ZLÍNSKÝ KRAJ KONZERVATOŘ P. J. VEJVANOVSKÉHO KROMĚŘÍŽ DĚJINY HUDBY Název školyKonzervatoř P. J. Vejvanovského Kroměříž Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/34.0433.

Prezentace na téma: "ZLÍNSKÝ KRAJ KONZERVATOŘ P. J. VEJVANOVSKÉHO KROMĚŘÍŽ DĚJINY HUDBY Název školyKonzervatoř P. J. Vejvanovského Kroměříž Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/34.0433."— Transkript prezentace:

1 ZLÍNSKÝ KRAJ KONZERVATOŘ P. J. VEJVANOVSKÉHO KROMĚŘÍŽ DĚJINY HUDBY Název školyKonzervatoř P. J. Vejvanovského Kroměříž Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/34.0433 AutorMgr. Miloslav Bubeníček Název šablonyIII/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název DUMuVY_32_INOVACE_DEH_0209 Stupeň a typ vzděláváníStřední odborné vzdělání v konzervatoři Vzdělávací oblastSpolečný odborný základ Vzdělávací obor82-44-P/01 Hudba, 82-45-P/01 Zpěv Tematický okruh9. Barokní opera ve Francii Druh učebního materiáluVýukový materiál Cílová skupinaŽák, 16 – 19 let Anotace Výukový materiál určen k frontální prezentaci učitelem, případně jako materiál pro samostudium, nutno doplnit výkladem. Vybavení, pomůckyDataprojektor Klíčová slovaOpera, Francie, Lully, předehra, ballets de cour Datum13. 9. 2013– datum ověření ve výuce

2 Anotace Text s názvem Barokní opera ve Francii slouží jako pomocný text při výuce předmětu dějiny hudby na konzervatoři. Předpokládá se doplnění informací výkladem pedagoga, ale lze jej použít jako vstupní osnovu pro další samostudium studentů.

3 Barokní opera ve Francii

4 V barokní éře se stala Francie a život u královského dvora vzorem pro celou Evropu. Prakticky každý šlechtic se snažil, ovšem podle svých finančních možností držet krok s módou, jež reprezentovala Paříž. Stejně tak to bylo s hudbou a zvláště s operou. Za krále Ludvíka XIII. byly v oblibě ballets de cour, skvěle vypravené dvorské balety.

5 1. Ludvík XIV., Král Slunce

6 Éra vlády Ludvíka XIV., „krále Slunce“, sice zaznamenala mírný vliv italské hudby, ale ta zásadně neovlivnila svébytnost hudby francouzské. Dovezené italské opery postrádaly právě typický francouzský rys – baletní části. Domácí, tedy francouzská, hudba byla přijímána kladně. I z tohoto pohledu je zajímavá postava Jeana Baptisty de Lully, původem Itala a přece jednoho z nejvýznamnějších skladatelů Francie.

7 2. Jean Baptiste de Lully

8 Jean Baptiste de Lully ( 28. 11. 1632 Florencie – 2. 3. 1687 Paříž) J. B. de Lully, původem Ital Giovanni Battista Lully, pocházel z Florencie. Otec byl mlynářem. Giovanni Battista projevoval mimořádný hudební talent, a tak dostal první hudební vzdělání u místních františkánů. Hrál na kytaru, housle a cembalo. V roce 1646 navštívil Florencii Roger Lotrinský, rytíř de Guise a všiml si jeho mimořádného talentu.

9 Na přímluvu šlechtice byl přijat do služeb Anny Marie Louisy Orleánské a tak se dostal do Francie. Marie Louisa byla sestřenicí Ludvíka XIV. a Jean Baptista se tak ocitl přímo u královského dvora. Po čase, kdy bylo jeho působení spíš prací komorníka, se stal kapelníkem nově vzniklého souboru Petit bande des violons du Roy. Pro tento soubor psal balety a tance, někdy se hrávaly i za účasti krále. Stal se jeho oblíbencem a poté královým tajemníkem.

10 Přímo pro krále psal hudbu od roku 1650 a roku 1653 byl jmenován dvorním skladatelem. Soubor Grande bande des violons du Roy vedl od roku 1652. Od roku 1661 byl v Academii Frances učitelem baletního tance. V roce 1671 byl inspektorem královské instrumentální hudby. Privilegium k provozování Královské akademie hudby a tance získal r. 1672. Spolupracoval s Moliérem na představeních pro krále.

