Vývoj evropské spolupráce a integrace

Prezentace na téma: "Vývoj evropské spolupráce a integrace"— Transkript prezentace:

1 Vývoj evropské spolupráce a integrace
Od Jednotného evropského aktu po Maastricht

2 Struktura Jednotný evropský akt Vnitřní trh Maastrichtská smlouva
Implikace ratifikačního procesu

3 Literatura F+P str. 115 – 141 Gerbet, P. (2004) Budování Evropy, kapitola IX CINI Michelle - European Union Politics – Chapter 3 Nugent Neill - The Government and Politics of the European Union – Chapter 5

4 Předehra k Jednotnému evropskému aktu
1985 – nástup Delorsovy Komise Snaha prolomit „eurosklerózu“ Posílení nadnárodního rozměru Společenství Ozdravit finanční situaci Společenství (CAP) Naplnit literu zakládajících smluv v oblasti 4 základních svobod  posunout agendu budování společného trhu

5 Bílá kniha o vnitřním trhu
Zveřejněna léto 1985 Bílá kniha – (Eurospeak) výraz indikující dokument, který specifikuje návrh na bezprostřední akci Společenství; často ji předchází Zelená kniha, která indikuje plány Komise a bývá výzvou k zahájení konzultačních procesů Projekt Komise k oživení budování společného trhu Identifikovala na 300 bariér – fyzické, technické a fiskální Navrhovala jejich odstranění a dokončení Evropy bez hranic k

6 Schengenská dohoda Paralelní pokus některých členských států o realizaci volného pohybu osob Léto 1985, podepsána symbolicky v městě Schengen na pomezí LUX, NĚM, FR Mezivládní dohoda BENELUX, NĚM, FR, oddělena od ES Usnadnění přeshraničního pohybu  odstranění kontrol na vnitřních hranicích a posílení kontrol na vnějších (tzv. schengenská hranice)

7 Jednotný evropský akt Milánské zasedání Evropské rady v létě 1985
Svolána mezivládní konference ke změně SES Vytvoření vnitřního trhu do konce roku 1992 Dokument Jednotný evropský akt (JEA) podepsán v únoru 1986 – první fundamentální změna Římských smluv

8 Institucionální změny obsažené v JEA
Rozhodování v Radě ministrů v otázkách vnitřního trhu – kvalifikovanou většinou (KV) Posílení vlivu EP  procedura kooperace – možnost předkládat pozměňovací návrhy Radě; jen v omezené oblasti – zejména v otázkách vnitřního trhu Další posílení vlivu EP – právo „souhlasu“ Evropská rada se stala součástí smluvního rámce

9 JEA a politiky EHS Adaptovány závěry Bílé knihy o vnitřním trhu ohledně jeho náplně a dokončení Záměr vybudovat Hospodářskou a měnovou unii (HMU) Zakotvení EPS ve smluvním rámci Rozšíření mandátu EHS o otázky týkající se sociální oblasti, ŽP, výzkumu a technologickém rozvoji Zakotvení solidarity v rámci ES – podpora méně rozvinutých regionů a podpora homogenizace životní úrovně napříč ES Příprava na politickou unii?

10 Problémy s ratifikací a jejich implikace pro budoucnost
Ratifikační proces zdržen v Irsku (díky tomu JEA vstupuje v platnost až 1987) Ústavní žaloba proti vládě – podepsala JEA, aniž by předložila věc k referendu Úspěch – zakotvení EPS (konzultace v zahr. pol.) – potenciální ohrožení irské neutrality Nakonec však JEA schváleno v referendu  Nová výzva pro ES – již není jen technickou platformou – otázka demokratického deficitu

11 Vnitřní trh Omezená verze původního projektu Společného trhu, který narážel na neochotu ČS Definován jako „prostor bez vnitřních hranic, němž je zajištěn volný pohyb zboží, služeb, osob a kapitálu“ – tzv. 4 svobody Vybudování do Na rozdíl od projektu společného trhu nezahrnoval HMU a rozsáhlou daňovou a ekonomickou harmonizaci

12 Volný pohyb Zboží – zejména odstranění netarifních bariér
Osoby – vzájemné uznávání kvalifikací, odstranění diskriminačních požadavků Kapitál – odstranění omezení bránících převozu kapitálu přes hranice (toto omezení zdůvodňováno měnovými spekulacemi) Služby – přeshraniční poskytování služeb bez nutnosti usazení se na území cílového státu – problematické, rozdílné legislativní nároky ČS

13 Impulsy k jednání o vytvoření EU
Vnitřní a vnější Vnější – kolaps sovětského bloku, nutnost užší spolupráce. Pevnější unie – větší šance dominovat novou situaci v Evropě a stabilizovat vznikající demokracie – bezpečnostně politické obavy Vnitřní - Hospodářská a měnová unie (HMU) nutná k zužitkování výhod VT – odstranit měnové výkyvy a zjednodušit obchod Požadavek sociální regulace – změkčit dopady ekonomické deregulace (sociální dumping) Likvidace vnitřních hranic – nutnost čelit negativním průvodním jevům (pašování, organizovaný zločin…) Demokratický deficit

14 Vytváření Maastrichtské smlouvy
Návrh na změnu smluvního rámce – výsledek dohody na úrovni Evropské rady Dvě mezivládní konference (IGC) v průběhu 1991 reflektují nové rozměry navrhovaných reforem: Konference o politické unii Konference o hospodářské a měnové unii (HMU) Nutnost dosáhnout kompromisu v řadě sporných bodů (nadnárodní X mezivládní, solidarita, politická spolupráce, měnová unie, sociální politika…)

