Indexy floristické podobnosti

Prezentace na téma: "Indexy floristické podobnosti"— Transkript prezentace:

1 Indexy floristické podobnosti, Indexy floristické diverzity Dokončení seminární práce

2 Indexy floristické podobnosti
Pro porovnávání více snímků fytocenologické indexy (koeficienty): kvalitativní (pouze na základě přítomnosti druhů) kvantitativní (na základě přítomnosti a pokryvnosti druhů) Lze počítat zvlášť pro bylinné a dřevinné patro i pro obě patra dohromady (zde budeme počítat pouze pro bylinné patro) základní hodnoty dosazované do vzorců (u kvalitativních indexů): a = počet druhů ve snímku A b = počet druhů ve snímku B c = počet společných druhů (v obou snímcích)

3 Výpočet indexů floristické podobnosti
Jaccardův index: QJ = c/(a+b-c) * 100 Sørensenův index: QS = 2c/(a+b) * 100 Kulczynského index: QK = (c/a + c/b)/2 * 100 Podobnost cca od 50 % (různé indexy dávají různé hodnoty), u Sørensenova indexu 70 %

4 Postup Soubor: „Vzorove zapisy.doc“ ( – pracujeme s oběma zápisy Vytvoříme nejjednodušší formu tzv. fytocenologické tabulky – v řádcích druhy, ve sloupcích zápisy, v buňkách příslušné pokryvnosti – pro kvalitativní indexy stačí pouze prezenčně-absenční data (0 = nepřítomen, 1 = přítomen) Spočítáme počty druhů pro jednotlivé snímky (a, b), spočítáme počty společných druhů (c) Dosadíme do příslušných vzorců

5 Fytocenologická tabulka pro 2 snímky

6 Výpočet počtu druhů Pro výpočet počtu neprázdných buněk (tedy počtu druhů ve snímku) slouží funkce „POČET2“ (COUNTA)

7 Výpočet počtu druhů pro jednotlivé snímky

8 Výpočet počtu druhů pro jednotlivé snímky

9 Společné druhy pro jednotlivé snímky
(Campanula persicifolia, Hieracium lachenalii, Hieracium murorum, Poa nemoralis, Viola reichenbachiana)

10 Jaccardův index: Sørensenův index: Kulczynského index:

11 Indexy floristické podobnosti
Obě společenstva jsou si značně nepodobná

12 1.

13 2.

14 Indexy diverzity Alfa diverzita = druhová diverzita v rámci jednoho společenstva či stanoviště (within-habitat diversity) Vyjadřujeme např.: prostým počtem druhů ve společenstvu Indexy diverzity, např.: Shannonův index diverzity (Shannon-Wienerův, Shannon-Weaverův index diverzity): H´= -∑ pi ln (pi) kde pi = relativní abundance druhu i hodnoty v ekologických datech většinou v rozmezí 1,5 –3,5 méně než 2,5 nízká diverzita 2,5–4 střední diverzita 4–8 vysoká diverzita více než 8 velmi vysoká diverzita

15 Postup Soubor: „Vzorove zapisy.doc“ ( – pracujeme s oběma zápisy Pro každý snímek založíme zvláštní list, do řádku sepíšeme druhy, do buněk příslušné pokryvnosti Spočítáme podíl pokryvnosti k celku (hodnota pi), takže součet hodnot dává 1 Dosadíme do vzorce

16 Snímek číslo 1 – podíl pokryvnosti druhu k pokryvnosti celkové

17 Snímek číslo 1 – výpočet ln(pi)

18 Snímek číslo 1 – výpočet pi*ln(pi)

19 Snímek číslo 1 – výpočet ∑pi*ln(pi)

20 Snímek číslo 2

21 Shannonův index biodiverzity
Přestože má druhý snímek méně druhů (33), než první (36), index diverzity je větší (3,3 > 1,7) Vysvětlení: Nejvyšší hodnota indexu tehdy, mají-li všechny druhy stejné zastoupení (společenstvo je homogenní) V případě platnosti 1) pak má větší diverzitu společenstvo s vyšším počtem druhů

22 Dokončení seminární práce
Zařadit obě plochy do cílového hospodářského souboru. Navrhnout cílovou skladbu dřevin a také vhodné spektrum a podíl melioračních a zpevňujících dřevin

23 Cílový hospodářský soubor
Vyhláška MZE č. 83/1996 Sb. o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů ( Vycházíme ze zařazení do jednotky lesnicko-typologického systému ÚHÚL: Zápis č. 1 = 2C = vysýchavá buková doubrava (viz předchozí cvičení)

24

25

26 Cílový hospodářský soubor
Soubor lesních typů 2C – vysýchavá buková doubrava řadíme k cílovému hospodářskému souboru 21 – hospodářství exponovaných stanovišť nižších poloh

27 Návrh dřevin pro hospodářský soubor
Podíl melioračních a zpevňujících dřevin (MZD) – Vyhláška MZE č. 83/1996 Sb. o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů Cílová skladba dřevin (druhy a zastoupení) Vyhláška MZE č. 83/1996 Sb. o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů Randuška, D., Vorel, J., Plíva, K. (1986): Fytocenológia a lesnícka typológia. Príroda, Bratislava.

28 Podíl melioračních a zpevňujících dřevin (MZD)

29 Podíl melioračních a zpevňujících dřevin (MZD)
Podíl melioračních a zpevňujících dřevin (MZD) je pro cílový hospodářský soubor %

30 Cílová skladba dřevin

31 Cílová skladba dřevin Základní dřevina = DB 70 %
Meliorační dřeviny = LP 15 %, HB 15 % Ale lze ponechat i stávající stav, tedy DB = 100 % V publikaci Randuška, Vorel, Plíva (1986) je pro soubor lesních typů 2C uvedena cílová skladba BO 50 %, DB 20 %, BK (LP) 20 %, MD 10 %; na bohatších horninách (což je tento případ – viz předchozí analýzy) a přechodech k ochranným lesům pak DB 80 %, BK 20 % i tento návrh lze akceptovat, neboť dub je nejen dřevinou cílovou, ale také zároveň meliorační a zpevňující