OBECNÁ BIOLOGIE TKÁNĚ.

Prezentace na téma: "OBECNÁ BIOLOGIE TKÁNĚ."— Transkript prezentace:

1 OBECNÁ BIOLOGIE TKÁNĚ

2 Obecná biologie - Tkáně
Soubory buněk stejného tvaru, funkce i původu. Vznikají diferenciací buněk, které se dělí mitózou. Histogeneze – probíhá v embryogenezi mnoho-buněčných živočichů – z buněk zárodečných listů. Jednotlivé buňky nejsou schopny samostatné existence. Tkáň může obsahovat i buňky morfologicky a funkčně různé: Základní typ Podpůrný typ SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Tkáně

3 Obecná biologie - Tkáně
Tkáně - složení Buňky + tkáňový mok + mezibuněčná hmota Buňky: Pevné – mají stálou polohu a vytvářejí síť. Volné – pohyblivé (přítomny v mezibuněčné hmotě). Tkáňový mok – vzniká filtrací z kapilár Mezibuněčná hmota: Vláknitá – pevná struktura (glykoproteiny) Amorfní – tekutý, polotekutý, pevný charakter SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Tkáně

4 Základní rozdělení tkání
Epitely – kryjí povrch těla a povrch orgánů. Pojiva – přenos látek, výplň prostorů mezi orgány, obaly orgánů, opora těla. Svalové tkáně – pohyb organismu a pohyb orgánů. Trofické tkáně – tělní tekutiny. Nervové tkáně – zajištění příjmu a vedení vzruchů, koordinace činnosti všech tkání a orgánů, řídící funkce. SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Tkáně

5 Epitely - tkáně rozprostřené do plochy, jedna nebo více vrstev buněk
Dělení epitelů: a) Podle počtu vrstev: Jednovrstevný Víceřadý Vícevrstevný Přechodný b) Podle tvaru buněk: Kubický Cylindrický Dlaždicový c) Podle funkce: Krycí Resorpční Smyslový SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Tkáně

6 Dělení epitelů podle počtu vrstev
Jednovrstevný: bezobratlí – jediný typ kromě ploutvenek, obratlovci – všechny typy. Víceřadý: jádra zdánlivě ve více vrstvách, všechny buňky však dosedají na bazální membránu (výživa). Trachea savců. Víceřadý řasinkový. Vícevrstevný: krycí (pokožka obratlovců) - rohovatějící výstelkový (ústa, vagína) – nerohovatějící Přechodný: (uretra, močový měchýř). Podle novějších údajů jde o víceřadý epitel. Změna počtu buněk podle stavu, ve vrchních vrstvách se nacházejí volné buňky (močový měchýř savců). SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Tkáně

7 Dělení epitelů podle tvaru buněk
Kubický (žlázy, vývody) Cylindrický (trávicí orgány bezobratlých i obratlovců) Dlaždicový jednovrstevný (pulci obojživelníků, kopinatec)        vícevrstevný (epidermis u Vertebrata) SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Tkáně

8 Typy epitelů Jednovrstevný epitel: Mezi epidermálními buňkami jsou hojné váčkovité žlázky (endoepitelové) s granulemi sekretu v cytoplazmě. Pod epitelem je silná vrstva okružní svaloviny (hladké). Jednovrstevný, krycí, žláznatý kutikulární epitel žížaly obecné SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Tkáně

9 Víceřadý řasinkový epitel Obecná biologie - Tkáně
Typy epitelů Víceřadý epitel: jádra zdánlivě ve více vrstvách, všechny buňky však dosedají na bazální membránu. Víceřadý řasinkový epitel průdušnice člověka SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Tkáně

10 Rohovatějící pokožka člověka Obecná biologie - Tkáně
Typy epitelů Mnohovrstevný epitel: krycí, rohovatějící v pokožce (epidermis) člověka. Rohovatějící pokožka člověka SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Tkáně

11 Řasinkový epitel dýchacích cest Obecná biologie - Tkáně
Typy epitelů A – vrstva epitelu (všechny buňky vycházejí z bazální membrány, ale jen některé dosahují až k povrchu). C – jádra buněk B – cilia Řasinkový epitel dýchacích cest SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Tkáně

12 Dělení epitelů podle funkce
Krycí – ochranná vrstva. Výstelkové – chrání vnitřek tělesných orgánů.   Žlazové – velké buňky hruškovitého nebo pohárkovitého tvaru:     sekrety - užitek v dutině ústní     inkrety - hormony     exkrety - moč, pot SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Tkáně

