2MO301 „Mezinárodní obchod“

Prezentace na téma: "2MO301 „Mezinárodní obchod“"— Transkript prezentace:

2 2MO301 „Mezinárodní obchod“
Katedra mezinárodního obchodu 2MO301 „Mezinárodní obchod“ Cvičení č. 5: Mezinárodní organizace v mezinárodním podnikání Ing. Ilya Bolotov, Ph.D., MBA

3 Vtip dne: Hlavní zákony organizací (Murphyho?):
“Každá organizace má přidělen jistý počet pracovních míst, která jsou obsazována naprosto nevyhovujícími osobami.” “Čím méně určitá organizace produkuje, tím častěji se reorganizuje.” Zdroj:

4 Program dnešního cvičení
Úvod do mezinárodních organizací Týmová práce a následná diskuze Diskuze o Organizaci pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, OECD

5 Základní informace Mezinárodní organizace v MO – organizace, jejichž účelem je ovlivnit mezinárodní obchod prostřednictvím tvorby pravidel a podmínek pro uskutečnění mezinárodních obchodních operací. Cíle organizací: Podpora mezinárodního obchodu, Usnadnění procedur mezinárodního obchodu, Liberalizace obchodních toků. Členy organzací: Státy a nevládní subjekty.

6 Členění mezinárodních organizací
Podle charakteru: Mezivládní organizace, Spadající pod OSN, podřízené Válnému shromáždění nebo Ekonomické a sociální radě, ECOSOC Stojící mimo OSN (čtyři výjimky: WTO, WCO, OECD a BIS) Nevládní organizace. Podle vlivu na mezinárodní obchod: Organizace s přímým a silným vlivem přímo zaměřené na obchod (WTO, UNCITRAL apod.), Organizace s nepřímým vlivem.

7 Mezivládní organizace
Světová obchodní organizace ( Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj ( Světová celní organizace ( Konference o obchodu a rozvoji ( Mezinárodní obchodní centrum ( Evropská hospodářská komise ( Komise pro mezinárodní právo ( Mezinárodní ústav pro sjednocení soukromého práva ( Banka pro mezinárodní platy ( Brettonwoodské instituce Mezinárodní měnový fond ( Skupina světové banky ( Regionální banky (CEB, EBRD, EIB, MIB, MBES...) Další organizace (UNDP, UNIDO, OPEC…) Nevládní organizace Mezinárodní obchodní komora ( Světová federace obchodních míst (

8 Program dnešního cvičení
Úvod do mezinárodních organizací Týmová práce a následná diskuze Diskuze o Organizaci pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, OECD

9 Týmová práce 4 skupiny Postup: Vezměte kus papíru, napište počáteční písmenko svého příjmení a zvedněte nad hlavou. Až objevíte další členy své skupiny, vyměňte si informace. Příprava: min. Prezentace každá skupina 10 min. (Není potřeba připravovat ppt, stačí poznámky na papíře. Kdo však zvládne a bude hezká +0,5 bodů).

10 Týmová práce - úkoly 1. skupina 2. skupina 3. skupina 4. skupina
Zaměřte se na úlohu a výsledky činnosti Světové celní organizace (WCO), UNCTADu a Mezinárodního obchodního centra (ITC). 2. skupina Charakterizujte Banku pro mezinárodní platby (BIS) a Brettonwoodské instituce (IMF, WB). Zaměřte se zejména na jejich úlohu v MO, cíle, aktivity, výsledky a sdružené členy. Dále se zaměřte na Banku pro mezinárodní platy a to především z hlediska jejího významu pro MO. 3. skupina Charakterizujte stěžejní činnosti a výsledky Evropské hospodářské komise (UNECE), Komise pro mezinárodní právo (UNCITRAL) a Mezinárodního ústavu pro sjednocení soukromého práva (UNIDROIT) z hlediska jejich vlivu na MO. 4. skupina Charakterizujte klíčové aktivity Mezinárodní obchodní komory (ICC) a Světové federace obchodních míst (WTPF). Dále rámcově popište sdružené subjekty a významné události či výsledky, o které se tyto dvě instituce zasadily.

