Teorie chování spotřebitele - model spotřebitelské volby - vlastnosti spotřebitelského optima - cenová spotřební křivka a poptávková funkce - mikroekonomická.

Prezentace na téma: "Teorie chování spotřebitele - model spotřebitelské volby - vlastnosti spotřebitelského optima - cenová spotřební křivka a poptávková funkce - mikroekonomická."— Transkript prezentace:

1 Teorie chování spotřebitele - model spotřebitelské volby - vlastnosti spotřebitelského optima - cenová spotřební křivka a poptávková funkce - mikroekonomická analýza trhu práce

2 Model spotřebitelské volby
Základní jednotka: domácnost Kriterium užitek Dva typy kriterií: kardinální a ordinální Kardinální obtížně. Snad: kalorie v jídle gigabyty u počítačů či výkon automobilu míra uspokojení (% ideálu) 2 2

3 Kardinální užitek Základní zákon: nárůst uspokojení z dodatečné jednotky klesá Příklad: jsem plně (100 %) uspokojen pěti páry obuvi, plně neuspokojen žádným párem (u=0). Šestý a další páry mi nevadí. Nárůst uspokojení při zvýšení počtu párů (01) je větší než nárůst uspokojení při zvýšení počtu párů (45)

4 Klesající nárůst uspokojení z dodatečné jednotky při nárůstu spotřeby
Počet párů bot Uspokojení % Nárůst uspokojení 1 40 2 70 30 3 85 15 4 95 10 5 100 6 a více 4 4

5 Klesající nárůst uspokojení z dodatečné jednotky při nárůstu spotřeby
5 5

6 Kardinální užitková funkce
Předpokládejme existenci kardinální užitkové funkce u(q), kde q je množství komodity ve fyzických jednotkách Def. mezní užitek Zákon klesajícího mezního užitku: roste-li množství spotřebovávaného statku, mezní užitek klesá. Neboli : funkce MU(q) je klesající. 6 6

7 Předpokládané vlastnosti kardinální užitkové funkce u(q)
nenasycenost: q1>q2  u(q1)>u(q2) rostoucí tvar u(q) klesající mezní užitek: pro „malou jednotku“ platí: q1>q2u(q1)-u(q1-1)<u(q2)-u(q2-1)konkávní tvar u(q) úplnost, tranzitivita, (někdy) spojitost Ale: ( na rozdíl od reality !!) vliv nemá spotřeba (uspokojení) druhých subjektů (ale: stádová poptávka, snobská poptávka) dynamika spotřeby a jiné 7 7

8 Kardinální užitková funkce u(q)

9 Mezní užitek MU(q) Na osách: objem q spotřebovávaného statku v naturálních jednotkách a mezní užitek při tomto objemu

10 Podmínka spotřebitelské rovnováhy při cenách p1, p2, ... pn:
MU1/p1= MU2/p2= …= MUn/pn=konst. Důkaz: sporem (kdyby ne, šlo by zvýšit užitek) Předpokládá se, že vše lze za dané ceny koupit bez nákladů či bez jiné újmy, bez možnosti ovlivnit nákupem cenu (ne monopson, ne cenová diskriminace ....) Klesající MU souvisí s klesající poptávkovou funkcí: zvýší-li se např. pouze cena p1, musí se snížit objem spotřeby prvního statku (aby spotřebitel zůstal v optimu, tj. aby udržel podmínku pro optimum: MUi/pi=konst. pro všechna i 10 10

11 V ordinální koncepci je užitek zadán mapou izokvant užitku
Na osách: objemy x1, x2 spotřebovávaných statků v naturálních jednotkách. Tvar izokvant užitku při respektování axiomů nenasycenosti a klesajího mezního užitku v ordinalistické koncepci: Nenasycenost klesající izokvanty užitku Klesající mezní užitek  konvexní izokvanty užitku 11 11

12 Konvexní izokvanty užitku
Na osách: objemy x1, x2 spotřebovávaných statků v naturálních jednotkách 12 12

13 pro důchod M při cenách statků p1, p2: p1.x1 +p2.x2 = M
Rozpočtové omezení pro důchod M při cenách statků p1, p2: p1.x1 +p2.x2 = M Verbálně: peníze, které zaplatím za oba statky nesmí převýšit můj důchod M 13 13

