Velká hospodářská krize (někdy ,,Světová hospodářská krize“ nebo ,,Velká deprese“) Věra Košinová.

Prezentace na téma: "Velká hospodářská krize (někdy ,,Světová hospodářská krize“ nebo ,,Velká deprese“) Věra Košinová."— Transkript prezentace:

1 Velká hospodářská krize (někdy ,,Světová hospodářská krize“ nebo ,,Velká deprese“)
Věra Košinová

2 = označení pro velký propad akcií na americké burze a následný hospodářský kolaps v roce 1929
=> zhroucení ekonomiky po celém Světě mimo SSSR doba krize - mnoho lidí myslelo - kapitalismus skončil a že je na vině demokratický systém => toho využili hlavně fašisté a komunisté – slibovali pád demokracie a nastolení pevných systémů VHK - překonána až v polovině 30. let 20. století Všeobecně souzeno - právě VHK - jedna z hlavních příčin Druhé světové války

3 Hospodářská situace po 1. Světové válce
Ekon. důsledky - velké, jejich odstraňování – dlouhodobá záležitost Evropský průmysl – přeorientován na zbrojní výrobu Málo peněz – velká zadluženost vítězných mocností u USA N – zasaženo reparacemi (Vers. Smlouva) Rostoucí inflace => zadlužování států – přesto se zdálo, že se situaci podařilo stabilizovat a některé státy prožívaly dokonce období konjunktury – souviselo s návratem k běžné spotřebě na rozdíl od přídělového válečného systému Ekonomika v USA – nepříliš zasažena válkou - na vzestupu = náskok před ostatním světem

4 Krize Konec 20. let 20. století – akcie dosáhly svého maxima
Akcionáři – zneklidnění – prodávání akcií za každou cenu => čtvrtek 24. Října 1929 – k prodeji nabídnuto přes 12 milionů akcií – nebyl zájem (neměly velkou cenu, jak se jich za každou cenu snažili zbavit) => 25. Října – Newyorská burza nucena oznámit krach => krach dalších amerických burz –prodej se na ně přesunul - ,,Černý pátek“ – chápán jako den propuknutí krize Poté krach společností, které neměly dostatečný kapitál => nezaměstnanost => panika – lidi chtěli vybrat své úspory – banky nedostatečný kapitál => krach mnohých bank

5 V USA nepřežilo 30. léta téměř 10 000 bank = 1/3 ze všech => snížení platební schopnosti jednotlivců => snížení výroby Rychlé odražení na ekonomikách založených na exportu (Československo, Japonsko, Brazílie) – krize se šířila dál Šíření krize usnadnily: Špatné kroky státních vlád (USA) Pasivita státních vlád (Československo) Stav, kdy teoretici nebyli schopni na krizi reagovat ani ji předvídat – nepodařilo se předvídat její průběh, rozsah Krize v krátké době (r. 1929) způsobila prudký nárust NEZAMĚSTNANOSTI a POKLES PRODUKCE – z této situace vyplynuly tzv. hladové pochody a celková nedůvěra v politický a ekonomický systém

6 Většině hl. ekonomik se nepodařilo stabilizovat situaci, vybudování strategie (v USA) - 4 roky – vypracován hospodářský program NEW DEAL, v N – HITLERŮV PROGRAM – podobný princip jak ND (princip státních zakázek a vybudování centrální banky) – Hitlerův jednoznačně směřoval k vojenským zakázkám Hitlerův projekt - okamžité výsledky, nevýhoda – myšlenky mířící k absolutní moci státu, které obsahoval vyžadovaly další zásahy a posilování zbrojení => rozpoutání války New Deal – pomalejší výsledky výhoda – dlouhodobě zaměřená strategie cíl – omezení liberálních ekonomických principů opatrně a nenarušení tak principů demokracie

7 až 30. léta 20. století – úplné oživení hospodářství – státy – příprava na možnou válku – vznik řady armádních zakázek

8 Německo 1931 – 1933 sužováno častými pouličními neshodami mezi přívrženci nacistů a komunistů Když zapotřebí - dokázali N a K držet spolu K věřili, že větší nebezpečí pro ně - sociální demokraté Krize pro Němce – začátek - rok 1928 Těch pár let předchozí prosperity uběhlo rychle (USA jim půjčovalo) Po krachu na newyorské burze – USA skončilo s půjčkami => Německo se stalo první zemí Evropy, kam dorazila krize => 1932 – téměř 45% Němců – nezaměstnaných

9 Hitler – dal lidem příležitost k nabytí sebedůvěry
Občané – i díky nacistické propagandě – nenáviděli Židy (rovnice: ,,Žid = bankéř“) Nacionalismus – stále silnější Hitler zavedl půlroční pracovní povinnost pro mládež i povinnou vojenskou službu Práce žen zdaněna natolik, že se nevyplatila => ženy zůstávaly doma Židé ztratili německé občanství Němci nyní (1938) sice pracovali, ale za stejnou prac. dobu si vydělali stejně jako na počátku krize (1928) ..ale lepší mít práci než nic STAVĚNÍ DÁLNIC – s tím nepřišel Hitler, ten jen využil už existujícího plánu

10 Železnice Deutshe Bahn
Inspirace v Itálii Odpůrci: Železnice Deutshe Bahn Armáda – z výšky prý - dobře viditelná a bude tak sloužit nepřát. pilotům k orientaci Adolf Hitler – nástup k moci, pozval si Willyho Hofa – překvapen, že chce Hitler stavět ne jednu, ale více dálnic najednou Naplánováno km dálnic – do roku 1941(stavba zastavena) postaveno necelých 4 000 km dálnic Stavba se měla částečně zaplatit sama – většina peněz pocházela z podpor, které jinak pro nezaměstnané dělníky

