DOKONALE A NEDOKONALE KONKURENČNÍ PROSTŘEDÍ

DOKONALE A NEDOKONALE KONKURENČNÍ PROSTŘEDÍ

DOKONALÁ KONKURENCE Charakteristika a podmínky
Dokonale konkurenční prostředí můžeme charakterizovat jako prostředí, ve kterém výrobce není schopen ovlivnit cenu, za kterou prodává své statky. Velké množství prodávajících a kupujících Volný vstup výrobců a volný výstup z odvětví Homogenní produkt Dokonalá informovanost kupujících Nulové náklady na změnu dodavatele Snížení statků takže nevede ke zvýšení počtu statků, které je schopen prodat Jinými slovy v dokonale konkurenčním prostředí může za cenu, která se na trhu vytvoří, výrobce prodat neomezené množství statků, respektive takové množství statků, které je schopen či ochoten vyprodukovat.

POPTÁVKA PO PRODUKCI FIRMY V DOKONALÉ KONKURENCI
Poptávka po produkci firmy (d) je Absolutně elastická, tj. nemění se s rozsahem produkce dané firmy, respektive cena nezávisí na rozsahu produkce jedné (kterékoli) firmy P d P0 Q´

PARETOVSKÁ OPTIMÁLNOST DOKONALÉ) KONKURENCE
V praxi bývají podmínky dokonalé konkurence málokdy a v plné míře splněny. Nicméně některé trhy se dokonalé konkurenci velmi blíží Trh mléka, pšenice, vepřového masa apod. Dokonale konkurenční prostředí je totiž prostředím, které můžeme označit za paretooptimální, tedy prostředí, ve kterém Nelze zvýšit užitek nějaké osoby, aniž by se snížil užitek jiné osoby

2.2. Alokační efektivnost znamená, že:
a) není možno zvýšit výrobu jednoho zboží, aniž se sníží výroba jiného zboží b) je možno zvýšit výrobu jednoho zboží, aniž se sníží výroba jiného zboží c) každý ekonomický subjekt může zlepšit svoji situaci, aniž by se zhoršila situace ostatních subjektů d) MU > MC e) MU < MC

2.3. Podmínku alokační efektivnosti splňuje vztah:
a) MU > MC b) MU < MC c) MU = MC = P d) MU = MC = Q e) neplatí ani jedna varianta

KONTROLNÍ ÚKOLY A OTÁZKY
4. Mějme následující tabulku o firmě na nedokonalém trhu. Jak velkou produkci bude chtít tato firma vyrábět, aby maximalizovala zisk? (Q) CENA ZA JEDNOTKU PRODUKCE MC 5 10 6 9 3 7 8 1 2 TR MR 50 54 4 56 2 -2 -4 Výrobce bude, stejně jako v dokonalé konkurenci, vyrábět takové množství statků, pro které platí rovnost MR=MC, čili dané množství je dáno průsečíkem křivek MR a MC. V dané úloze se bude vyrábět množství 7, protože MR>MC.

OPTIMUM FIRMY V DOKONALE KONKURENČNÍM PROSTŘEDÍ
S=MC AC E d= MR=AR P0 PAC Cena je vyšší než průměrné náklady, firmy dosahují ekonomického zisku, tj. pro každou vyprodukovanou jednotku je rozdíl mezi průměrnými příjmy a průměrnými náklady kladný EP>0 Q´0 Q´

VSTUP DALŠÍCH VÝROBCŮ DO ODVĚTVÍ
E0 S1 P0 E1 P1 D Q0´ Q´1 Q´ P MC VSTUP DALŠÍCH VÝROBCŮ DO ODVĚTVÍ, pokud firmy v dokonalé konkurenci dosahují zisku Dalším firmám se nevyplatí vstupovat do odvětví v okamžiku, ve kterém firma dosahuje nulového zisku, tj. v bodě, ve kterém se dotýkají křivky průměrných nákladů a průměrných příjmů K opačnému posunu dojde, pokud firma bude dosahovat ztráty. AC P0 d0 =MR0=AR0 P1 d1=MR1=AR1 Q´1 Q´2 Q´

DLOUHODOBÁ ROVNOVÁHA V DOKONALÉ KONKURENCI
Kdy bude dosažena dlouhodobá rovnováha v dokonale konkurenčním prostředí? Kdy bude celkový rozsah nabízené produkce optimální? Protože k charakteristikám dokonale konkurenčního trhu patří možnost neomezeného příchodu i odchodu z tohoto trhu, dlouhodobá rovnováha se na dokonale konkurenčním trhu vytvoří za situace, kdy firmy budou dosahovat NULOVÉHO ekonomického zisku a kdy se firmám nevyplatí na trhu vstupovat nebo z něj odcházet. Situace, kdy firmy dosahují nulového ekonomického zisku, tedy pro takové množství produkce, pro které platí, že průměrné příjmy jsou rovny průměrným nákladům, je v podmínkách dokonalé konkurence situací TRŽNÍ ROVNOVÁHY. Do odvětví se nevyplatí žádné firmě vstupovat, ani se firmám nevyplatí z odvětví odcházet. Celkový rozsah nabízené produkce je tedy OPTIMÁLNÍ.

DLOUHODOBÁ ROVNOVÁHA V DOKONALÉ KONKURENCI
Rovnováha firmy V dlouhodobé rovnováze dokonalé konkurenčního trhu jsou v rovnováze jak jednotlivé firmy, které na tomto trhu působí, tak je v rovnováze samotný trh Optimální je situace i na straně spotřebitelů. Statek si v dokonalé konkurenci může koupit každý spotřebitel, pro kterého je užitek z dané jednotky statku vyšší nebo roven ceně, která na dokonale konkurenčním trhu vznikla. Rovnováha firmy je bod, kde Se protínají křivky mezních nákladů a mezních příjmů Firmám se tedy nevyplatí produkci zvyšovat ani snižovat, z jejich pohledu je rozsah produkce, který je nabízen, optimální.

KONTROLNÍ OTÁZKY A ÚKOLY
2. Pokud by se firma nacházela v dokonale konkurenčním prostředí a při prodeji 20 ks výrobků mohla cenu udržet na 100,- Kč za kus, za jakou cenu za kus by mohla prodat 40 kusů výrobků? 3. Zakreslete křivku poptávky po produkci firmy a křivku mezního příjmu firmy v případě dokonalé a nedokonalé konkurence. 2. Dokonale konkurenční prostředí můžeme charakterizovat jako prostředí, ve kterém výrobce není schopen ovlivnit cenu, za kterou prodává své statky. Takže 40 ks by firma mohla prodat opět za 100 Kč.

GRAF ÚKOL 3 P d=MR=AR DOKONALÁ KONKURENCE d=AR MR Q MONOPOL

1.1 Rozhodněte, zda níže uvedená tvrzení jsou pravdivá nebo nepravdivá
a) dokonale konkurenční firma vždy usiluje o výrobu v bodě odpovídajícím minimu křivky AC [ nepravda ] b) jestliže VC jsou trvale vyšší než TR, firma by měla ukončit činnost v daném odvětví [ pravda ] c) firmy operující pod bodem vyrovnání mohou krátkodobě pokračovat v činnosti s nadějí, že nejprve ostatní firmy opustí odvětví a v důsledku toho vzroste cena

d) úplnou podmínku rovnováhy dokonale konkurenčního odvětví lze zapsat ve tvaru P=AR = MR = MC [ nepravda ] e) dokonale konkurenční firmy vyrábějí zcela identické výrobky (homogenní produkt) [ pravda ] f) pokud firmy dosahují pouze normálního zisku - znamená to, že čistý ekonomický zisk je nulový

g) v dlouhém období musí dokonale konkurenční firmy realizovat pouze normální výši zisku [ pravda ] h) dokonale konkurenční firma může v dlouhém období realizovat výjimečně i kladný čistý ekonomický zisk [ nepravda ] i) předpoklad dokonalé informovanosti všech subjektů je nezbytnou podmínkou modelu dokonalé konkurence

2.1 Na dokonale konkurenčním trhu je rovnovážné množství určeno v prvé řadě:
a) nabídkou tohoto zboží b) výrobními náklady daného zboží c) vzájemným vztahem nabídky a poptávky d) rozhodnutím kupujících o tom, kolik zboží si koupí e) platí všechna předchozí tvrzení

