STAROVĚK INDIE a ČÍNA Mgr. Jitka Moskvová.

Prezentace na téma: "STAROVĚK INDIE a ČÍNA Mgr. Jitka Moskvová."— Transkript prezentace:

1 STAROVĚK INDIE a ČÍNA Mgr. Jitka Moskvová

2 INDIE neolitická revoluce proběhla kolem 4.tis.př.Kr. první lidé se usedali kolem Indu a jeho přítoků  oblast PAŇDŽÁB („Pětiříčí“) lidé byli ve styku s civilizacemi Předního východu ve 3.tis.př.Kr. vytvořili nejstarší městské civilizace  Harappská kultura (město Harappa) používali kamenné, měděné a bronzové nástroje, znali i hrnčířský kruh, vyráběli drahé šperky a hliněné sošky

3

4 tvůrci města však dodnes nejsou známi
města byla stavěna podle plánu – systém pravidelných ulic, domy byly z pálených cihel, byl používán i důmyslný systém kanalizace, stavěny tvrze a sýpky. Uprostřed města stála citadela, která byla sídlem vládce a plnila i funkci správního střediska tvůrci města však dodnes nejsou známi psali obrázkovým písmem na hliněné destičky  dodnes nerozluštěno v 18.st. př.Kr. došlo k úpadku harappské kultury v roce 1600 př.Kr. k jejímu úplnému vymizení  příčiny nejsou známy, pravděpodobně šlo o přírodní katastrofu

5

6 vytvořili nejstarší literární památky  védy, písně a modlitby
kolem roku 1500 př.Kr. vpadly do Indie z Evropy indoevropské kmeny  Árjové = Árijové (vznešení) a usadili se u řeky GANGY vytvořili nejstarší literární památky  védy, písně a modlitby živili se zemědělstvím společenská diferenciace podle uchované „čistoty“ na 4 kasty: BRAHMÁNI (kněží) KŠÁTRIJOVÉ (vládci a vojáci) VAJŠIJOVÉ (svobodné obyvatelstvo) ŠÚDROVÉ (otroci, podrobené obyvatelstvo)

7 mimo tyto čtyři kasty vznikla i zvláštní vrstva  nedotknutelní
právě Šúdrové byli ti „nejšpinavější“, nepřicházelo v úvahu, aby si například sedli, vedle člena vyšší kasty, byli jen o stupeň výš než zvířata Árijské zákony také zakazovaly smíšená manželství mimo tyto čtyři kasty vznikla i zvláštní vrstva  nedotknutelní nedotknutelní se řadí až na úplný konec sociálního žebříčku, její příslušníci zastávali nejpodřadnější práce, jako je např. čištění stok, porodní asistence, vydělávání kůží a další práce, které příslušníci kast nesměli vykonávat

8 poté vzniklo náboženství BRAHMÁNISMUS  šířili ho kněží = Brahmáni
Indové původně uctívali přírodní síly poté vzniklo náboženství BRAHMÁNISMUS  šířili ho kněží = Brahmáni učili o posmrtném životě a o převtělování duší  podle zásluh se převtělí do nižší nebo do vyšší kasty, nebo do zvířete v čele království stojí RÁDŽA

9 veškerý život je utrpení příčina utrpění spočívá v lidské touze
na přelomu 6. a 5.st.př.Kr. vzniká v Indii BUDDHISMUS jeho zakladatel  princ Siddhárta Gautama neboli BUDDHA (osvícený) hlásal čtyři pravdy: veškerý život je utrpení příčina utrpění spočívá v lidské touze zbavit se utrpení znamená překonat touhu k vysvobození z utrpění vede osmeronásobná cesta, která vede k blaženosti  lidská duše se už dále nepřevtěluje, ale rozplyne se v nirváně

10

11

12 Ašóka byl zpočátku velmi krutý
ve 3.st.př.Kr. dosáhl největšího územního rozsahu Indie AŠÓKA Ašóka byl zpočátku velmi krutý vedl mnoho válečných výprav  zemřelo mnoho set tisíc lidí. Když jednou uviděl pole poseté mrtvolami vojáků, dolehla na něj tíže svědomí. Přestal válčit a přijal za své náboženství Buddhismus za jeho další vlády následoval rozvoj a rozšíření Buddhismu budovali zavlažovací systémy a rozvíjeli řemesla udržovali obchodní styky s Egyptem a Sýrií

