Národní parky v ČR.

Prezentace na téma: "Národní parky v ČR."— Transkript prezentace:

1 Národní parky v ČR

2 Chráněná území ČR A) maloplošná B) velkoplošná
(přírodní rezervace, chráněná naleziště, chráněné přírodní výtvory, …) B) velkoplošná (chráněné krajinné oblasti CHKO a národní parky NP)

3 Národní parky v ČR

4 NP v ČR KRNAP NP České Švýcarsko Šumavský NP NP Podyjí

5 Zóny NP 1. zóna: (přísná přírodní) zahrnuje nejcennější území s nejvýznačnějšími přírodními hodnotami. Je zde omezen zásah člověka na nejmenší míru a návštěvníkům je vstup povolen pouze po vyznačených turistických trasách. Hranice 1. zóny jsou v terénu vyznačeny červenými pruhy na hraničních stromech a tabulemi 1. zóna NP. 2. zóna: (řízená přírodní) je území s významnými přírodními hodnotami, které ovlivnil člověk svou činností a hospodařením. V této zóně probíhá hospodářská činnost, jejíž cílem je udržení přírodní rovnováhy s co nejširší druhovou rozmanitostí a postupné přiblížení lesních ekosystémů přirozeným společenstvím. Tato zóna je využívána k turistice a k rekreaci. Pohyb návštěvníků zde není omezen, ovšem za dodržování zásad ochrany přírody a návštěvního řádu. 3. zóna: (okrajová) je území člověkem značně pozměněné a zahrnuje střediska soustředěné zástavby. Tato zóna je určena k trvalému bydlení, pro služby, zemědělství, turistiku, rekreaci při dodržování zásad ochrany přírody.

6 KRNAP Krkonošský národní park, též KRNAP, je chráněné území v severní části České republiky. Rozloha 548 km2. Z velké části leží na severozápadu okresu Trutnov, ale zasahuje také do okresu Semily a Jablonec nad Nisou. Severní hranice parku je vedena po státní hranici, která ho současně odděluje od Karkonoskiego Parku Narodowego. Hranice ochranného pásma dále pokračuje od Žacléře, k Mladým Bukům, Rudníku, Vrchlabí, Jilemnici, Vysokému nad Jizerou a ke Kořenovu.

7 KRNAP - historie Krkonošský národní park byl vyhlášen 17. května 1963 vládním nařízením č. 41/1963, čtyři roky po polském Karkonoskem Parku Narodowem, který byl založen 16. ledna Roku 1986 byl národní park rozšířen o ochranné pásmo vyhláškou vlády č. 58/1986

8 KRNAP Současně s tím bylo rozhodnuto o rozdělení parku do tří zón – přísná přírodní, řízená přírodní a okrajová. Roku 1992 byly oba národní parky na české i polské straně společně zařazeny do sítě biosférických rezervací UNESCO.

9 Sněžka 1602 m

10 Endemity Krkonoš bedrník obecný skalní, chrastavec rolní krkonošský, jeřáb krkonošský, kuřička krkonošská, lomikámen pižmový čedičový, ostřice pozdní krkonošská, prvosenka vyšší krkonošská, světlík drobnokvětý krkonošský, svízel sudetský, zvonek český, přes 20 druhů jestřábníků, například jestřábník labský, licholabský, stopkatý, český, Uechtritzův, velkokvětý, skalní, stopkatý, krkonošský červený či jestřábník rudochlupáček a řasa Corcontochrysis noctivaga.

11 Glaciální relikty Krkonoš
Glaciální relikty: kontryhel mlhový, lomikámen sněžný, ostružiník moruška, ostřice zaplavovaná, rašeliník Lindbergův, vrba laponská, všivec sudetský, zimolez severní.