11 Světová obchodní organizace (WTO) (vznikla v r. 1995, předtím GATT)
Má tři hlavní pilíře - oblasti: GATT (obchod se zbožím), 1947 – na založení se podílelo i Československo. GATS (obchod se službami), 1995. TRIPS (práva duševního vlastnictví), 1994/1995. + Mechanismus prověrek obchodních politik. + Systém řešení obchodních sporů. 159 členů (mimo část zemí SNS, Severní Koreu apod.), sídlo: Ženeva. Které země přistoupily v r. 2013? Hlavní orgány: Konference ministrů (schází se min. Jednou za 2 roky), dále Generální rada a Sekretariát (600 pracovníků). Hlavní přínos: liberalizace obchodu a řešení obchodních sporů.

12 Světová celní organizace (World Customs Organization, WCO):
Vznikla z Celního výboru (1947) jako Rada pro celní spolupráci (Customs Co-operation Council, CCC) v Evropě v r. 1952, přejmenována na WCO v r 179 členů, sídlo: Brusel. Cíl: zajištění efektivity a co nejvyšší účinnosti celní správy ve světovém měřítku (světové celní standardy, jednoduchý a účinný celní systém, harmonizace procedur, pomoc celním institucím rozvojových zemí). Pozor! WCO nevytváří celní sazebníky, pouze kódy zboží! Hlavní přínos: Harmonizovaný systém (HS kódy) a celní datový model, systém ATA. Konference OSN o obchodu a rozvoji (United Nations Conference on Trade and Development, UNCTAD): Vznikla institucionalizací konference OSN v r 194 členů, sídlo: Ženeva. Cíl: pomoc v integraci rozvojových a zejména nejméně rozvinutých zemí do světové ekonomiky, především do mezinárodního obchodu a WTO. Hlavní přínos: systém GSP a globální systém obchodních preferencí mezi rozvojovými zeměmi (GSTPDC), informační systém o překážkách obchodu (TRAINS), automatický systém celních dat (ASYCUDA), komoditní dohody v obchodu se surovinami, pomoc s obchodními jednáními a diplomacií, světová síť obchodních míst (GTPN) atd. Publikace a statistiky: Trade and Development Report, World Investment Report, UNCTAD Handbook of Statistics, Least Developed Countries Report a další.

13 Mezinárodní obchodní centrum (International Trade Centre, ITC):
Vzniklo v r. 1964, sídlo: Ženeva. Cíl: podpora rozvojových zemí a zemí s tranzitivní ekonomikou ve světovém obchodě prostřednictvím spolupráce s podnikatelskou sférou (působí v oblastech nepokrytých WTO, UNCTADem a jinými organizacemi). Hlavní přínos: agentura pro technickou spolupráci v konkrétních oblastech obchodu, hlavně pro malé a střední podniky. Priorita: nejméně rozvinuté země (LDC).

14 Mezinárodní měnový fond (International Monetary Fund, IMF):
Banka pro mezinárodní platby (Bank for International Settlements, BIS): Vznikla v r pro řízení německých reparací, později se zapojila do Brettonwoodského měnového systému, Evropské platební unie (EPU) do r a evropské měnové integrace od r do r (při ní působil tzv. Evropský měnový institut, EMI). 60 členů (centrálních bank), sídlo: Basilej, Švýcarsko (pobočky – Hong Kong a Mexiko City). Cíl: podpora měnové a finanční spolupráce a stability ve světě, role banky pro centrální banky a shromáždění statistik. Hlavní přínos: pravidla BASEL (I, II, III), bankovní dohled, bankovní služby pro centrální banky a mezinárodní organizace, krizová pomoc centrální bankám, uložení devizových rezerv (centrální banka centrálních bank) a výzkum finančních trhů. Publikace a statistiky: Zprávy o světovém finančním trhu, čtvrtletní a výroční zprávy. Mezinárodní měnový fond (International Monetary Fund, IMF): 188 členů, sídlo: Washington D.C. Podrobněji viz Kalínská a kol. (2010, kapitola 6) a Štěrbová a kol. (2013, kapitola 8.2). Publikace a statistiky: World Economic Outlook, International Financial Statistics. Skupina světové banky (World Bank Group, WB, WBG): Počet členů se liší podle organizace, sídlo: Washington D. C. Organizace skupiny: IBRD, IDA, IFC, MIGA a ICSID. Podrobněji viz Kalínská a kol. (2010, kapitola 6) a Štěrbová a kol. (2013, kapitola 8.2). Publikace a statistiky: World Development Indicators, Global Development Finance a další.

