Detektivka ve světové literatuře

Prezentace na téma: "Detektivka ve světové literatuře"— Transkript prezentace:

1 Detektivka ve světové literatuře
Inovace výuky na Gymnáziu Otrokovice formou DUMů CZ.1.07/1.5.00/ Český jazyk a literatura Detektivka ve světové literatuře Autor: Mgr. Eva Svobodová

2 Román o zločinu existuje ve 4 podobách:
Sociální a psychologický román o zločinu – kritika společnosti umožňující zločinnost nebo k ní člověka dohánějící (Theodore Dreiser: Americká tragédie) Non fiction novell – objektivní záznam skutečné události (Truman Capote: Chladnokrevně) Kriminální román se soustředí na pohnutky a skutky zločince, jeho útěk před spravedlností, někdy paralelně sleduje vyšetřování (Ruth Rendellová: Podoba ďábla) Detektivka pracuje deduktivně a retrospektivně s fakty, která nakonec odkryjí podstatu zločinu (lat. termín znamená „odkrývání“)

3 A) Anglická detektivka
Základy položil Američan E. A. Poe (1809 – 1849) v 5 povídkách (Odcizený dopis, Vrah jsi ty!, Vraždy v ulici Morgue, Záhada Marie Rogetové a Zlatý skarabeus - VD C. August Dupin): motiv geniálního a svérázného velkého detektiva (VD) motiv omezené policie motiv vypravěče – přítele VD, který je na téže duševní úrovni jako čtenář a jeho jménem žádá vysvětlení, on vypráví příběh tak, aby byl srozumitelný – geniálnímu VD bychom nerozuměli motiv pachatele, jímž je nejméně podezřelý motiv skrýše na nejméně podezřelém místě tzv. „záhada zamčeného pokoje“

4 Francouz Emile Gaboriau (1832 – 1873) vytvořil podle skutečných vzorů postavu VD Tabareta, bohatého soukromníka, pro něhož je zločin zábavou, a jeho spolupracovníka policistu Lecoqa (např. Případ vdovy Lerougeové) Angličan Sir Arthur Conan Doyle (1859 – 1930) je autorem nejslavnějšího VD všech dob, Sherlocka Holmese, morfinisty, misogyna, hudebníka s encyklopedickými vědomostmi, a jeho přítele dr. Watsona, jehož příjmení se stalo obecným označením všech detektivních fámulů (např. Znamení čtyř, Pes baskervillský, Studie v šarlatové, 5 souborů povídek – např. Poslední poklona Sherlocka Holmese) Obrovská popularita Sh.Holmese vyvolala vlnu /často podprůměrných/ epigonů, kteří se postarali o špatné jméno detektivky. Proto r vznikl v Anglii Detektivní klub, který stanovil pravidla dobré detektivky, a vzešla z něj i jedna z nejlepších deduktivních detektivek - Anthony Berkeley: Případ otrávené bonboniéry s pěti verzemi řešení vraždy.

5 Gilbert Keith Chesterton (1874 – 1936) vytvořil jednoho z nejroztomilejších VD, pátera Browna, katolického kněze, který za pomoci bývalého polepšeného zločince Flambeaua případ vždy vyřeší, ale jen někdy předá pachatele světské spravedl- nosti (např. Nevinnost otce Browna). Vliv na K. Čapka. Agatha Christie (1891 – 1976) je vůbec nejúspěšnější autorkou detektivek, vytvořila několik VD: slečnu Marplovou, která řeší zločiny na základě analogie s děním ve své vesnici, ješitného Belgičana Hercula Poirota, záhadného Harley Quinna, světáka Parkera Pynea a manželskou dvojici Tommyho Beresforda a Pentličku (např. Vraždy podle abecedy, Vražda v Orient expresu, Deset malých černoušků, Zapomenutá vražda nebo třicet let nepřetržitě hraná detektivní hra Past na myši). Dorothy Sayersová (1893 – 1957) stvořila postavu VD lorda Petra Wimseyho, vzdělaného, nezávislého sběratele starých tisků, jemuž sekunduje komorník, bývalý spolubojovník z války ( např. Vražda žádá metodu, Vražda potřebuje reklamu)

6 P. D. Jamesová (1920) vytvořila v několika skvělých románech postavu VD Adama Dalglieshe, policisty a básníka (např. Rubáš pro slavíka, Smrt v sutaně, Zahalte jí tvář, Plány a touhy). Ruth Rendellová (1930) uvedla do literatury postavu VD inspektora Wexforda. Druhá část jejího díla jsou zdařilé psychothrillery a kriminální romány ( Podoba ďábla, Pán vřesoviště, Zahalena závojem, Něco se stalo). Colin Dexter (1930) je duchovním otcem milovníka vážné hudby a oxfordské architektury, osamělého alkoholika inspektora Morse, jehož postava inspirovala TV seriály Morse a Lewis (např. romány Mrtvá z Oxfordského kanálu, Vražda v kostele, Tajemství insp. Morse). Další pozoruhodní autoři klasické detektivky jsou Margaret Yorkeová, Ngaio Marshová, Caroline Grahamová, John Dickson Carr, S.S.van Dine, Val McDermidová nebo Tana Frenchová.