14 Optimum spotřebitele E
= tečný bod E, který představuje bod na nejvyšší izokvantě, která má s rozpočtovou množinou neprázdný průnik 14 14

15 Podmínka rovnováhy (optima)
MU1/p1 = MU2/p2 Verbálně: užitek z vynaložené peněžní jednotky je v optimu spotřebitele shodný. (Proč? Jinak bych si mohl přesunem peněžních prostředků ve prospěch statku s vyšším MUi/pi zvýšit užitek) Neboli: p1/p2 = MU1/MU2 (= mezní míra substituce ) sklon rozpočtové přímky = sklon izokvanty užitku – z věty o derivaci implicitní funkce 15 15

16 Izokvanty užitku a optimum pro speciální případy preferenčních map
Izokvanty užitku a optimum pro speciální případy preferenčních map a) x1 není žádoucím statkem 16 16

17 Izokvanty užitku a optimum pro speciální případy preferenčních map
Izokvanty užitku a optimum pro speciální případy preferenčních map b) x2 není žádoucím statkem 17 17

18 Izokvanty užitku a optimum pro speciální případy preferenčních map
Izokvanty užitku a optimum pro speciální případy preferenčních map c) pevný poměr složek spotřeby 18 18

19 Izokvanty užitku a optimum pro speciální případy preferenčních map d)
Izokvanty užitku a optimum pro speciální případy preferenčních map d) x1 je žádoucím statkem jen pro x1  M x2 je žádoucím statkem jen pro x2  M2 19 19

20 Izokvanty užitku a optimum pro speciální případy preferenčních map
Izokvanty užitku a optimum pro speciální případy preferenčních map e) dokonalé substituty z hlediska užitku naprosto bezproblémově zaměnitelné statky, například: dvojkoruny a koruny, mýdla dvou zcela stejně oblíbených značek, různé formy peněžních aktiv při velmi nízké úrokové míře). zde: Neplatí pokles mezní míry substituce Je rozumné zagregovat oba statky 20 20

21 Statky nevyužitelné jinak než „spolu“, Například:
Izokvanty užitku a optimum pro speciální případy preferenčních map f) dokonalé komplementy: Statky nevyužitelné jinak než „spolu“, Například: levá a pravá bota, pryskyřice a tužidlo epoxidového lepidla 21 21

22 Shrnutí k indiferenčním křivkám:
1. Indiferenční křivky odrážejí míru, ve které si je spotřebitel ochoten odepřít jeden statek a nahradit ho jiným. Proto: 2. Indiferenční křivky jsou prakticky vždy klesající: snížení spotřeby jednoho statku je kompenzováno zvýšením spotřeby druhého statku snížit (výjimka: nežádoucí statek, jehož snížení spotřeby netřeba kompenzovat) 3. Výše (směrem doprava resp. nahoru) položené indiferenční křivky jsou preferovány (nenasycenost) 4. Indiferenční křivky se neprotínají 5. Indiferenční křivky jsou konvexní (klesající mezní užitek => s růstem objemu spotřeby statku A klesá mezní míra jeho substituce statkem B (je méně vzácný a odepření jednotky jeho spotřeby je „méně bolestivé“)

23 Cenová spotřební křivka PCC (Price-Consumption Curve)
Pozn.: Vodorovná souřadnice bodu E na křivce = poptávková funkce pro x1 . Odtud lze odvodit poptávkovou funkci po x1:

24 a) poptávková funkce pro standardní statek

25 b) poptávková funkce pro Giffenův statek
Giffenův efekt je výjimkou z pravidla, že zvýšení ceny statku sníží poptávku po něm, např. zdražení rýže vyvolá výrazný pokles reálného příjmu extrémně chudého Číňana, ten reálně zchudne a nemůže si napříště kupovat na neděli maso, nahradí ho rýží) Zde je rýže giffenovská pro , pro nižší cenu nikoliv!

26 b) poptávková funkce pro Giffenův statek
I giffenovskou poptávku lze odvodit z křivky PCC při konvexních izokvantách užitku, tj. i giffenovský spotřebitel splňuje axiomy (je ve  smyslu těchto axiomů (viz výše) racionální):

27 Důchodová trajektorie optima spotřebitele a) pro standardní statky x1, x2:
Roste-li při zvyšování důchodu poptávka po x1 rychleji než poptávka po x2, je x1 luxusnější.

