Půdní úrodnost, výživa a hnojení, zpracování půdy a předseťová příprava a setí v ekologickém zemědělství.

Prezentace na téma: "Půdní úrodnost, výživa a hnojení, zpracování půdy a předseťová příprava a setí v ekologickém zemědělství."— Transkript prezentace:

1 Půdní úrodnost, výživa a hnojení, zpracování půdy a předseťová příprava a setí v ekologickém zemědělství

2 Výživa a hnojení v ekologickém zemědělství
Půdní úrodnost Výživa a hnojení v ekologickém zemědělství Zpracování půdy a předseťová příprava a setí © Petr Konvalina, 2006

3 Půdní úrodnost Zdravá půda je proto základním předpokladem pro růst a vývoj zdravých rostlin Půda má řadu funkcí: a)produkční funkce b)mimoprodukční (funkce filtrační, pufrační, transformační, je prostředím pro život organismů, nezanedbatelné jsou i její socio-ekonomické funkce)

4 Indikátory kvality půdy
fyzikální vlastnosti (textura, hloubka půdy, hydraulická vodivost, maximální a retenční vodní kapacita, objemová hmotnost, pórovitost, struktura, chemické nebo fyzikálně chemické vlastnosti (obsah a kvalita humusu, obsah celkového dusíku, kationtová výměnná aktivita, reakce (pH), vodivost, obsah živin, nasycenost sorpčního komplexu a hygienické parametry s ohledem na rizikové prvky a organické kontaminanty, biologické (obsah uhlíku a dusíku v biomase mikroorganismů, potencionálně mineralizovaný dusík, respirace, aktivita půdních enzymů atd.).

5 Rozdíly půdních charakteristik v porovnání konvenčního a ekologického zemědělství
půdní organická hmota (ekologicky obhospodařované plochy mají zpravidla vyšší obsah organického uhlíku), zvýšená biologická aktivita půdy (významný indikátor dekompozice organické hmoty), struktura půdy (v některých případech se zlepšuje), snížení erozní ohroženosti pozemků.

6 Půdní život ovlivňují:
Půdní vlastnosti (typ a druh půdy) Hloubka půdního profilu (objemová hmotnost, pórovitost, vlhkost, teplota, výměna plynů atd.) – nejintenzivnější půdní život je ve svrchní vrstvě ornice (0,1 m) Obracení půdy narušuje aktivitu půdních organismů

7 Výživa a hnojení v ekologickém zemědělství
X Jedním ze základních principů ekologického zemědělství je co nejvíce uzavřený koloběh živin, minimální ztráty živin a omezený přísun živin do systému.

8 Organická hmota je zdrojem živin pro pěstované rostliny
je zdrojem energie pro půdní mikroorganismy zlepšuje fyzikálně chemické vlastnosti půdy zlepšuje vodní režim zvyšuje asanační a pufrovací schopnost půdy snižuje ztráty živin vyplavením z půdy zvyšuje antifytopatogenní potenciál půdy posiluje imunitní systém rostlin

9 Dusík nejčastěji limituje v konvenčním i ekologickém zemědělství výnos zemědělských plodin Bilance dusíku je v ekologickém zemědělství zabezpečena organickými hnojivy a vyšším podílem pěstovaných leguminóz a zlepšením podmínek pro rozvoj půdního mikroedafonu.

10 Množství dusíku fixované některými plodinami (podle Lampkina, 1990)
Množství fixovaného N (kg*ha-1) za rok Jetel bílý, tráva Jetel červený Vojtěška Fazol Hrách Lupina

11 Z hlediska inputu N do půdy jsou výbornými předplodinami vojtěška setá, kukuřice na zrno, jetel luční, slunečnice, mák, řepka olejka a hrách setý se zapracováním slámy do půdy. Input N do půdy je více než 100 kg/ha. Dobrými předplodinami jsou: kukuřice na siláž, ozimá pšenice a oves, po sklizni zůstává v půdě průměrně kg N/ha. Slabými předplodinami jsou: ozimé žito, jarní a ozimý ječmen a cukrová řepa, jejichž rostlinné zbytky obsahují v průměru méně jak 26 kg N/ha. Při zaorávce slámy je třeba doplnit 5-10 kg N na jednu tunu slámy.

