Charakteristika nositelů veřejného mínění

Prezentace na téma: "Charakteristika nositelů veřejného mínění"— Transkript prezentace:

1 Charakteristika nositelů veřejného mínění
dr.Ján Mišovič, CSc

2 Charakteristika veřejnosti
Úvod Veřejnost a její role v dějinných procesech K chápáni veřejnosti jako tvůrce směrodatného mínění Veřejnost z pohledu sociologických škol Veřejnost pohledem sociologických škol a příruček. r

3 Základní pojmy tématu : veřejnost, veřejná sféra, zveřejnění
Charakteristika veřejnosti K pochopení kategorie veřejnost je potřebné prozkoumat pojem z různých stránek Základní pojmy tématu : veřejnost, veřejná sféra, zveřejnění r

4 Veřejnost a její role v dějinných procesech Helénská veřejnost
Charakteristika veřejnosti Veřejnost a její role v dějinných procesech Helénská veřejnost Literární veřejnost Liberální veřejnost Masová veřejnost r

5 Procesy a mechanismy rozšiřování veřejnosti - veřejné diskuse
Charakteristika veřejnosti Procesy a mechanismy rozšiřování veřejnosti - veřejné diskuse - rozvoj občanské společnosti - rozvoj práv a svobod - politické a sociální změny - transformace státu r

6 Charakteristika veřejnosti
Působení médií Základ změn spojený s jejich působením spočíval v atomizování původní veřejnosti a v rozdrobení svobodné, neformální diskuse. r

7 Charakteristika veřejnosti
Masová společnost pěstovala v lidech formální a pasivní přístup , stavěla spíše do role diváků, než aktérů.Působení médii v masové společnosti vedlo k tomu, že prakticky celá populace se shodne na několika problémech, které stojí v centru její pozornosti. Kromě toho existují témata, která jsou blízká jen určitým skupinám r

8 Charakteristika veřejnosti
Analýzy na konci 20. století poukázaly na nepřiměřenost rozsáhlé kritiky masové společnosti. „Nová“ veřejnost se nadále skládá , v duchu tradic demokratické koncepce, z okruhu voličů, nositelů veřejného mínění a nepřestává být základním zdrojem legitimity vlády. r

9 Zdokonalené komunikační technologie
Charakteristika veřejnosti Zdokonalené komunikační technologie iniciovaly nový typ diskusí a začaly přispívat k přímé , či zprostředkované sociální integraci. Popularizovaly takové aktivity jako feministické hnutí, ochránce životního prostředí, sdružení za rovnoprávnost lidí stejné sexuální orientace. r

10 Charakteritika veřejnosti
Informační sítě umožňují transformaci politiky, konzultace mezi různými skupinami, vytvářejí základnu „kontrolované demokracie“. r

11 Veřejnost jako tvůrce směrodatného mínění
Charakteristika veřejnosti Veřejnost jako tvůrce směrodatného mínění Historicky prvotní i pozdější vliv veřejnosti se spojoval s názory, soudy a jejich dopadem do oblasti politiky. „Tribunálu“ veřejnosti se dovolávali osvícenci. J.J. Rousseau se pokusil zabudovat veřejné mínění do politické teorie státu. Poznatky o fungování veřejného mínění v USA formuloval A. Tocquieville. r

12 Charakteristika veřejnosti
Teoretici liberálního typu viděli ve veřejném mínění základní faktor demokracie. Mínění veřejnosti tvořilo základ každé demokratické vlády, pokud se mu poskytnul prostor v svobodných volbách. r

13 Charakteristika veřejnosti
Někteří autoři vnímali existenci veřejného mínění ve všech historických obdobích, či systémech a podle nich jakákoliv vláda , uplatňovaná autorita se zakládá na veřejném mínění. (Gasset O.J). r

14 Charakteristika veřejnosti
Současné chápání pojmu souvisí se schopností podřídit si jednání subjektů působících na občanské nebo politické scéně , přebírat funkci sociální a politické kontroly, vyjádřením souhlasu, či odmítnutí, vykrystalizovalo s rozvojem kapitalismu, s rozšiřováním občanské společnosti r

15 Veřejnost z pohledu sociologických škol
Charakteristika veřejnosti Veřejnost z pohledu sociologických škol F. Tönnies - Gemeinschaft und Gesellschaft- zavedl pojem vůle společenské a vůle charakteristické pro společnost. Ta se projevuje prostřednictvím dohody, zákonodárství a veřejného mínění. r

16 Charakteristika veřejnosti
Tarde porovnával veřejnost a dav. Dav je seskupen ve stejném prostoru a čase ve stavu jednoty citů, nadějí a jednání. Veřejnost je čistě duševní seskupení jednotlivců , prostorově rozesetých , spojených čistě myšlenkově. r

17 Charakteristika veřejnosti
Francouzští historici zdůraznili činnost mas. Historický materialismus jejich tezi rozvinul „lid je hlavní subjekt a tvůrce dějin”. Marxističtí sociologové aplikovali poznatek na roli veřejnosti a hovoří o mínění lidu, mínění základních sociálních vrstev. r

18 Chicagská škola – Robert Park
Charakteristika veřejnosti Chicagská škola – Robert Park Veřejnost- volně organizovaná skupina , jejíž vzájemná interakce má formu kritického rozvažování mezi částmi s odlišnými zájmy. Rovněž srovnává dav a veřejnost. r

19 Charakteristika veřejnosti
Blumer Herbert -Dále rozpracoval téma kolektivního chování a rovněž srovnával masu a veřejnost. Veřejnost je schopna reagovat na problém a angažovaně diskutovat , u masy zaznamenal obtížnou mobilizovatelnost. r

20 Charakteristika veřejnosti
Dewey John- reprezentant am. pragmatismu. Přirozenost vlády vidí v péči veřejně činných osob o zájmy občanů. Veřejnost je kolektivní název pro velký počet osob. Je pluralitní a variabilní v prostoru a čase.Vyjadřuje svou vůli jako reprezentant veřejných zájmů, stejně jako senátor nebo šerif. r

21 Charakteristika veřejnosti
Mills C.W.-am. kritická sociologie -institucionalistická škola. Podrobně popsal přeměnu veřejnosti v masu. Rozdíly vyplynuly: 1) z vlivu médií, 2 z možností občanů svobodně reagovat na problémy 3) z míry podílu na rozhodnutích, 4) z míry zásahu institucionální autority prostřednictvím sankcí veřejnosti. r

22 Charakteristika veřejnosti
Nástupem nových médií už nejde o kolektivitu existující v konkrétním sociálním prostoru, ale o soubor jednotlivců ovlivňovaných hlavně masovými médií. Přístup ovlivnil empirické zkoumání. Jednotlivec je umisťován do centra pozornosti jako subjekt dotazování. r

23 Mezinárodní, nadnárodní veřejnost
Charakteristika veřejnosti Mezinárodní, nadnárodní veřejnost vzniká uvědomováním si společných zájmů lidí v různých zemích. Dnes jejímu formování napomáhají globální problémy lidstva, ochrana přírody, hrozby terorismu, chudoby. Někteří autoři uvažují o mezinárodním, evropském, světovém veřejném mínění, resp. veřejnosti. r