2.2. Dokonale konkurenční firma vyrábí a prodává 200 kusů výstupu denně za cenu 7 Kč, MC = AC = 4,99 Kč. Kdyby firma zvýšila výstup a prodeje na 201 kusů denně, AC by vzrostly na 5 Kč. Aby tato firma maximalizovala zisk, měla by tedy: a) zvyšovat svůj výstup, dokud se MC nepřiblíží 6 Kč b) snižovat svůj výstup, dokud se MC nepřiblíží 6 Kč c) vyrobit 201 kusů, protože MC na výrobu 201. jednotky se rovnají 7 Kč d) samozřejmě nesnižovat výstup a pravděpodobně ho zvýšit, protože se AC blíží k 5 Kč e) zvýšit výstup, protože MC jsou 5,01 Kč

2.3. Co z následujícího by se mohlo stát, jestliže firma v dokonalé konkurenci sníží své ceny pod cenu tržní rovnováhy? a) všechny ostatní firmy by snížily své ceny b) firma by nemaximalizovala zisk c) ostatní firmy by byly vyřazeny z činnosti d) ostatní firmy by mohly vstoupit do tohoto odvětví e) firma by získala větší podíl na trhu a to by pro ni bylo výhodné

2.4. V bodě vyrovnání nákladů s výnosy platí:
a) P=AVC b) p = AR = MR=AVC c) P = MC=AC d) P>MC e) AVC = MC

2.5. Podmínku rovnováhy firmy na dokonale konkurenčním trhu v dlouhém období můžeme nejpřesněji vyjádřit vztahem: a) MC = MR= ACminimum = AR = P b) MC = MR= ACmaximum = AR = P c) MC = MR= AFC = AR d) MC=AVC = TR = P e) nic z výše uvedeného neplatí

2.6. Které z následujících tvrzení je neslučitelné s dokonalou konkurencí? Pro každou firmu platí, že: a) MC neustále klesají b) MC rostou od určitého bodu c) MC jsou konstantní d) individuální poptávka je nekonečně elastická e) firma nemůže ovlivnit cenu své produkce

2.7. Předpokládejte, že dokonale konkurenční odvětví je tvořeno čtyřmi firmami s následujícími nabídkovými funkcemi. Jaká bude tržní nabídka tohoto odvětví? Q1=8 + 2P Q3 = P Q2= P Q4 = P a) Q = 59 – P b) Q = P c) Q = P d) Q = P e) nic z uvedeného není správné

2.8. Jestliže ceny v dokonale konkurenčním odvětví klesají, pak firmy tohoto odvětví v krátkém období budou: a) snižovat MC až na jejich minimální úroveň b) zvyšovat objem výroby c) stavět nové kapacity d) poptávat méně zdrojů a nabízet méně výrobků e) nic z uvedeného nemůže nastat

2.9. Jestliže cena, za kterou se prodávají výrobky dokonale konkurenčního odvětví, je vyšší než dlouhodobé minimum AC, potom: a) firmy budou zvyšovat MC až na úroveň AVC b) cena bude automaticky klesat, takže spotřebitelé budou nakupovat výhodněji c) existující firmy monopolizují trh d) firmy opustí odvětví e) do odvětví budou vstupovat nové firmy

2.10. Krátkodobá reakce na přebytek zboží, který vznikl po snížení poptávky v tržní ekonomice, je následující: a) cena vzroste, zisky klesnou b) cena i zisky klesnou c) cena klesne, zisky vzrostou d) cena i zisky vzrostou e) nic z uvedeného neplatí

2.11. Firmě se někdy vyplatí vyrábět s krátkodobou ztrátou, pokud cena kryje alespoň:
a) AC b) AFC c) MFC d) AVC e) nic z uvedeného neplatí

2.12. TR z prodeje každodenního výstupu dokonale konkurenční firmy je Kč. Na této úrovni výstupu firma maximalizuje celkový zisk. AC = 10 Kč, AVC = 5 Kč a MC = 10 Kč. Denní výstup (ve fyzických jednotkách) bude: a) 200 b) 500 c) 825 d) 1000 e) nelze určit

2. 13. K řešení použijte údajů z předchozí otázky 12
K řešení použijte údajů z předchozí otázky 12. Jak velký je každodenní zisk (ztráta) této firmy? a) ekonomická ztráta 500 Kč b) dosahuje pouze normálního zisku c) ekonomický zisk 500 Kč d) účetní zisk Kč e) ze zadaných údajů nelze určit

2.14. Dokonale konkurenční firma prodává svou produkci za tržní cenu 5 Kč za jednotku. Na současné úrovni výstupu a prodejů se AC rovnají 4 Kč. Tato firma: a) by mohla zvýšit zisk zvýšením výstupu b) by mohla zvýšit zisk snížením výstupu c) vytváří zisk, ale poskytnuté informace jsou nedostačující pro určení, zda změnou objemu výstupu by mohl být zvýšen d) nevytváří žádný zisk a měla by činnost ukončit e) nevytváří žádný zisk, ale je na tom lépe, než v případě ukončení činnosti

2.15. Dokonalou konkurenci chápe ekonomická teorie jako:
a) tržní situaci ovládající podnikání kapitalismu volné soutěže b) nereálnou abstrakci c) tržní situaci bez zásahů státu (vlády) d) tržní situaci ovlivňovanou konzervativní hospodářskou politikou e) tržní situaci, kde výrobci maximalizují své tržby

2.16. Dokonalá konkurence je charakterizována těmito základními vlastnostmi:
a) existence mnoha malých firem, homogennost produkce, volný vstup do odvětví b) existence mála firem, homogennost produkce, částečné bariéry při vstupu do odvětví c) existence jedné firmy, specifičnost produkce, vstup do odvětví uzavřen d) existence mála firem, diferencovanost produktu, snadný vstup do odvětví e) existence jedné firmy při relativně snadném vstupu do odvětví

2.17. Specifickým znakem dokonalé konkurence je:
a) závislost ceny na objemu produkce firmy b) dokonale elastická poptávka po produkci firmy c) dokonale neelastická poptávka po produkci firmy d) dokonale elastická nabídka jedné firmy e) dokonale neelastická nabídka jedné firmy

2.18. Křivka nabídky firmy v podmínkách dokonalé konkurence je totožná:
a) s klesající částí křivky mezních nákladů b) s částí rostoucího úseku křivky mezních nákladů c) s klesající částí křivky mezních příjmů d) s rostoucí částí křivky mezních příjmů e) s rostoucí částí křivky průměrných nákladů

2.19. Bod uzavření firmy je bod, pro který platí:
a) AVC = MC<P b) AVC > MC> P c)AVC = MC = P d) AVC <MC <P e) AVC <MC>P

2.20. V dlouhém období firma vždy upustí od činnosti, jestliže:
a) cena nekryje alespoň celkové průměrné náklady b) cena se nerovná mezním nákladům c) cena je vyšší než průměrné variabilní náklady d) cena se nerovná alespoň minimu křivky mezních nákladů e) ostatní firmy v oboru jsou méně efektivní

2.21. Jestliže ceny na dokonale konkurenčním trhu rostou, firmy budou krátkodobě:
a) žádat více zdrojů b) snižovat mezní náklady c) snižovat výrobu d) rozšiřovat výrobní kapacity e) nic z výše uvedeného nenastane

2.22. Firma se pohybuje na dokonale konkurenčním trhu v krátkém období. Na uvažované úrovni produkce, jsou její AFC - 8 Kč, AVC - 15 Kč, cena produktu je 20 Kč a MC - MR. Tato firma: a) bude vyrábět, protože její zisk činí 5 Kč z výrobku b) nebude vyrábět, protože má ztrátu ve výši 3 Kč c) bude vyrábět se ztrátou, protože cena převyšuje AVC, aleje nižší než AC d) nebude vyrábět, protože AFC jsou menší než cena e) žádná z odpovědí není správná

2.23. Firma se pohybuje na dokonale konkurenčním trhu v dlouhém období. Na úrovni produkce odpovídající MC = MR jsou její AFC — 8 Kč, AVC - 15 Kč a cena produktu je 20 Kč. Tato firma: a) bude vyrábět, protože její zisk činí 5 Kč z výrobku b) nebude vyrábět, protože má ztrátu ve výši 3 Kč c) bude vyrábět se ztrátou, protože cena převyšuje AVC d) nebude vyrábět, protože AFC jsou menší než cena e) žádná z odpovědí není správná