28 Důchodová trajektorie optima spotřebitele b) x2 je podřadný statek:
Klesá-li při zvyšování důchodu poptávka po x2, je x2 podřadnou (inferiorní) komoditou

29 Engelova křivka x – poptávka po statku, M- důchod
29 29

30 Mikroekonomická analýza trhu práce A. Subjekt preferuje spotřebu:
Důsledek zvýšení mzdy sub A: více práce za mzdu na úkor volného času a zvýšení spotřeby

31 Mikroekonomická analýza trhu práce B. Subjekt preferuje volný čas:
Důsledek zvýšení mzdy sub B: více volného času na úkor práce za mzdu a zvýšení spotřeby (menší než sub A)

32 Nabídka práce závisí na preferencích (tj
Nabídka práce závisí na preferencích (tj. na tvaru izokvant užitku) subjektu: A. Subjekt preferuje spotřebu rostoucí nabídka práce

33 Nabídka práce závisí na preferencích (tj
Nabídka práce závisí na preferencích (tj. na tvaru izokvant užitku) subjektu: B. Subjekt preferuje volný čas  klesající nabídka práce

34 Nabídka práce závisí na preferencích (tj
Nabídka práce závisí na preferencích (tj. na tvaru izokvant užitku) subjektu: C. Subjekt preferuje: volný čas při vysoké úrovni spotřeby - spotřebu při její nízké úrovni  zpět zakřivená nabídka práce:

35 Zbyde-li čas: (nebude to v testech)
Faktor času ve spotřebitelské volbě Trpělivý spotřebitel odkládá spotřebu, za odložení je odměněn jejím zvýšením (1+r) krát, kde r je úroková míra. Spotřebitel se rozhoduje o tom, jak rozdělí spotřebu mezi dvě období. Kdyby vše spotřeboval v období 1, měl by C. Kdyby vše spotřeboval v období 2, měl by (1+r).C. Všechny možnosti viz silná čára

36 Faktor času ve spotřebitelské volbě
Indiferenční křivka záleží na individuální míře časové preference (= míře preference likvidity). Mění-li se r, mění se optimum. Odtud lze zkonstruovat funkci nabídky vkladatelů.

37 Teorie chování spotřebitele II - Substituční a důchodový efekt - Edgeworthova krabice - Nestandardní teorie spotřebitelského chování

38 Mezní míra substituce MRS1,2
udává, v jakém poměru je možné zaměnit spotřebu statku x1 statkem x2 , aby se nezměnil užitek Jinými slovy: MRS1,2 udává, kolik „malých“ jednotek statku x2 musíme spotřebiteli přidat, ubereme-li mu „malou“ jednotku statku x1 Například: máme určit MRS pro funkci u(q1, q2) = 8q1+ q2 + q1.q2 u(q1, q2) = u(q1-∆, q2+k.∆) 8q1+q2+q1.q2=8.(q1-∆)+(q2+k.∆)+(q1-∆).(q2+k.∆) 0 = -8.∆ +k.∆ - q2. ∆+k.q1.∆-∆.q2+k. ∆2) 0 = -8+k-q2+k.q1-q2+k.∆) MRS1,2 = k = (8+q2)/(1+q1)

39 Mezní míra substituce MRS1,2
Obecně (podle věty o derivaci implicitní funkce) 39 39

40 Důchodový efekt cenové změny
Snížení ceny slaniny zvýší reálný důchod a rozšíří rozpočtovou množinu z  AOB na  AOC M – důchod p1 – stará cena slaniny p´1– nová cena slaniny OB = M / p1 (celý důchod utracený za slaninu) OC = M / p´1 (celý důchod utracený za slaninu po jejím zlevnění )

41 Rozdělení cenového efektu na substituční a důchodový (x1 nepodřadná komodita)
E1 -rovnovážný bod před snížením ceny x1 E1  E2 - posun do stejně žádoucího bodu při nových relativních cenách E2  E3 - posun (zvýšení spotřeby x1) zohledňující zvýšení reálného důchodu (rozšíření rozpočtové množiny) 41 41

