Klasicismus Klasicismus Petrásek Jan A1 Petrásek Jan A1.

Prezentace na téma: "Klasicismus Klasicismus Petrásek Jan A1 Petrásek Jan A1."— Transkript prezentace:

1 Klasicismus Klasicismus Petrásek Jan A1 Petrásek Jan A1

2 STRUČNÝ PŘEHLED umělecký sloh, který vznikl ve Francii 17. století
První fáze je také nazývána barokní klasicismus Po něm přichází rokoko, odvracející se od něj Nový nástup klasicismu přinesla až Velká francouzská revoluce Období v naší literatuře nazývané klasicismus, bývá v anglické a francouzské literatuře nazýváno neoklasicismus doznívá v první polovině 19. století

3 Charakteristika Klasicismus prožívá největší rozkvět v době absolutistických monarchií v Evropě Pravidla inspirována renesancí Vyznačoval se filosofickými úvahami a abstraktním pojetím obecně rozšířených ideálů snaha o věrné vyobrazení různých charakterových rysů člověka, ať už je jakýkoli Formy vzniklé v tomto období jsou ,,nesmrtelné“ Klasicismus se snažil být střídmý a jednoduchý Přebral mnoho prvků z antiky a renesance (řádová architektura) zdůrazňoval rozum člověka zdůrazňuje, že jedinec se musí podrobit společnosti Klasicismus svazuje člověka i uměleckou tvorbu řadou velmi přísných a striktních pravidel

4 Architektura Stavby jsou jednoduše zdobeny
mají trojúhelníkové štíty, rovné čisté linie, používají se antické sloupy Staví se banky, úřady, nemocnice a divadla, nikoli církevní stavby Typické jsou francouzské parky a zahrady - symetrický, důmyslný systém cestiček, uspořádaných do geometrických tvarů. Vše se vyznačovalo přísným řádem a pevnými pravidly.

5 literatura Panovala přísná estetická pravidla
Dramata musela dodržovat trojí jednotu (času, děje a místa) požadavek přesnosti, srozumitelnosti a jasnosti vyzdvihuje nutnost společenského řádu a pevné morálky Na rozdíl od baroka je zastáncem střídmosti, kázně rozumu Typické jsou literární salony salony se významně podílely na utváření uměleckého vkusu a ovlivňovaly veřejné názory Vedle salonů vznikaly také literární akademie, jejichž úkolem bylo dbát na jazyk uměleckých děl a také preciznost jejich formy V období klasicismu zakrňuje rozvoj poezie naopak závratného rozmachu se dočkává dramatická tvorba

6 Dělení literatury vysoká – eposy, ódy, hymny, tragédie, zpracovávaly vznešená témata, líčily urozené hrdiny. Náměty většinou z antiky nízká – komedie, bajka, satira, zobrazovaly život měšťanstva, většinou pojaty směšně

7 Autoři - přehled Molière => Pierre Corneille =>
Jean Racine => Carlo Goldoni =>

8 Autoři - Molière vlastním jménem Jean-Baptiste Poquelin, (15. ledna 1622 – 17. února 1673) byl francouzský herec, spisovatel a dramatik

9 Autoři – Molière - život
Syn měšťana, proti vůli rodiny se stal hercem Byl kočovník Brzy se svými hrami proslavil, především mezi chudinou ve svých hrách kritizoval a zesměšňoval společnost (předváděl mravy své doby), dostával se do častých sporů s královským dvorem patří k nejslavnějším dramatikům éry klasicismu

10 Autoři – Molière - život
Jeho díla byla v tehdejší době velmi odvážná zejména v kritice společenských poměrů své doby V satirických veselohrách zesměšňoval pokrytectví, šlechtu a její snobskou morálku a v neposlední řadě v 17. století zatracovanou církev Tvořil v typově barvité škále veseloher Problematika jeho díla je velmi rozsáhlá (lakota, pokrytectví, zištnost, cynismus, postavení žen ve společnosti atd.).

11 Autoři – Molière - dílo Zápletka komedií nebývá příliš důmyslná, většinou se točí kolem sbližování milenců nebo nevěry Používá ovšem velmi důmyslný jazyk a humor - zde vždy činí rozdíl mezi cílovou skupinou, pro niž je ta která hra určena - a břitkou a výstižnou satiru. Některé postavy a fráze z jeho her jsou natolik známé, že přešly i do běžné řeči (např. slovo harpagon označuje lakomce).