2.24. Pro dokonalou konkurenci musí platit, že všechny vstupy a výstupy jsou:
a) komplementární b) heterogenní c) homogenní d) neomezené e) dokonale nepřevoditelné (dokonale imobilní)

2.25. V krátkém období dokonale konkurenční firma může dosahovat:
a) pouze normálního zisku b) pouze kladného čistého ekonomického zisku c) pouze nulového ekonomického zisku d) zisku nebo ztráty e) platí a) i c) současně

3.1. Doplňte následující tvrzení
a) Dokonalá konkurence je technický a ekonomický výraz pro tržní strukturu (organizaci trhu), v níž ( … ) ekonomický subjekt ( … ) schopen ovlivnit tržní ( … ) své produkce (hovoříme zde o systému ( … ) cen). žádný, není, cenu, parametrických b) Dále předpokládáme, že ( … ) počet ( … ) firem vyrábí ( … ) produkt, všechny subjekty (firmy i spotřebitelé) mají ( … ) informace a lze zcela ( … ) vstupovat do (a vystupovat z) odvětví. velký, identických, homogenní, dokonalé, volně

c) Individuální poptávková křivka za dokonalé konkurence je ( … ) elastická - tzn., že typický dokonalý konkurent je schopen prodat ( … ) množství ( … ) za danou tržní cenu. Tato křivka poptávky splývá s křivkami ( … ) a ( … ). dokonale, libovolné, výstupu, AR, MR d) Individuální nabídková křivka se shoduje s rostoucí ( … ) křivky ( … ) ležící nad bodem ( … ) křivky ( … ) (tj. nad bodem uzavření firmy v krátkém období). částí, MC, minima, AVC

g) Rovnováhu dokonale konkurenční firmy v krátkém období lze zapsat ve tvaru P = AR = MR = ( … ) . Cena P může být vyšší nebo nižší než AC, protože v krátkém období firma nemusí svými příjmy pokrývat celý objem nákladů, ale musí uhradit alespoň jeho ( … ) složku (TR > VC). V krátkém období může dokonale konkurenční firma dosahovat i kladného čistého ekonomického ( … ) . MC, variabilní, zisku

h) Úplná podmínka rovnováhy dokonale konkurenční firmy a odvětví v dlouhém období má tvar P = AR = MR = MC = ( … ) . Podmínkou rovnováhy je tedy rovnost ceny a ( … ) , které odpovídají bodu minima ( … ) totožných firem (předpokládáme totožné nákladové křivky všech firem). TR firem se rovnají ( … ) + firem a čistý ekonomický zisk je tedy u všech firem ( … ) . ACMINIMUM, MC, AC, TC, nulový

NEDOKONALÁ KONKURENCE
Charakteristika Firma může ovlivnit množství statků, které bude produkovat a prodávat změnou CENY. Produkty nejsou homogenní Neexistují nulové náklady na změnu dodavatele Neexistuje dokonalá informovanost ani prodávajících, ani kupujících V řadě odvětví je relativně malý počet výrobců Neexistuje volný vstup do odvětví Firma může ovlivnit množství statků, které bude produkovat a prodávat změnou CENY. Jinými slovy cena, za kterou chce (alespoň některá) firma prodat svoji produkci, je závislá na rozsahu produkce této firmy. V praxi: chce-li firma prodat více statků, může snížit cenu.

1. Pokud chce firma prodat 20 ks výrobku, může jít na trh s cenou 100,- Kč za kus. Pokud by jich chtěla prodat 40, musela by cenu dále snížit na 60,- Kč. Co můžeme říci o prostředí, v němž se firma nachází? Zakreslete křivku poptávky po produkci dané firmy. Zakreslete křivku mezního příjmy firmy.

ŘEŠENÍ K OTÁZCE 1 Firma se nachází v nedokonale konkurenčním prostředí, které se může charakterizovat jako prostředí, ve kterém firma může ovlivnit množství statků, které bude prodávat a produkovat změnou ceny. Jinými slovy cena, za kterou chce (alespoň některá) firma prodat svoji produkci, je závislá na rozsahu produkce této firmy. V praxi: chce – li firma prodat více statků, musí snížit cenu. Graf P d=AR=MU MR Q

2.2. . Co z následujícího je možným zdrojem vzniku nedokonale konkurenčních trhů?
a) AC firmy začínají růst až za křivkou tržní poptávky b) existují legální bariéry vstupu do odvětví c) postřehnutelná diferenciace produktu d) ochrana před zahraniční konkurencí stanovením limitů dovozu zboží e) vše výše uvedené

2.3. Co z následujícího nepatří mezi překážky konkurence?
a) patenty b) diferenciace produktu c) volný výstup z odvětví d) cla a kvóty e) koncese udělované vládou

2.7. Která z následujících okolností může způsobit vznik nedokonalé konkurence?
a) rozdíly v kvalitě produktů b) právní překážky vstupu do odvětví c) klesající dlouhodobé průměrné náklady jedné firmy d) nedostatečné informace e) všechny výše uvedené

2.13. Která z následujících charakteristik je obvyklá na vysoce koncentrovaných trzích?
a) vyšší než normální zisky b) nadprůměrné náklady na reklamu c) nadprůměrný výzkum a náklady na rozvoj d) podprůměrná cenová flexibilita (pružnost) e) vše výše uvedené je na těchto trzích obvyklé

3.4. Doplňte následující tvrzení.
g) Základním zdrojem nedokonalé konkurence je situace v ( … ) , která je zesilována ( … ) konkurence (z nichž nejvýznamnější je ( … ) produktu). nákladech, bariérami (překážkami), diferenciace h) Nedokonalá konkurence vystupuje v reálných podobách úplného ( … ) , oligopolu a ( … ) konkurence. Z těchto typů tržních struktur je modelu dokonalé konkurence nejblíže situace ( … ) konkurence. monopolu, monopolní, monopolní i) V podmínkách nedokonalé konkurence se firma maximalizující zisk rozhoduje o outputu a o ceně na základě kritéria rovnosti ( … ) a ( … ) . V krátkém období firma opustí odvětví, pokud cena neuhradí alespoň ( … ) , v dlouhém pak cena musí krýt minimálně ( … ) (firma nemůže být ztrátová). MC, MR, AVC, AC (přesněji LAC)

OPTIMÁLNÍ BOD PRODUKCE V NK
MR=MC Mezní příjem výrobce má klesající charakter a že klesá rychleji, než poptávka po produkci firmy Při zvýšení produkce statků se nesníží zpravidla pouze cena u x – tého statku, ale i u všech předcházejících, tj. dříve vyprodukovaných statků., proto mezní příjem výrobce má klesající charakter a klesá rychleji, než poptávka po produkci firmy. I v nedokonalé konkurenci platí výše rozebrané obecné pravidlo, že výrobce by měl produkovat a zvyšovat svou produkci, pokud mezní příjmy jsou vyšší nebo maximálně rovny než mezní náklady. Optimální bod produkce je takový bod, ve kterém se mezní příjmy a mezní náklady rovnají, tedy bod, ve kterém platí MR=MC

2.17. Kritérium volby rovnovážného outputu podle rovnosti MC a MR platí:
a) pouze v podmínkách dokonalé konkurence b) pouze v podmínkách konkurence nedokonalé c) vždy, pro jakoukoli firmu d) vždy, pokud daná firma maximalizuje zisk e) pouze v případě monopolu

