Exogenní procesy Činnost tekoucí vody.

Prezentace na téma: "Exogenní procesy Činnost tekoucí vody."— Transkript prezentace:

1 Exogenní procesy Činnost tekoucí vody

2 Fáze toku řeky Voda je jedním z nejvýraznějších modelačních činitelů. Na své cestě krajinou vytváří obrovské množství tvarů, které se od sebe velmi výrazně liší. Cestu řeky od pramene k ústí lze přitom přirovnat k období mládí, dospělosti a stáří, respektive hovoříme o horním, středním a dolním toku řeky.

3 Fáze toku řeky Horní tok Střední tok Dolní tok
Údolí ve tvaru V, převládá hloubková eroze Střední tok Údolí ve tvaru U. Rozšiřují se boční erozí Dolní tok Údolí široké, Meandruje ve svých plaveninách

4 Tvary vzniklé činností tekoucí vody
Tvary lze dělit na tvary typické pro horní, střední a dolní tok, ale můžeme je rozlišit i na erozní a akumulační. Erozní se vyskytují převážně na horním a zčásti na středním toku, akumulační zejména na dolním toku. Některé nelze jednoznačně přičlenit (některé jejich části jsou erozní jiné akumulační).

5 Horní tok – převládá hloubková eroze řeky
Na horním toku má řeka velkou unášející schopnost. Unáší velké kusy materiálu, kterým hloubí své dno a stále více se její koryto zahlubuje do podloží. Typická je přítomnost velkých kamenů v řečišti, vodopády a peřeje.

6 Kaňon

7 Vodopády

8 Vodopád Na terénních stupních se na říčních tocích tvoří vodopády
Vodopád Na terénních stupních se na říčních tocích tvoří vodopády. Zpětnou erozí pak dochází k ústupu vodopádu

9 Ústup vodopádu

10 Horní tok Na dně říčních koryt mohou vznikat zajímavé kruhovité útvary – obří hrnce. Vznikají proniknutím unášených částic do trhliny na dně řečiště, které se v ní pohybují a vymílají trhlinu do tvaru „hrnce“

11 Vznik říční nivy Na středním a dolním toku nemá řeka tak velkou unášecí schopnost a postupně odkládá materiál, který nese. Rychlost toku je malá, řeka postupně rozšiřuje boční erozí své koryto, vzniká říční niva

12 delta. meandr na konci toku řeka ukládá
delta meandr na konci toku řeka ukládá na dolním toku řeka teče velmi plaveniny a vytváří z nich pomalu a tvoří na svém zákruty deltu. Poloha a počet tzv.meandry. Rozeznáváme ramen se mění jesepní a výsepní břeh. výsepní břeh rameno jesepní břeh

13 Meandrující řeky

14 Dolní tok - agradační valy
Řeka teče v korytě, jehož břehy tvoří odložený materiál – vytváří okolo svého řečiště agradační valy. Je možné, že hladina řeky leží výše než se nachází okolní krajina.

15 Otázky a úkoly: 1/ Které z následujících tvarů a činností jsou typické pro horní tok řeky: meandr, vodopád, kaňon, boční eroze, unášení převážně jemných plavenin, peřej, agradační val, říční terasa, delta, soutěska 2/Doplňte vhodnými pojmy následující text: Cestou od pramene k ústí řeka vytváří tři typy údolí: na počátku ve tvaru písmene ....., díky především erozi vytváří typické kaňonovité údolí s velmi okolními svahy. Řítí se přes peřeje a a unášeným materiálem prohlubuje dno. Na středním toku pozvolna ztrácí svou rychlost a sílu, část materiálu ukládá a modeluje údolí do tvaru Okolní svahy jsou , vedle hloubkové se stále výrazněji uplatňuje eroze a řeka se začíná vlnit, vznikají Dolní tok je typický velmi sklonem, řeka teče (rychlost) a podél svého toku vytváří z odloženého materiálu. Svou cestu končí ústím do jiného toku či do moře, kde tvar ústí může mít charakter estuária nebo

16 Použitá literatura Brewer D. a kol.: Planeta tajuplných světů. Praha 1997, Readesrś Digest Výběr Dumpleton B. a kol.: Podivuhodný svět. Praha 2000, Readesrś Digest Výběr Durward L. A.: ABC přírody. Praha 1996, Readesrś Digest Výběr Moore J. R. jr.:Přírodní divy světa, nakl. Slovart 2001 Petřík K. I.:Příroda Severní Ameriky. Praha 1999, Olympia Obrázky z časopisu Lidé a země Havel Jiří: Zajímavosti z geologie, Praha 1986, ČTK – Pressfoto