13

14 ve 2. a 3. st.př.Kr. za vlády GUPTOVCŮ vrcholí rozvoj výroby, obchodu a vědy

15 rozšířil se HINDUISMUS (bohové Višnu, Šiva, Brahma)

16 kněží rozvíjeli JÓGU u dvora působili skvělí výtvarníci, architekti a vědci  zlatý věk indické kultury

17 třetím nejrozšířenějším náboženstvím se stal DŽINISMUS
zakladatelem byl Vardhamána Mahávíra  zvaný DŽINA podstatou je opět vysvobození duše z koloběhu znovuzrození  lze to pouze mnišským životem bez majetku džinisté jsou přísní vegetariáni

18 ČÍNA neolitická revoluce proběhla ve 3. tis. př. Kr.
nejstarší civilizace sídlily u břehů řek: Chuang – che (Žlutá řeka) a Jang – c’ – ťiang v 18.st.př.Kr. začíná vláda dynastie Šang prameny se o této dynastii zmiňují také jako o dynastii Jin  označuje se dnes Šang-Jin

19

20 hlavní činností obyvatel bylo zemědělství  proso, pšenice a pěstování bource morušového
používali tažná zvířata z archeologických nálezů na kostech víme, že používali obrázkové písmo na konci 11.st.př.Kr. byla dynastie Šang-Jin svržena dynastií ČOU král byl chápán jako prostředník mezi lidmi a bohem  SYN NEBES

21

22 dynastie Čou sjednotila severní Čínu
území bylo rozděleno na feudální léna  panovník je propůjčoval šlechticům museli odvádět z pozemků daně a povinnost účastnit se společné obrany země na Čínském území se nevyskytovala větší města správní střediska měla čtvercový půdorys, byla obehnána hradbami a uprostřed města stál gong, pomocí něhož byl oznamován čas. I tady většinou nežilo více než dvacet tisíc obyvatel.

23

24 dynastie Čchin politicky sjednotila celou Čínu
měla silnou jednotnou armádu neomezený vládce Jing Čeng se nechal titulovat jako „první císař Čchinů“ měl výborné vladařské schopnosti  spojil severní a jižní Čínu reforma ve státní správě (šlechta byla nahrazena úředníky bez požadavků urozenosti nebo peněz) sjednocení měr a vah, jednotná měna, budovány komunikace

25

26

27 mezi roky 215 až 210 př.Kr. byla zahájena stavba VELKÉ ČÍNSKÉ ZDI
pracovalo na ní přes 2 mil. lidí ochrana před nájezdy kočovných kmenů ze severu délka zdi je téměř 6 tis. km (více než šířka celé Evropy)  dnes až 8,8 tis. km výška zdi se pohybuje od 6m do 10m šířka zdi byla stanovena tak, aby na ní mohlo jet souběžně 5 až 6 jezdců uvnitř zdi jsou spojovací chodby a skladovací prostory pro zbraně a zásoby posádky

28

29

30 za vlády dynastie Chan (206 př.Kr.–3.st.po Kr.)
dochází ke konfliktům úřední státní správy a aristokracie  chce obnovit svá práva vítězí nad Huny a obsazují další území došlo k otevření cesty do Evropy  „hedvábná cesta“. v 1. a 2.st. po Kr. se z Indie šíří buddhismus šířili ho kněží  bonzové rozvoj hospodářství , kultury a vědy  vynález papíru a inkoustu

31

32 po prvnímu vpádu severních kočovných kmenů dochází k rozdrobení země na mnoho státních útvarů pod vládou cizích kmenů teprve ve 4. st. došlo k novém sjednocení pod vládou dynastie Tin vynálezy: papír, sklo, porcelán, hedvábí, kompas, zdymadlo, střelný prach,…

33 v Číně vznikly tři filozofické směry:
KONFUCIANISMUS  klade důraz na mravnost a konání dobra, přísnost k sobě a laskavost ke druhým zakladatelem je Mistr Kchung = Konfucius

34

35 TAOISMUS  člověk musí hledat správnou cestu k lidské přirozenosti a přírodním zákonům
taoisté uctívají přírodní božstva, používají talismany, zaříkávání, meditaci,… zakladatelem je Mistr Lao-ć

36 LEGISMUS  pokud člověk není omezen zákony, příkazy, tresty a odměnami, pak se snaží prosadit své zájmy na úkor druhých legisté prosazují právo a zákon, a také rovnost mezi lidmi čínské písmo  vzniklo z obrázkového písma a užívá se zhruba 3 tisíce znaků z asi 50 tisíc