7 B. Americká detektivka Vyšla z naturalismu a objektivního novinářského stylu, je pro ni příznačný drsný realismus a kritika společnosti – používá se termín „hard boiled school“ Dashiell Hammett (1894 – 1961) byl detektivem Pinkertonovy agentury a zobrazil policejní brutalitu, korupci a zločin prorostlý do nejvyšších vrstev společnosti. Jeho VD Sam Spade, dobrodruh Ned Beaumont i bezejmenný detektiv z Kontinentální řeší případy často pěstmi. Hammett obohatil žánr o motiv krásné klientky, která využije detektiva, aby ho učinila obětním beránkem za vlastní zločin (např. Rudá žeň, Maltézský sokol, Skleněný klíč, soubor povídek Dívka se stříbrnýma očima). Raymond Chandler (1888 – 1959) je největší umělec mezi autory americké detektivky. Jeho VD Phil Marlowe vystupuje v sedmi vynikajících románech ( Hluboký spánek, Sbohem buď, lásko má, Loučení s Lennoxem, Dáma v jezeře, Vysoké okno, Sestřička, Případ naruby); dále napsal esej Prosté umění vraždy.

8 Ed Mc Bain (1926 – 2005) vytvořil kolektivního hrdinu, píše o všech detektivech 87. revíru ve fiktivním velkoměstě Isola, přesto je VD Steve Carella (např. Sekyra, Brokovnice, Panenka, Příbuzenská krev). Rex Stout (1886 – 1975) je tvůrcem podivínského labužníka i žrouta, pěstitele orchidejí, misogyna, lenocha a vášnivého čtenáře Nera Wolfa, který odmítá opustit dům. Jeho očima, ušima i prodlouženou pěstí je mírně cynický a praktický Archie Goodwin (např. Příliš mnoho kuchařů, Zlatí pavouci, Právo na smrt, Liga vyděšených). James N. Cain (1892 – 1977) pracoval jako detektiv pojišťovny a ze znalosti této práce vycházejí jeho dva mimořádné kriminální thrillery, oba o pokusu spáchat dokonalý zločin a vyinkasovat vysokou pojistku (Listonoš zvoní vždycky dvakrát, Pojistka smrti). Erle Stanley Gardner (1889 – 1970) psal skvělé právnické detektivky s Perry Masonem ( např. Případ ledových rukou, Případ bázlivé bardámy, Případ křivopřísežného papouška).

9 Další zajímaví američtí autoři jsou James Hadley Chase, Ross MacDonald, Patricie Highsmithová, Cornell Woolrich, John D. MacDonald, Ellery Queen nebo Patrick Quentin. C. Další světoví autoři Francouz Georges Simenon (1903 – 1989) je tvůrcem VD komi- saře Maigreta (např. Maigret se mýlí, Maigret má strach). Francouz Sébastien Japrisot (1931 – 2003) píše detektivky, v nichž je detektivem obyčejný člověk v neřešitelné situaci (např. Past na Popelku, Vražedné léto, Dáma v autě s brýlemi a puškou). Švýcar Friedrich Dürrenmatt (1921 – 1990) je především dramatik; jeho tři pozoruhodné detektivky s komisařem Bärlachem jsou spíše úvahami o vině a trestu ( Soudce a jeho kat, Podezření, Slib) Zajímaví jsou Seveřané Stieg Larsson, Mons Kallentoft, Lars Kepler či Jo Nesbø nebo Nizozemec R. van Gulik (soudce Ti).

10 Použité zdroje Josef Škvorecký: Nápady čtenáře detektivek, Interpress Magazin, Praha 1990 František Jungwirth : medailóny o detektivních autorech in Jan Zábrana: 15 pátračů, Odeon, Praha 1987 Eva a Vladimír Outratovi: 21 detektivů, Odeon, Praha 1967 Všechny objekty použité k vytvoření prezentace jsou součástí SW Microsoft Office nebo jsou vlastní originální tvorbou autora.