15 Maastrichtská smlouva
Otázky nevyřešené v rámci mezivládních konferencí projednávány na zasedání Evropské rady v Maastrichtu v prosinci 1991 Obtížná jednání vyústila v konečný kompromis – celá řada speciálních ústupků Nejproblematičtější body: - Nové oblasti vlivu Společenství/Unie (zahraniční politika, měnová politika, sociální politika…) Institucionální rovnováha (posílení vlivu EP) Politická Unie? Občanství Smlouva o založení Evropské Unie (SEU) – nazývaná také Maastrichtská smlouva – podepsána v únoru 1992

16 Obsah Maastrichtské smlouvy
Vznik nové organizace – Evropské unie (EU) založené na „třech pilířích“: Evropská společenství (EHS se mění na ES) Společná zahraniční a bezpečnostní politika (SZBP) Spolupráce v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí (SSVV) Pilířová struktura – výsledek obtížných kompromisů; otázky koherence a srozumitelnosti – EHSES – součástí EU… Pouze ES mají právní subjektivitu; EU nikoliv EU předstupeň federace?  „stále užší svazek mezi národy“ – delegace VB odmítala „the F word“

17 1. Pilíř - ES Vychází z předchozích smluv
Rozhodovací pravomoci rozděleny mezi trojúhelník Komise, Rada, EP Smluvní rámec doplněn o dva nové principy: Subsidiarita – čl. 3b (dnes čl. 5) – snaha ČS zabránit nekontrolovatelnému uzurpování pravomocí ze strany institucí ES Občanství – čl. 8 (dnes čl. 17 – 22) – každý občan ČS se stává zároveň občanem EU, smlouvy oficiálně dávají občanům jistá práva; v jurisdikci ESD Další změny na úrovni institucí a aktivit

18 1. Pilíř – ES (2) Institucionální změny:
EP může poprvé blokovat rozhodnutí Rady - procedura spolurozhodování; aplikováno zejména v otázkách vnitřního trhu Mandát Komise rozšířen ze 4 na 5 let; při svém nástupu – celá Komise musí být schválena EP Ustaven nový poradní orgán Výbor regionů ESD – možnost pokutovat ČS, které neuposlechly jeho soudní nařízení EP jmenuje Ombudsmana

19 1. Pilíř – ES (3) Změny aktivit:
Specifikován harmonogram vytváření HMU Bude řízen systémem centrálních bank pod vedením Evropské centrální banky (ECB) Dokončen k VB a DÁN – „opt-out“ – výjimky, nemusí se připojit Nové aktivity – rozvojová pomoc, spolupráce v oblasti vzdělávání, ochrany spotřebitelů, ochrany zdraví, trans-evropských sítí… Rozšíření aktivit domluvených v rámci JEA – R&D, ŽP, hospodářská a sociální soudružnost – Fond soudružnosti Sociální charta – odmítnuta VB

20 2. Pilíř - SZBP Nástupce EPS
Striktně mezivládní, Komise i EP jen informováni Bezpečnostní otázky poprvé na evropské úrovni Neprodukuje žádnou legislativu závaznou pro občany; žádná jurisdikce ESD Cíle: chránit společné hodnoty, fundamentální zájmy a nezávislost Unie a podpořit rozvoj demokracie, vládu práva, základní svobody Způsoby naplnění cílů: Systematická spolupráce ve všech otázkách SZBP, definování společných pozicí Společné akce ZEU – odpovědná za organizaci bezpečnostních aktivit

21 3. Pilíř - SSVV Následek realizace vnitřního trhu a odbourávání vnitřních hranic Taktéž mezivládní; Komise a EP jen informováni Spolupráce se týká: azylové politiky, víz, imigrační politiky, hraničních kontrol, boje proti organizovanému zločinu, terorismu a jiným formám kriminálních aktivit Navázána na Evropskou dohodu o lidských právech

22 Ratifikace Maastrichtské smlouvy
Dánsko – SEU odmítnuta v referendu v červnu 1992 Deklarována důležitost subsidiarity; stvrzeny dánské „opt-outs“ v otázkách HMU a bezpečnosti Úspěch referenda v květnu 1993 Těsné referendum ve FR Parlamentní bitva ve VB Žaloba k ústavnímu soudu v NĚM – SEU porušuje NĚM ústavu.  Soud rozhodl v říjnu 1993, že nikoliv, ale stanovil si právo odmítnout potenciální další smluvní změny, pokud by taková situace nastala v budoucnu

23 Implikace ratifikačního procesu
Zvýšený zájem občanů o EU kombinovaný se zvýšenou nedůvěrou Otázky legitimity Demokratický deficit – reformy EP nestačí Problémy institucionální rovnováhy Problémy identity a „vzdálenosti“ Nutnost vyšší transparentnosti a otevřené veřejné debaty

24 Shrnutí JEA zásadní počin k rozhýbání integračního procesu a překonání Lucemburského kompromisu Závazek k vytvoření vnitřního trhu – 4 svobody, posílení EP, institucionalizace Evropské rady a EPS MAASTRICHT Vznik nové entity EU – aspiruje na některé aspekty hospodářské a politické unie Pilířová struktura – pozitiva i negativa ES více pravomocí než kdy předtím a zároveň více legitimity (nové pravomoci EP) ALE, integrační projekt čelí silnější opozici občanů, než kdy předtím

25 Příprava na příště F+P – kapitola 7
Gerbet, P. (2004) Budování Evropy, kapitola X Cini Michelle – European Union Politics – Chapter 4