ROVNOVÁHA V NEDOKONALÉ KONKURENCI
P MC AC EP>0 P0 Křivka d je zároveň křivkou průměrného příjmu AR Křivka MC má v nedokonale konkurenčním prostředí stejný průběh jako v dokonale konkurenčním prostředí Výrobce bude stejně jako v dokonalé konkurenci vyrábět takové množství statků, pro které platí rovnost MR=MC, čili dané množství statků Q0 je dáno průsečíkem MR a MC. Cena produkce je totiž určená poptávkovou křivkou po produktech dané firmy, tj. křivkou d. Ekonomický zisk firmy EP, tedy rozdíl průměrných příjmů a průměrných nákladů je tedy v nedokonalé konkurenci kladný. V nedokonalé konkurenci pro ekonomický zisk firmy platí EP=TR-TC=AR-AC>0 EKONOMICKÝ ZISK můžeme rovněž vyjádřit jako rozdíl celkové příjmy mínus účetní náklady (náklady placené externistům) mínus náklady obětované příležitosti (příjem z nejlepší příležitosti, kterou nemůžeme realizovat proto, že podnikáme) EP=TR-ACC-OPC. Křivka mezního příjmu (MR) bude v nedokonalé konkurenci klesající. Jak jsme výše zdůraznili, je to proto, že pokud výrobce při rozšíření své produkce snižuje cenu, snižuje tuto cenu zpravidla pro všechny jednotky produkce, nikoliv pouze pro dodatečně vyprodukované jednotky. ROZDÍL NEDOKONALÉ KONKURENCE OD DOKONONALÉ: Poptávková křivka po jednom produktu firmy je na rozdíl od dokonalé konkurence klesající (firma může prodávat více produktů, pokud sníží cenu.) Poptávková křivka po jednom produktu jedné firmy sice je křivkou průměrného příjmu této firmy, není ale křivkou mezního přijmu firmy. Křivka mezního příjmu firmy klesá rychleji než poptávková křivka po produktu dané firmy (pokud výrobce snižuje cenu, snižuje tuto cenu zpravidla pro všechny jednotky produkce, nikoliv pouze pro dodatečně vyprodukované jednotky). PAC d=AR=MU MR Q´0 Q´

2. 16. Firma vyrábí v podmínkách nedokonale konkurenčního odvětví
Firma vyrábí v podmínkách nedokonale konkurenčního odvětví. Na její současné úrovni produkce jsou mezní příjmy rovny 2 Kč a průměrné náklady 1,75 Kč (což představuje minimum AC). Pokud tato firma maximalizuje zisk, pak by měla: a) zvýšit cenu produktu b) snížit cenu produktu c) snížit výstup a prodej d) ponechat cenu a výstup stejný e) není poskytnuto dostatečné množství informací, abychom mohli rozhodnout o výstupu a ceně

VSTUP DALŠÍCH FIREM DO ODVĚTVÍ NEDOKONALÉ KONKURENCE
MC EP=0 S1 P0 AC P1 D Křivka tržní nabídky se posune JV směrem, pokud mají firmy relativně volný vstup do odvětví. Zvýší se množství produkce a sníží se cena, za kterou se statky budou produkovat. Vstup dalších firem do odvětví povede k tomu, že se množství poptávaných produktů produkovaných danou firmou bude snižovat při jakékoli úrovni ceny, křivka poptávky po produktu dané firmy se tedy bude posouvat jihozápadním směrem. Výrobci budou do daného odvětví vstupovat tak dlouho, dokud ekonomický zisk neklesne na nulu, tj. dokud se nevyrovnají průměrné příjmy a průměrné náklady. AC se tedy dotýká AR. FIRMA NA NEDOKONALÉM TRHU PRODÁVÁ ZA CENU, KTERÁ JE VYŠŠÍ NEŽ MEZNÍ NÁKLADY FIRMA NA NEDOKONALÉM TRHU NEVYRÁBÍ V MINIMU PRŮMĚRNÝCH NÁKLADŮ. V nedokonale konkurenčním prostředí je nabídka firmy závislá na průběhu poptávkové křivky – pokud se změní poptávková křivka, změní se i nabídka jednotlivých firem. Pokud tedy nabízené množství produkce závisí na průběhu poptávkové křivky, neexistuje nabídková křivka firmy jako taková. P1 A B E d=AR=MU Q´0 Q´1 Q´ Q´1 MR

a) posune se doprava nahoru
2.11. Jak se změní poptávková křivka po produkci jedné monopolně konkurenční firmy v dlouhém období, pokud do daného odvětví vstupují další firmy? a) posune se doprava nahoru b) posune se doleva dolů a stane se pravděpodobně více elastickou c) posune se doleva dolů a stane se pravděpodobně méně elastickou d) nezmění se e) splyne s křivkou tržní poptávky

2.6. Dlouhodobá rovnováha monopolní konkurence se ustálí v bodě, kde:
a) křivka MC protíná křivku poptávky b) křivka tržní poptávky je tečnou křivky AC c) křivka individuální poptávky je tečnou křivky AC d) minimum křivky AC protíná křivku MR e) křivka individuální poptávky je tečnou křivky MC

2.7. Důležitým znakem monopolní konkurence je, že dlouhodobý rovnovážný výstup firmy se nachází na úrovni výstupu: a) na kterém cena převyšuje AC b) nižším než výstup, při němž jsou AC minimální c) nižším než výstup, při němž MC = MR d) nižším než výstup, při němž AC = AR e) nic z uvedeného neplatí

2.8. Pokud optimální rozsah výroby (z hlediska výrobní efektivnosti) je větší ve srovnání s dlouhodobým rovnovážným objemem produkce odvětví, pak se musí jednat o situaci: a) zcela identického produktu b) heterogenního produktu c) jedné dominantní firmy a konkurenčního lemu d) dokonalé konkurence e) nedokonalé konkurence

2.10. Monopolně konkurenční firma může v krátkém období realizovat čistý ekonomický zisk, který je:
a) pouze kladný b) pouze záporný c) kladný, nulový nebo záporný d) pouze nulový (normální zisk) e) tento typ zisku v monopolní konkurenci neexistuje

c) Nezbytnou podmínkou vytváření dlouhodobé rovnováhy monopolně konkurenční firmy a odvětví je existence ( … ) vstupu do ( … ). Určité bariéry sice existovat mohou (např. náklady na reklamu či marketingovou strategii), ale jsou relativně snadno ( … ). Mechanismus "přelévání kapitálu" zde působící je obdobou mechanismu v ( … ) konkurenci (zde však působí pouze jako tendence). volného, odvětví, překonatelné, dokonalé

MRTVÁ ZTRÁTA V NEDOKONALÉ KONKURENCI
Nevytvořený a nerozdělený přebytek jak výrobce, tak spotřebitele ZÁVĚR Nedokonalá konkurence neumožňuje dosáhnout paretooptimální situaci – někteří spotřebitelé nejsou uspokojeni, ačkoliv by byli ochotni koupit statek za cenu, která by, pokud by byla určena právě těmto spotřebitelům, nesnižovala zisk firem MC A AB: spotřebitelé by byli ochotni koupit produkci za cenu, při které firma zvyšuje svůj zisk, neboť tato cena je vyšší než mezní náklady. Při ceně P1 spotřebitelé přijdou o užitek ze spotřeby statku a i firma přijde o možný dodatečný zisk MRTVÁ ZTRÁTA daná plochou EAB. Bod B: mezní náklady firmy = meznímu užitku posledního spotřebitele, který by byl ochoten daný statek koupit PRAXE: firmy se pokoušejí tuto mrtvou ztrátu snížit, resp. Dosáhnout dodatečného zisku diferenciací cen – např. slevami při sezónním výprodeji nebo pro různé skupiny obyvatelstva. P1 B mrtvá ztráta E d MR Q´ Q´A Q´B

2.12. Náklady mrtvé váhy (vyjadřující ztráty alokační efektivnosti) existují:
a) pouze v případě úplného monopolu b) pouze v případě oligopolu . c) pouze v případě monopolistické konkurence d) pouze v případě dokonalé konkurence e) mohou existovat ve všech reálně se vyskytujících nedokonale konkurenčních tržních strukturách

MONOPOLISTICKÁ KONKURENCE
Je pro ni charakteristické, že Náklady na vstup do odvětví (zahájení produkce) jsou relativně nízké. Nabídka diferencovaného produktu Definice monopolistické konkurence jako Trhu určitého odvětví, na kterém působí řada firem, které však nabízejí poněkud diferencovaný produkt Například zubní pasta Signal Spojení monopolu a konkurence Každá z firem má svým způsobem monopolní postavení (jediný prodávající, nabízí alespoň částečně odlišný a specifický produkt, respektive nabízí jej na odlišném místě) V krátkém období dosahuje ekonomického zisku, z důvodu nízkých vstupních nákladů do odvětví však vstupují další výrobci Monopol na zubní pastu Signal, která má však řadu lehce dosažitelných substitutů, má firma