11 3. Moliére

12 Šlechtický titul mu byl přiznán v roce 1680. Byla to strmá kariéra, stal se neomezeným vládce nad hudbou královského dvora. Kvůli své prudké povaze a povýšenému chování měl řadu nepřátel. Byl nejen mimořádně schopný hudebník, ale i organizátor. Jean Baptiste de Lully zemřel 8. ledna 1687 na následky zranění – při dirigování se těžkou taktovkou udeřil do palce u nohy.

13 4. Provedení opery Alceste ve Versailles roku 1674

14 J. B. de Lully je autorem 30 ballets de cour, 12 comédies-ballets a pastoráles. Ze 14 hrdinských oper lze jako příklad jmenovat Armide nebo Acis et Galathée. Lully staví v opeře na textové stránce a patosu. Vžilo se označení tragédie- lyrique. Nepoužíval umění kastrátů. Orchestr měl až 45 členů a umožňoval tak využití zvukomalby. Lullyovská předehra má schéma pomalu – rychle – pomalu.

15 Marc-Antoine Charpentier Vedle Lullyho je třeba upozornit i na další významné osobnosti té doby, působící v Paříži. Jednou z nich je Marc-Antoine Charpentier (1643–1704). Díky otcovým vlivným známostem – byl královským malířem – se mu dostalo výborného vzdělání v jezuitské škole a od 18 let studoval práva. Studoval v Římě, zde se setkal s G. Carissimim. Po návratu do Paříže spolupracoval s Moliérem, jenž se po neshodách rozešel s Lullym.

16 5. Marc-Antoine Charpentier

17 M.-A. Charpentier napsal asi 200 převážně chrámových skladeb. Byl učitelem hudby Philippa, vévody z Chartres, od roku 1683 dostával doživotní rentu od Ludvíka XIV. za scénickou hudbu. Byl ředitelem kůru v kostele sv. Ludvíka v Paříži a od roku 1698 až do smrti vedl kůr v Sainte Chapelle. Z jeho skladeb je asi nejpopulárnější Preludium z Te Deum, stalo se znělkou Eurovize a vídeňských novoročních koncertů. Je autorem šesti oper, např. Médée.

18 Jean Philippe Rameau (25. 9. 1683 Dijon – 12. 9. 1764 Paříž) Mimořádnou postavou je Jean Philippe Rameau, francouzský skladatel a teoretik, konkurent J. B. de Lullyho. Hudební vzdělání získal v jezuitské koleji v Dijonu. V 18 letech odešel do Itálie studovat hru na varhany, housle a skladbu. Od roku 1702 měl smlouvu na místo varhaníka v Clermont – Ferrand, byl tam čtyři roky. První dílo tiskem vyšlo r. 1706 v Paříži, je určeno clavecinu: „Pièces de clavecin“.

19 6. Jean Philippe Rameau

20 Otázky k ověření znalostí 1.S kým spolupracoval Lully na představeních pro krále? 2.Jaké tempové rozvržení má francouzská operní předehra? 3.Čím se v současnosti proslavil M.-A. Charpentier? 4.Pro jaký klávesový nástroj psal svoje skladby Rameau?

21 Doporučená literatura: 1. Kačic, Ladislav: Dějiny hudby III, Baroko, Euromedia Group – Ikar, Praha 2009 2. Smolka, Jaroslav: TOGGA, Praha 2001 3. Šafařík, Jiří: Dějiny hudby I., Votobia 2002

22 Seznam vyobrazení: 1.Ludvík XIV., Král Slunce http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/5f/Louis_XIV_of_France.jpg 11.9.2013 http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/5f/Louis_XIV_of_France.jpg 2.Jean Baptiste de Lully http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/b/bb/Jean- Baptiste_Lully_Nicolas_Mignard.jpg 11.9.2013http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/b/bb/Jean- Baptiste_Lully_Nicolas_Mignard.jpg 3.Moliére http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/0/00/Moliere2.jpg 11.9.2013http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/0/00/Moliere2.jpg 4.Provedení opery Alceste ve Versailles roku 1674 http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/43/Ballet_versailles.jpg 11.9.2013 http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/43/Ballet_versailles.jpg 5.Marc-Antoine Charpentier http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/55/MA_Charpentier_II.gif 11.9.2013 http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/55/MA_Charpentier_II.gif 6.Jean Philippe Rameau http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/c1/Attribu%C3%A9_%C3%A0_Jose ph_Aved%2C_Portrait_de_Jean-Philippe_Rameau_%28vers_1728%29_-_002.jpg 11.9.2013 http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/c1/Attribu%C3%A9_%C3%A0_Jose ph_Aved%2C_Portrait_de_Jean-Philippe_Rameau_%28vers_1728%29_-_002.jpg