12 Autoři – Molière – dílo - lakomec
Literární druh: drama žánr: klasicistní komedie, prvky satiry Dějiště: Paříž Jazyk: hovorový, zvláštní slovosled, zvláštní vyjadřování(bratr a sestra si vykají) Kompozice: chronologická Téma: Lakomství pana Harpagona Děj se odvíjí pomocí dialogu, někdy monolog Dělení na 5 dějství, ještě se dělí na jednotlivé výstupy, scénické poznámky

13 Autoři – Molière – dílo – lakomec - děj
Lakomec Harpagon je nenasytný po stále větším majetku Pomocí své lásky k penězům a majetku řídí veškeré vztahy ve své rodině i okolí. Dceru nutí, aby si vzala bohatého ale starého muže, Svému synovi Kleantenovi se snaží odloudit chudou snoubenku Marii, kterou si sám oblíbil Byla ukradena skříňka s penězi a Lakomec jí hledá. Lakomec se chystal ke svatbě s Marií, ale pro ztrátu peněz se jí vzdá a chce jen, své peníze zpět. To se stane a on dovolí Kleantenovi, aby si ji vzal. Sám je neuvěřitelně šťastný, že má zpátky své peníze

14 Autoři – Molière – dílo - přehled
Létající doktor (1645), fraška Molièrovy kočovné společnosti, česky též jako Podvodný lékař nebo Příležitost dělá lékaře Potřeštěnec (1655), premiéra v Lyonu, česky Popleta aneb láska s překážkami, Hoře lásky (1656), premiéra v Béziersu, česky též jako Trampoty zamilovaných, Zamilovaný doktor (1658, Le Docteur amoureux), fraška, inspirovaná komedií dell'arte, úspěšně sehraná v Louvre před králem Ludvíkem XIV., počátek Molièrova působení v Paříži a u královského dvora

15 Autoři – Molière -smrt Před představením své poslední hry Zdravý nemocný Moliére řekl: "Dnes se mi bude špatně hrát“ Sám nemocný odmítl zrušit představení Po představení jakmile zmizel z jeviště, spadl na zem. Začal silně kašlat a na rtech se mu objevily krvavé sraženiny. Jeho kolegové nevěděli, jak Moliérovi pomoci, a odvezli ho domů. Pak ale dostal další záchvat chrlení a v deset hodin večer zemřel

16 Autoři – Pierre Corneille
(6. června 1606 – 1. října 1684) byl francouzský dramatik, básník a lyrik. Jeho otec, byl královským advokátem pro Normandii a správce lesů a vod rouenského vikomství. Matka, Marthe Le Pesant de Bois-Guilbert, rovněž pocházela ze vznešené rodiny. Ze sedmi dětí byl Pierre nejstarší. Kromě něj se proslavil i mladší bratr Thomas Corneille a jejich synovec, slavný Bernard le Bovier de Fontenelle. Vzdělání získal na jezuitské koleji v Rouenu a advokátem se stal jen, aby nezklamal svého otce. Přísahu složil v roce 1624. pjér kornej

17 Autoři – Pierre Corneille – dílo - charakteristika
Jeho díla ovlivnila především antika. Jeho hrdinové jsou čestní a vlastenci, toto pojetí dramatu ovlivnilo celý klasicismus. Jeho dílo stojí na následujících morálních principech: Filozofie stoicismu: Hrdina je schopen ovládnout své vlastní pocity a vášně. Křesťanská morálka: Teorie kladných (láska, přátelství, lítost) a záporných (nenávist, hněv, žárlivost, touha po pomstě) vášní.