2.3. Jakou velikost má celkový monopolní zisk (tedy zisk převyšující velikost zisku normálního) v podmínkách monopolní konkurence? a) nulovou b) stejnou jako v případě monopolu c) stejnou jako v případě oligopolu d) stejnou jako v případě dokonalé konkurence e) nelze jednoznačně určit

KONTROLNÍ ÚKOLY A OTÁZKY
5. K čemu bude docházet, pokud na trhu monopolistické konkurence dosahují výrobci ekonomické ztráty? Znázorněte pomocí křivek nabídky a poptávky. Jak se to projeví na průměrných nákladech a průměrných příjmech jednotlivých výrobců, kteří působí na trhu monopolistické konkurence? Co platí pro dlouhodobou rovnováhu na trhu monopolistické konkurence? Pro monopolistickou konkurenci je charakteristické, že Náklady na vstup do odvětví (zahájení produkce) jsou relativně nízké. Nabídka diferencovaného produktu Definice monopolistické konkurence jako Trhu určitého odvětví, na kterém působí řada firem, které však nabízejí poněkud diferencovaný produkt Například zubní pasta Signal V krátkém období mohou výrobci v podmínkách monopolistické konkurence dosahovat ekonomického zisku. Protože jsou však náklady na vstup do odvětví vcelku nízké, skutečnost že výrobci dosahují zisky, vede k tomu, že do odvětví vstupují další výrobci. Dlouhodobá rovnováha monopolistické konkurence je

VSTUP DALŠÍCH FIREM DO ODVĚTVÍ NEDOKONALÉ KONKURENCE
MC EP=0 S1 P0 AC P1 D Křivka tržní nabídky se posune JV směrem, pokud mají firmy relativně volný vstup do odvětví. Zvýší se množství produkce a sníží se cena, za kterou se statky budou produkovat. Vstup dalších firem do odvětví povede k tomu, že se množství poptávaných produktů produkovaných danou firmou bude snižovat při jakékoli úrovni ceny, křivka poptávky po produktu dané firmy se tedy bude posouvat jihozápadním směrem. Výrobci budou do daného odvětví vstupovat tak dlouho, dokud ekonomický zisk neklesne na nulu, tj. dokud se nevyrovnají průměrné příjmy a průměrné náklady. AC se tedy dotýká AR. FIRMA NA NEDOKONALÉM TRHU PRODÁVÁ ZA CENU, KTERÁ JE VYŠŠÍ NEŽ MEZNÍ NÁKLADY FIRMA NA NEDOKONALÉM TRHU NEVYRÁBÍ V MINIMU PRŮMĚRNÝCH NÁKLADŮ. V nedokonale konkurenčním prostředí je nabídka firmy závislá na průběhu poptávkové křivky – pokud se změní poptávková křivka, změní se i nabídka jednotlivých firem. Pokud tedy nabízené množství produkce závisí na průběhu poptávkové křivky, neexistuje nabídková křivka firmy jako taková. P1 A B E d=AR=MU Q´0 Q´1 Q´ Q´1 MR

6. Výrobci pracích prášků dosahují dlouhodobě nulového ekonomického zisku. Jeden výrobce ale začne používat novou levnější technologii. Dosahuje tak nulového ekonomického zisku? Jak můžeme tohoto výrobce (alespoň v krátkém období označit?) K čemu bude na trhu pracích prášků poté, co tento výrobce začal používat levnější technologii, docházet? V důsledku inovace vznikl dočasný monopol, protože výrobce začal produkovat statek, který nikdo jiný neprodukoval nebo objevil technologii s nižšími náklady apod. Inovace jsou zde dočasnou příčinou monopolu, resp. vytvářejí dočasný monopol. Pozitivní role monopolů – monopolní postavení= určitá odměna za inovaci → monopolista dosahuje kladného ekonomického zisku, který je odměnou za riziko spojené s inovací. I další výrobci mohou začít inovaci využívat – tj. začít produkovat stejné nebo obdobné nové produkty, či zda mohou začít používat výrobní techniku s nižšími náklady. Pokud ano, je monopolní postavení z inovace pouze dočasné, dříve nebo později se objeví další výrobci, kteří inovaci využívají. Protože však zavedení inovace vyžaduje určitý čas a náklady, může po dobu inovace výrobce, který inovaci zavedl jako první, těšit ze svého monopolního postavení a kladného ekonomického zisku. Skutečnost, že ale hrozí nebezpečí, že přijdou o výhodu získanou inovací, často tyto monopolisty nutí, aby neusínali na vavřínech, ale aby neustále hledali nové a nové inovace. Tyto inovace jsou prospěšné i pro spotřebitele, protože rozšiřují množství statků, které si mohou koupit jako nové produkty, tak snižují ceny stávajících statků, zvyšují jejich kvalitu atd.

7. Jste vlastníkem jediné studny ve městě. Vodu nelze v daném městě získat jinak. Jaké kritérium uplatníte při rozhodování, kolik vody poskytnete ostatním obyvatelům města? Je toto množství vody společensky efektivní? 8. Proč firmy jako Coca – Cola, Plzeňský Prazdroj investují masivní částky do reklamy, i když jsou známé? 9. Proč se firmám vyplatí investovat do budování značky? Na kterém trhu se jim to vyplatí – na dokonale konkurenčním nebo na trhu nedokonalé konkurence? 7. I v nedokonalé konkurenci platí výše rozebrané obecné pravidlo, že výrobce by měl produkovat a zvyšovat svou produkci, pokud mezní příjmy jsou vyšší nebo maximálně rovny než mezní náklady. Optimální bod produkce je takový bod, ve kterém se mezní příjmy a mezní náklady rovnají, tedy bod, ve kterém platí MR=MC. Jinak by poklesl ekonomický zisk. Nedokonalá konkurence neumožňuje dosáhnout paretooptimální situaci – někteří spotřebitelé nejsou uspokojeni, ačkoliv by byli ochotni koupit statek za cenu, která by, pokud by byla určena právě těmto spotřebitelům, nesnižovala zisk firem.Vzniká mrtvá ztráta – nevytvořený a nerozdělený přebytek jak výrobce, tak spotřebitele. Tuto mrtvou ztrátu by mohla firma odstranit, pokud by uměla diferencovat různým spotřebitelům cenu, což jak z praxe vím, dělá, například slevami při sezónním výprodeji nebo pro různé skupiny obyvatelstva. 8. V případě monopolostické Coca – coly či Plzeňského Prazdroje se jedná o monopolistickou konkurenci, pro kterou je charakteristické, že náklady na vstup do odvětví (zahájení produkce) jsou relativně nízké. Jednotliví výrobci nabízejí diferencovaný produkt – např. odlišné zubní pasty, prací prášky, guláše. Tyto produkty se liší svými vlastnostmi, přinejmenším se liší tím, že jsou nabízeny v rozdílných místech. Dané výrobky však mají relativně blízké substituty. Monopolistickou konkurenci tak můžeme definovat jako trh určitého odvětví, na kterém působí řada firem, které však nabízejí diferencovaný produkt. Spotřebitel si může vybírat z mnoha značek a alespoň částečně diferencovaných produktů. Proto má smysl investovat nemalé prostředky na publicitu, aby se značka dostala do podvědomí zákazníků, aby se rozhodl právě pro ten „náš“ výrobek…. 9. S odkazem na předchozí úkol vyplatí se to v nedokonalé konkurenci, protože spotřebitel na dokonale konkurenčním trhu, kde se setkává s homogenním produktem, nemá možnost výběru. Usilovat o dosažení dokonalé konkurence tak znamená usilovat o omezení spotřebitelského výběru.

10. Proč kina poskytují slevy na vstupné studentům? Vysvětlete pomocí teorie nedokonalé konkurence. 10. Je to otázka mrtvé ztráty v nedokonale konkurenčním prostředí. Firmy nabízejí méně a za vyšší cenu než v dokonale konkurenčním prostředí. Pokud by firma dokázala diferencovat různým spotřebitelům cenu, tak by mohla vyrábět takové množství, ve kterém se mezní náklady firmy rovnají meznímu užitku posledního spotřebitele, který by byl ochoten daný statek koupit. Jinými slovy, pokud by firma pro každého spotřebitele byla schopna stanovit cenu, která je rovna meznímu užitku, která daná jednotka statku konkrétnímu spotřebiteli přináší, produkovala by více, aniž by přitom bylo rozšíření produkce pro firmu spojeno s poklesem jejího ekonomického zisku. Z praxe víme, že se firmy pokoušejí tuto mrtvou ztrátu snížit, resp. dosáhnout dodatečného zisku diferenciací cen – např. slevami při sezónním výprodeji nebo pro různé skupiny obyvatelstva (např. pro studenty).

