Opěrná a pohybová soustava

Prezentace na téma: "Opěrná a pohybová soustava"— Transkript prezentace:

1 Opěrná a pohybová soustava
BIOLOGIE ČLOVĚKA Opěrná a pohybová soustava

2 TKÁNĚ Epitelová tkáň Pojivová tkáň Svalová tkáň Nervová tkáň vazivo
chrupavka kost zubní tkáň trofická pojiva Svalová tkáň Nervová tkáň

3 Pojivo – VAZIVO, CHRUPAVKA, KOST, ZUBNÍ TKÁŇ, …
formuje a udržuje tvar těla, přenos látek a informací, obranné reakce, zásobárna látek mezibuněčná hmota - matrix vlákna – kolagenní, elastická, retikulární základní hmota – glykozaminoglykany, bílkoviny, minerální látky buňky fixní pohyblivé

4 Funkce pojiva strukturální šlachy, pouzdra, kosti obranná
buňky imunitního systému střádací Na+ a voda, tuková tkáň reparační vznik jizvy nutriční prostředník mezi cévou a orgánem

5 Typy pojivové tkáně - vazivo
kolagenní vazivo – pouzdra orgánů, podkládá epitely retikulární vazivo – krvetvorné a lymfoidní orgány tukové vazivo – mechanická a tepelná izolace, energetická zásoba

6 Chrupavka vs. kost bezcévná tkáň pevná, „drží tvar“
chondroblasty, -cyty nemineralizovaná velmi prokrvená tkáň pevná, „ohebná“ osteoblasty, -cyty osteoklasty mineralizovaná

7 Chrupavka - cartilago odolná vůči působení tlaku -> nemění tvar
buňky: chondroblasty (cyty) mezibuněčná hmota - vlákna + matrix pevnost dána vazbou molekul vody bezcévná tkáň - živiny difúzí (perichondrium, syn. tekutina)

8 Typy chrupavky Sklovitá chrupavka Elastická chrupavka
Kolagenní chrupavka

9 1. Sklovitá chrupavka modrobílá, sklovitá
nejrozšířenější typ chrupavky kostra paryb, mnohoštětinatci, měkkýši, hlavonožci pokrývá kloubní plochy součást dýchacích cest spojuje žebra a sternum

10 Trachea Kloubní chrupavka

11 Elastická chrupavka v boltci, zevním zvukovodu, epiglottis
v kolagenní a elastická vlákna chrupavka žlutá

12 Vazivová chrupavka kolagenní vlákna bílá, neprůsvitná
meziobratlové ploténky, kloubní plošky, čéška

13 Obecná nauka o kostech Funkce kostí opora měkčím tkáním
úpon svalů a vazů (pasivní pohybový aparát) ochranná pouzdra orgánů (lebka, páteř, hrudník…) zásobárna vápníku úloha při tvorbě krevních elementů (kostní dřeň)

14 Obecná nauka o kostech Kost (Os, Ossa) je tvrdý, pružný útvar.
Její tvar odpovídá funkci: kosti dlouhé: kosti končetin; konce (epifýzy), střed (diafýza), jejich tělo je duté kosti ploché: např. kosti klenby lebeční, lopatka kosti krátké: kosti zápěstní kosti pneumatické: obsahují dutiny vyplněné vzduchem; kost čelní, čichová kosti nepravidelné: obratle

15 Kostní tkáň Kostní tkáň je nejtvrdší z pojiv. Vyskytuje se pouze u obratlovců. Je tvořena z kostních buněk, tzv. osteocytů. Mezibuněčná hmota je vytvářena tzv. osteoblasty. Obsahuje: látky organické: asi 1/3, dodávají kosti pružnost, bílkovina osein látky anorganické: asi 2/3, dodávají kosti pevnost, Ca3(PO4)2, CaCO3, Stářím se složení mění, přibývá anorganické hmoty  snadná lámavost. 2 typy kostní tkáně houbovitá – spongiózní (hlavice dlouhých kostí) hutná – kompaktní (těla dlouhých kostí)

