Číslo a název projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0619 OP: Vzdělávání pro konkurenceschopnost Zvyšování vzdělanosti pomocí e-prostoru Název a adresa školy Soukromá.

Prezentace na téma: "Číslo a název projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0619 OP: Vzdělávání pro konkurenceschopnost Zvyšování vzdělanosti pomocí e-prostoru Název a adresa školy Soukromá."— Transkript prezentace:

1 Číslo a název projektu CZ.1.07/1.5.00/ OP: Vzdělávání pro konkurenceschopnost Zvyšování vzdělanosti pomocí e-prostoru Název a adresa školy Soukromá střední škola a jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Č. Budějovice, s.r.o., Jeronýmova 28/22, České Budějovice Kód materiálu Klíčová aktivita III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název materiálu DUM č. 10 – Historický vývoj Československa z pohledu hospodářství léta 20. století Autor Ing. Kateřina Smejkalová Tematická oblast Makroekonomie Anotace DUM je určen pro výklad učiva předmětu Makroekonomie jako příprava na maturitu, dále jako podklad pro výuku makroekonomie v prvním ročníku Ročník Ročníky 4., 1. a dále dle potřeby jako výchozí /doplňující při výkladu v ročníku 2. a 3. Datum tvorby Leden 2014 Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora

2 Historický vývoj Československa z pohledu hospodářství 1918 - 1988
Principy a odlišnosti, privatizace, restituce Historický vývoj Československa z pohledu hospodářství

3 Osnova Úvod Hospodářské dějiny Československa 1918 - 1988
Shrnutí a závěr

4 Makroekonomie je důsledkem společenského vývoje.
Společenský vývoj je tedy nadstavbou s nezastupitelnou rolí pro pochopení problematiky.

5 Odrazový můstek pro naši exkurzi: Rakousko-Uhersko

6 Odrazový můstek pro naši exkurzi do minulosti: Rakousko-Uhersko
Před r byly České země součástí habsburské monarchie (po Rusku největším státním celkem v Evropě) Hospodářství se rozvíjelo paralelně a alternativně k aktuálním koloniálním trendům v Z a J Evropě Hospodářské zájmy nabývaly spíše charakteru regionálního Postupné zpomalování až pokles hospodářského významu monarchie během 19. století Dominuje zemědělství v rámci Rakouska-Uherska České země mají průmyslově-agrární charakter podpořený obchodem a tedy se silným postavením v monarchii

7 České země v 90. letech 19. století produkují téměř 2/3 průmyslové produkce Rakousko-Uherska
České země mají téměř monopolní postavení v některých odvětvích (výroba porcelánu, textilní výroba…)

8

9 Vznik institucí 1919 – Československá měnová reforma = „Rašínova měnová reforma“ Úkol reformy: Oddělit československý peněžní oběh od ostatních částí bývalé monarchie Alois Rašín – ministr financí a tvůrce reformy

10 Alois Rašín

11 Kroky měnové reformy A. Rašína:
Uzavřít státní hranice Okolkovat veškeré oběživo, které se nacházelo na území Československa Část finančních prostředků (neokolkovaná) zadržena ve formě nucené státní půjčky Zavedena koruna československá v poměru 1:1

12 Cíle měnové reformy A. Rašína:
Osamostatnit peněžní oběh Zlikvidovat inflační peníze, které vznikly v důsledku 1. světové války Vytvořit novou československou měnu Založit měnovou politiku na zvyšování kupní síly měny Vytvořit „zlatý standard“ = spojit korunu se zlatem = vytvořit potřebné zlaté rezervy (zlatý poklad)

13 Zlatý poklad vznikl dobrovolnými dary a výnosem státní půjčky ve zlatě a stříbře.
Půjčka byla splacena do roku 1926 Provedení a výsledky reformy dodnes chápány jako obdivuhodné Československá koruna se stala jednou z nejstabilnějších měn v Evropě.

14 První republika Ve znamení rozvoje
Ekonomika ČSR mezi 10-ti nejvyspělejšími státy světa Problémem: - výrazné hospodářské a sociální rozdíly mezi historickým územím (Čechy, Morava, Slezsko a Slovensko) Na Slovensko odchod české inteligence Zásah hospodářské krize – v roce 1933 v Československu téměř 1 milion nezaměstnaných

15 http://commons. wikimedia

16 http://www.csaf.cz/print.php?clanok=857, 7.1.2014

17 ČSR po Mnichovské dohodě (září 1938)
Zlikvidována samostatná měnová a fiskální politika Rozbití hospodářských vztahů Násilné podřízení ekonomiky německým hospodářským zájmům Nucená správa fašistickou vládou