2.1. Proč je typ konkurence, který je nejbližší podmínkám konkurence dokonalé, označován jako tzv. monopolní konkurence, když monopol vlastně představuje protipól zmíněné dokonalé konkurence? a) monopolní konkurence proto, že v sobě obsahuje znaky dokonalé konkurence i monopolu b) monopolní konkurence proto, že tento typ vzniká z monopolu tím, že po odstranění bariér konkurence vstoupí do odvětví ještě jedna firma a tyto dvě firmy v odvětví si navzájem konkurují c) monopolní konkurence proto, že ke stanovení monopolní síly používáme stejné metody jako v případě monopolu d) monopolní konkurence proto, že na trhu existuje monopolní postavení poptávky a monopolní postavení nabídky (firmy) e) žádná z uvedených nabídek pojem monopolní konkurence nevysvětluje

OLIGOPOL Je pro něj charakteristické
Působení relativně malého počtu firem na trhu (Proč?) Možný ekonomický zisk i v dlouhém období Typický příklad oligopolu Působení relativně malého počtu firem na trhu z DŮVODU vysokých nákladů do odvětví. Typický příklad oligopolu: automobilový průmysl, hutnictví EKONOMICKÝ ZISK: obecně lze konstatovat, že u oligopolního trhu nelze, v důsledku vysokých nákladů na vstup do odvětví, zajistit takový počet firem, pro které by bylo možno dosáhnout nulového ekonomického zisku, tedy situace, kdy u jednotlivých firem se poptávková křivka po jejich produktech (tedy křivka průměrného příjmu) dotýká příjmu průměrných nákladů.

Oligopol Oligopol je tržní struktura, která v praxi převažuje.
Charakteristické rysy oligopolu : Existence několika firem v odvětví Zpravidla diferencovaný produkt Bariéry vstupu znemožňující příchod nových firem Chování firem v oligopolu je ovlivněno jejich vzájemnou závislostí (každá firma vyrábí část odvětví). Existuje několik modelů oligopolů.

2.5. Oligopol jako jedna z forem nedokonalé konkurence je charakterizován:
a) množstvím malých firem, homogenností produktu, snadným vstupem na trh b) množstvím malých firem, diferencovaností produktu, snadným vstupem do odvětví c) existencí několika málo firem, diferencovaností nebo homogenitou produkce, částečnou bariérou vstupu d) existencí jedné firmy, specifickým produktem, uzavřeností vstupu na trh e) žádná varianta není správná

2.13. V případě oligopolu jsou bariéry vstupu do odvětví:
a) nulové (vstup je tedy zcela volný) b) nepřekonatelné (vstup je tedy zcela uzavřený) c) bariéry sice existují, ale vstup není zcela vyloučený d) menší než v situaci monopolní konkurence e) stejné jako v situaci dokonalé konkurence

Smluvní oligopol Smluvní (koluzivní) oligopol
vzniká v situaci, kde několik firem prodávajících stejné nebo podobné výrobky zjistí, že jejich ceny jsou přibližně stejné a že vzájemná cenová válka by je oslabila. Výhodnější pro ně je zvyšovat společný zisk zvyšováním cen na trhu nebo rozdělením trhu. Uzavřou tajnou dohodu a stanoví monopolní ceny pro jednotlivé firmy, případně výrobní kvóty – každá firma v oligopolu se pak chová jako monopol. Kartel dohoda o výhodné spolupráci (OPEC).

Graf Smluvní oligopol Kč/Q MC AC G PO F d1 E QO MR Q

Oligopol s dominantní firmou
Oligopol s dominantní firmou vzniká tam, kde je pro silnou firmu, která dominuje trhu, výhodné přenechat část trhu slabším konkurentům. V rámci větší části trhu se pak dominantní firma chová jako …………... Cenové vůdcovství znamená, že menší firmy v odvětví respektují ceny dominantní firmy. Kdyby menší firmy zvýšily cenu, ztratily by zákazníky. Snížení ceny si menší firmy nemůžou dovolit – nákladové podmínky (malá firma). monopol

Oligopol s dominantní firmou
Graf Oligopol s dominantní firmou Kč/Q MCD B PD C DT A dD QD QT Q

2.14. Největší vzájemnou "propojenost" rozhodování firem pozorujeme v případě:
a) dokonalé konkurence b) oligopolu typu A (homogenní produkt) c) oligopolu typu B (heterogenní produkt) d) monopolní konkurence e) rozhodování firem jsou vždy zcela nezávislá

2. 4. Uvažujeme situaci oligopolního odvětví s dominantní firmou
2.4. Uvažujeme situaci oligopolního odvětví s dominantní firmou. Co se stane s tržním podílem této firmy v případě růstu ceny produkce za jinak stejných podmínek? a) klesne b) vzroste c) nezmění se d) dominantní firma vytlačí "konkurenční lem" e) nelze jednoznačně určit

2.15. O křivce poptávky po produkci dominantní firmy a křivce tržní poptávky platí, že:
a) jsou rovnoběžné b) jsou totožné c) tržní poptávka je více elastická d) tržní poptávka je méně elastická e) jsou rovnoběžné do ceny stanovené dominantní firmou, od ní jsou pak zcela identické

2.2. Jestliže mezní příjem překročí mezní náklady, pak smluvní oligopol
maximalizující zisk: a) redukuje nabídku výstupu b) pouze zvýší cenu c) pouze sníží cenu d) rozšíří výrobu e) přeruší výrobu další jednotky

2.9. Jakou hodnotu má mezní příjem dominantní firmy v bodě, kdy lineární poptávková křivka po její produkci je cenově nepružná? a) kladnou b) zápornou c) nulovou d) stejnou jako AR e) nelze určit, neboť neznáme elasticitu poptávky tržní

d) Sdružení výrobců v daném odvětví, jehož úkolem je maximalizace společných zisků, omezování a vylučování konkurence pomocí rozdělení (rajonizace) trhu, nekalé kooperace v cenové tvorbě, stanovením výrobních kvót či používáním jiných antikonkurenčních praktik se nazývá ( … ) oligopol (resp. ( … )). Jako celek svým chováním připomíná situaci úplného ( … ) . koluzivní, kartel, monopolu e) V podmínkách oligopolní tržní struktury ( … ) firem (několik ( … ) výrobců) vyrábí ( … ) či ( … ) produkt při existujících ( … ) konkurence. Důležitým rysem oligopolu je vzájemná ( … ) rozhodování firem (rozhodnutí jedné firmy ovlivňuje rozhodování ostatních firem na trhu). několik, rozhodujících, homogenní, heterogenní, bariérách, závislost

f) Oligopol s dominantní firmou je tržní struktura, při které je odvětví složeno z ( … ) dominantní firmy obklopené skupinou drobných konkurentů ("konkurenčním ( … ) "), kteří ( … ) schopni svými rozhodnutími o výstupu a ceně zásadně ovlivnit situaci na trhu. jedné, lemem, nejsou g) Dominantní firma maximalizující zisk odvodí rovnovážný objem svého výstupu pomocí rovnosti ( … ) a ( … ) - a z příslušné ( … ) poptávkové křivky určí cenu platnou pro ( … ) firmy v odvětví Jedná se tedy o jeden z případů cenového ( … ) ). MC, MR, individuální, všechny, vůdcovství