18 Autoři - Jean Racine (22. prosince 1639 – 21. dubna 1699) byl francouzský dramatik, jeden z „velké trojky“ francouzských dramatiků 17. století (spolu s Molièrem a Corneillem) 12. ledna 1673 se stal, na přání Ludvíka XIV., členem Francouzské akademie žán rasín

19 Autoři - Jean Racine - život
Racine byl synem písaře v solném mlýně. Ve třech letech se stal úplným sirotkem. Starala se o něj babička a tety Od deseti let studoval v Port-Royalu. Roku 1653 odchází na kolej do Beauvais. Vratil se roku 1655 a o tři roky později odchází do Paříže na roční pobyt na Harcourtskou kolej Roku 1677 se oženil s Kateřinou Romanetovou, dcerou královského pokladníka z Amiens. Měli spolu sedm dětí

20 Autoři - Jean Racine - dílo
Psal především tragédie, ale máme od něj i jednu komedii Britannicus Berenika Bajazid Mithridates Ifigenie Faidra Ester Atalia

21 Autoři - Jean Racine – dílo - Faidra
Jeho nejznámější tragédie Děj se odehrává ve starověkém Řecku Král Theseus se podruhé ožení s mladou dívkou Faidrou, jeho syn Hippolytos to těžce snáší. Faidra je však do Hippolyta zamilovaná, ale snaží se své city potlačit. Faidra se dovídá o tom, že Theseus v cizině zahynul. Rozhodne se Hippolytovi vyznat ze svých citů, ale ten její návrhy odmítá. Nabídne mu, že se s ním podělí o athénský trůn. Theseus však mrtvý není a vrací se z ciziny. Faidřina chůva mu poví, že se Hippolytos pokusil zneuctít Faidru. Theseus ho okamžitě vyžene z domu. Faidra si uvědomuje, že byl Hippolytos nařknut neprávem, vypije jed, ale předtím se ještě přiznává Theseovi, že byl oklamán.

22 Autoři - Jean de La Fontaine
(8. června 1621, Château-Thierry dubna 1695, Paříž) byl francouzský bajkař a básník Studoval na koleji v Château-Thierry, kde se skvěle naučil latinu, ale, ať už tomu bylo z nedbalosti nebo z lenivosti, poněkud opomínal řečtinu V roce 1641 se přemístil do pařížského kláštera v ulici St Honoré, kde se věnoval modlitbám a Bohu. Mnišský život jej ale neuspokojoval o nic víc než předchozí studia. Znova se vrátil ke studiím práv a v roce 1649 získal v Paříži titul.

23 Autoři - Jean de La Fontaine - dílo
Jedná se o snad nejznámějšího klasicistního básníka vůbec Jeho bajky byly komponovány spíše jako malá dramata, která se vyznačovala výraznou alegoričností Své bajky také často aktualizoval podle vývoje a potřeb společenské kritiky Inspirací mu bil Ezop 1654 Eunuque a překlad divadelní hry od Térence 1658 Dopis abatyši z Mouzon - Adonis 1659 Le Songe de Vaux

24 Autoři - Carlo Goldoni (25. února 1707, Benátky – 6. února 1793, Paříž) byl proslulý italský dramatik, především autor mnoha desítek komedií Narodil se v rodině lékaře Giulia Goldoni a Margherity Salvioni Číst a psát se naučil už ve čtyřech letech, svou první hru napsal v devíti letech

25 Autoři - Carlo Goldoni - život
Stěhovavý život nezdařile podnikavého otce a vlastní neposednosti jej hnaly od dětských střevíčků nejrůznějšími městy severní Itálie: než ve 40 letech zakotvil k trvalejšímu pobytu jako profesionální dramatik v Benátkách . Pokusil se studovat filosofii u dominikánů v Rimini (1720–1721), práva, která dokončil až v roce 1731 v Ravenně. Mezitím psal další hry, kočoval s hereckou společností, pracoval v různých advokátních kancelářích V roce 1763 odjel do Paříže, kde se stal vychovatelem královských dcer a psal další komedie. V letech 1784–1787 napsal své Paměti. V roce 1792 mu Národní konvent zastavil penzi. Obnovil mu ji na přímluvu přátel v únoru Zemřel v chudobě den před tímto rozhodnutím.

26 Autoři - Carlo Goldoni - dílo
Kolos (1724) – satira, kvůli níž byl vyloučen z koleje v Pavii Belisar (1734) – první kompletní hra, hraná v kamenném divadle Světák Jerolým (1738) – autorova první komedie s psanými i improvizovanými částmi Komteska (1743) – první realizované libreto ke komické opeře Sluha dvou pánů (1745) Lhář ( )

27 Informace o prezentaci
Vytvořil: Petrásek Jan Datum: Třída: A1 Předmět: Český jazyk Kompatibilita: Office 2010 (doporučeno), Office