8 45.5 Spain 9.3 18.4 18.8 32.2 42.0 43.3 Sweden 5.7 6.3 8.1 10.4 31.0 60.1 59.1 64.7 Switzerland 2.7 4.6 6.1 17.2 32.8 33.5 37.6 Britain 9.4 12.7 26.2 30.0 43.0 39.9 United States 3.9 1.8 7.0 8.6 27.0 31.8 33.3 AVERAGE 15.4 18.3* 28.5 47.1 Australia 21.2 31.6 34.7 36.6 Ireland 28.0 48.9 41.2 New Zealand 26.9 38.1 41.3 39.5 39.1 40.4 TOTAL AVERAGE 20.7 27.9 42.6 44.8 45.9 Source: IMF *Average without Germany, Japan and Spain undergoing war or war preparations at his time

9

10

11 Všemocný stát v představě kreslíře z The Economist ...

12 Základní principy veřejných financí (tj. státních zásahů do ekonomiky):
nedobrovolnost (vynucení) nenávratnost neekvivalence

13 Příčinami státních zásahů jsou tržní selhání:
mikroekonomická makroekonomická mimoekonomická Cílem těchto zásahů je dosažení: efektivnosti (mikroekonomie) stability (makroekonomie) spravedlnosti (mimoekon. – etika…)

14 Tři fiskální funkce (funkce veřejných financí):
alokační – mikroekonomická stabilizační – makroekonomická redistribuční - mimoekonomická

15 MIKROEKONOMICKÁ TRŽNÍ SELHÁNÍ - ALOKAČNÍ FUNKCE
nedokonalá konkurence - monopol, přirozený monopol externality veřejné statky a některé další (např. asymetrická informace)

16 Alokační funkce: souvisí s veřejným zabezpečením veřejných statků, s řešením externalit a dalších tržních selhání Co znamená efektivní alokace ve veřejném sektoru? Co znamená „veřejné zabezpečení“ veřejných statků?

17 EKONOMIE BLAHOBYTU (Welfare Economics)
Vilfredo Pareto ( ) - Paretovské optimum: 1. základní věta: Ekonomika je paretovsky optimální, když nikdo si nemůže polepšit, aniž by si někdo jiný pohoršil - stav všeobecné rovnováhy. 2. základní věta: Každý bod na křivce užitkových možností může být dosažen přerozdělením zdrojů a následným působením tržních mechanismů.

18 Paretovské optimum v ekonomice bez tržních selhání
Paretovsky neoptimální bod E Užitek skupiny B F E1 Užitek skupiny A Bod E: Výsledek čistého laissez faire - bez tržních selhání – Paretovsky optimální bod Bod E1: Výsledek čistého laissez faire - bez tržních selhání a po přerozdělení zdrojů - Paretovsky optimální bod OTÁZKA – jak z bodu F do bodů E, E1?

19 Trochu mikroekonomie:
Dílčí rovnováha (pro jeden statek) D P S E PE QE Q

20 I1 - indiferenční křivka
Spotřebitelovy preference pro dva statky: RO - rozpočtové omezení I1 - indiferenční křivka statek Y Sklon indiferenční křivky … mezní míra substituce statku X za statek Y (MRSX,Y) I 1 Y 1 RO X statek X 1

21 . . XB B F YB E YA IA IB A XA Všeobecná rovnováha
Odvozuje se pro dva spotřebitele A , B a pro spotřebu a výrobu dvou statků X , Y Edgeworthův box: XB B . F YB . E YA IA IB A XA

22 Musí platit pro Paretovské optimum:
MRS – mezní míra substituce (v tomto případě statku X za statek Y) subjektů A a B PX,Y – ceny statků X a Y

23 Sklon isokvanty … mezní míra substituce faktoru K za faktor L (MRSKL)
Výrobcovy preference: RO - rozpočtové omezení - isokosta Faktor L I1 - isokvanta Sklon isokvanty … mezní míra substituce faktoru K za faktor L (MRSKL) I 1 L1 RO K 1 Faktor K

24 Rovnováha výrobců - Edgeworthův box:
KY Y . F LY . E LX IX IY X KX

25 Také zde musí platit: MRS – mezní míra substituce (v tomto případě faktoru K za faktor L subjektů X a Y PK,L – ceny faktorů K a L

26 . Rovnováha výrobců - diagram XY: Y X
Sklon křivky produkčních možností = mezní míra transformace (MRTX,Y) Y . Křivka produkčních možností X

27 Závěr - pravidlo Paretova optima v ekonomice bez tržních selhání:

28 Y P X

29 V realitě je překážkou dosažení Paretova optima soubor mikroekonomických tržních selhání:
nedokonalá konkurence (monopol a pod.) veřejné statky a externality asymetrie informací neúplné trhy atd.

30 Proč trh nepůsobí v uvedených případech:
SELHÁVÁ CENOVÝ MECHANISMUS monopol – "diktuje" ceny veřejné statky – spotřebitelé nechtějí odhalit svoje preference, takže cena ve směně nemůže vzniknout externality – spotřebitelé nejsou identifikováni asymetrie informací – spotřebitelé nebo výrobci nemohou určit cenu správně

31 MAKROEKONOMICKÁ SELHÁNÍ – STABILIZAČNÍ FUNKCE
Ekonomika periodicky trpí inflací, nezaměstnaností, malým růstem, problémy s vyrovnaností zahraničního obchodu apod.  veřejný sektor má pomoci …

32 Stabilizační fiskální funkce
Nástroje: měnové (jimi se zabývá měnová teorie), např: povinné rezervy diskontní sazba operace na volném trhu fiskální veřejné výdaje veřejné příjmy způsob financování deficitu

33 MIMOEKONOMICKÉ TRŽNÍ SELHÁNÍ – REDISTRIBUČNÍ FUNKCE
Trh distribuuje příjmy bez ohledu na spravedlnost - nevnímá ji Distributivní (též redistributivní) role státu Principy solidarity, sociálního cítění, charity

34 Redistribuční fiskální funkce
Dva fiskální přerozdělovací nástroje: příjmové (daňové) výdajové transfery záměrně redistribuční charakter dotace subvence NÁSTROJ

35 daňově transferový mechanismus kombinuje
progresivní zdanění vysokých příjmů s dotacemi domácnostem s nízkými příjmy nebo zdanění luxusního zboží s dotacemi zboží pro obyvatelstvo s nízkými příjmy

36 Měření příjmové nerovnosti:
důležité pro zjištění jejího stavu a pro nalezení nutných objemů redistribuce Nástroje: Lorenzova křivka Giniho koeficient (Robin Hood index, Atkinsonův index a další...)

37 Lorenzova křivka a Giniho koeficient
G.K. = 0 (rovné rozdělení) G.K. => 1 (silně nerovné rozdělení) G.K. je obvykle v rozmezí G = B A + B 100% 80 procenta důchodů kumulativně 60 B 40 A 20 20 40 60 80 100% procenta obyvatelstva kumulativně, od nejchudších