MONOPOL na trhu působí jediná firma (výrobce) důvody vzniku monopolu
monopol v důsledku vlastnictví jedinečného výrobního faktoru monopol na základě státní regulace monopol v důsledku ekonomické výhodnosti – přirozený monopol dočasný monopol v důsledku inovace škodlivost monopolu monopolní síla schopnost firmy stanovit cenu vyšší, než jsou její mezní náklady vyjadřuje se pomocí Lernerova indexu Důvody vzniku monopolu V důsledku vlastnictví jedinečného výrobního faktoru (např. jediné naleziště černého uhlí, nový recept na výrobu limonády) Monopol vytvořený na základě státní regulace Monopol v důsledku výhodnosti – je ekonomicky výhodné, aby v daném odvětví existoval jediný výrobce. případ, kdy je v důsledku vysokých nákladů na vstup do odvětví výhodné, aby danou aktivitu vykonával jediný výrobce – tzv. PŘIROZENÝ MONOPOL Můžeme jej definovat jako situaci, kdy průměrné náklady na produkci další jednotky statku s rozšiřováním produkce neustále klesají. Dočasné monopoly v důsledku inovace (nová technologie s nižšími náklady, výroba nějakého statku do té doby neprodukovaného atd.) Škodlivost monopolu prodává za cenu, která je vyšší než mezní náklady a nevyrábí v minimu průměrných nákladů kdyby byl M schopen diferencovat cenu mezi jednotlivé spotřebitele, tj. pokud by jednotlivým spotřebitelům byl schopen prodávat statky za rozdílnou cenu (každému spotřebiteli za cenu, kterou je ochoten zaplatit), mohl by prodávat větší množství statků, aniž by klesnul jeho zisk. u dočasného M vzniklého v důsledku inovace: nedostatek konkurence M nenutí, aby usiloval o zvyšování a a udržení kvality svých statků, aby inovoval. M může tedy způsobovat stagnaci, zaostávání apod. nevýhodné smlouvy, odběr statků M pro spotřebitele nevýhodných podmínek.

2.17. Chování kartelu se nejvíce blíží podmínkám:
a) úplného monopolu b) dokonalé konkurence c) monopolní konkurence d) firem z "konkurenčního lemu" e) chování kartelu je zcela specifické

2.1. Pro rovnovážnou úroveň outputu u monopolitní firmy, která maximalizuje zisk, platí, že:
a) MC musí být větší než P b) MC = P c) MC jsou menší než P d) součet MC a MR musí být roven P e) žádná z nabídek není správná

Jakou hodnotu má MR v případě monopolního výrobce v bodě, kde lineární poptávka je jednotkově pružná? a) kladnou b) vzroste c) nulovou d) větší než AR e) nelze jednoznačně určit

2.3. Monopolní firma zjistí, že na současné úrovni produkce je MR 5 Kč a MC jsou 4,10 Kč. Která z následujících operací bude maximalizovat zisk? a) ponechat P i Q stejné b) zvýšit P c) zvýšit P a snížit Q d) snížit P a zvýšit Q e) snížit P

2.4. Poptávková křivka po produkci monopolu je dolů skloněná, protože:
a) poptávka je cenově neelastická b) monopolista prodává jen několika velkým zákazníkům c) spotřebitelé preferují pouze tuto produkci d) poptávková křivka monopolisty je totožná s tržní poptávkovou křivkou (a ta je klesající) e) nic z uvedeného zápornou směrnici individuální křivky poptávky nevysvětluje

2.5. V případě úplného monopolu nabídková křivka odvětví:
a) splývá s křivkou MC b) je perfektně elastická c) je vždy negativně skloněná d) je vždy neelastická od bodu tržní rovnováhy e) žádná z nabízených odpovědí není správná

2.6. Politika zaměřená na regulaci nedokonalých konkurentů by měla:
a) udržovat nízké bariéry konkurence b) tolerovat velké firmy, pokud vznikly přirozeně a jsou výhodné c) postihovat antikonkurenční a nekalé praktiky d) podporovat výzkum a rozvoj malých firem e) zahrnovat vše výše uvedené

2.7. Jestliže si monopolista přeje prodat čtyři jednotky, mezní příjem čtvrté jednotky bude:
a) větší než mezní příjem ze třetí jednotky b) menší než cena nezbytná k prodeji čtyř jednotek c) větší než TR získaný prodejem čtyř jednotek d) rovný souřadnici bodu na poptávkové křivce odpovídajícímu prodeji právě čtyř jednotek e) žádná z nabídek není správná

2.8. V případě monopolního výrobce je vztah mezi mezními náklady (MC) a cenou produkce (P) následující: a) MC < P b) MC>P c) MC = P d) platí varianty b) i c) zároveň e) neplatí ani jedna z variant

2.9. Jedna z uvedených charakteristik monopolu není pravdivá - označte ji:
a) monopol prodává své zboží za ceny vyšší než by byly za jinak stejných podmínek na dokonale konkurenčním trhu b) monopol zpravidla nevyrábí s nejnižšími výrobními náklady c) monopol nevyrábí množství produkce, které by bylo za jinak stejných podmínek vyrobeno na dokonale konkurenčním trhu d) průměrné náklady monopolu jsou většinou nižší než průměrné příjmy e) s rostoucím množstvím vyrobené produkce mezní příjem vždy stoupá nebo je alespoň konstantní

2.10. Regulovaná cena na úrovni minima AC zajistí, že objem výroby bude:
a) vyšší než v případě bez monopolní regulace b) nižší než v případě bez monopolní regulace c) stejný jako v případě bez monopolní regulace, ale cena bude nižší d) přesně stejný jako v případě monopolní konkurence e) přesně stejný jako v případě oligopolní konkurence

2.11. Může monopol vždy stanovit libovolně vysokou cenu?
a) ano, vždy b) ano, ale jen při neexistenci zahraniční konkurence c) ano, ale pouze v případě homogenního produktu d) ano, ale pouze při neexistenci státních zásahů e) ne, musí vždy zohledňovat poptávku a potenciální konkurenty

a) Monopol představuje ( … ) postavení na straně ( … ) (na trhu existuje pouze jeden ( … ) ); monopson pak ( … ) postavení strany ( … ) (existence jediného ( … ) ). výsadní, nabídky, nabízející, výsadní, poptávky, kupujícího b) Úplný (absolutní) monopol označuje ( … ) strukturu, kde v odvětví působí pouze ( … ) velká firma (tj. míra koncentrace je 100 %) vyrábějící ( … ) výrobek bez blízkých ( … ) a kde existují nepřekonatelné ( … ) vstupu do odvětví. tržní, jedna, unikátní, substitutů, zábrany (bariéry)

c) Pokud průměrné náklady (LAC) ( … ) a jediná firma může nabízet výstup daného odvětví efektivněji než kdyby v tomto odvětví působilo více firem, pak hovoříme o situaci ( … ) monopolu (např. velká elektrárna). klesají, přirozeného d) V monopolním odvětví splývá individuální ( … ) křivka s křivkou ( … ) poptávky (odvětví je tvořeno pouze jedinou firmou). Poptávková křivka je ( … ) skloněná a je většinou značně ( … ) (tj. cenově ( … )). poptávková, tržní, negativně, strmá, neelastická

e) Rozhodování monopolní firmy o velikosti rovnovážného outputu a o rovnovážné ceně neovlivňují pouze mezní náklady, ale důležitou roli hraje i ( … ). V případě různých poptávkových křivek může monopol nabízet ( … ) objem výstupu za ( … ) cenu nebo různý objem ( … ) za ( … ) cenu. Proto v případě monopolu ( … ) jednoznačně konstruovat ( … ) křivku této firmy (resp. odvětví). poptávka, stejný, různou, výstupu, stejnou, nelze, nabídkovou f) Monopol (který maximalizuje zisk) volí rovnovážný objem produkce pomocí průsečíku ( … ) a ( … ) , pro tento objem produkce pak rovnovážnou cenu odečte z ( … ) křivky (přitom platí, že cena je vyšší než ( … )). MR, MC, poptávkové, MC

g) Základním zdrojem nedokonalé konkurence je situace v ( … ) , která je zesilována ( … ) konkurence (z nichž nejvýznamnější je ( … ) produktu). nákladech, bariérami (překážkami), diferenciace h) Nedokonalá konkurence vystupuje v reálných podobách úplného ( … ) , oligopolu a ( … ) konkurence. Z těchto typů tržních struktur je modelu dokonalé konkurence nejblíže situace ( … ) konkurence. monopolu, monopolní, monopolní i) V podmínkách nedokonalé konkurence se firma maximalizující zisk rozhoduje o outputu a o ceně na základě kritéria rovnosti ( … ) a ( … ) . V krátkém období firma opustí odvětví, pokud cena neuhradí alespoň ( … ) , v dlouhém pak cena musí krýt minimálně ( … ) (firma nemůže být ztrátová). MC, MR, AVC, AC (přesněji LAC)

