INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ

Prezentace na téma: "INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ"— Transkript prezentace:

1 INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ
Nové modulové výukové a inovativní programy - zvýšení kvality ve vzdělávání Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR ZŠ, Týn nad Vltavou, Malá Strana

2 Literatura 8.ročník Jaroslav Holub
Josef Kajetán Tyl Literatura 8.ročník Jaroslav Holub

3 Obsah Původ a životopisná data Studium a první divadelní kroky
Na vrcholu i strmý pád a smutný konec Novinář a redaktor Spisovatel a dramatik Fidlovačka - obrázky

4 Josef Kajetán Tyl ( )   „ Kdo nemá peněz je chud, kdo nemá druha je chudší, kdo nemá srdce je nejchudší. “ Josef Kajetán Tyl se narodil roku 1808 v Kutné Hoře, jeho otec byl krejčím a vojenským muzikantem.

5 Studium a první divadelní kroky
Tyl od 1822 studoval na gymnáziu v Praze a od roku 1826 v Hradci Králové, kde bydlel u Klicpery. (Byl jeho žákem.) Do Prahy se vrátil na filosofii, ale již 1829 hraje české hry u Hilmarova kočovného divadla. Po rozpadu divadla hrál Tyl v německých divadelních společnostech v Bavorsku, v Sasku a v Itálii. Roku 1832 našel práci jako účetní v kasárnách v Praze, ale zůstal nadále ochotníkem a nadto se stal redaktorem a začal překládat divadelní hry z německých originálů a také ze Shakespeara. Pustil se i do vlastních dramat. Tylův rukopis

6 Na vrcholu sil i strmý pád a smutný konec
V letech byl Tyl ředitelem ochotnického Kajetánského divadla (zde hrával také Karel Hynek Mácha). Roku 1842 opustil práci v kasárnách, stal se režisérem českého divadla v Růžové ulici v Praze, od roku 1846 působil jako dramaturg českých her ve Stavovském divadle. Roku 1848 se stal poslancem říšského sněmu. Porevoluční útlum po roce 1848 ho zasáhl útoky ze strany svých konkurentů. Musel odejít z Prahy a do smrti se živil jako kočovný herec u společnosti J.Kulase, později F.Zöllnera. Vyčerpán umírá Tyl předčasně ve 48 letech na "štaci" v Plzni, dne 11. července Zde je pochován na Mikulášském hřbitově. Stavovské – dříve Tylovo divadlo

7 Novinář a redaktor Tylova redaktorská činnost začala roku 1833.
Byl redaktorem časopisu Jindy a nyní - od 1835 dodnes známé Květy, redaktorem časopisu Vlastimil, v předrevolučních letech ( ) redaktorem slavného dvouměsíčníku Pražský posel, který se za revoluce 1848 angažoval politicky. Ještě roku 1849 vydal několik desítek Sedlských novin pro venkov, než byly zastaveny. Musel užívat četných pseudonymů.

8 Spisovatel a dramatik Z jeho prózy jmenujme novely "Rozina Ruthardová", "Dekret kutnohorský", román "Poslední Čech", povídky "Hudební dobrodruzi", "Pomněnky", "Divadelní ředitel". Tyl proslul nejvíce divadelními hrami. Byly to hry ze současnosti jako "Nalezenec" (1838), "Paní Marjánka matka pluku" (1845), "Pražský flamendr" (1846), "Paličova dcera" (1847), "Bankrotář" (1848), "Chudý kejklíř" (1849). Jedna z Tylových prvních her byla "Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka ", na níž je patrný vliv vídeňské Bauerlovy frašky. Poprvé se hrála 21. prosince 1834 (zfilmována 1930). Nápěvy písní k této hře složil František Škroup. Mezi nimi byla i lyrická píseň Kde domov můj, která zlidověla a stala se po vzniku československého státu českou národní hymnou. Z dalších divadelních her, které psal Tyl v revolučních letech to byla historická dramata "Kutnohorští havíři" (1848), "Jan Hus" (1848), "Krvavé křtiny čili Drahomíra a její synové" (1849), "Žižka z Trocnova" (1849) a dále báchorky "Strakonický dudák" (1847), "Jiříkovo vidění" (1849), "Tvrdohlavá žena" (1849), "Lesní panna" (1850).

9 Dílo Divadelní hry: Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka , 1834
Nalezenec, 1838 Paní Marjánka, matka pluku, 1845 Pražský flamendr, 1846 Paličova dcera, 1847 Bankrotář, 1848 Chudý kejklíř, 1849 Kutnohorští havíři, 1848 Jan Hus, 1848 Krvavé křtiny čili Drahomíra a její synové, 1849 Žižka z Trocnova, 1849 Strakonický dudák aneb Hody divých žen, 1847 Jiříkovo vidění, 1849 Tvrdohlavá žena, 1849 Lesní panna, 1850 Próza: Statný Benada, 1830 Prkoš Bílinský, 1832 Mladý harfeník a starý flétnista, 1835 Hudební dobrodruzi, 1833 Pouť českých umělců, 1836 Pomněnky z Roztěže, 1838 Rozina Ruthardová, 1839 Dekret kutnohorský, 1844 Divadelní ředitel, 1840 Rozervanec, 1841 Poslední Čech, 1844 Kusy mého srdce, 1844 Ze života chudých, 1845 Pomněnky z hrobu nejstaršího Čecha, 1847 Chudí lidé, 1849 Svátky na Vyšehradě – Obraz dávnověkosti české, 1858 České granáty Havlíček před porotou Jen ty mašiny roztlučme!

10 Rukopis Škroupovy písně „Kde domov můj“
Originální plakát k uvedení hry „Fidlovačka“

11 Zdroje