18 Hospodářské důsledky německé okupace Českých zemí (Protektorátu Čechy a Morava 1939-1945)
Podniky – nucená správa hospodářských podniků; nacisté plně kontrolují výrobu nejdůležitějších jednotek; určeny normy a objemy produkce; německý kapitál ovládá podniky Zemědělství – německá snaha postupně kolonizovat prostor Obchod a bankovnictví – po okupaci vyhlášen kurs marky a koruny 1:10 Finance – kontrola Německem; Protektorát nucen platit tzv. válečnou daň ( mld. korun, mld. korun); Český stát připraven o 43 tun ryzího měnového zlata Spotřeba domácností – zavedeny potravinové lístky, šatenky na textil a poukázky na obuv; postupně příděly snižovány a tím posilování černého obchodu – růst cen

19 Protektorát Čechy a Morava
Zajímavost: Potravinové lístky určeny pro 3 kategorie obyvatel: Obyčejní spotřebitelé – nárok na 2 900g chleba/týden; 500 g masa/ týden; 210 g jedlého tuku; 2 l mléka Těžce pracující Velmi těžce pracující

20 Potravinové lístky – Protektorát Čechy a Morava

21 Poválečná léta Den znárodnění Zkonfiskován majetek = vyvlastněn bez náhrady ve prospěch státu Nová měnová reforma Úkolem bylo snížit objem peněz v oběhu a znovu zavést československou korunu.

22 Dvouletý plán obnovy Předsedou vlády K. Gottwald – počátek cesty k socialismu 1947 – Vláda ČSR odmítá jednání týkající se Marshallova plánu (příčinou byla výhrůžka vůdce SSSR Stalina, který by vnímal účast na ČSR na jednání jako čin namířený proti SSSR) Marshallův plán dle doktríny prezidenta USA Trumana dělí státy na 2 skupiny a/ demokratické – obdrží podporu USA b/ totalitní – neobdrží podporu USA Nakonec podepsána dohoda ČSR a SSSR Od léta ekonomické skupiny států: „Východ“ a „Západ“

23 Období socialistického státu v Československu 1948-1989
Centrální plánování – řízeno z jednoho centra Směrnice pro hospodářský a sociální rozvoj Pětiletky = pětiletý plán = základní ekonomický zákon zemí se socialistickým zřízením Dle pětiletých plánů organizováno celé hospodářství země

24 Centrální plánovací komise určovala:
Kde se co bude vyrábět? Za jakou cenu? Jaké budou mzdy? Kolik bude pracovníků v jednotlivých podnicích?

25 Pětiletky 1. pětiletka Industrializace, kolektivizace vesnice, zakládání družstev, budování těžkého průmyslu 1953 – měnová reforma 1954 – X. sjezd KSČ – konstatuje vysoké tempo růstu ekonomiky a zvýšení průmyslové produkce Schválení plánu na roky – prioritou zemědělství (zaostávalo) – mechanizace, traktory, družstevní objekty, strojní-traktorové stanice, JZD, vyučení odborníci s kvalifikací 2. pětiletka Upevňování základů socialistické ekonomiky

26 Pětiletky 3. pětiletka 1961-1965 4. pětiletka 1966-1970
60. léta – uvolnění centrálního direktivního plánování Ekonomická škola Oty Šika Ota Šik – český ekonom a politik Pražského jara Člen ÚV KSČ Tvůrce hospodářských reforem, které označujeme jako „třetí cesta“ Třetí cesta – liberalizace cen, pomalejší liberalizace zahraničního obchodu

27

28 Číst: KOHOUT. Dramata a frašky ekonomie: Kohout se ptá Kohouta
Číst: KOHOUT. Dramata a frašky ekonomie: Kohout se ptá Kohouta. ISBN , str

29 5. pětiletka 6. pětiletka 7. pětiletka 8. Pětiletka

30 Opakování: Vytvořte projekt – myšlenkovou mapu na přednesené téma. Práce v tříčlenných skupinách. Využijte materiálů z odborného tisku, internetu, dále vlastní kreativitu. Podrobné zadání přednese pedagog.

31 Využité zdroje: ČECH, Zdeněk a Zdeněk MENDL. Drsný střed Evropy: Rozhovory s Tomášem Ježkem. 1.vyd. Řitka: Daranus, 2006, 260 s. České dějiny (Daranus). ISBN HUSÁK, Petr a Zdeněk MENDL. Budování kapitalismu v Čechách: Rozhovory s Tomášem Ježkem. 1.vyd. Praha: VOLVOX GLOBATOR, 1997, 293 s. Universum (Knižní klub). ISBN KOHOUT, Pavel a Zdeněk MENDL. Dramata a frašky ekonomie: Kohout se ptá Kohouta. 1. vyd. Příbram: Pistorius, 2011, 179 s., [16] s. obr. příl. Universum (Knižní klub). ISBN