13 Typy epitelů – smyslový epitel (žlázový)
Vyvíjejí se z krycího epitelu (modré  buňky). Tvoří jednoduché nebo rozvětvené trubičky, na jejichž koncích se nacházejí sekreční části (červené). Jednoduché Složené Rozvětvené SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Tkáně

14 Obecná biologie - Tkáně
Pojiva Vaziva Kolagenní vazivo Retikulární vazivo Tukové vazivo Elastické vazivo Chrupavky Hyalinní Elastická Kolagenní Kost Plsťovitá Lamelární Kompaktní Spongiozní (houbovitá) SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Tkáně

15 Obecná biologie - Tkáně
Vaziva Fixní buňky Fibrocyty – produkce mezibuněčné hmoty Retikulární – retikulová vlákna Tukové – vakuoly vyplněné tukem Pigmentové – pohyblivá zrnka barviv (melanin) Volné buňky Histiocyty – makrofágy Heparinocyty – heparin, histamin, serotin (imunitní systém) Plazmatické buňky – tvoří protilátky Mezibuněčná hmota – polotekutá (kyselina hyaluronová) + vlákna (elastická a kolagenní) SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Tkáně

16 Vaziva Kolagenní vazivo
Podélná struktura šlachy – elastická a kolagenní vlákna SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Tkáně

17 Obecná biologie - Tkáně
Vaziva Elastické vazivo Retikulární vazivo SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Tkáně

18 Modifikace řídkého vláknitého – Obecná biologie - Tkáně
Vaziva Retikulární pojivo – lymfatické uzliny Modifikace řídkého vláknitého – bílá tuková tkáň SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Tkáně

19 Obecná biologie - Tkáně
Chrupavky Chrupavka (cartilago) - opora, pružnost, vzdor tlaku. Fixní buňky – chondrocyty (uloženy v pouzdrech). Fibrilární hmota – kolagenní i elastinové. Interfibrilární hmota – chondrin. Ochrustavice – tuhé kolagenní vazivo prostoupené cévami a nervy – výživa a ochrana chrupavky. SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Tkáně

20 Obecná biologie - Tkáně
Chrupavka Elastická chrupavka SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Tkáně

21 Obecná biologie - Tkáně
Chrupavka Hyalinní chrupavky SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Tkáně

22 Chrupavka Vazivová chrupavka meziobratlové ploténky,
čéška, kloubní plošky méně chondrocytů  i interfibrilární hmoty, hojnost kolagenních vláken SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Tkáně

23 Obecná biologie - Tkáně
Kost Nejtvrdší pojivo – křehké Buňky – osteocyty, osteoblasty, osteoklasty Mezibuněčná hmota – organická složka osein, minerální složka – fosforečnan vápenatý, uhličitan vápenatý, fosforečnan hořečnatý, chlorid sodný Počínaje kostnatými rybami tvoří kostru obratlovců. Původně chrupavčitá kostra je nahrazována kostní tkání (osifikace – zkostnatění). Kromě vnitřního skeletu vytváří šupiny ryb, kožní desky krokodýlů a želv, může vyztužovat některé měkké orgány. SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Tkáně

24 Typy kostní tkáně Lamelární kost – jednotlivé vrstvy
Lamelární kost – příčný průřez SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Tkáně

25 Obecná biologie - Tkáně
Typy kostní tkáně Koncentrické Haversovy lamely Osteocyty tmavé Haversův systém při větším zvětšení, kanálek dole. Uvnitř kanálku řídké vláknité pojivo – cévy. Kompaktní kost SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Tkáně

26 Obecná biologie - Tkáně
Typy kostní tkáně Kompaktní kost Spongiózní kost SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Tkáně

27 Obecná biologie - Tkáně
Trofické tkáně Vytvářejí vnitřní prostředí organismů – homeostáza. Rozvádí živiny, hormony, dýchací plyny a zplodiny látkového metabolismu. Tělní tekutiny: Nitrobuněčné (40 % hmotnosti člověka) Základní cytoplazma Mimobuněčné (20 % hmotnosti člověka) Krev, míza, tkáňový mok SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Tkáně

28 Erytrocyty savců jsou bezjaderné Obecná biologie - Tkáně
Trofické tkáně - krev Krev Krevní plazma Krevní buňky Erytrocyty Leukocyty Granulocyty Agranulocyty Trombocyty Erytrocyty savců jsou bezjaderné SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Tkáně