12 Ostružiník moruška gl.relikt

13 NP Šumava Národní park vznikl v roce 1991 .
Účelem jeho vzniku bylo ochránit pestrou mozaiku unikátních rozsáhlých rašelinišť, smrkových i bukových pralesů, horských luk, nespoutaných řek a ledovcových jezer. Tvoří největší souvislý komplex lesů ve střední Evropě, často bývá proto označován jako zelená střecha Evropy . Domov zde mají desítky ohrožených druhů rostlin a živočichů, jako jsou rys, tetřev. Některé druhy hmyzu se nevyskytují nikde jinde na světě než právě v šumavských rašeliništích.

14 Následky orkánu Kyril V lednu 2007 zasáhl park orkán Kyrill, který dosahoval v nárazech rychlosti až 170 km/h, většinou okolo 130 km/h. Způsobil rozsáhlé škody na lesních porostech, kolem 840 tisíc m3 padlého dřeva. NP dlouhodobě zápasí s kůrovcem

15 Šumava Chalupská slať Černé jezero

16 NP Podyjí Národní park Podyjí je dosud jediným moravským národním parkem. Byl vyhlášen ke dni 1. července nařízením vlády ČR č. 164/1991 Sb. Na ploše 63 km² v nejcennějších oblastech bývalé CHKO Podyjí. Národní park Podyjí je se svou rozlohou nejmenším národním parkem v České republice

17 NP Podyjí Jeho celková rozloha je 63 km čtverečních.
Nejvyšší bod má nadmořskou výšku 536 m n. m. Nejnižším bodem je 207 m n. m. Park je zalesněn z 84 %, kromě běžných lesních porostů se zde vyskytují mnohé vzácné dřeviny a hlavně endemický jeřáb muk hardeggský.

18 NP Podyjí - flóra NP Podyjí patří mezi druhově nejbohatší velkoplošná chráněná území ČR. Vyskytuje se zde 77 druhů chráněných rostlin kýchavice černá, měsíčnice vytrvalá, brambořík nachový, divizna nádherná, koniklec velkokvětý, kosatec dvoubarvý, volovec vrbolistý, 18 druhů orchidejí a další.

19 NP Podyjí

20 Brambořík nachový

21 NP Podyjí - fauna Z bohatě zastoupených živočichů žije na území parku vydra říční, ve stepních partiích sysel obecný. Vzácné ptáky zastupuje dudek chocholatý, čáp černý, výr velký, skorec vodní a další. Z plazů se v NP Podyjí vyskytují všechny druhy užovek. Rovněž hmyz je zastoupen mnoha jinde vzácnými druhy, jako je například roháč obecný, kudlanka nábožná, tesařík obrovský, nosorožík kapucínek, otakárek ovocný, jasoň dymnivkový a jiné.

22 NP České Švýcarsko Národní park České Švýcarsko je jeden ze čtyř národních parků České republiky. Nalézá se v okrese Děčín mezi obcemi Hřensko a Chřibská a zaujímá oblast při státní hranici se Německem, která ho odděluje od NP Saské Švýcarsko. Hlavním předmětem ochrany jsou unikátní skalní města a na ně vázaní živočichové a rostliny. Oblast je známa především svými skalními útvary — věžemi, branami, stěnami, které vystupují nad souvislé lesy. Význačné jsou též soutěsky Kamenice a Křinice.

23 NP České Šv.

24 Fauna a flóra Vlivem velkých teplotních i vlhkostních rozdílů mezi plošinami a kaňonovitými údolími se ve vyšších suchých a teplých polohách nacházejí porosty borovice lesní s přimíšenou břízou a jeřábem, ve stinných údolích rostou chladnomilné smrky, buky, kleny a javory. Významné jsou zbytky původních lesů, které se zachovaly na nedostupných skalách. Ze vzácnější fauny se zde vyskytuje i výr velký, krkavec velký, skorec vodní, plch zahradní, čáp černý a vzácně se zde vyskytuje nově vysazený rys ostrovid a sokol stěhovavý. Z významných rostlin zde roste rojovník bahenní, šicha černá, violka dvoukvětá, čípek objímavý, žebrovice různolistá, různé kapraďorosty a četné druhy mechů.