15 Evropská hospodářská komise OSN (UN Economic Comission for Europe, UNECE):
Vznikla v r s cílem podpory povalečné obnovy, spolupráce a integrace v Evropě. 56 členů (země Evropy + USA a Kanada), sídlo: Ženeva. Cíl: ekonomická spolupráce a integrace obecně, zejména spolupráce v energetice, oblasti životního prostředí, bytové politice, statistikách, obchodě, lesním hospodářství a dopravě (spolupracuje s podnikatelským sektorem, mezinárodními profesními a nevládními organizacemi) Hlavní přínos: Středisko OSN pro usnadňování obchodu a elektronický obchod (UN/CEFACT), systém pravidel pro elektronickou výměnu dat (EDIFACT), kvalitativní standardy pro ovoce a zeleninu, technická standardizace a harmonizace (Recommendation „L“), standardizace v dopravě (silnice „E“), teď, mj. boj s padělky. Komise pro mezinárodní právo UNCITRAL (UN Commission on International Trade Law, UNCITRAL) Vznikla v r 60 členů, sídlo: Vídeň. Cíl: harmonizace a unifikace národních právních předpisů (z oblasti MO: vládní zakázky, mezinárodní arbitráž, elektronický obchod, doprava, insolvence, bezpečnost transakcí a práva duševního vlastnictví). Hlavní přínos: Úmluva OSN o mezinárodní koupi zboží (CISG, 1980), Úmluva OSN o promlčení při mezinárodní koupi zboží, Úmluva OSN o námořní přepravě zboží, doporučuje ke světovému využití Incoterms, UCP 600 a další pravidel.

16 Mezinárodní ústav pro sjednocení soukromého práva, UNIDROIT (International Institute for the Unification of Private Law) Vznikl v r jako pomocný orgány Ligy národů. 63 členů, sídlo: Řím. Cíl: harmonizace a unifikace soukromoprávních vztahů v mezinárodním styku. Hlavní přínos: úprava mezinárodní koupě zboží (z 60. let), nově mezinárodního finančního leasingu, mezinárodního faktoringu a franchizingu, aktualizace předpisů (v r –Principles of International Commercial Contracts).

17 Mezinárodní obchodní komora (International Chamber of Commerce, ICC):
Vznikla v r Členové (podnikatelské subjekty a jejich asociace) z více než 120 zemí, sídlo: Paříž. Cíl: usnadňovat a podporovat otevřený mezinárodní obchod, investice a tržní ekonomiky prostřednictvím jednotných pravidel v obchodních a finančních operacích, standardních mechanismů a harmonizace. Hlavní přínos: Mezinárodní pravidla pro výklad dodacích doložek Incoterms, Jednotné zvyklosti a pravidla pro dokumentární akreditivy (UCP 600), pravidla pro dluhopisy, mezinárodní kodex pro přímý marketing. Mezinárodní rozhodčí soud (cca 500 případů ročně) – Pozor! Řeší spory podnikatelské sféry, nikoli států. Světová federace obchodních míst (World Trade Point Federation, WTPF): Vznikla v r na základě sítě obchodních míst UNCTADu. Sdružuje více jak 100 míst ze 70 zemí světa. Sídlo: Ženeva. Cíl: celosvětová podpora malých a středních podniků v oblasti obchodu, zejména při vstupu na světové trhy, mj. při využití elektronických obchodních technologií. Hlavní přínos: databáze obchodních příležitostí, zdarma přístup pro malé a střední podniky. Obchodní místo – centrum pro informace a usnadnění obchodu.