29 Obecná biologie - Tkáně
Krevní plazma Průhledná nažloutlá kapalina bez krevních tělísek. 92% vody, 7% proteiny a 1% soli (ve stopovém množství krevní cukr, zplodiny metabolismu apod.). Z krevních bílkovin jsou nejdůležitější albuminy (tím že na sebe váží vodu, jsou důležité k udržování objemu tekutiny v cévách, přenášejí také řadu látek nerozpustných ve vodě jako jsou vitamíny hormony, bilirubin atd.), globuliny (jsou přenašeči některých hormonů, enzymů a jiných látek, gamaglobuliny= imunolátky), fibrinogen (protein důležitý pro srážlivost krve). SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Tkáně

30 Krevní buňky - erytrocyty
Bikonkávní – dvojdutý tvar Bezjaderné Vznik mitózou v kostní dřeni – erytropoéza. Životnost 120 dní. Zánik v játrech a slezině – fagocytující buňky je rozloží. Hemoglobin se rozpadá na žlučová barviva – birilubin – hemolýza. SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Tkáně

31 Krevní buňky – leukocyty
                                                                         Krevní buňky – leukocyty Průsvitné a jaderné. Při infekcích prochází kapilární stěnou – schopnost fagocytózy. Podle obsahu zrnek se dělí na: Granulocyty Eozinofily Neutrofily Bazofily Agranulocyty Monocyty Lymfocyty SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Tkáně

32 Krevní buňky - erytrocyty
Krev ryby – jaderné erytrocyty Krev ptáků – jaderné erytrocyty SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Tkáně

33 Obecná biologie - Tkáně
Svalové tkáně Svalové buňky Plaménkové Trámčité Svalová vlákna=svalová buňka (kosterní svalovina) Svalové epitely – myoepitely (žahavci, ploštěnci) Hladká svalovina – svalovina vnitřních orgánů Žíhaná svalovina – kosterní svalovina Srdeční svalovina – myokard SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Tkáně

34 Svalové tkáně Hladká svalovina Příčně pruhovaná svalovina
Srdeční – trámčitá svalovina SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Tkáně

35 Hladká svalovina tenkého střeva Obecná biologie - Tkáně
Svalové tkáně Hladká svalovina tenkého střeva SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Tkáně

36 Svalové tkáně Žíhaná svalová vlákna kosterní svaloviny – mnohojaderné buňky SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Tkáně

37 Obecná biologie - Tkáně
Svalové tkáně Myokard - buňky jsou navzájem propojeny nepravidelnými jemnými přepážkami SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Tkáně

38 Obecná biologie - Tkáně
Nervové tkáně Dva typy buněk: Nervové buňky (neurony) jsou biochemicky i anatomicky specializované buňky schopné přenosu signálu a synaptického kontaktu s jinými neurony; vedou informaci uvnitř CNS a do zbytku těla nebo z něj. Nejdelší buňky – až 1 m, mají nejdelší životnost. Gliové buňky – jsou malé buňky funkčně spojené s neurony (neprodukují akční potenciály), vytvářejí myelinovou pochvu axonů v CNS – mají ochrannou funkci. SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Tkáně

39 Nervové tkáně Nervové tkáně jsou tvořeny neurony a gliovými buňkami
SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Tkáně

40 Nervová tkáň – stavba neuronu
SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Tkáně

41 Nervová tkáň Vytváření spojovacích drah mezi buňkami a kůrou velkého mozku člověka během dospívání. Novorozeně - tříměsíční dítě - patnáctiměsíční dítě -dvouleté dítě. SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Tkáně

42 Nervová tkáň – přenos vzruchu
Synapse SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Tkáně

43 Nervová tkáň – přenos vzruchu
Synapse SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Tkáně

44 Které pojmy spolu souvisí?
Neuron Myozin Erytrocyt Osein Epidermis Svalové tkáně Nervové tkáně Pojiva Trofické tkáně Epitely SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Tkáně

45 Obecná biologie - Tkáně
Vyhodnocení b a d c e SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Tkáně

46 Obecná biologie - Tkáně
Opakování Jak dělíme epitely podle tvaru buněk? Jaké krevní buňky tvoří krev člověka? Jakým způsobem dochází k přenosu nervových vzruchů mezi neurony? Jaké typy svalových tkání má člověk? SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Tkáně

47 Obecná biologie - Tkáně
Použité zdroje Bumerl, J. a kol.: Biologie 1 pro SOŠ. SPN, Praha, 1997 Nováček, J.: Biologie pro střední zemědělské školy. CREDIT, Praha, 1997 SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Tkáně