16 Kostní tkáň hutná Lamelární strutkura Haversovy systémy
Haversovy kanálky Volkmanovy kanálky

17 Stavba dlouhé kosti okostice houbovitá tkáň hutná tkáň kostní dřeň
diafýza epifýza kloubní chrupavky

18 Vývoj a růst kostí Kosti se vytváří z chrupavčitého nebo vazivového základu kostnatěním (osifikací) během embryonálního vývoje. Osifikace se šíří z tzv. osifikačních jader RŮST KOSTÍ do šířky: pomocí okostice do délky: uskutečňuje se na  tzv. růstové chrupavce

19 Spojení kostí Vazivem: švy na lebce
Chrupavkou: např. meziobratlové ploténky Srůstem: např. pánevní kost Pohyblivé spojení, kloub: hlavice jedné kosti zapadá do jamky druhé

20 Typy kloubních spojení

21 KOSTRA ČLOVĚKA OSOVÁ KOSTRA KOSTRA KONČETIN lebka hrudník páteř
neurocranium splanchnocranium hrudník páteř KOSTRA KONČETIN kostra horní končetiny kostra dolní končetiny pletenec HK, DK volná HK, DK kostra ruky, nohy

22 Osová kostra PÁTEŘ Funkce páteře Stavba páteře - obratle
Meziobratlové ploténky Prohnutí páteře

23

24 Osová kostra - páteř Typy obratlů

25 Osová kostra – kostra hrudníku
Žebra pravá : kloubně se upínají na hrudní obratle a prvních 7 párů chrupavkou na hrudní kost Žebra nepravá : 5 párů, 3 se připojují na chrupavku výše uloženého žebra Žebra volná: 2 páry Hrudní kost Hrudní obratle

26 Osová kostra – kostra lebky
LEBKA Mozková část (Neurocranium): 8 kostí Obličejová část (Viscerocranium): 14 kostí horní čelist lícní kost kost nosní kost slzní nosní skořepy kost patrová kost radličná jařmový oblouk dolní čelist jazylka

27 Osová kostra – kostra lebky
LEBKA Mozková část (Neurocranium): 8 kostí Obličejová část (Viscerocranium): 14 kostí koste čelní kost čichová kost klínová Turecké sedlo kost týlní kost spánková kost skalní kost temenní bradavkový výběžek bodcovitý výběžek

28

29 Osová kostra – kostra lebky

30

31 Švy na lebce šev věncový (korunový): mezi kostí čelní a kostmi temenními šev šípový: mezi kostmi temenními šev lambdový: mezi kostmi temenními a kostí týlní šev šupinový: nad spánkovou kostí

32 Určování věku podle lebky
Vazivové blány - lupínky

33 KOSTRA KONČETIN KOSTRA HORNÍCH KONČETIN Pletenec lopatkový
Volná horní končetina Kostra ruky

34 KOSTRA HK – pletenec lopatkový
lopatka plochá trojúhelníkovitá kost. Na dorzální straně má lopatka kostěnou hranu, tzv. hřeben lopatky. Hřeben přechází v nadpažek, se kterým se spojuje klíční kost. Hákovitý výběžek lopatky je pozůstatkem po krkavčí kosti. klíční kost (Calvicula): 12 – 16 cm dlouhá, esovitě prohnutá kost. Rozlišujeme na ní konec hrudní a konec nadpažkový.

35 KOSTRA HK – volná končetina

36

37 Kloubní spojení HK loketní kloub ramenní kloub

38

39 KOSTRA HK – kostra ruky řada (proximální): kost loďkovitá
kosti zápěstní řada (proximální): kost loďkovitá kost poloměsíčitá kost trojhranná kost hráškovitá 2. řada (distální): kost trapézová kost trapézovitá kost hlavatá kost hákovitá

40

41 KOSTRA KONČETIN KOSTRA DOLNÍCH KONČETIN Pletenec pánevní
Volná dolní končetina Kostra nohy

42 KOSTRA DK – pánevní pletenec

43

44 KOSTRA DK – volná končetina

45 Kloubní spojení DK kyčelní kloub kolenní kloub

46

47 KOSTRA DK – kostra nohy hlezenní kloub

48

49 Onemocnění opěrné soustavy
osteoporóza osteoartróza dna zlomeniny, vymknutí …

50 Deformace lebky

51 Svalová tkáň aktivní součást pohybového aparátu
vysoce diferencovaná tkáň myoepitely (žahavci, ploštěnci) elektrická svalová tkáň – elektrická ploténka Základní typy svaloviny hladká svalovina příčně pruhovaná svalovina srdeční svalovina

