= věda o vesmíru – popisuje ho, zkoumá jeho vznik a vývoj

Prezentace na téma: "= věda o vesmíru – popisuje ho, zkoumá jeho vznik a vývoj"— Transkript prezentace:

1 = věda o vesmíru – popisuje ho, zkoumá jeho vznik a vývoj
Astronomie = věda o vesmíru – popisuje ho, zkoumá jeho vznik a vývoj

2 Obsah: Úvod – pozorování, jednotky Sluneční soustava Struktura vesmíru
Vznik a vývoj vesmíru Pozorování na obloze 2005 – sonda Venus Express – výzkum příčin globálního oteplení

3 Vývoj pozorování vesmíru
Lidský zrak – na obloze lze pozorovat asi 7 tisíc vesmírných objektů pouhým okem - mimo hvězd také planety (5), galaxie (3), Měsíc a občas nějakou kometu nebo meteor Dalekohledy – od 17. století stále větší a dokonalejší (největší – zrcadlové mají průměr 10m!) Antény – od poloviny 20.století pro výzkum neviditelných elektromagnetických záření Družice – od roku 1957, nejvzdálenější již dolétly k nejodlehlejším planetám Vesmírné dalekohledy na oběžné dráze kolem Země – Hubbleův teleskop pracuje více než deset let a připravuje se jeho nástupce. Možnosti Hubbleova dalekohledu - video

4 Měříme vesmír Pozemské jednotky by byly trochu malé, ve sluneční soustavě nám vyhovuje astronomická jednotka – AU – střední vzdálenost Země-Slunce 1 AU = km 1 AU

5 1 pc je asi 200 000 AU – spočítej, kolik je to km!
Mimo Sluneční soustavu je i tato jednotka malá – používá se parsek – pc, což je vzdálenost, z níž pozorujeme vzdálenost Země-Slunce pod úhlem 1 vteřiny 1 pc je asi AU – spočítej, kolik je to km! 1 AU = km !!! Příliš mnoho nul – pomocí mocniny – na tabuli. 1" 1 pc

6 Za 1 sekundu urazí světlo 300 000km
Velmi často se používá také jednotka vzdálenosti světelný rok – ly: Je to dráha, kterou urazí světlo za jeden rok Za 1 sekundu urazí světlo km Vypočti, kolik km urazí světlo za 1 rok a porovnej tuto vzdálenost s 1 pc. Vypočti, za jak dlouho dorazí světlo ze Slunce na Zemi. c = km/s t = 1 rok = 365 dní = s s = ? km s = v . t s = s = km Jeden světelný rok je tedy téměř 1013 km, což je 1/3 pc. t = s : v t = : t = 500 s = 8min 20s s = km v = km/s t = ?

7 Sluneční soustava Stáří: asi 5 miliard let
Velikost: všechny objekty v gravitačním působení Slunce (asi do vzdálenosti 1pc) – planety, trpasličí planety, měsíce, planetky, komety, meteoroidy, prachové částice, … Úkol: porovnej největší vzdálenost Pluto – Slunce s 1pc

8 Slunce Hvězda, největší těleso soustavy – vše ostatní tvoří asi 1% hmotnosti Slunce Složení: především vodík a helium Hlavní zdroj energie – ve Slunci probíhá jaderná fúze – slučováním vodíku vzniká helium – uvolňuje se obrovské množství energie Energie je vyzařována světelným, tepelným, radiovým a rentgenovým zářením Sluneční povrch je velmi neklidný – má teplotu kolem 6000°C, chladnější místa = skvrny (také odchylky magnet. pole) Sluneční skvrna

9 Nejvýraznějším projevem sluneční aktivity jsou protuberance
Sluneční atmosféru – koronu- můžeme pozorovat pouze při úplném zatmění nebo zakrytí slunečního kotouče

10 Planety Merkur Venuše Země Mars Jupiter Saturn Uran Neptun Pluto
Vnitřní planety Menší, pevný povrch,větší hustota Vnější planety Velké, plynné, menší hustota Pluto patří mezi tzv. trpasličí planety (dále též Xena, Sedna, Quaquar a možná i další objekty Kuiperova pásu V srpnu 2006 byl ze seznamu planet vyřazen

11 Srovnání velikostí planet  Pluto již mezi planety nepatří
2005 – sonda Venus Express – výzkum příčin globálního oteplení