11 Hitler naplánoval stavbu pro své tankové jednotky – jeho úmysl - obsadit Evropu
Koncem války – dobře posloužily spojencům, jak se pohodlně dostat do nitra Německa Před vypuknutím války stát dodal do ekonomiky přes 100 miliard marek a vydělal jen něco přes 60 miliard => blíží se státní bankrot => hrozbu Hitler odvrátil – rozpoutal 2. Světovou válku

12 Polsko krizí silně zasaženo
Společně s Německem - nejpostiženější zem Evropy Nejhlubší propad – rok 1934 Průmysl vykázal ohromné číslo nezaměstnaných Poláků: 43,5% Navíc mnoho lidí - práce jen na částečný úvazek (např. 4 hodiny denně nebo několik dní v měsíci) Během krize lidé rozprodávali svůj majetek - nejprve knihy, zrcadla.. Někdy i matrace - rodina spala na podlaze V bytě (nejčastěji jedna místnost) v průměru připadaly na jednu postel více než 3 osoby Každá druhá žena potratila, každé čtvrté dítě zemřelo U děti, které přežily se často vyskytla křivice kvůli nedostatku vitamínu Tyto události => živelná pohroma

13 Švédsko Únik krizi - první země světa
Životní standard zde – vysoký, příliš neutrpěl Reálné příjmy za krize dokonce stouply a země vyráběla v roce 1936 o polovinu více než v roce 1929 Švédsku pomohly mj. německé objednávky na železnou rudu v době kdy - Adolf Hitler - příprava na válku Během krize se vlády ujala levicová sociální demokracie - snížila daně, aby lidé mohli utrácet (a ze stejného důvodu zvýšila minimální mzdu) Stát dotoval veřejné práce, lékařskou péči, pojištění, penzi V Stockholmu – žádní žebráci, v zemi se nekradlo - ve venkovských obchodech ne neobvyklé - zákazník se za nepřítomnosti prodavače obsloužil sám a nechal peníze na pultu Takovou „krizí“ by si tehdy ostatní Evropané toužili procházet celý život

14 USA Krize zásadně ovlivnila životy lidí (nejen v USA), mnoho z nich přišlo o základní potřeby a bydlení Otcové během večeře (jediného jídla dne) postávali opodál, zatímco jejich děti jedly - stáli tam ze strachu, aby nesnědli více, než byla jejich porce Lidé – ne lhostejní, vznikla solidarita Hospodyně - sendviče před domovní dveře, na newyorském nádraží - vkládání do košů zeleniny, kterou občané vypěstovali na zahrádkách Stavebnictví téměř ustrnulo - železnice, které ve dvacátých letech kupovaly 1200 lokomotiv ročně, roku 1932 nekoupily ani jedinou

15 Conrad Hilton uzavřel ve svých hotelích celá patra, aby ušetřil náklady na topení
Papírny nutily zaměstnance, aby používali odřezky místo toaletního papíru Ocelárny Bethlehem Steel v jedné z poboček propustily 80% zaměstnanců, vystěhovaly je z domů - následné zbourání, aby ušetřily na dani z nemovitosti Banky krachovaly druhá za třetí, státu docházely peníze na chod institucí Města postrádala měnu na provoz služeb, hasičů a policistů Někde se platilo uměle zavedenými penězmi V Teninu (stát Washington) zavedení dřevěných dolarů V Ilwacu - peníze z lososí kůže V Raymondu – peníze z ústřičných lastur

16 Jinde zavedení klas. Výměn
Jinde zavedení klas. Výměn. obchodu – potraviny, suroviny za služby, vejce za benzín, benzín za ostříhání, brambory za polena do kamen, atd. Banky – zavřeny, státní kontroly - těmi prošlo jen bank, finančních institucí - navždy zavřeno a další dostaly státní dohlížitele 12. března 1933 přesvědčení rozhlasem - prezident Franklin Delano Roosevelt občany ve svém projevu, že následující den se otevřou banky – lidé jim mohou věřit = bod obratu - lidé přicházeli ne aby si vybrali své úspory, ale aby je uložili Tato obnovená důvěra banky zachránila a situace se začala zlepšovat

17 Velká Británie Prošla krizí mnohem snáz než USA, Německo, Polsko či Československo Ekonomická deprese na zemi tolik nedolehla, hodnota měny - poklesla, ale průmysl nadále fungoval, vyvážení zboží např. do kolonií Nejvíce - zasažena severní Anglie a Skotsko – až čtvrtina obyvatel na podpoře. Londýn a jižní části - v roce 1933 se zvedaly a ekonomicky táhly zbytek země

18 Důsledky Velké hospodářské krize
Špatná ekonomická situace střední třídy – u nejnižší ekonomické vrstvy obyvatelstva - velmi špatná, střední vrstvev, v některých oblastech - krátkodobě úroveň bídy Taková situace => radikalizace obyvatelstva a v Evropě umožnila prosazení některých myšlenek - nacismus, fašismus, či teorie o sionistickém komplotu Během krize - výrazně narušen a snížen mezinárodní obchod, což se států dotklo nejen ekonomicky, ale i politicky => oslabila se nejen vzájemná ekonomická provázanost, ale i vazby mezi jednotlivými státy Nedůvěra, země sváděly krizi jedna na druhou Americký prezident Herbert Hoover se takto snažil nařknout z příčin ekonomického propadu Evropu

19

20

21

22 Citace Wikipedia. [online] [cit ]. Dostupné z: Peníze. [online] [cit ]. Dostupné z: