Teplota periferních části těla Mgr. Milan Hampl EU OPVK ICT2-1/ICT07 Základní škola Olomouc, Heyrovského 33 Určeno pouze pro výuku Žádná část ani celek.

Prezentace na téma: "Teplota periferních části těla Mgr. Milan Hampl EU OPVK ICT2-1/ICT07 Základní škola Olomouc, Heyrovského 33 Určeno pouze pro výuku Žádná část ani celek."— Transkript prezentace:

1 Teplota periferních části těla Mgr. Milan Hampl EU OPVK ICT2-1/ICT07 Základní škola Olomouc, Heyrovského 33 Určeno pouze pro výuku Žádná část ani celek nesmí být použit pro komerční účely

2 Identifikátor materiálu: EU OPVK ICT2-1/ICT07 ŠkolaZákladní škola Olomouc, Heyrovského 33 Číslo projektuCZ.1.07/1.4.00/21.1217 Název projektuMáme šanci číst, zkoumat a tvořit AnotaceŽáci si upevní a prohloubí znalosti při samostatné práci AutorMgr. Milan Hampl NázevTeplota periferních částí těla Očekávaný výstupProcvičení a prohloubení znalostí s využitím digitální technologie, Vzdělávací oblast - oborVolitelné předměty - Informatika Klíčová slovaExotermická reakce, endotermická reakce Druh učebního materiáluPrezentace Druhy interaktivity Měření fyzikálních veličin s pomocí počítače, motivace, procvičení a ověření znalostí využití počítače v technické praxi. Cílová skupinaŽáci Stupeň a typ vzděláváníZákladní škola II. stupeň Typická věková skupina8. a 9. ročník ZŠ Datum / období vzniku VMProsinec 2012

3 Ovládání Doplnění učiva, zajímavosti - externí odkaz (nutné aktivní připojení) Pro zobrazení průběhu měření je nutný nainstalovaný Adobe Flash Player Možno nainstalovat zde: http://get.adobe.com/cz/flashplayer /http://get.adobe.com/cz/flashplayer / V tomto typu prezentace jsou odkazy na externí internetové stránky, odkazy je nutno občas aktualizovat. Proto se stejné prezentace mohou vyskytovat v různých verzích. Kompletní dynamický záznam měření je součástí prezentace. Toto řešení není zrovna obvykle, ale v tomto případě má informační i metodický význam. Pokud by záznam měření nefungoval korektně (problém s flashplayer) jsou přiloženy i statické záznamy měření. Verze 1.2

4 Obsah Metodické poznámky Teorie Senzor Postup Ukázky naměřených grafů Záznam měření

5 Metodické poznámky Cílem této práce je umožnit žákům seznámení se značně opomíjeným využití výpočetní techniky v technické praxi. Žáci většinou dobře znají využití počítačů pro komunikaci, hry, zpracování textových a grafických souborů. Chápou vytváření webových stránek, vyhledávání informací i používání komunitních sítí. Opomíjená však často zůstává velká oblast využití počítačů pro měření fyzikálních a technických veličin i řízení procesů. Zde se žáci mohou prakticky nezmámit s tímto aspektem využití počítačů. Dalším vedlejším efektem je posílení mezipředmětových vztahu mezi informatikou, fyzikou, matematikou a pracovními činnostmi. Přírodovědnému a technickému vzdělání se v poslední době začíná znovu věnovat větší pozornost. Žáci jsou vedeni k samostatné práci, řešení problémů a skupinové práci. Učitel zde zastává funkcí vedoucího experimentu a dbá na bezpečnost žáků i správné použití měřící techniky. Podle interaktivního návodu žáci většinou zvládnou získat požadované výsledky samostatně (případně ve skupině) jen s minimální pomocí učitele. Připojení senzorů někdy vyžaduje radu učitele, měřící software žáci zvládají většinou dobře, ovládání je intuitivní a standardní.

6 Trocha teorie na úvod Odkazy na webové stránky Znalost externích odkanu není nutná pro úspěšné provedení měření, ale tyto informace jsou vybrány pro rozšíření znalostí a mají mnohdy charakter zajímavostí související s tématem měření. Některé stránky obsahují informace značně přesahující učivo základních škol, ale přesto jsou částečně pochopitelné a vhodné i pro tu věkovou skupinu. Teplota lidského těla se obvykle pohybuje těsně pod 37°C. Záleží částečně na okolní teplotě, tělesné námaze i konkrétní části těla (podrobnější informace na externích odkazech). Tělesní jádro (hrudní duti a břišní dutina) si udržuje stálou teplotu. Periferní části těla ( ruce, nohy, nos, uši) mají teplotu nižší. Z hygienických a společenských důvodů je prakticky možné ve škole měřit například teplotu ruky. Pro měření použijeme teploměr Vernier Go!Temp. Tento teploměr je celkem přesný a citlivý. Také je mechanicky poměrně odolný i tak je však nutná opatrnost.

7 Připojení čidla Teploměr Vernier Go!Temp připojíme přímo do počítače přes rozhraní USB.

8 Senzor připojíme k počítači pomoci rozhraní Go!Link Rozhraní Go!Link umožňuje připojit analogové senzory k počítači přes USB rozhraní.

9 Provedené měření Teploměr Go!Temp připojíme k počítači a spustíme měřící software. Kovovou část teploměru držíme tak, aby co největší část byla ukryta v dlani. Nesvíráme ruku příliš silně, ani palcem nepůsobíme velkou silou na kovovou tyč teploměru. Měření nastavíme na dobu 120 – 150 sekund. Po této době teplota stoupá většinou již jen o desetiny stupně. Můžeme také zvýšit frekvenci měření (přibližně na 2 Hz). Po dokončení měření uchováme křivku pro další měření a připojíme k ní popisek se jménem konkrétní osoby. Další osoba bude mít křivku jiné bary. Na jeden graf je vhodné umístit maximálně 8 – 10 křivek, jinak se stává nepřehledný. Obvykle zjistíme značné rozdíly mezi teplotou ruky u různých osob. Můžeme se pokusit vysvětlit tyto rozdíly.

10 Naměřené teploty jsou velmi individuální. U některých jedinců teplota nevystoupí příliš nad teplotu místnosti.

11 Obvykle teplota stoupne nad teplotu místnosti, ale nedosáhne teploty tělesného jádra 37°C