12 Fosfor Z hektaru půdy odčerpávají plodiny 20-30 kg fosforu ročně. Náhrada organickými hnojivy je nedostačující vzhledem k malému obsahu fosforu v nich a obtížné přeměně na přijatelné formy I v ekologickém zemědělství je často nezbytné dodávat fosfor do půdy v minerální podobě. Směrnice povolují aplikovat mleté fosfáty s nízkým obsahem kadmia (do 50 mg/kg P2O5).

13 Draslík všechny půdy obsahující jíl jsou poměrně bohaté na draslík. Naopak na písčitých a rašelinných půdách bývá draslíku nedostatek. Do půdy se dostává dostatek draslíku ve statkových hnojivech, zbytcích rostlin (zvláště draslomilných – jeteloviny, brambory) a ve slámě.

14 Vápník v ekologickém zemědělství je zakázáno používat pálené vápno
Doporučuje se používat vápenec či dolomit Vápní se častěji na lehkých půdách ve vlhčích oblastech 1x za 2 roky, na těžších půdách 1x za 3 roky a menšími dávkami (v přepočtu do 1,5 t CaCO3/ha).

15 Hořčík Je možno doplnit jej do půdy dolomitem nebo kieseritem (síran hořečnatý, hořečnatodraselný). Příznaky nedostatku Mg u obilnin

16 Bilance živin v ekologicky hospodařícím podniku
Stanoví se struktura osevu, předpokládané výnosy a celková produkce. Vypočítá potřeba živin za všechny osevní postupy a celková potřeba živin. vypočítá množstvím živin, které představuje ztrátu prodejem. Bilance zdroje živin. Bilanci živin v podniku vypočteme podle vzorce: zdroje živin – potřeba živin = schodek a nebo přebytek živin. Produkce živin ze zeleného hnojení. Výsledná bilance živin pro kalkulaci živin ze zeleného hnojení.

17 Organická hnojiva Chlévský hnůj Močůvka Kejda Komposty

18 Zpracování půdy

19 Zpracování půdy zahrnuje dva aspekty:
Ekologický – při zpracování půdy se nevytvářejí pouze technické podmínky pro zasetí nebo sázení rostlin, půda je životním prostředím pro obrovské množství organismů, kteří vytvářejí a udržují úrodnost půdy Ekonomický – kvalita zpracování půdy spolurozhoduje o výnosu v daném roce a při závažných chybách negativně ovlivňuje i výsledek roku následujícího Strukturní a biologicky aktivní půda je základním předpokladem úspěšného pěstování plodin Plně rozvinutá fauna a flóra (edafon) je schopna zajistit dostatečný obrat živin a omezit rozvoj chorob a škůdců

20 Cíle zpracování půdy: nakypřením půdy umožnit růst a pronikání kořenů do hloubky půdního profilu, zlepšit aeraci půdy (pronikání vzdušného kyslíku a dusíku), podpořit aktivitu edafonu, zvýšit infiltraci vody, snížit evaporaci, zničit nebo omezit plevele, choroby a škůdce, zapravit do půdy rostlinné zbytky a hnojiva, odstranit zhutnění půdy způsobené předchozími zásahy, umožnit založení porostu.

