Identifikace antropogenních tlaků v české části mezinárodního povodí řeky Odry Odpovědný řešitel Ing. Přemysl Soldán, Ph.D. DÚ III.1 – Produkce znečištění.

Prezentace na téma: "Identifikace antropogenních tlaků v české části mezinárodního povodí řeky Odry Odpovědný řešitel Ing. Přemysl Soldán, Ph.D. DÚ III.1 – Produkce znečištění."— Transkript prezentace:

1

2 Identifikace antropogenních tlaků v české části mezinárodního povodí řeky Odry Odpovědný řešitel Ing. Přemysl Soldán, Ph.D. DÚ III.1 – Produkce znečištění rybami v závislosti na druhu a množství předkládaného krmiva /Informace o dosažených výsledcích řešení získaných v průběhu let / Hlavní řešitel: Ing. Jana Máchová Spoluřešitelé: RNDr. Richard Faina Ing. Olga Valentová Ing. Pavel Lepič Ing. Hana Kroupová, Ph.D. Mgr. Petra Beránková Ing. Jan Mráz Ing. Martin Bláha Ing. Jan Turek

3 Hlavní cíle DÚ III.1 Zpracování poznatků z  řešení státního úkolu C „Rozvoj chovu ryb včetně využití odpadního tepla“– jeho věcné části „Sledování vlivu intenzifikace rybářství na kvalitu vod v rybnících“ B) Porovnání produkce znečištění rybami krmenými rozdílnou potravou C) Porovnání produkce ryb a míry zatížení vodního prostředí při extenzivním chovu ryb a při chovu ryb s rozdílnou intenzitou přikrmování

4 A) Poznatky z řešení státního úkolu
zpracován přehled výsledků z let 1981 až 1984 získaných na rybnících tzv. I. kategorie (extenzivní způsob hospodaření – bez přikrmování a hnojení) II. kategorie (udělením výjimky dána možnost přikrmování a aplikace hnojiv s podmínkou, že nebudou překračovány tehdy platné ukazatele přípustného znečištění vody) Konstatováno, že rybářské hospodaření v mezích kategorie II není v rozporu se zachováním kvality vody v rybnících. (Velmi pozitivní výsledky získány v případě eliminace fekálního znečištění!)

5 Návrh, aby v případě rybníků byly tolerovány následující hodnoty:
pro BSK5: 12 – 16 mg/l (dříve požadováno 4 a 8 mg/l, v současné době 6 mg/l) pro CHSKMn: 23 – 30 mg/l (dříve požadováno 8 a 20 mg/l, v současné době CHSKCr 35 mg/l

6 skupina “přirozená potrava“)
B) Produkce znečištění rybami krmenými rozdílnou potravou při rozdílné intenzitě rybářského hospodaření Laboratorní pokus s použitím ryb odlovených z experimentálních rybníků s rozdílným způsobem rybářského hospodaření (skupina „pšenice“ a skupina “přirozená potrava“)

7 Odlov kaprů

8 Laboratorní sledování

9 Separace vodné fáze a pevného podílu
Ve 24 hodinových intervalech veškerá voda přefiltrována přes uhelon 40 μm, následně provedeny analýzy pevné i vodné fáze exkrementů Délka pokusu: 72 hodin

10 Kontrola produkovaného znečištění

11 Produkce znečištění rybami - sušina nerozpuštěných látek v pevném a vodném podílu exkrementů

12 Produkce znečištění rybami – organické látky ve vodné fázi exkrementů

13 Produkce znečištění rybami – dusík celkový a dusík amoniakální ve vodné fázi exkrementů

14 Produkce znečištění rybami – fosfor celkový a fosfor ortofosforečnanový ve vodné fázi exkrementů

15 Fosfor ve vodné fázi exkrementů – rok 2009 (výrazně vyšší intenzita chovu)

16 V pevné fázi exkrementů zachyceno:
Celkový dusík - u ryb přikrmovaných pšenicí cca 10 % dusíku v porovnání se záchytem ve vodné fázi - u ryb, které měly k dispozici pouze přirozenou potravu cca 5 % dusíku v porovnání se záchytem ve vodné fázi Celkový fosfor - u ryb přikrmovaných pšenicí cca 60 % fosforu v porovnání se záchytem ve vodné fázi - u ryb, které měly k dispozici pouze přirozenou potravu, cca 20 % fosforu v porovnání se záchytem ve vodné fázi