12 Merkur Nejblíže ke Slunci Málokdy pozorovatelný Snímek sondy Mariner

13 Venuše Často dobře viditelná – ráno („Jitřenka“) nebo večer („Večernice) Velmi hustá a horká atmosféra – důsledek skleníkového efektu 2005 – sonda Venus Express – výzkum příčin globálního oteplení

14 Země Nejlépe pozorovatelná planeta
Žijí na ní všichni známí astronomové!!! Jediné místo, kde je prokazatelně život = souhrn řady příznivých faktorů (přítomnost vody, optimální vzdálenost od hvězdy, složení atmosféry, magnetické pole chránící před řadou záření,…)

15 Mars Rudá planeta – i pouhým okem viditelné načervenalé zbarvení
Nejlépe prozkoumaná – cíl: lidská expedice do 25 let

16 Sonda vyložila vozítko Sojourner – několikatýdenní průzkum okolí místa přistání
Kvalitní informace dodala sonda Pathfinder – kruhový rozhled z místa přistání Mars

17 Jupiter Obří plynná planeta - největší ve Sluneční soustavě
Povrch atmosféry uspořádán do pruhů a vírů – největší = Velká rudá skvrna

18 Saturn Nejkrásnější planeta s prstencem složeným z kamení a prachu
Nejvzdálenější planeta viditelná pouhým okem Na závěr lahůdka – foto sondy Cassini před průletem prstenci

19 Uran Vzdálená plynná planeta –fotografie z HST
Stejně jako Saturn má prstenec

20 Neptun Objeven až v 19.stol.
Nejvzdálenější planeta – kolem Slunce obíhá 146 let!

21 Pluto není planeta !!! Pluto
Objeveno r.1930, přes 70 let byl považován za planetu, jeho průvodce – Cháron je téměř stejně velký V posleních letech se objevují desítky dalších objektů podobných vlastností (např. Sedna) – patří do tzv. Kuiperova pásu Pluto není planeta !!! V roce 2005 objeveny další dva měsíce (HST), leden 06 – start sondy New Horizons, doletí r.2015 – podrobný průzkum

22 Měsíce Jedná se o větší objekty, které obíhají po oběžné dráze planety
Merkur, Venuše – 0 Země – 1 – Měsíc Mars – 2 Jupiter – 39 Saturn – 33 Uran - 21 Neptun – 11 Další měsíce se u vzdálených planet stále objevují Jedná se o větší objekty, které obíhají po oběžné dráze planety Celkem je známo přes 100 měsíců: Foto – odvrácená strana Měsíce, Phobos Měsíc Phobos u Marsu je jen obrovský několikakilometrový balvan

23 Fotogalerie měsíců Jupiter – nejznámější 4 tzv. Galileovy měsíce: Io, Ganymed, Europa a na obrázku Callisto Povrch Callisto tvoří ledový příkrov 2005 – sonda Venus Express – výzkum příčin globálního oteplení Řadu podrobností o Jupiterových měsících dodala sonda Galileo

24 Fotogalerie měsíců Io je tělesem s bohatou vulkanickou činností
Uran a měsíce Miranda a Ariel 2005 – sonda Venus Express – výzkum příčin globálního oteplení

25 Planetky Jedná se o menší objekty, které obíhají po oběžné dráze mezi Marsem a Jupiterem Počet: desítky tisíc Největší: Ceres (průměr asi 1000km) Planetka Ida Foto – odvrácená strana Měsíce, Phobos

26 Kuiperův pás Objekty za drahou Neptunu
Zatím je známo několik desítek objektů (Pluto, Sedna, Xena, …), další přibývají Foto – odvrácená strana Měsíce, Phobos

27 Komety Menší tělesa – pohybují se po výrazně eliptické dráze
Periodické – pravidelně se vrací (nejznámější – Halleyova kometa po 76 letech) Drtivá většina komet zůstává na hranici Sluneční soustavy (Oortův oblak – asi 1014 komet) Foto – odvrácená strana Měsíce, Phobos

28 Vztah komet a meteoroidů
Kometa se v blízkosti Slunce zahřívá a „ztrácí“ úlomky. Pokud Země prolétne takovým místem – úlomky hoří v atmosféře = meteory Ohon komety = prachové částice tlačené zářením Slunce od komety Foto – odvrácená strana Měsíce, Phobos