a) Monopolní konkurence je forma ( … ) konkurence. Odvětví se skládá z ( … ) firem, z nichž každá prodává ( … ) produkt. Výrobky jsou ( … ) (ale ne dokonalé) - obecně sloužící stejnému účelu. Zároveň v tomto odvětví uvažujeme relativně ( … ) vstup do odvětví. nedokonalé, mnoha, diferencovaný, substituty, volný b) Krátkodobě může monopolně konkurenční firma realizovat ( … ) či ( … ) čistý ekonomický zisk. V dlouhém období přizpůsobí firma úroveň svého výstupu tak, že křivka individuální poptávky je ( … ) křivky AC (přesněji LAC). Na této úrovni výstupu se cena rovná (… ) - všechny firmy v odvětví pak realizují pouze ( … ) zisk. kladný, záporný, tečnou, AC (LAC), normální

a) dominantní firma společně s "konkurenčním lemem" vyrábí více než by na tomto trhu vyráběl monopol [ pravda ] b) pokud by spotřebitelé byli ochotní obětovat diferenciaci produktu, cena by mohla klesnout c) konkurenční lem na trhu s dominantní firmou nikdy nemůže vytvářet kladný čistý ekonomický zisk [ nepravda ] d) maximálního zisku je vždy dosaženo v bodě, kde veličina mezního příjmu je rovna nule

e) cena je vyšší než MR, pouze když poptávková křivka firmy je klesající [ pravda ] f) vyrovnávání MC a MR je totéž, jako maximalizace rozdílu mezi cenou a AC [ nepravda ] g) příkladem oligoplní tržní struktury typu B může být trh počítačů či automobilů

h) z hlediska efektivnosti je vždy oligopol s dominantní firmou lepší než monopolní konkurence [ nepravda ] i) koluzí rozumíme nekalou kooperaci několika firem na oligopolním trhu [ pravda ]

SHRNUTÍ V dokonale konkurenčním tržním prostředí cena
nezávisí na rozsahu produkce jedné firmy. K podmínkám dokonalé konkurence patří velké množství prodávajících i kupujících, volný vstup a výstup výrobců z odvětví, homogenní produkt, dokonalá informovanost kupujících a nulové náklady na změnu dodavatele. CENA: V dokonalé konkurenci je cena pro firmu exogenním faktorem, firma nemůže cenu ovlivnit, nemá smysl, aby vyšší množství produkce prodávala za nižší cenu, protože vyšší množství produkce prodá za původní cenu.

SHRNUTÍ V dlouhodobé rovnováze dokonalé konkurence dosahují firmy ………………..ekonomického zisku, Křivka průměrného příjmu firmy (AR), která je zároveň křivkou), ………………………………………………………. se dotýká křivky průměrných ……………. v……………. nulového mezního příjmu (MR) a křivkou poptávky po produktech dané firmy (křivka d) V dokonale konkurenčním prostředí je tedy poptávka po produkci firmy konstantní, nezávisí na rozsahu produkce jedné firmy, rovná se meznímu příjmu a tudíž i ceně jednotky produkce. V bodě dlouhodobé rovnováhy dokonalé konkurence‚ jsou zároveň v rovnováze i firmy - v tomto bodě se rovněž protínají křivky mezních nákladů (MC) a mezních příjmů (MR) jednotlivých firem. nákladů (AC) v jejím minimu

SHRNUTÍ V nedokonale konkurenčním prostředí cena
závisí na rozsahu produkce. Křivka nabídky firmy ………………. - nabízené množství firmy totiž závisí na průběhu křivky poptávky po produkci dané firmy. neexistuje S nedokonalou konkurencí se setkáváme mnohem častěji než s dokonalou, je to proto, že v realitě většinou nejde splnit podmínky dokonalé konkurence. CENA: Výrobce může zvýšit množství poptávaných produktů, že sníží jejich cenu. V nedokonale konkurenčním prostředí je tedy poptávka po produkci firmy klesající - čím více chce firma prodat, tím nižší cenu musí stanovit.

SHRNUTÍ Výrobci v nedokonalé konkurenci produkují takové množství produkce, pro které platí rovnost mezních příjmů (MR) a mezních nákladů (MC). Křivka mezních příjmů se však v nedokonalé konkurenci odlišuje od křivky průměrných příjmů (AR) - pokud výrobci rozšiřují produkci a snižují při tom cenu, snižují cenu nejen pro nově vyprodukované statky, ale i u již dříve vyprodukovaných statků, což vede k poklesu průměrných příjmů. Jednotnou cenu stanoví výrobci proto, že vyjednávat s každým ze spotřebitelů o ceně, by pro výrobce bylo nákladné.

SHRNUTÍ V nedokonalé konkurenci vzniká mrtvá ztráta. Pokud výrobci nejsou schopni jednotlivým spotřebitelům účtovat rozdílné ceny a prodávají statky za stejnou cenu, tak neuspokojí některé spotřebitele, kteří nejsou schopni zaplatit cenu stanovenou výrobci, ale jsou schopni zaplatit cenu, která je vyšší než mezní náklady na produkci statků pro tyto spotřebitele. Mrtvou ztrátu se někteří výrobci snaží odstranit tím, že tam, kde je to možné, s jednotlivými spotřebiteli vyjednávají o ceně, kterou je daný spotřebitel ochoten a schopen zaplatit( respektive, že výrobci stanoví různé ceny, k tomu, aby spotřebitel získal nižší cenu, musí ale překonat určitou překážku.

SHRNUTÍ Nedokonalou konkurenci dělíme na trh monopolistické konkurence, oligopolní trh a monopol. V případě monopolistické konkurence je vstup do odvětví volný - firmy působící v daném odvětví jsou tak vystaveny konkurenci, každá z firem však nabízí poněkud diferencovaný produkt (už tím, že jej nabízí na odlišných místech; diferenciace dále většinou spočívá v tom, že se produkty jednotlivých firem liší ve svých vlastnostech), takže každá z firem má na svůj produkt monopol. U oligopolního trhu není vstup do odvětví volný, zejména proto, že náklady na vstup do odvětví jsou vysoké, respektive vstupu do odvětví brání jiné překážky. Monopol je trh, na kterém působí jediný výrobce. Monopol vzniká v důsledku vlastnictví jedinečného výrobního faktoru, v důsledku státního rozhodnutí či opatření, v důsledku ekonomické výhodnosti, či z důsledku inovace. Pouze monopol v důsledku ekonomické výhodnosti (tzv. přirozený monopol) má své ekonomické opodstatnění. Zvláštní význam má dočasný monopol v důsledku inovace: inovace totiž hrají důležitou roli i při překonávání monopolního postavení založeného na výnosech z rozsahu (přirozeného monopolu) či vlastnictví omezeného přírodního zdroje (monopolu v důsledku vlastnictví jedinečného výrobního faktoru). V ekonomice dochází k neustálým střetům mezi trvalými a dočasnými monopoly.

e) v podmínkách nedokonale konkurenčních trhů platí, že cena produkce převyšuje mezní příjem [ pravda ] f) křivka MR je v situaci heterogenního oligopolu klesající g) v případě cenově elastické poptávky se firmě vyplatí zvýšit cenu produkce, neboť to způsobí růst TR (a MR je kladné číslo) [ nepravda ] h) v monopolně konkurenčním odvětví působí na trhu jedna velká dominantní firma a celá řada drobných a středních podniků

DOKONALE A NEDOKONALE KONKURENČNÍ PROSTŘEDÍ

Podobné prezentace

Prezentace na téma: "DOKONALE A NEDOKONALE KONKURENČNÍ PROSTŘEDÍ"— Transkript prezentace:

Podobné prezentace

O projektu

Kontaktní formulář

Přihlásit se

Přihlásit se přes sociální síť:

DOKONALE A NEDOKONALE KONKURENČNÍ PROSTŘEDÍ

Podobné prezentace

Prezentace na téma: "DOKONALE A NEDOKONALE KONKURENČNÍ PROSTŘEDÍ"— Transkript prezentace:

Podobné prezentace

O projektu

Kontaktní formulář