17 Přikrmování granulemi
Produkce znečištění rybami zachycené ve vodné fázi exkrementů (mg.kg-1.den-1) - souhrn výsledků za tříleté trvání projektu Sledovaný parametr Přirozená potrava Přikrmování pšenicí Přikrmování granulemi Nerozpuštěné látky ≈ 500 ≈ 1 000 CHSKCr 800 – 1 200 1 300 – 2 000 CHSKMn ≈ 300 600 – 1 000 Pcelk. 8 - 25 4 - 22 P-PO43- 2 - 4 Ncelk. N-NH4+ 60 – 200

18 C) Porovnání produkce ryb a míry zatížení vodního prostředí při extenzivním chovu ryb a při chovu ryb s mírným přikrmováním pšenicí 2 skupiny po 4 experimentálních rybnících: „přirozená“ – rybníčky č. 42, 46, 47, 48 ryby odchovávané extenzivním způsobem (pouze na přirozené potravě) „pšenice“ – rybníčky č. 41, 43, 44, 45 ryby přikrmované pšenicí (cca 2 % aktuální hmotnosti ryb)

19 Kontrola hydrochemických a hydrobiologických parametrů
Jedenkrát týdně měřeny: teplota, kyslík, průhlednost V měsíčních intervalech měřeny: pH, KNK4,5, CHSKCr, CHSKMn, BSK5, N-NO2-, N-NO3-, N-NH4+, Ncelk., P-PO43-, Pcelk., nerozpuštěné látky, prováděna kontrola zooplanktonu, fytoplanktonu a stanoven saprobní index podle nárostů.

20 Organické látky (průměrné hodnoty) (imisní standardy pro CHSKCr 35 mg/l, pro BSK5 6 mg/l,
dřívější CHSKMn 20 mg/l)

21 Hodnoty pH, dusíku a fosforu ve vodě (imisní standardy : pH = 6 – 8, Ncelk. 8 mg.l-1l Pcelk. 0,2 mg.l-1)

22 Procento nedodržení hodnot imisních standardů (%)
Parametr Standard Přirozená potrava Přikrmování 2008 2009 2010 pH 6 - 8 53 9 5 16 O2 (hladina) ≥ 6 18 4 2,5 46 30 O2 (50 cm) - 15 70 BSK5 6 67 90 50 80 100 88 CHSKCr 35 44 73 Pcelk. 0,2 55 10 93 NL 25 65 60

23 Vztahy mezi koncentrací nerozpuštěných látek a koncentrací celkového fosforu a CHSKCr a BSK5 ve vodě pokusných rybníků

24 Závěry 1) Samotné navýšení rybí obsádky (bez dalších intenzifikačních zásahů) zhoršuje kvalitu vody 2) Příliš vysoká intenzita rybářského hospodaření vede k výraznému snížení efektivity hospodaření i ke zhoršení kvality vody 3) Samotné ryby působí jako eutrofizující prvek, ryby přikrmované produkují výrazně vyšší množství nerozpuštěných látek a více zatěžují vodu organickými látkami 4) Prokázány těsné závislosti mezi množstvím nerozpuštěných látek ve vodě a hodnotami CHSKMn, CHSKCr, Pcelk.

25 Výstupy: Výsledky získané při řešení projektu byly prezentovány na konferenci Toxicita a biodegradabilita odpadů a látek významných ve vodním prostředí (Vodňany, 2009) a jsou přijaty do tisku v odborném recenzovaném časopisu. A) Články v odborném recenzovaném časopisu (v tisku) 1) J. Máchová, O. Valentová, R. Faina, Z. Svobodová, H. Kroupová, J. Mráz. Znečištění produkované kaprem obecným z různých podmínek odchovu. Bulletin VÚRH Vodňany 2) J. Máchová, R. Faina, J. Mráz, J. Picková, O. Valentová, P. Beránková, E. Sudová, Z. Svobodová. Vliv intenzity rybářského hospodaření na kvalitu vody v rybnících a kvalitu masa ryb. Bulletin VÚRH Vodňany B) Certifikovaná metodika: Valentová, O., Máchová, J., Faina, R., Kroupová, H., Svobodová, Z., Souprava Combi - terénní analýzy vody. Edice metodik, VÚRH, Vodňany, č.90, 28 s. 

26 Děkuji Vám za pozornost!