18 Program dnešního cvičení
Úvod do mezinárodních organizací Týmová práce a následná diskuze Diskuze o Organizaci pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, OECD

19 Diskuze k OECD Časový rozvrh: 15-20 min. Otázky:
1. Co je hlavním cílem OECD? 2. Jaké jsou dle Vašeho názoru nejvýznamnější činnosti OECD v souvislosti s obchodem? 3. Co patří k nejdůležitějším nástrojům OECD? 4. Kolik členských zemí OECD sdružuje? Která/é země se v současné době uchází o členství?

20 Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj Organisation for Economic Co-operation and Development (br. angl. OECD, fr. OCDE) Vznikla v r z Organizace pro evropskou ekonomickou spolupráci (Organisation for European Economic Co-operation, OEEC), která vznikla r v rámci Marshallova plánu. Sídlo: Paříž. 34 členů v r. 2012: Austrálie, Belgie, Česká Republika, Čile, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Irsko, Island, Itálie, Izrael, Japonsko, Jižní Korea, Kanada, Lucembursko, Maďarsko, Mexiko, Německo, Nizozemí, Norsko, Nový Zéland, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Spojené království (Velká Británie), Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Turecko, USA. Uchází o vstup: Rusko. Užší spolupráce s Brazílií, Čínou, Indií, Indonésií a Jižní Afrikou. OECD dále spolupracuje s více než 70 jinými zeměmi v / na Evropě, Kavkazu a Střední Asii, Asii, Latinské Americe, Blízkém Východě a severní Africe.

21 Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj Organisation for Economic Co-operation and Development (br. angl. OECD, fr. OCDE) Cíl: dosažení udržitelného ekonomického růstu a zaměstnanosti, zvýšení životních standardů při zachování finanční stability, podpora rozvoje světové ekonomiky (mj. snížení chudoby ve světě) prostřednictvím liberalizace mezinárodního obchodu, investic a financí. Zaměření: široké, vstupuje téměř do všech oblastí hospodářství (zemědělství, boj s korupcí, pohyby kapitálu, soutěžní právo a politika, spotřebitelská politika, vedení společnosti, rozvojová pomoc, vzdělávání, zaměstnanost, životní prostředí, věda a technika apod.). Struktura: Rada a cca 200 výborů (sekretariát má 2500 pracovníků), zasedání se ročně účastní cca úředníků z členských zemí. Opatření OECD: rozhodnutí Rady, rozhodnutí-doporučení Rady, doporučení Rady, dohoda, konsenzus, úmluva, doporučení výborů, deklarace, směrnice, principy a ujednání (jsou povinná, ale de facto těžko prosaditelná na národní úrovni).

22 Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj Organisation for Economic Co-operation and Development (br. angl. OECD, fr. OCDE) Hlavní přínos: Konsenzus OECD (konsenzus k oficiálně podporovaným exportním úvěrům) z r *, doporučení společného postupu v oblasti životního prostředí a oficiálně podporovaných exportních úvěrů z r. 2007, zprostředkování jednání, technická pomoc vládám a statistická činnost, mj. studie zaměřené na konkrétní členské a nečlenské země. Publikace: OECD Economic Outlook, OECD Factbook, OECD Economic Surveys a Going for Growth. * Konsenzus OECD upravuje exportní financování ve členských zemích, je gentlemanskou (nezávaznou) dohodou pro země OECD, v EU je však povinný na základě práva EU (Acquis communautaire).

23 Členem kterých z probraných organizací je ČR?
Závěr Členem kterých z probraných organizací je ČR? => všech Které organizace spadají pod OSN?

24 Co je třeba odnést z hodiny?
Název organizace a její zkratku. Charakter: mezivládní x nevládní. Počet a složení členů (u WTO a OECD). Cíle / účely. Přínos pro MO: co vytvořili? PS pozor na neprobrané organizace (!)

25 Děkuji za pozornost! Otázky?   ? 

26 Zdroje KALÍNSKÁ, E. a kol. Mezinárodní obchod v 21. století. Grada, Praha ISBN , kapitola 6. ŠTĚRBOVÁ, L. a kol. Mezinárodní obchod ve světové krizi 21. století. Grada Publishing, Praha ISBN: , kapitola 8.2. Webové stránky příslušných organizací, přístup