42 Substituční a důchodový efekt pro podřadnou (inferiorní) komoditu x1
E1 -rovnovážný bod před snížením ceny x1 E1  E2 - posun do stejně žádoucího bodu E2  E3 - protisměrný posun zohledňující zvýšení reálného důchodu snížením podřadné spotřeby, v tomto případě slabší než substituční efekt 42 42

43 Substituční a důchodový efekt pro Giffenovu komoditu x1
E1 - rovnovážný bod před snížením ceny x1 E1  E2 - posun do stejně žádoucího bodu E2  E3 - protisměrný posun zohledňující zvýšení reálného důchodu snížením podřadné spotřeby, v tomto případě silnější než substituční efekt 43 43

44 2 komodity x, y o cenách px , py disponibilní množství komodit x, y
Edgeworthova krabice 2 subjekty A, B 2 komodity x, y o cenách px , py disponibilní množství komodit x, y (v úhrnu pro oba subjekty): xdisp, ydisp Alokace : 44 44

45 Kontraktační čára 45 45

46 Pareto – optimalita (rovnováha)
na kontraktační čáře si jeden subjekt může polepšit jen na úkor druhého, mimo kontraktační čáru si mohou polepšit oba zároveň Subjekty maximalizují užitek => situace mimo kontraktační čáru nemůže nastat Proč optimum nemůže ležet mimo kontraktační čáru? Mimo kontraktační čáru se izokvanty subjektů protínají. Proto si oba mohou zároveň polepšit (přesunem směrem do tmavší „čočky“):

47 Pareto – optimalita (rovnováha)
Posunem na kontraktační čáru E0 E1 se v maximální míře zvýší užitek obou subjektů, izokvanty dotknou, čočka se vyprázdní, dosáhne se Pareto-optima.

48 Rozpočtové omezení a výchozí alokace (společné pro subjekty A,B)
Rozpočtová přímka (společná) : v pohledu subjektu A: px . x + py . y = px . xA + py . yA v pohledu subjektu B: px . x + py . y = px . xB + py . yB 48 48

49 Hledání rovnováhy Nemění-li se ceny, přesune se alokace obchodováním do E1 ,neboť E1 leží na vyšší izokvantě užitku pro oba subjekty. Bod E1 ovšem vykazuje nerovnováhu na trhu obou komodit, dokud se ceny nepřizpůsobí preferencím subjektů : 49 49

50 Všeobecná rovnováha E:
Přesun (na základě tržní tvorby cen) z bodu E1 po kontraktační čáře se změnou relativních cen px, py tak, že sklon rozpočtové přímky je společnou tečnou izokvant obou subjektů. V bodě E (který za rozumných předpokladů o preferencích subjektů vždy existuje) nejen nikdo nemůže zvýšit užitek jinak než na úkor druhého, ale zároveň relativní ceny plně respektují mezní užitky subjektů a nastane simultánní (současná) rovnováha nabídky a poptávky na všech trzích 50 50

51 V bodě E dosahuje maxima spotřebitelský přebytek:
Spotřebitelský přebytek (spojitý případ) Spotřebitel zaplatí: P1 byl by ochoten zaplatit: P1 +P2 získá „navíc“: P2 Spotřebitelský přebytek (nespojitý případ) Spotřebitel zaplatí: P1 byl by ochoten zaplatit: P1 +P2 získá „navíc“: P2 51 51

52 Poptávka Poptávková křivka při kompenzovaném důchodu : kolik by spotřebitelé nakupovali, kdyby vláda plně kompenzovala důchodový efekt (např. při úvahách vlády o zvýšení spotřební daně). Pozn.: Rozlišuje poptávka v krátkém a dlouhém období :zvýšení ceny motivuje ke snížení spotřeby, ale v krátkém období jí sníží méně, v dlouhém více. Proč? v krátkém období je substituce obtížnější funguje setrvačnost (zvykovost) spotřeby Jak se to projeví ve tvaru poptávkové funkce? Krátkodobá D(p) je strmější. 52 52

53 Závěry teorie spotřebitele
pro rovnováhu jsou rozhodující mezní užitky k formulaci a vyřešení optimalizace stačí ordinální užitek (v deterministickém případě) za rozumných předpokladů o trhu existuje simultánní Pareto – optimální rovnováha zároveň na všech dílčích trzích v bodě rovnováhy je maximální spotřebitelský přebytek (společenský blahobyt) 53 53