Fylogeneze organismů a člověka

Prezentace na téma: "Fylogeneze organismů a člověka"— Transkript prezentace:

1 Fylogeneze organismů a člověka

2 Fylogeneze prokaryot Na Zemi existují tři domény života: Bakterie, Archea a Eukarya Od univerzálního předka PROGENOTA vedou dvě evoluční linie: jedna k baketriím a druhá k archeím a eukaryím. Do prokaryot řadíme dvě ze tří existujících domén: Archea a Bakterie Pro zástupce domény Archea je typické, že žijí v extrémních podmínkách (horké prameny, slaná jezera…) a pravděpodobně to byly nejstarší buňky na Zemi. Je zajímavé, že ačkoli jsou to prokaryotické organismy, mají evolučně blíže k eukariím.viz obrázek

3

4 Vznik eukaryot Hlavním motorem vzniku je endosymbióza. Hovoříme o primární, sekundární a terciální endosymbióze viz.obrázek Primární: Původní anaerobní prokaryot pohltil aerobního prokaryota-vzniká mitochondrie Následně dochází k pohlcení fotosyntetického prokaryota(sinice)-vzniká primární chloroplast (má dvě membrány, vnitřní je původní ze sinice vnější pochází od hostitelské buňky) Př. zelené řasy a zelené rostliny, ruduchy, Glaucophyta Sekundární: Heterotrofní eukaryotická buňka pohltila fototrofní eukaryotickou vytvořenou primární endosymbiózou-vzniká sekundární chloroplast (má 3 povrchové membrány) Př. skrytěnky, zlativky, rozsivky, hnědé řasy, chaluhy, eugleny Terciální: Heterotrofní eukaryotická buňka pohltila fototrofní eukaryotickou vytvořenou sekundární endosymbiózou-vzniká terciální chloroplast (má 4 povrchové membrány) Př: obrněnky

5 Původ plastidů

6 Důkazy hovořící pro platnost endosymbiotické teorie: např
Důkazy hovořící pro platnost endosymbiotické teorie: např. chloroplasty i mitochondrie mají svoji DNA i ribozomy a ty jsou prokaryotického typu. Přesto se na netu objevují pochybnosti o pravdivosti této teorie.

7 Evoluce rostlin Vyšší rostliny vznikly ze zelených řas parožnatek možná rod Coleochaete nebo Chara asi před 500 mil lety možná i v prekambriu. Rodozměna u vyšších rostlin vznikla nejspíš pozdržením meiozy a tak vznikl sporofyt (parožnatky jsou pouze haploidní) Mechorosty vznikly asi dříve než cévnaté rostliny, u nich převažuje gametofyt nad sporofytem První cévnaté rostliny jsou Rhynioné rostliny s izomorfickou rodozměnou. Za první suchozemskou cévnatou rostlinou je považována Cooksonia ze středního siluru(428 mil.let). Tyto rostliny žily a postupně vymíraly v devonu. Evoluce cévnatých rostlin se dále ubírala dvěma směry. Zcela samostatně se vyvíjela skupina Lycopodiophyta (plavuně). Druhá vývojová linie, zahrnuje veškeré ostatní rostliny. Na počátku této druhé linie byly kapradiny a přesličky. Od devonu též dochází k vývoji semenných rostlin. Sem patří Progymnospermophyta, lyginodendrové rostliny a kordaity – předchůdci nahosemenných. Následují je cykasy, jinany a jehličnany (hlavního rozvoje dosáhly ve druhohorách). Gametofyt ztrácí svou samostatnost. Krytosemenné rostliny se objevily ve druhohorách na přelomu jury a křídy a jejich vznik není plně objasněn.

8

9

10 Coleochaete

11 Chara

12 Fylogeneze živočichů Mají jediného společného předka - jsou tedy monofyletickou skupinou.Předkem byl pravděpodobně koloniální bičíkatý prvok(před 700 mil. let), příbuzný dnešní skupině Choanoflagellata

13

14

15

16

17 Evoluce člověka výtah z přednášky prof
Evoluce člověka výtah z přednášky prof. Zrzavého - podzim 2009 není to lineární žebřík, ale je to strom tj neplatí, že by jeden vznikl z druhého Primáti jsou blízcí příbuzní letuchám a tanám. Lidoopi (Hominoidea) vznikli před 25 mil. lety a před 18 mil. lety se rozdělili na gibony a velké lidoopy (Hominidae). První se z velkých lidoopů oddělili orangutani - před 14 mil. lety, potom se oddělily gorily před 7mil.lety, šimpanzi asi před 6 mil. lety.Ten je nejbližší příbuzný člověka. Původ člověka je v Africe.Teorie o Příkopové propadlině je nesmysl. Pohádka o tom, jak se člověk oddělil od šimpanze, neexistuje. Nejstarší nálezy vedoucí ke člověku možná: Sahelanthropus, Orrorin Ardipithecus (dříve nazývaný Australopithecus ramidus): 1. jistý zástupce lidské linie, 5 mil. let,přesto hodně nepodobný šimpanzovi, vých. Afrika, chůze po dvou - uvolnění rukou, mozek jako šimpanz, převážně stromový život, plochý obličej, boční vývojová linie Australopithekové: více rodů s několika druhy, není jednotná skupina, větší i menší velikost, východní Asie (Lusy), jižní Afrika, žilo jich více druhů pohromadě Homo habilis: spíše šimpanzí typ, možná nepatří do lidské linie, Homo ergaster:(=starý Homo erectus) první velký člověk, redukce ochlupení, černá kůže, Afrika, vše důležité u něj začalo, od něj vede linie k Homo sapiens!!!!!!!, klíčové postavení, z něj tři linie

18 1. linie Homo erectus: východní Asie, šíří se na západ do Evropy a zpátky do Afriky, boční linie
2. linie Homo georgicus - malí lidé z Gruzie 3. linie vede k nám - je záhadná Homo heidelbergensis 0,5 mil let ( Afrika, Evropa, západní Asie) z něho Homo sapiens (dole v Africe) a Homo neanderthalensis (nahoře v Evropě a Asie) větší než člověk, větší mozkovna, dodatečně se přizpůsobil době ledové, vymření asi před 25. tis. lety, mluvili, variabilita kůže a vlasů, neumí v dospělosti trávit laktózu, asi jsme se s nimi nekřížili, vymřeli záhada H.florensiensis – hobit, malý mozek a tělo, nálezy staré 17.tisíc let, konec výbuch sopky, nevíme odkud se vzal H. sapiens před l.- moderní člověk je geneticky velmi jednotný, 1. invaze z Afriky neúspěšná (vytlačili nás neandertálci), až 2. invaze byla úspěšná a potkávali jiné druhy Homo, osídlení Asie pak Austrálie, Evropa až později - byl tam ledovec, nakonec Amerika, na více pokusů nejméně třikrát (kvůli době ledové)