52 Tvary svalů

53 Stavba svalu

54 1. Hladká svalovina ve stěnách dutých orgánů (cévy, střeva…) i jinde (kůže, prostata) u bezobratlých – útrobní a pohybové svaly, kožněsvalový vak (ploštěnci, hlísti, kroužkovci, měkkýši) u obratlovců – ve stěnách vnitřních orgánů a ve vazivu kůže vřetenovité svalové buňky jádro centrálně, při jeho pólech organely

55 2. Příčně pruhovaná svalovina
svalové vlákno mnohojaderný útvar (syncytium), jádra na okraji vývoj: myoblasty plazmatická membrána = sarkolema cytoplasma = sarkoplasma myofibrily mitochondrie, granula glykogenu, myoglobin hladké ER = sarkoplazmatické retikulum šlacha (tendon) kolagenní vlákna, zakotvení do svalového vlákna

56

57 Schéma svalu

58 Schéma kosterního svalového vlákna

59 Schéma 2

60 Příčně pruhovaný sval

61 Příčně pruhovaný sval

62 3. Srdeční svalovina myokard typ příčně pruhované interkalární disky
vlastní centrum automacie a rytmicity není řízena vegetativní činností – pouze usměrňována

63 O jaký typ svaloviny se jedná?

64 Inervace svalu Vzruchy přichází do svalového vlákna po motorickém nervovém vlákně z míchy. Jedna nervová buňka vždy inervuje více svalových vláken (tzv. motorickou jednotku). Celý sval je inervován více nervovými buňkami, které tvoří nerv. Nervové vlákno je na svalovém vlákně ukončeno tzv. motorickou ploténkou. Vzruch opačným směrem, do mozku a do míchy, vedou vlákna senzitivní. Informují o napětí svalu.

65 Inervace svalu

66 Svalový stah Nervový vzruch způsobí v motorické ploténce vylití acetylcholinu Acetylcholin způsobí uvolnění iontů Ca2+ z váčků endoplazmatického retikula, které obklopují myofibrily Tyto ionty způsobují zasouvání aktinu mezi myozin – aktinomyozinový komplex. Energii dodává ATP Endoplazmatické retikulum s využitím ATP odčerpává zpět ionty Ca2+ a dochází ke svalovému uvolnění. Svalový pohyb má charakter tetanických stahů Energie – glukóza, CP Svalová únava Kyslíkový dluh

67 Názvy a funkce svalů Ohybače (flexory) Natahovače (extenzory)
Přitahovače (adduktory) Odtahovače (abduktory) Svěrače (sfinktery) Rozvěrače (diletátory) Obraceče dlaní dolů (supinátory) Obraceče dlaní nahoru (pronátory)

68 Svaly Svaly hlavy Zevní sval žvýkací Sval spánkový
Svaly mimické: připojují se do kůže obličeje Kruhový sval oční Kruhový sval ústní Sval tvářový Další mimické svaly: zdvíhače rtů, nosní křídla, stahovače koutků, sval čelní atd. Svaly krku Tenký podkožní sval krční (Musculus platysma) Zvedač hlavy Svaly nadjazylkové a podjazylkové: ovlivňují polohy jazylky a hltanu

69 Svaly Svaly hrudníku velký prsní sval malý prsní sval
přední pilovitý sval mezižeberní svaly Bránice Svaly břicha zevní a vnitřní šikmý sval břišní přímý sval břišní příčný sval břišní pánevní svaly Svaly ramene a paže sval deltový sval nadhřebenový a podhřebenový svaly oblé dvouhlavý sval pažní trojhlavý sval pažní

70 Svaly Svaly předloktí zevní a vnitřní ohybač zápěstí
dlouhý sval dlaňový natahovač prstů natahovač malíku Svaly ruky sval palcový sval malíkový Svaly dolní končetiny čtyřhlavý sval stehenní krejčovský sval velký přitahovač stehna přední sval holenní

71 Svaly Svaly dolní končetiny velký sval hýžďový dvojhlavý sval stehenní
trojhlavý sval lýtkový Svaly zad sval trapézový široký sval zádový sval rombický sk. lopatkových svalů vzpřimovače páteře

72 ORIENTACE NA LIDSKÉM TĚLE