21 Z hlediska zpracování půdy jsou rozhodující dva limity:
Vlhkost půdy Při zpracování půdy se nesmějí utvořit hroudy (aby půda nebyla příliš vlhká nebo suchá) Při vlhkosti vhodné pro zpracování se půda při zmáčknutí v prstech drobí Měrný tlak (přenášený na půdu koly mechanizačních prostředků ) max. 0,8 kg/cm (osové zatížení 4 t u jednoduché, 6 t u zdvojené nápravy) nepoužívat těžké tažné prostředky , pro náročnější práce používat traktory s pohonem všech kol, všechny stroje a nářadí by měly mít stejnou stopu jako traktor, při orbě jezdit všemi koly po záhonu, pokud možno se vyhnout jízdě v brázdě, používat dostatečně široké pneumatiky a kola o větším průměru, využívat regulaci huštění pneumatik, po založení porostu používat lehčí traktory a tzv. kultivační kola.

22 Volba technologie zpracování půdy
V EZ obracíme půdu co nejméně Hloubka obracení je dána: hloubkou setí či sázení, potřebou zapravení posklizňových zbytků a hnojiv, zaklopením plevelů. Pro zrniny apod. mělčí zpracování půdy, okopaniny a zeleniny hlubší zpracování půdy (využití kypřičů). Půda musí být prokypřena na požadovanou hloubku bez vynášení spodních vrstev na povrch. Vhodné jsou minimalizační technologie a půdoochranné technologie zpracování půdy (kypřiče, rotační pluhy, vibrační nářadí, setí do nezpracované půdy, apod.).

23 Výhody orby Nevýhody orby
provzdušnění ornice vyšší pracovní a energetické náklady podpora aktivity edafonu (podpora mineralizace živin) vyšší rozklad humusu zapravení posklizňových zbytků, meziplodin a hnojiv poškození edafonu redukce ztrát živin akoloidů do podorničí větší nebezpečí tvorby přísušku či rozbahnění účinné hubení plevelů (zejména vytrvalých) zapravení semen plevelů do větších hloubek rychlejší osychání půdy (dřívější vstup na pozemek) pozvolnější osychání půdy na jaře větší prokořenění půdy kontrastní přechod mezi ornicí a podorničím

24 Volba nářadí pro zpracování půdy
Na pozemcích s vytrvalými plevely nemá pluh alternativu, vlhčí podmínky. Minimalizační a půdoochranné technologie lze využít na nezaplevelených pozemcích a v sušších podmínkách. V oblasti regulace plevelů je podmítka nezbytným opatřením.

25 Spotřeba nafty, práce a přímé náklady na založení 1 ha porostů ozimých obilnin (Javůrek, 2003)
Technologie Tradiční Minimalizace Přímé setí Operace PHM(l) Hod. Kč PHM(1) podmítka 8,2 0,4 440 - střední orba 22,0 1,0 1270 předseťová přípr. 9,5 0,5 900 fréza+setí naširoko 10,5 0,8 1010 Setí do nezpr. půdy 9,8 0,35 940 Celkem 39,7 1,9 2610 18,7 1,2 1450

26 Časté chyby při zpracování půdy
Pozdě provedená předseťová příprava k ozimům Podmítka musí následovat co nejdříve po sklizni, dokud půda nevyschne a neztvrdne (vhodné ošetření tak, aby se předešlo tvorbě hrud). Nedostatečně slehlé seťové lůžko nebo pozemek plný hrud vede ke zvyšování nákladů, snížení polní vzcházivosti a poklesu výnosu Příliš časný vstup na pozemek na jaře Pěstitelské technologie kladou důraz na co nejčasnější vstup na pozemek, k předseťové přípravě je třeba přistoupit až když je půda dostatečně zralá. Snažíme se vyhnout použití smyků.

27 Předseťová příprava a setí

28 Seťové lůžko

29 Ideální seťové lůžko - hloubka setí

30 Požadavky na secí stroje
přesné dodržení výsevku přesné dodržení rozmístění semen v šířce záběru dobré rozmístění semen v řádku dobré seřizování a dodržování hloubky setí rovnoměrné a dostatečné přikrytí osiva odolnost proti ucpání při setí s větším podílem rostlinných zbytků