Škola: Mendelovo gymnázium, Opava, příspěvková organizace

Prezentace na téma: "Škola: Mendelovo gymnázium, Opava, příspěvková organizace"— Transkript prezentace:

1 Škola: Mendelovo gymnázium, Opava, příspěvková organizace
VY_32_INOVACE_ 505 Škola: Mendelovo gymnázium, Opava, příspěvková organizace Jméno autora: RNDr. Rostislav Herrmann Datum: 26. září 2012 Ročník: čtvrtý Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Přírodopis Tematický okruh: Základy ekologie Téma: EKOLOGIE V. (sluneční záření) Metodický list/Anotace: Žáci si ujasní vliv jednotlivých částí spektra elektromagnetického záření na organismy a blíže se seznámí s účinky ultrafialového světla. Pochopí význam vlivu člověka na pronikání UV světla atmosférou a negativní dopady zvýšeného množství UV záření na zdraví člověka jiných organismů. Zamyslí se nad dopady na globální ekosystém. Zdroje: uvedeny na konci prezentace

2 EKOLOGIE V. Sluneční záření
RNDr. Rostislav Herrmann Mendelovo gymnázium, Opava, příspěvková organizace

3 SLUNEČNÍ ZÁŘENÍ Co víte o vlastnostech UV záření?
Uplatňujete sami kroky k ochraně před UV? Proč?

4 SLUNEČNÍ ZÁŘENÍ Postavení viditelného světla v celkovém spektru elektromagnetického záření. Z hlediska života organismů je vedle viditelného světla důležité také UV záření a IR záření, které dopadá na povrch Země.

5 SLUNEČNÍ ZÁŘENÍ Ultrafialové záření = UV záření (ulraviolet)
Má vlnovou délku kratší než viditelné světlo, ale delší než rentgenové záření Zdrojem je Slunce Pro člověka je neviditelné, ale jsou živočichové schopní ho vnímat (hmyz, ptáci…) – pak ovlivňuje orientaci, biocykly… Podle vlnových délek ho rozdělujeme na: UVA – 400 – 320 nm, asi 99% UV, které dopadne na zemský povrch je z této spektrální oblasti UVB – 320 – 280 nm, z větší části absorbováno atmosférickým ozónem, zhoubné pro živé organismy (denaturace bílkovin a NK, poškození zraku, rakovinotvorné…) UV záření nižších vlnových délek při nenarušené ozónové vrstvě prakticky nedopadá na zemský povrch, pro organismy je prokazatelně zhoubné Úbytek ozónu v atmosféře zvyšuje množství UV záření dopadajícího na zemský povrch, zejména u kratších vlnových délek nebezpečné

6 SLUNEČNÍ ZÁŘENÍ Ozónová vrstva se nachází ve výšce 25 – 35 km nad zemským povrchem a je součástí stratosféry. Ozón výrazně snižuje pronikání UV světla atmosférou. Ozón vzniká reakcí atomů kyslíku s molekulami O2 za vzniku O3. Atomy kyslíku vznikají rozštěpením molekul O2 vlivem srážek molekul O2 s fotony UV světla nebo elektrickou energií blesků. Zvýšení množství ozónu v ozónové vrstvě oproti přízemním vrstvám atmosféry je pouze o několik částic v milionu, proto je ozónová vrstva velmi zranitelná.

7 SLUNEČNÍ ZÁŘENÍ Jako nebezpečné pro existenci ozónové vrstvy se ukázaly halogenované uhlovodíky (freony). Jejich molekuly se ve vyšších vrstvách atmosféry rozkládají a uvolněné atomy chlóru nebo fluoru způsobují rozklad ozónu. Freony se dosud používají jako hnací plyn ve sprejích nebo jako chladící medium v chladničkách a klimatizačních boxech. Především v oblasti zemských pólů dochází díky výše zmíněným látkám k značnému poklesu obsahu ozónu. Proto byla celosvětově přijata opatření omezující používání freonů (Montrealaský protokol, 1987). Oblasti atmosféry se sníženým množstvím ozónu se nazývají ozónové díry. Modrofialová oblast označuje ozonovou díru nad Antarktidou 24. září 2006. Oblast má zhruba rozlohu Afriky.

8 SLUNEČNÍ ZÁŘENÍ Zvýšené množství UV záření může vedle výše uvedených problémů (denaturace bílkovin a NK, poškození zraku, rakovinotvorné…) působit také úhyny řas v oceánských ekosystémech, snižovat odolnost rostlin proti klimatickým výkyvům i škůdcům apod. Lze tedy mluvit o zasažení globálního ekosystému. Změny související s úbytkem ozónu mohou snad ovlivnit i vývoj globálního klimatu. Uvolněné freony přetrvávají v atmosféře desítky let. Při jejich radikálním omezení se předpokládá postupné zacelení ozónové díry ve druhé polovině 21. století. Vývoj ozónové díry od roku 1979 do roku 2000. Radikální omezení používíní freonů Se projevilo na zastavení jejího růstu.

9 SLUNEČNÍ ZÁŘENÍ – K ZAMYŠLENÍ
Dá se očekávat radikální omezení výroby freonů od všech států světa? Jak mohou vyspělé země ovlivnit vývoj v méně rozvinutých státech? Pokuste se najít na webu informace o vývoji ozónové díry a míře výskytu rakoviny kůže. Tyto údaje porovnejte. Případně najděte informace o konkrétních zdravotních důsledcích ozónové díry (především jižní polokoule). Rakovina kůže.

10 SLUNEČNÍ ZÁŘENÍ – ZDROJE
What would really happen if you punched a tree in real life?. In: [online]. [cit ]. Dostupné z: SKŘIVÁNEK, Lukáš. Ozónová vrstva. In: [online]. [cit ]. Dostupné z: Ultrafialové záření. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z: Elektromagnetické spektrum. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z: Ozonová vrstva. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z: The Earth's Atmosphere: Layers of the Atmosphere. In: [online]. [cit ]. Dostupné z: Ozonová díra. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z: Uzavření ozónové díry ovlivní globální klima. In: Osel: Objective Source E-Learning [online]. [cit ]. Dostupné z: Skin Cancer: Skin cancer’s influence on quality of life ‘more substantial for women’. In: Topnews.in [online]. [cit ]. Dostupné z: